ZprávyMacron chce klid zbraní během olympiády; Kreml mluví o přeskupení Ukrajinců

Macron chce klid zbraní během olympiády; Kreml mluví o přeskupení Ukrajinců

Kreml dnes podle agentury Reuters reagoval chladně na volání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona po příměří ve vojenských konfliktech ve světě během nadcházejících olympijských her. Ukrajina, která se už přes dva roky brání rozsáhlé ruské agresi, by této iniciativy podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova mohla využít jako příležitost k přeskupení a vyzbrojení. Kyjev se nevyjádřil. Šéf Elysejského paláce o den dříve uvedl, že bude usilovat o dosažení klidu zbraní ve světových konfliktech během olympiády, kterou bude letos v létě hostit Francie.

Myšlenka olympijského příměří sahá do starověkého Řecka, kdy se válčící vládci domlouvali na složení zbraní během her, aby sportovci a diváci mohli bezpečně cestovat do a z hostitelské země, napsala francouzská stanice RFI na svém webu. Dočasnému příměří během antických olympijských her se říkalo ekecheiria (doslova: zdržení se rukou od zbraní) a v době sportovního klání byly zakázány všechny války a jiné násilné činy. Letošní olympijské hry jsou naplánované od 26. července do 11. srpna.

„Uděláme vše pro to, abychom měli olympijské příměří, budeme na tom pracovat,“ řekl Macron v pondělí v rozhovoru pro stanici BFM. Francouzský prezident přitom hovořil o současné válce mezi Ruskem a Ukrajinou, mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás v Pásmu Gazy nebo o konfliktu v Súdánu. Zapojit chce do snahy také čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, jenž má Paříž navštívit v květnu.

Mluvčí Kremlu Peskov dnes podle ruské státní agentury TASS tvrdil, že Kyjev „zpravidla využívá takových nápadů a iniciativ pro pokusy se přeskupovat, přezbrojovat a podobně“. Konkrétní případ, kdy se tak Ukrajina měla chovat, nezmínil, upozornil Reuters. „To samozřejmě značně komplikuje proces zvažování takových iniciativ,“ uvedl dále Peskov a dodal, že zatím nikdo oficiální návrh na příměří během olympiády nepředložil. Mluvčí Kremlu zároveň nezašel tak daleko, aby olympijské příměří zcela vyloučil, píše Reuters.

Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu 24. února 2022, přičemž přičemž napadené zemi se útok povedlo na řadě míst zastavit, odrazit a zejména v prvním roce dobýt zpět některá okupovaná území. Frontová linie se od té doby zasekla na východě a jihu země a v poslední době přicházejí zprávy o tom, že iniciativu přebralo zase Rusko, které se v únoru zmocnilo po těžkých bojích ukrajinského města Avdijivka a několika okolních vesnic. Ukrajinské armádě dochází munice a Kyjev varuje před další velkou ruskou ofenzívou, která by podle prezidenta Volodymyra Zelenského mohla začít koncem jara nebo v létě.

Ruský prezident Vladimir Putin během současné vojenské agrese proti Ukrajině jednostranně vyhlásil 36hodinové příměří během pravoslavných Vánoc v lednu 2023. Prezident Zelenskyj to tehdy označil za cynický trik, jehož cílem bylo, aby si ruské jednotky odpočinuly a dovyzbrojily se. Boje nakonec ve skutečnosti pokračovaly celou dobu, napsal po skončení lhůty ruskojazyčný server BBC.

Doporučujeme

Ukrajinské úřady informují o několika zraněných lidech kvůli ruským útokům

Ukrajinské úřady informují o několika zraněných lidech kvůli ruským útokům. Drony zranily dva lidi v Chersonu a jeho okolí, napsal dnes ráno server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady. V Dněpropetrovské oblasti byla podle šéfa správy tohoto regionu Oleksandra Hanži zraněna tříletá holčička. V sobotu pozdě večer místní činitelé informovali o pěti zraněných po dronovém útoku na Charkov. Mezi Ruskem a Ukrajinou přitom platí třídenní příměří.

Povstalci zabili na východě Konga 69 lidí

Ozbrojenci z povstaleckého uskupení CODECO zabili na východě Konga nejméně 69 lidí. K útoku v provincii Ituri došlo již na konci dubna, přítomnost povstalců v oblasti ale způsobila, že těla obětí byla nalezena s mnohadenním zpožděním, sdělily v sobotu agentuře AFP zdroje z konžských bezpečnostních složek.

Izrael deportoval dva aktivisty, které zadržel na flotile mířící do Gazy

Izrael dnes deportoval dva aktivisty, které zadržel na flotile směřující do Pásma Gazy. Oba byli vyhoštěni poté, co bylo ukončeno jejich vyšetřování, uvedlo podle agentury Reuters izraelské ministerstvo zahraničí. Izraelské úřady vinily Španěla Saifa Abu Kesheka a Brazilce Thiaga Ávilu z vazeb na palestinské teroristické hnutí Hamás prostřednictvím organizace PCPA, která sdružuje Palestince v zahraničí. Oba tato obvinění odmítli. Není zřejmé, kam byla dvojice deportována.

Nový Zéland chce přiznat velrybám právní osobnost

Nový Zéland řeší neobvyklý návrh zákona. Poslanec za Zelené Teanau Tuiono předložil parlamentu takzvaný Whale Health Bill, který by velrybám přiznal právní osobnost a vlastní práva. Návrh navazuje na dlouholetou snahu původních obyvatel Polynésie o silnější ochranu oceánu a mořských savců.

Slavistickou ostudu komentuje i bývalý oblíbenec z Edenu

Ostudný závěr pražského derby mezi Slavií a Spartou má další dozvuky. K řádění části fanoušků v Edenu se vyjádřil i bývalý brazilský fotbalista Adauto, který ve Slavii působil na začátku tisíciletí a mezi fanoušky patřil k oblíbeným tvářím. Jeho vzkaz byl krátký, ostrý a pro sešívané hodně nepříjemný.

Cestující z lodi zasažené hantavirem čeká vylodění u Tenerife

Výletní loď MV Hondius, na které se objevil hantavirus, se přiblížila k Tenerife. Španělské úřady tam připravily řízené vylodění a repatriaci 147 cestujících do jejich domovských zemí. S nákazou jsou spojena tři úmrtí, další lidé byli z plavidla už dříve evakuováni k léčbě.

Nový parlament zvolil Magyara coby premiéra Maďarska

Noví poslanci dnes na ustavujícím zasedání parlamentu formálně zvolili maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. Informovaly o tom světové agentury. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po 16 letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána. Ten už dříve řekl, že se vzdá poslaneckého mandátu.

Putin v projevu na Rudém náměstí odsoudil NATO

Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí k obhajobě války na Ukrajině a k ostré kritice NATO.

Nová předsedkyně maďarského parlamentu nařídila vrátit na budovu vlajku EU

V Maďarsku dopoledne začalo ustavující zasedání nového parlamentu, který vzešel z dubnových voleb, v nichž drtivě zvítězila středopravicová strana Tisza. Nově jmenovaná předsedkyně zákonodárného sboru Ágnes Forsthofferová nařídila, aby se na budovu instituce vrátila vlajka Evropské unie, napsala agentura AFP. Očekává se, že dnes zákonodárci zvolí premiérem země šéfa vítězného politického uskupení Pétera Magyara. Dosavadní předseda vlády Viktor Orbán končí v čele kabinetu po 16 letech vlády a dříve řekl, že se vzdá poslaneckého mandátu. Podle AP dnes novou přísahu nesložil.

Fico se v Moskvě sešel s Putinem, vojenské přehlídky se nezúčastnil

Slovenský premiér Robert Fico se dnes v Moskvě sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Do ruského hlavního města přijel na oslavy spojené s 81. výročím vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Dopolední tradiční přehlídky na Rudém náměstí se ale šéf slovenské vlády nezúčastnil, napsalo ruské vydání stanice BBC. Fico je jediným lídrem ze zemí Evropské unie, který je oslavám ke Dni vítězství v Moskvě přítomen.

Mexico City se propadá až o dva centimetry za měsíc

Mexico City se už desítky let pomalu propadá do země. Nová satelitní měření NASA teď ukazují, jak rychle se některé části obří metropole s více než 20 miliony obyvatel posouvají dolů. V některých místech jde podle dat až o více než dva centimetry za měsíc.

Trump vyjednal třídenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou

Rusko a Ukrajina potvrdily třídenní příměří, které má platit od 9. do 11. května. Oznámil ho americký prezident Donald Trump, podle něhož se obě strany dohodly také na výměně 1000 zajatců z každé strany.

Amsterdam zakázal reklamy na maso a fosilní paliva

Amsterdam od začátku května zakázal reklamy na maso a produkty spojené s fosilními palivy ve veřejném prostoru. Z tramvajových zastávek, billboardů nebo stanic metra zmizely propagace burgerů, letenek, SUV i benzinových aut. Nizozemská metropole se tak stala první hlavní městem na světě, které podobné opatření zavedlo.

Evropa může kvůli nedostatku paliva sáhnout po amerických zásobách

Evropské aerolinky by mohly začít více využívat letecké palivo vyráběné ve Spojených státech. Důvodem jsou obavy z možného nedostatku paliva po narušení dodávek z oblasti Perského zálivu. Situaci komplikuje válka USA a Izraele s Íránem, která už výrazně zvedla cenu paliva pro evropské dopravce.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama