Protext ČTKLídři Francie a Německa utrpěli porážku, Evropa se posune napravo

Lídři Francie a Německa utrpěli porážku, Evropa se posune napravo

Brusel – Krajně pravicové strany dosáhly ve volbách do Evropského parlamentu velkých úspěchů, otřásly tradičními politickými silami a přiměly francouzského prezidenta Emmanuela Macrona vyhlásit předčasné parlamentní volby. Macronova strana utrpěla těžkou porážku od krajně pravicové strany Národní sdružení (RN). V Německu, kde se podpora sociálních demokratů kancléře Olafa Scholze propadla na 13,9 procenta, také sílí hlasy volající po vypsání předčasných voleb do Spolkového sněmu. Podle italské premiérky Giorgie Meloniové, jejíž strana ovládla hlasování v Itálii, volební výsledky ukázaly, že Evropa potřebuje pragmatičtější politiku.

Ve Francii, kde ve volbách do EP zvítězilo krajně pravicové RN s 31,5 procenta hlasů, získala koalice podporující Macrona jen 14,5 procenta. Macron v reakci rozpustil parlament a vyhlásil na přelom června a července předčasné volby. Národní sdružení dnes oznámilo, že jeho kandidátem na post francouzského premiéra bude 28letý znovuzvolený europoslanec Jordan Bardella.

Podle francouzských politologů je Macronův krok riskantní, jelikož není vyloučené, že volby vyhraje RN. Macron ale může mít naději, že k volbám přijde více lidí, kteří odmítnou vládu krajní pravice, a prezident získá většinu, kterou od posledních parlamentních voleb neměl. Francouzská média Macronovo rozhodnutí označila za „krok do neznáma“, „pokerový tah“ či „extrémní riziko“. „Tahle sázka ve stylu ‚všechno, nebo nic‘ může Francii přinést krajně pravicového premiéra za méně než měsíc,“ napsal list Le Monde.

V Německu vyhrála opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která získala 30 procent hlasů. Na druhém místě skončila navzdory skandálům pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) s 15,9 procenta hlasů. Kvůli neúspěchu Scholzových sociálních demokratů vyzval bavorský premiér Markus Söder k vypsání předčasných parlamentních voleb po vzoru Francie. Scholzova vláda podle něj v eurovolbách přišla o mandát.

Výsledky voleb vyústily v debakl politických lídrů v Německu a Francii a mají potenciál změnit postoj Evropy k ekologickým tématům, napsala slovenská média. Na tom, že jde o o fiasko pro Scholze a politické zemětřesení pro Francouze se shodují i německé deníky, podle nichž je zřejmé, že Evropa se posunula doprava. Vzestup krajní pravice je výrazným motivem i v dnešním americkém tisku, podle nějž hlasování zasadilo ránu tradičním politickým silám starého kontinentu. Posílení nacionalistických a populistických proudů podle něj může vést kromě podkopání klimatických plánů také k přitvrzení imigrační politiky.

Podle italské premiérky Meloniové, jejíž stana Bratři Itálie (FdI) vyhrála s téměř 29 procenty hlasů, výsledek ukazuje, že Evropa potřebuje pragmatičtější politiku. Uvedla také, že Itálie bude mít v EU klíčovou roli poté, co strany italské vládní koalice dostaly od italských voličů dohromady přes 47 procent hlasů.

Naopak v Polsku skončilo národněkonzervativní Právo a spravedlnost (PiS) druhé a ve volbách těsně zvítězila proevropská Občanská koalice premiéra Donalda Tuska s 37,1 procenta hlasů. Tusk je po volbách v EU hráčem těžké váhy, napsal v reakci list Rzeczpospolita. Hodně podle něj záleží na výsledku předčasných francouzských voleb, po kterých by v Paříži mohla vzniknout euroskeptická vláda. Mohla by ohrozit Výmarský trojúhelník, tedy platformu pro posílenou spolupráci mezi Francií, Německem a Polskem. Berlín a Varšava by v takovém případě musely stavět širší evropskou koalici.

Z téměř konečných výsledků, v nichž chybí jen údaje z Irska, kde se stále sčítá, vyplývá, že lidovecká frakce EPP získala v evropských volbách 185 mandátů a zůstává největší politickou skupinou v EP. Na druhém místě skončila frakce socialistů a demokratů (S&D) se 137 mandáty. Na třetím místě je liberální Obnova Evropy (Renew Europe) s 80 mandáty, což je o 22 méně než měla dosud. Konzervativní frakce ECR by měla mít 73 mandátů (o čtyři více) a krajně pravicová Identita a demokracie (ID) 58 křesel (o devět více). Frakce Zelených získala 52 mandátů, což je o 20 méně. Levice v EP (GUE/NGL) měla v předchozím europarlamentu 37 europoslanců, nyní by měla mít o jednoho méně. Celkem 46 europoslanců je nezařazených, což znamená, že v současném EP nepatřili do žádné ze skupin. Dalších 53 nově zvolených europoslanců odhady zařadily do takzvané skupiny Ostatní, tedy ještě neví, do jaké z frakcí se přičlení. Počty členů jednotlivých politických skupin a jejich podoba se tak ještě budou měnit.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama