Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že ještě tento týden představí nový vojenský program, jehož cílem je posílit francouzskou armádu a připravit zemi na současné bezpečnostní hrozby. Informuje o tom BBC, Politico a další servery.
Podrobnosti zatím nezveřejnil, ale podle francouzských médií půjde o dobrovolnou službu s finanční odměnou, která má trvat přibližně deset měsíců.
Macron se v rozhovorech snažil uklidnit veřejnost: nový plán podle něj v žádném případě neznamená, že by mladí Francouzi byli posíláni bojovat na Ukrajinu. „Musíme vyvrátit jakoukoli představu, že pošleme naše mladé lidi na Ukrajinu. O to vůbec nejde,“ zdůraznil. Podle něj má program reagovat na „touhu sloužit vlasti“, kterou vnímá mezi mladými, a zároveň posílit obranyschopnost země v době „hybridní konfrontace“ s Ruskem.
Prezident dodal, že je důležité, aby co nejvíce občanů rozumělo fungování ozbrojených sil, a varoval, že Francie musí ukázat odhodlání bránit se před největší současnou hrozbou. Oficiální představení programu se očekává během jeho čtvrteční návštěvy vojenské základny.
Politici myšlenku podporují
Média uvádějí, že dobrovolníci by mohli dostávat 900 až 1000 eur měsíčně. Francie přitom zrušila brannou povinnost v roce 1996. Současná podoba národní služby, SNU, trvá jen několik týdnů a od svého zavedení v roce 2019 nemá velkou popularitu.
Návrh vyvolal živou politickou debatu. Raphaël Glucksmann ze strany Place Publique nový plán podporuje, ale navrhuje jít ještě dál – z programu by podle něj měla být univerzální a povinná služba, ne nutně vojenská, která by posílila společenskou soudržnost. Naopak Sébastien Chenu z Národního sdružení (RN) podporuje myšlenku dobrovolné služby, ale trvá na zavedení povinného tříměsíčního vojenského výcviku pro všechny mladé, s možností navazující delší služby.
Diskusi přiživil i nedávný výrok generála Fabiena Mandona, náčelníka generálního štábu, který označil za největší slabinu Francie „nedostatek vůle bojovat“. Podle něj může země riskovat „ztrátu svých dětí“, pokud by čelila konfliktu s Ruskem. Jeho slova však vyvolala značné pobouření.
Macron v posledních měsících opakovaně varuje, že Evropa stojí na prahu zásadní historické změny. Na jaře prohlásil, že Francie i celá Evropa musí být připraveny bránit se i bez záruk podpory ze strany USA. „Musíme být jednotní a odhodlaní se chránit,“ uvedl tehdy.
V reakci na válku na Ukrajině přehodnocuje povinnou vojenskou službu více evropských států. Německo plánuje od příštího roku povinný dotazník pro všechny 18leté muže, který má posloužit k výraznému posílení armády. Lotyšsko i Švédsko službu obnovily a Litva ji zavedla zpět už po ruské anexi Krymu v roce 2014.
