Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.
Napětí se vyostřilo po Trumpově oznámení, že od 1. února zavede 10procentní cla na zboží ze zemí, které podpořily Grónsko tváří v tvář americkým hrozbám. Zároveň řekl, že sazby zvýší na 25 procent, dokud nebude uzavřena „dohoda“ o „úplném a totálním“ odkupu Grónska.
V Evropském parlamentu se kvůli tomu začíná lámat i už dojednaná obchodní dohoda mezi EU a USA. Šéf Evropské lidové strany Manfred Weber uvedl, že za daných okolností není možné schválení, a vyzval k pozastavení procesu.
Evropská komise mezitím varovala, že cla by mohla podkopat transatlantické vztahy a roztočit nebezpečnou spirálu. Macron Trumpovy výhrůžky označil za „nepřijatelné“ a v EU se rozbíhá debata, jak odpovědět, aniž by se konflikt dál stupňoval.
Do hry se dostává anti coercion instrument, který vstoupil v platnost na konci roku 2023 a zatím nebyl použit. Nástroj počítá s tím, že EU nejdřív ověří, zda jde o ekonomické donucování, a teprve pak může sáhnout po protiopatřeních.
Možnosti jsou široké. V krajním případě může EU uvažovat o odvetných clech, omezení přístupu na část trhu nebo o dalších ekonomických omezeních, která mají přimět druhou stranu, aby tlak ukončila.
