ZprávyLitevská premiérka předložila nový plán na odškodnění Židů

Litevská premiérka předložila nový plán na odškodnění Židů

Litevská premiérka Ingrida Šimonytéová předložila návrh zákona, který počítá s vyplacením odškodnění v celkové výši 37 milionů eur (asi 901 milionů Kč) za židovský majetek ukradený nacisty a sovětskými komunisty. V pobaltské zemi byla židovská komunita zdecimována za druhé světové války a na holokaustu se podíleli i litevští kolaboranti.

Novou iniciativou se Vilnius snaží definitivně vyřešit problém, který pravidelně nastolují židovské organizace doma i v zahraničí, napsala agentura AFP. Připomněla, že první plán ohledně odškodnění Židů byl schválen před deseti lety a celková suma tehdy také činila 37 milionů eur. Ale na rozdíl od nynějšího návrhu se tehdejší plán týkal odškodnění židovských obcí, a ne soukromých osob.

„Toto je problém, který musí Litva konečně vyřešit. Ráda bych proto tento návrh zákona předložila parlamentu,“ řekla šéfka vlády novinářům. Připustila, že 37 milionů eur je spíše symbolická částka, protože je obtížné přesně určit hodnotu ukradeného majetku. Přijetí předlohy je „zkouškou pro pobaltský stát“, řekla vůdkyně židovské komunity Faina Kuklianskyová.

Podle předlohy budou moci Židé a jejich dědicové žádat od státu odškodnění za majetek vyvlastněný totalitními režimy. Vyplácení kompenzací bude mít na starosti speciální fond, který již spravuje výplatu odškodnění za zabavený majetek židovských obcí. Pokud návrh zákona schválí parlament, peníze se budou vyplácet od roku 2024.

Před druhou světovou válkou v Litvě žilo 220.000 Židů, z nichž 95 procent zabili němečtí nacisté a místní kolaboranti.

Židé byli vražděni po celé zemi, nejvíce jich však zahynulo v lese u nádraží Ponary (nyní Paneriai) na okraji Vilniusu: podle odhadů zde zahynulo asi 70.000 Židů, až 20.000 Poláků a několik tisíc sovětských zajatců. Katy byli hlavně esesáci a litevští kolaboranti.

Velký rozruch v minulé dekádě vyvolala knížka Naši spisovatelky Ruty Vanagaitéové, podrobně mapující účast Litevců na holokaustu. „Rádi tvrdíme, že vrahy byli chuligáni, sociální odpad, ale to není pravda,“ řekla autorka polskému listu Gazeta Wyborcza. „Chtěla jsem lidi šokovat a přimět ke zpytování. Seznam se jmény 2055 vrahů je známý od roku 2012, ale nikdo nevěděl, co s ním. Za Sovětů bylo odsouzeno jen pár z nich. Myslela jsem, že jestli se do toho nepustím sama, tak už nikdo. Byla to poslední šance najít svědky,“ dodala.

Knížka obsahuje i takové podrobnosti o židovském majetku, že zlaté zuby, vytrhané zavražděným Židům, skončily v chrupu jejich sousedů. Živelných pogromů však bylo málo, vyvražďování bylo dobře zorganizované samosprávami a policií. „Litevci byli tak efektivní, že Němci sem dovezli 5000 Židů z Rakouska, Československa a Německa,“ poznamenala Vanagaitéová.

Každá dobrovolnická jednotka měla svého kaplana, který uděloval vrahům rozhřešení. Až v roce 2000 se biskupové omluvili za „děti církve“, kterým chybělo milosrdenství a odvaha zastat se pronásledovaných Židů.

„Za účastníky holokaustu je třeba pokládat nejen ty, kdo mačkali spoušť, ale i ty, kdo sestavovali seznamy Židů, střežili je a doprovázeli (na popraviště),“ uvedl svého času litevský historik Alfredas Rukšénas, podle kterého se na vyhlazování Židů v Litvě podílelo okolo 6000 místních obyvatel. Podle izraelského lovce nacistů Efraima Zuroffa by bylo záhodno toto číslo ještě znásobit.

Doporučujeme

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.

KOMENTÁŘ: AI trh je v plamenech. Anthropic si pro vstup na burzu „vybral“ nejhorší dobu

Když v říjnu společnost Anthropic posílala svůj burzovní prospekt Komisi pro kontrolu cenných papírů Spojených států, byla ještě situace na trhu růžová. Jenže během pár dní se pozitivní AI sentiment na trzích narušil. Anthropic tak tento týden vstupuje na burzu v nezáviděníhodné pozici, musí přitom dostát závazkům v řádu stovek miliard dolarů.

Německo chce zajišťovat podezřelé kryptoměny i bez trestního řízení

Německý parlament schválil zákon, který výrazně rozšiřuje pravomoci celníků při zajišťování majetku nejasného původu. Nová pravidla se vztahují také na kryptoměny a umožňují úřadům zasáhnout i bez zahájeného trestního řízení. Opatření se zaměřuje především na majetek v hodnotě přesahující 100 tisíc eur, u kterého existují důvodné pochybnosti o jeho legálním původu.

Chorvatská média kritizují české fotbalisty po další porážce v Lize národů

Čeští fotbalisté zakončili své působení v Lize národů další porážkou. V Chorvatsku prohráli 1:2 a elitní skupinu opustili bez jediného bodu. Přestože Adam Hložek dokázal v závěru vyrovnat, domácí si rychle vzali vedení zpět. Chorvatská média po utkání nešetřila kritikou českého týmu a upozornila na jeho výrazné problémy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama