ZprávyMacron v televizi obhajoval důchodovou reformu, chce dialog a návrat k normálu

Macron v televizi obhajoval důchodovou reformu, chce dialog a návrat k normálu

Francouzská důchodová reforma musí vstoupit v platnost do konce roku. Prosazována přitom bude demokratickou cestou, ujistil dnes v rozsáhlém televizním rozhovoru prezident Emmanuel Macron. Ve Francii mezitím pokračují protesty a stávky namířené proti reformě, prezident ale prohlásil, že vláda se pokusí vrátit zemi co nejdříve k normálnímu životu.

Macron prostřednictvím televizního interview promluvil k francouzskému národu dva dny poté, co vláda při speciální proceduře ustála hlasování o nedůvěře těsným rozdílem devíti hlasů, a tím velmi nepopulární změny důchodového systému prosadila v parlamentu.

Šéf Elysejského paláce se v posledních dnech k dění příliš nevyjadřoval a komunikaci nechával na premiérce Élisabeth Borneové. Dnes se však pokusil uklidnit veřejnost v rozhovoru s televizemi TF1 a France 2. V něm mimo jiné řekl, že Borneová má jeho důvěru a že ji požádal, aby sestavila „legislativní program“, díky němuž by se omezil počet zákonů, které by zároveň byly stručnější a jasnější.

Macron dnes ujistil, že zákon, který postupně zvyšuje věk odchodu do důchodu ze 62 na 64 let, „bude pokračovat ve své demokratické cestě“, protože ho v příštích týdnech posoudí Ústavní rada. „Myslíte, že mám radost z provádění této reformy? Ne,“ řekl prezident. „Ale neexistují stovky způsobů, jak dosáhnout vyrovnanosti účtů, tato reforma je nezbytná,“ vysvětlil.

Prezident zdůraznil, že je připraven čelit nepopularitě důchodové reformy a připustil, že se vládě komunikace a její vysvětlování nezdařilo. „Nepodařilo se nám sdělit nezbytnost provedení této reformy,“ řekl Macron. Postěžoval si však také, že odbory nepředložily žádný kompromisní návrh.

Vyjádřil přitom přání obnovit dialog se sociálními partnery. Odbory proto vyzval k obnovení dialogu v příštích „třech týdnech až jednom měsíci“ a řekl, že je chce více zapojit do budoucích reforem. Vysvětlil, že se chce „postavit čelem“ k tématům profesionálního opotřebení, konce pracovní kariéry a rekvalifikace.

Obecněji se dnes Macron vyjádřil i k dalším tématům. Ostře kritizoval například „cynismus“ některých velkých podniků, které generovaly velké neočekávané zisky, jež jim umožnily zpětně skupovat vlastní akcie. Macron řekl, že požádal vládu, aby pracovala na „mimořádném příspěvku“ od těchto společností tak, aby z něj měli prospěch pracující.

Francouzský prezident v televizi také zdůraznil, že nebude tolerovat výtržnosti při protestech, ale exekutiva podle něj musí chápat hněv veřejnosti, pokud se neprojevuje násilím.

Dnes protestující mimo jiné zablokovali vlaková nádraží v jihofrancouzských městech Nice a Toulouse. Protesty společně se stávkami, které ochromují provoz rafinerií, veřejné dopravy nebo svoz odpadu, představují největší výzvu pro autoritu centristického prezidenta od revolty takzvaných žlutých vest před čtyřmi lety, poznamenala agentura Reuters. Odbory na čtvrtek ohlásily další celonárodní vlnu stávek a demonstrací.

Doporučujeme

Trump uvedl, že by nezrušil sankce proti Íránu před uzavřením dohody

Americký prezident Donald Trump uvedl, že by před uzavřením mírové dohody s Teheránem nezrušil sankce proti Íránu a neuvolnil jeho zmrazená aktiva. Šéf Bílého domu to řekl v rozhovoru s televizí NBC News.

Izraelská armáda provedla úder v Bejrútu, podle premiéra na sídlo teroristů

Izraelská armáda dnes provedla úder na jižním předměstí Bejrútu, cílem bylo podle společného prohlášení premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jisraele Kace teroristické sídlo.

Na papežovu mši pod širým nebem přišlo v Madridu okolo 1,2 milionu lidí

Ulice u madridského náměstí Cibeles dnes zaplnil více než milion lidí, aby se zúčastnil mše svaté pod širým nebem vedené papežem. Jedná se pravděpodobně o největší událost týdenní návštěvy Lva XIV. ve Španělsku, při níž dnes prohlásil, že Bůh stojí na straně chudých a opuštěných, napsala agentura Reuters.

Po útocích dronů jsou na Ukrajině dvě oběti, Rusko hlásí jednoho mrtvého

Rusko dnes při nočních útocích vyslalo na Ukrajinu 236 bezpilotních letounů, z nichž 215 bylo sestřeleno. Moskva hlásí 95 zachycených ukrajinských dronů, napsala agentura AFP. Na Ukrajině jsou po úderech nejméně dva mrtví a jeden zraněný, zatímco v Rusku jedna oběť a sedm zraněných. Ukrajinské drony podle médií zasáhly ropné sklady a tepelnou elektrárnu v okupovaných oblastech. V Londýně by se dnes měla uskutečnit schůzka zástupců Ukrajiny, Británie, Francie a Německa ohledně dalšího postupu proti Rusku, které válku na Ukrajině zahájilo v roce 2022.

Nigerijská armáda uvedla, že osvobodila 360 lidí unesených skupinou Boko Haram

Nigerijská armáda dnes oznámila, že osvobodila 360 lidí, které ve státě Borno na severovýchodě země unesla teroristická skupina Boko Haram. Napsala to agentura AP.

Střelba v Izraeli u Západního břehu Jordánu si vyžádala nejméně jednoho mrtvého

Pětatřicetiletý muž přišel o život a dalších pět lidí utrpělo zranění při střelbách v centrálním Izraeli nedaleko okupovaného Západního břehu Jordánu, píše agentura Reuters s odkazem na izraelskou policii, podle níž zřejmě šlo o teroristický útok. Agentura AP píše o jednom mrtvém a šesti zraněných s tím, že první střelba byla hlášena u čerpací stanice u města Kochav Jair poblíž Západního břehu Jordánu.

Mangrovy mohou kvůli stoupající hladině moří ztratit schopnost ukládat uhlík

Mangrovovy by mohly přestat fungovat jako spolehliví zachránci klimatu a naopak začít masivně uvolňovat skleníkové plyny. Tyto pobřežní lesy jsou sice známé svou schopností ukládat obrovské množství uhlíku, jenže stoupající hladina moří může tento benefit brzy zničit. Pokud záplavy překročí únosnou mez, stromy odumřou a eroze uvolní uhlík ze sedimentů zpět do atmosféry.

V Západní Austrálii opět útočil žralok. Potápěč jeho kousnutí nepřežil

U jižního pobřeží Západní Austrálie zahynul při útoku žraloka pětatřicetiletý potápěč. Podle policie muže napadl zhruba čtyři a půl metru dlouhý žralok během harpunování u ostrova Michaelmas Island nedaleko města Albany.

Fotbalové kluby v Británii dostaly varování kvůli kryptofirmám

Britský finanční regulátor varoval fotbalové kluby před smlouvami s nepovolenými kryptofirmami a obchodními platformami. Upozornil je, že podobná partnerství mohou přinést právní rizika, podezření z praní špinavých peněz i poškození pověsti. Výzva se týká také klubů z Premier League.

Americké státy chtějí zastavit spojení Paramountu a Warner Bros.

Plánované spojení Paramount Skydance s Warner Bros. Discovery může narazit na další vážnou překážku. Kalifornie, New York a další americké státy se chystají podat žalobu, která má transakci zablokovat. Obří obchod za 111 miliard dolarů už dříve vyvolal odpor části hollywoodské branže, kin i politiků.

Festival v americkém Toledu přerušila střelba, zraněno je dvanáct lidí

Střelba u venkovního festivalu v americkém Toledu ve státě Ohio zranila dvanáct lidí. Dva z nich jsou v kritickém stavu. Policie předpokládá, že na místě stříleli nejméně dva útočníci, kteří mohli mířit jeden na druhého, zatímco oběti zasáhla palba v okolí festivalu.

Izraelský úder v Gaze zabil nejméně sedm Palestinců

Izraelský úder v Gaze si v sobotu vyžádal nejméně sedm palestinských obětí, mezi nimi dvě ženy. Dalších patnáct lidí utrpělo zranění, včetně dětí. Útok přišel ve chvíli, kdy se v Káhiře znovu rozběhla jednání o udržení křehkého příměří.

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama