-3.9 C
Czech
Neděle 15. února 2026
ZprávyMacron v televizi obhajoval důchodovou reformu, chce dialog a návrat k normálu

Macron v televizi obhajoval důchodovou reformu, chce dialog a návrat k normálu

Francouzská důchodová reforma musí vstoupit v platnost do konce roku. Prosazována přitom bude demokratickou cestou, ujistil dnes v rozsáhlém televizním rozhovoru prezident Emmanuel Macron. Ve Francii mezitím pokračují protesty a stávky namířené proti reformě, prezident ale prohlásil, že vláda se pokusí vrátit zemi co nejdříve k normálnímu životu.

Macron prostřednictvím televizního interview promluvil k francouzskému národu dva dny poté, co vláda při speciální proceduře ustála hlasování o nedůvěře těsným rozdílem devíti hlasů, a tím velmi nepopulární změny důchodového systému prosadila v parlamentu.

Šéf Elysejského paláce se v posledních dnech k dění příliš nevyjadřoval a komunikaci nechával na premiérce Élisabeth Borneové. Dnes se však pokusil uklidnit veřejnost v rozhovoru s televizemi TF1 a France 2. V něm mimo jiné řekl, že Borneová má jeho důvěru a že ji požádal, aby sestavila „legislativní program“, díky němuž by se omezil počet zákonů, které by zároveň byly stručnější a jasnější.

Macron dnes ujistil, že zákon, který postupně zvyšuje věk odchodu do důchodu ze 62 na 64 let, „bude pokračovat ve své demokratické cestě“, protože ho v příštích týdnech posoudí Ústavní rada. „Myslíte, že mám radost z provádění této reformy? Ne,“ řekl prezident. „Ale neexistují stovky způsobů, jak dosáhnout vyrovnanosti účtů, tato reforma je nezbytná,“ vysvětlil.

Prezident zdůraznil, že je připraven čelit nepopularitě důchodové reformy a připustil, že se vládě komunikace a její vysvětlování nezdařilo. „Nepodařilo se nám sdělit nezbytnost provedení této reformy,“ řekl Macron. Postěžoval si však také, že odbory nepředložily žádný kompromisní návrh.

Vyjádřil přitom přání obnovit dialog se sociálními partnery. Odbory proto vyzval k obnovení dialogu v příštích „třech týdnech až jednom měsíci“ a řekl, že je chce více zapojit do budoucích reforem. Vysvětlil, že se chce „postavit čelem“ k tématům profesionálního opotřebení, konce pracovní kariéry a rekvalifikace.

Obecněji se dnes Macron vyjádřil i k dalším tématům. Ostře kritizoval například „cynismus“ některých velkých podniků, které generovaly velké neočekávané zisky, jež jim umožnily zpětně skupovat vlastní akcie. Macron řekl, že požádal vládu, aby pracovala na „mimořádném příspěvku“ od těchto společností tak, aby z něj měli prospěch pracující.

Francouzský prezident v televizi také zdůraznil, že nebude tolerovat výtržnosti při protestech, ale exekutiva podle něj musí chápat hněv veřejnosti, pokud se neprojevuje násilím.

Dnes protestující mimo jiné zablokovali vlaková nádraží v jihofrancouzských městech Nice a Toulouse. Protesty společně se stávkami, které ochromují provoz rafinerií, veřejné dopravy nebo svoz odpadu, představují největší výzvu pro autoritu centristického prezidenta od revolty takzvaných žlutých vest před čtyřmi lety, poznamenala agentura Reuters. Odbory na čtvrtek ohlásily další celonárodní vlnu stávek a demonstrací.

Reklama

Doporučujeme

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.

Jílek má olympijské zlato

Rychlobruslař Metoděj Jílek vyhrál na zimních olympijských hrách závod na 10 000 metrů a přidal pro Česko další cenný kov. Po stříbru z pětky tak během jednoho týdne získal druhou olympijskou medaili.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama