Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ocenil 300 příslušníků svých pořádkových služeb a KGB za „příkladné služby“ ve snaze zachovat si věrnost bezpečnostních složek při nejvážnější krizi za 26 let vládnutí, uvedl britský deník The Guardian.
Vyznamenáni byli jak zasloužilí, tak níže postavení důstojníci, kteří se podle všeho minulý týden podíleli na krvavém potlačení demonstrací. Násilí, které následovalo po srpnových „neregulérních“ volbách, odstartovalo zatím největší protesty v běloruských dějinách. Evropské země hrozí sankcemi a vyvíjejí na Lukašenka tlak, aby zahájil jednání s opozicí.
Vladimir Putin, prezident Ruska, v úterý jednal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Merkelová podle svého tiskového mluvčího Putinovi řekla, že „Bělorusko by mělo propustit politické vězně a navázat „národní dialog s opozicí a společností“. Podle záznamu z rozhovoru Putin zdůraznil nepřijatelnost jakéhokoliv pokusu o vnější zasahování do vnitřních záležitostí republiky, které by vedlo k další eskalaci krize. Ve středu se uskuteční mimořádný summit členů Evropské rady, jehož výsledkem může být výzva k Lukašenkovu odstoupení.
Svjatlana Cichanouská, kandidátka běloruské opozice, která pod tlakem vlády Bělorusko minulý týden opustila, žádá zastavení policejního násilí. Prohlásila také, že je připravena sehrát roli „národního lídra“ do té doby, než se uskuteční svobodné a spravedlivé volby.
Lukašenko zatím podle všeho nehodlá ustoupit, jak ukázal v pondělní konfrontaci se stávkujícími zaměstnanci státem vlastněné továrny v Minsku. „Uspořádali jsme volby a nové volby budou jen přes mou mrtvolu,“ prohlásil za zvuků nespokojeného bučení shromážděných, volajících po jeho odstoupení.
