Brusel – Krajně pravicové strany dosáhly ve volbách do Evropského parlamentu velkých úspěchů, otřásly tradičními politickými silami a přiměly francouzského prezidenta Emmanuela Macrona vyhlásit předčasné parlamentní volby. Macronova strana utrpěla těžkou porážku od krajně pravicové strany Národní sdružení (RN). V Německu, kde se podpora sociálních demokratů kancléře Olafa Scholze propadla na 13,9 procenta, také sílí hlasy volající po vypsání předčasných voleb do Spolkového sněmu. Podle italské premiérky Giorgie Meloniové, jejíž strana ovládla hlasování v Itálii, volební výsledky ukázaly, že Evropa potřebuje pragmatičtější politiku.
Ve Francii, kde ve volbách do EP zvítězilo krajně pravicové RN s 31,5 procenta hlasů, získala koalice podporující Macrona jen 14,5 procenta. Macron v reakci rozpustil parlament a vyhlásil na přelom června a července předčasné volby. Národní sdružení dnes oznámilo, že jeho kandidátem na post francouzského premiéra bude 28letý znovuzvolený europoslanec Jordan Bardella.
Podle francouzských politologů je Macronův krok riskantní, jelikož není vyloučené, že volby vyhraje RN. Macron ale může mít naději, že k volbám přijde více lidí, kteří odmítnou vládu krajní pravice, a prezident získá většinu, kterou od posledních parlamentních voleb neměl. Francouzská média Macronovo rozhodnutí označila za „krok do neznáma“, „pokerový tah“ či „extrémní riziko“. „Tahle sázka ve stylu ‚všechno, nebo nic‘ může Francii přinést krajně pravicového premiéra za méně než měsíc,“ napsal list Le Monde.
V Německu vyhrála opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která získala 30 procent hlasů. Na druhém místě skončila navzdory skandálům pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) s 15,9 procenta hlasů. Kvůli neúspěchu Scholzových sociálních demokratů vyzval bavorský premiér Markus Söder k vypsání předčasných parlamentních voleb po vzoru Francie. Scholzova vláda podle něj v eurovolbách přišla o mandát.
Výsledky voleb vyústily v debakl politických lídrů v Německu a Francii a mají potenciál změnit postoj Evropy k ekologickým tématům, napsala slovenská média. Na tom, že jde o o fiasko pro Scholze a politické zemětřesení pro Francouze se shodují i německé deníky, podle nichž je zřejmé, že Evropa se posunula doprava. Vzestup krajní pravice je výrazným motivem i v dnešním americkém tisku, podle nějž hlasování zasadilo ránu tradičním politickým silám starého kontinentu. Posílení nacionalistických a populistických proudů podle něj může vést kromě podkopání klimatických plánů také k přitvrzení imigrační politiky.
Podle italské premiérky Meloniové, jejíž stana Bratři Itálie (FdI) vyhrála s téměř 29 procenty hlasů, výsledek ukazuje, že Evropa potřebuje pragmatičtější politiku. Uvedla také, že Itálie bude mít v EU klíčovou roli poté, co strany italské vládní koalice dostaly od italských voličů dohromady přes 47 procent hlasů.
Naopak v Polsku skončilo národněkonzervativní Právo a spravedlnost (PiS) druhé a ve volbách těsně zvítězila proevropská Občanská koalice premiéra Donalda Tuska s 37,1 procenta hlasů. Tusk je po volbách v EU hráčem těžké váhy, napsal v reakci list Rzeczpospolita. Hodně podle něj záleží na výsledku předčasných francouzských voleb, po kterých by v Paříži mohla vzniknout euroskeptická vláda. Mohla by ohrozit Výmarský trojúhelník, tedy platformu pro posílenou spolupráci mezi Francií, Německem a Polskem. Berlín a Varšava by v takovém případě musely stavět širší evropskou koalici.
Z téměř konečných výsledků, v nichž chybí jen údaje z Irska, kde se stále sčítá, vyplývá, že lidovecká frakce EPP získala v evropských volbách 185 mandátů a zůstává největší politickou skupinou v EP. Na druhém místě skončila frakce socialistů a demokratů (S&D) se 137 mandáty. Na třetím místě je liberální Obnova Evropy (Renew Europe) s 80 mandáty, což je o 22 méně než měla dosud. Konzervativní frakce ECR by měla mít 73 mandátů (o čtyři více) a krajně pravicová Identita a demokracie (ID) 58 křesel (o devět více). Frakce Zelených získala 52 mandátů, což je o 20 méně. Levice v EP (GUE/NGL) měla v předchozím europarlamentu 37 europoslanců, nyní by měla mít o jednoho méně. Celkem 46 europoslanců je nezařazených, což znamená, že v současném EP nepatřili do žádné ze skupin. Dalších 53 nově zvolených europoslanců odhady zařadily do takzvané skupiny Ostatní, tedy ještě neví, do jaké z frakcí se přičlení. Počty členů jednotlivých politických skupin a jejich podoba se tak ještě budou měnit.
