ZprávyLitevská premiérka předložila nový plán na odškodnění Židů

Litevská premiérka předložila nový plán na odškodnění Židů

Litevská premiérka Ingrida Šimonytéová předložila návrh zákona, který počítá s vyplacením odškodnění v celkové výši 37 milionů eur (asi 901 milionů Kč) za židovský majetek ukradený nacisty a sovětskými komunisty. V pobaltské zemi byla židovská komunita zdecimována za druhé světové války a na holokaustu se podíleli i litevští kolaboranti.

Novou iniciativou se Vilnius snaží definitivně vyřešit problém, který pravidelně nastolují židovské organizace doma i v zahraničí, napsala agentura AFP. Připomněla, že první plán ohledně odškodnění Židů byl schválen před deseti lety a celková suma tehdy také činila 37 milionů eur. Ale na rozdíl od nynějšího návrhu se tehdejší plán týkal odškodnění židovských obcí, a ne soukromých osob.

„Toto je problém, který musí Litva konečně vyřešit. Ráda bych proto tento návrh zákona předložila parlamentu,“ řekla šéfka vlády novinářům. Připustila, že 37 milionů eur je spíše symbolická částka, protože je obtížné přesně určit hodnotu ukradeného majetku. Přijetí předlohy je „zkouškou pro pobaltský stát“, řekla vůdkyně židovské komunity Faina Kuklianskyová.

Podle předlohy budou moci Židé a jejich dědicové žádat od státu odškodnění za majetek vyvlastněný totalitními režimy. Vyplácení kompenzací bude mít na starosti speciální fond, který již spravuje výplatu odškodnění za zabavený majetek židovských obcí. Pokud návrh zákona schválí parlament, peníze se budou vyplácet od roku 2024.

Před druhou světovou válkou v Litvě žilo 220.000 Židů, z nichž 95 procent zabili němečtí nacisté a místní kolaboranti.

Židé byli vražděni po celé zemi, nejvíce jich však zahynulo v lese u nádraží Ponary (nyní Paneriai) na okraji Vilniusu: podle odhadů zde zahynulo asi 70.000 Židů, až 20.000 Poláků a několik tisíc sovětských zajatců. Katy byli hlavně esesáci a litevští kolaboranti.

Velký rozruch v minulé dekádě vyvolala knížka Naši spisovatelky Ruty Vanagaitéové, podrobně mapující účast Litevců na holokaustu. „Rádi tvrdíme, že vrahy byli chuligáni, sociální odpad, ale to není pravda,“ řekla autorka polskému listu Gazeta Wyborcza. „Chtěla jsem lidi šokovat a přimět ke zpytování. Seznam se jmény 2055 vrahů je známý od roku 2012, ale nikdo nevěděl, co s ním. Za Sovětů bylo odsouzeno jen pár z nich. Myslela jsem, že jestli se do toho nepustím sama, tak už nikdo. Byla to poslední šance najít svědky,“ dodala.

Knížka obsahuje i takové podrobnosti o židovském majetku, že zlaté zuby, vytrhané zavražděným Židům, skončily v chrupu jejich sousedů. Živelných pogromů však bylo málo, vyvražďování bylo dobře zorganizované samosprávami a policií. „Litevci byli tak efektivní, že Němci sem dovezli 5000 Židů z Rakouska, Československa a Německa,“ poznamenala Vanagaitéová.

Každá dobrovolnická jednotka měla svého kaplana, který uděloval vrahům rozhřešení. Až v roce 2000 se biskupové omluvili za „děti církve“, kterým chybělo milosrdenství a odvaha zastat se pronásledovaných Židů.

„Za účastníky holokaustu je třeba pokládat nejen ty, kdo mačkali spoušť, ale i ty, kdo sestavovali seznamy Židů, střežili je a doprovázeli (na popraviště),“ uvedl svého času litevský historik Alfredas Rukšénas, podle kterého se na vyhlazování Židů v Litvě podílelo okolo 6000 místních obyvatel. Podle izraelského lovce nacistů Efraima Zuroffa by bylo záhodno toto číslo ještě znásobit.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama