Den po demisi francouzské vlády se prezident Emmanuel Macron pokouší najít nového premiéra, jehož kabinet by měl šanci získat důvěru politicky roztříštěného parlamentu a prosadit schválení rozpočtu na příští rok. Macron má dnes v plánu schůzky se zástupci politických stran, které jsou ochotny vyjednávat o podpoře či toleranci vlády, jejíhož šéfa slíbil prezident jmenovat během příštích dnů. Sešel se mimo jiné s předákem socialistů, který krátce před jednáním prohlásil, že je ochoten vládu na omezenou dobu podpořit, pokud bude mít levicového premiéra, informují francouzská média.
Dolní parlamentní komora (Národní shromáždění) je od červencových předčasných voleb rozdělená mezi tři podobně velké skupiny – levicový blok, krajní pravici a centristické strany vedené stoupenci Macrona, přičemž ani jedna nemá sama většinu. Prezident čelí tlaku některých stran, zejména krajní levice, aby odstoupil. To však ve čtvrtečním projevu odmítl a prohlásil, že chce vládnout až do konce mandátu v roce 2027. Vypsání dalších předčasných voleb mu však zákony dovolují nejdříve v létě a Macron se snaží politickou krizi druhé nejsilnější ekonomiky Evropské unie řešit jmenováním nové vlády.
Emmanuel Macron struggles on in search for stable French government https://t.co/9f0fq1Mig7 pic.twitter.com/h10edMNNTw
— Reuters World (@ReutersWorld) December 6, 2024
Za nejvážnějšího uchazeče o post nástupce Michela Barniera, jehož vláda řídí od čtvrtka zemi v demisi do nástupu nového kabinetu, označují francouzská média šéfa centristické strany MoDem a Macronova dlouhodobého spojence Françoise Bayroua. Prezident se dnes sešel mimo jiné s prvním tajemníkem socialistů Olivierem Faurem, který v rozhovoru s rozhlasovou stanicí FranceInfo prohlásil, že je ochoten v případě „oboustranných ústupků“ vládu podpořit na „předem stanovenou dobu“. Krátce před schůzkou s prezidentem novinářům sdělil konkrétnější požadavky, mezi které patří změna orientace vládní politiky. „Pouze levicový premiér je dnes schopen zaručit tuto změnu,“ míní Faure. Jako gesto dobré vůle prezentoval další požadavek, kterým je zmrazení již schválené důchodové reformy a zahájení diskuse o jejích možných úpravách. Levice dosud požadovala úplné zrušení reformy zvyšující věk odchodu do důchodu z 62 na 64 let, kvůli níž Francii loni ochromily masové demonstrace.
Někteří komentátoři soudí, že se Macron snaží jednáním se socialisty narušit jednotu levicového tábora v parlamentu, jehož početně nejsilnější součástí je krajní levice odmítající jakoukoli podporu Macronových vlád. Zástupkyně bloku Manon Aubryová dnes v televizi BMFTV vyloučila jakoukoli vstřícnost k Macronově vládě a prohlásila, že socialisté zrazují své voliče, jejichž většina si podle průzkumů přeje Macronův konec.
Prezident je podle médií nejen pod tlakem francouzských politiků, ale i dalších aktuálních událostí, při nichž je mu pozice oslabeného vůdce velkou přítěží. V sobotu přivítá v Paříži desítky světových lídrů včetně budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa při znovuotevření chrámu Notre-Dame. Bude mezi nimi i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která se dnes jménem EU chystá v Uruguayi podepsat obchodní dohodu se státy jihoamerického společenství Mercosur, proti níž Macron hlasitě protestuje. Někteří komentátoři soudí, že německé političce v této věci přišlo vhod, že je Macron zaměstnán řešením domácí politické krize.
Prezident se navíc patrně bude muset vyrovnávat se zesílenými protesty zemědělců, kteří kvůli dohodě se sdružením Mercosur pořádají demonstrace dlouhodobě. Jeden z jejich svazů Mladí zemědělci (JA) dnes podle agentury AFP oznámil, že kvůli pádu vlády a očekávanému schválení dohody „přitvrdí“ své protestní aktivity.
