ZprávyMacron v televizi obhajoval důchodovou reformu, chce dialog a návrat k normálu

Macron v televizi obhajoval důchodovou reformu, chce dialog a návrat k normálu

Francouzská důchodová reforma musí vstoupit v platnost do konce roku. Prosazována přitom bude demokratickou cestou, ujistil dnes v rozsáhlém televizním rozhovoru prezident Emmanuel Macron. Ve Francii mezitím pokračují protesty a stávky namířené proti reformě, prezident ale prohlásil, že vláda se pokusí vrátit zemi co nejdříve k normálnímu životu.

Macron prostřednictvím televizního interview promluvil k francouzskému národu dva dny poté, co vláda při speciální proceduře ustála hlasování o nedůvěře těsným rozdílem devíti hlasů, a tím velmi nepopulární změny důchodového systému prosadila v parlamentu.

Šéf Elysejského paláce se v posledních dnech k dění příliš nevyjadřoval a komunikaci nechával na premiérce Élisabeth Borneové. Dnes se však pokusil uklidnit veřejnost v rozhovoru s televizemi TF1 a France 2. V něm mimo jiné řekl, že Borneová má jeho důvěru a že ji požádal, aby sestavila „legislativní program“, díky němuž by se omezil počet zákonů, které by zároveň byly stručnější a jasnější.

Macron dnes ujistil, že zákon, který postupně zvyšuje věk odchodu do důchodu ze 62 na 64 let, „bude pokračovat ve své demokratické cestě“, protože ho v příštích týdnech posoudí Ústavní rada. „Myslíte, že mám radost z provádění této reformy? Ne,“ řekl prezident. „Ale neexistují stovky způsobů, jak dosáhnout vyrovnanosti účtů, tato reforma je nezbytná,“ vysvětlil.

Prezident zdůraznil, že je připraven čelit nepopularitě důchodové reformy a připustil, že se vládě komunikace a její vysvětlování nezdařilo. „Nepodařilo se nám sdělit nezbytnost provedení této reformy,“ řekl Macron. Postěžoval si však také, že odbory nepředložily žádný kompromisní návrh.

Vyjádřil přitom přání obnovit dialog se sociálními partnery. Odbory proto vyzval k obnovení dialogu v příštích „třech týdnech až jednom měsíci“ a řekl, že je chce více zapojit do budoucích reforem. Vysvětlil, že se chce „postavit čelem“ k tématům profesionálního opotřebení, konce pracovní kariéry a rekvalifikace.

Obecněji se dnes Macron vyjádřil i k dalším tématům. Ostře kritizoval například „cynismus“ některých velkých podniků, které generovaly velké neočekávané zisky, jež jim umožnily zpětně skupovat vlastní akcie. Macron řekl, že požádal vládu, aby pracovala na „mimořádném příspěvku“ od těchto společností tak, aby z něj měli prospěch pracující.

Francouzský prezident v televizi také zdůraznil, že nebude tolerovat výtržnosti při protestech, ale exekutiva podle něj musí chápat hněv veřejnosti, pokud se neprojevuje násilím.

Dnes protestující mimo jiné zablokovali vlaková nádraží v jihofrancouzských městech Nice a Toulouse. Protesty společně se stávkami, které ochromují provoz rafinerií, veřejné dopravy nebo svoz odpadu, představují největší výzvu pro autoritu centristického prezidenta od revolty takzvaných žlutých vest před čtyřmi lety, poznamenala agentura Reuters. Odbory na čtvrtek ohlásily další celonárodní vlnu stávek a demonstrací.

Doporučujeme

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.

Izrael se ocitl v politické pasti. Netanjahu může zůstat u moci i bez vítězství

Izrael čekají týdny nejistoty. Konečné výsledky parlamentních voleb potvrdily, že ani blok premiéra Benjamina Netanjahua, ani opozice vedená Gadim Eisenkotem nezískaly většinu potřebnou k sestavení vlády. Politici nyní hledají cestu ze složité situace, která může skončit dalším hlasováním. To by bylo už sedmé během osmi let.

Sýrie se topí v zoufalství. Lidé nemají práci ani peníze na jídlo

Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.

Velryby u Austrálie mění místa, kde pečují o mláďata

Velryby jižní u australského pobřeží mění způsob, jakým si vybírají místa pro péči o mláďata. Nový výzkum ukázal, že samice se nevracejí vždy do stejných zátok, jak se dosud předpokládalo. Při výběru vhodného prostředí je stále více ovlivňuje přítomnost dalších velryb. Zjištění mohou pomoci při ochraně tohoto ohroženého druhu.

Trumpovi se hroutí půda pod nohama. Demokraté mají šanci ovládnout celý Kongres

Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících kongresových volbách utrpět citelnou politickou porážku. Republikáni podle průzkumů ztrácejí podporu a demokraté mají výraznou šanci ovládnout Sněmovnu reprezentantů. Stále reálnější je také změna většiny v Senátu. Voliči dávají najevo nespokojenost s ekonomikou, rostoucími cenami i válkou s Íránem, která zasáhla peněženky milionů Američanů.

Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla převahy v dronové technologii

Severokorejský vůdce Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla absolutní převahy v oblasti technologie bezpilotních letounů. V době, kdy sílí napětí mezi Severní a Jižní Koreou, Kim také apeloval na větší vojenské využití umělé inteligence (AI), informovala dnes severokorejská tisková agentura KCNA, kterou citoval Reuters.

Ukrajina po tlaku USA pozastavila nejméně do voleb údery na ruské rafinerie

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.

Australanka odsouzená za vraždy jedovatými houbami z vězení už nevyjde. Soud jí zpřísnil trest

Australanka Erin Patterson, která zavraždila tři příbuzné obědem s jedovatými houbami, stráví zbytek života za mřížemi. Odvolací soud v australském státě Victoria v pátek zamítl její pokus o zrušení rozsudku a zároveň rozhodl o zpřísnění trestu. Původně měla dvaapadesátiletá žena možnost požádat po 33 letech o podmínečné propuštění.

Kyjev čelil dalšímu ruskému raketovému útoku, jeden člověk zahynul

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dnes večer dalšímu ruskému raketovému útoku, který poškodil několik budov, uvedl starosta Vitalij Kličko. Podle kyjevské vojenské správy zahynul nejméně jeden člověk. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) dnes mimoto podle agentury Reuters uvedla, že dronový útok zabil jednoho ze zaměstnanců ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží.

Francouzská policie se chystá na další protesty, zakazuje akce krajní pravice

Francouzské úřady se chystají na další kolo víkendových demonstrací organizovaných tzv. hnutím žlutých vest, dohlížet má na ně stejně jako minulou sobotu na 70.000 policistů a četníků. Policie zároveň zakázala dvě akce krajní pravice a zadržela na letišti pravicového radikála, informovala dnes agentura AFP.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama