Před ruským velvyslanectvím v Praze dnes několik desítek lidí uctilo památku předáka ruské opozice Alexeje Navalného u příležitosti prvního výročí jeho smrti v trestanecké kolonii. Lidé k velvyslanectví od dnešního poledne nosili květiny a zapalovali svíčky, odpoledne na plátně promítali Navalného projevy. Cílem vzpomínkové akce bylo připomenout Navalného a vyjádřit solidaritu s těmi, kdo nadále bojují za demokracii v Rusku. Akci pořádala iniciativa Rusové v Česku za demokracii.
„Inspiroval nás, dával nám naději na světlou budoucnost a naučil nás bojovat za svobodu,“ řekla ČTK jedna z organizátorek akce a bývalá spolupracovnice Navalného Alina Ivanovová. Uvedla, že ji Navalnyj naučil hlavně vidět nespravedlnost a zajímat se o politiku. Kdyby byl dnes naživu, pokračoval by podle ní ve své snaze vytvořit svobodné Rusko a ukončit ruskou invazi na Ukrajinu z února roku 2022.
Vzpomínka na Alexeje Navalného#navalnyforever #Navalny pic.twitter.com/gcOlu9BRXa
— PrahaIN.cz (@PrahaIN_CZ) February 16, 2025
Navalnyj byl vnímán jako nejvýraznější kritik režimu ruského prezidenta Vladimira Putina a svým bojem proti korupci mezi ruskými elitami dosáhl postavení vůdce opozice. Byl souzen v několika kauzách, které nejen on označoval za politicky motivované.
V roce 2020 byl Navalnyj otráven nervově paralytickou látkou, z čehož obvinil Kreml, který to naopak vždy popíral. Jeho rodina a spojenci docílili toho, že byl k léčbě letecky přepraven do Německa. O pět měsíců později se vrátil do Ruska, kde byl okamžitě zatčen a uvězněn na poslední tři roky svého života. Zemřel náhle, v přísné vězeňské kolonii ve městě Charp v Jamaloněneckém autonomním okruhu na Sibiři. Bylo mu 47 let.
Za oficiální příčinu úmrtí ruské úřady označily trombózu. Vdova Julije Navalná z manželovy smrti viní Putina.
Jeho pohřbu se loni 1. března zúčastnily desetitisíce lidí, což byl vzácný projev vzdoru v zemi, kde jakékoliv pouliční shromáždění nebo jen individuální veřejné projevy vzdoru často vedou k okamžitému zatčení.
České ministerstvo zahraničí dnes k prvnímu výročí Navalného úmrtí zveřejnilo společné prohlášení s dalšími 17 státy, mimo jiné s Austrálií, Kanadou, Francií, Polskem či Litvou, Lotyšskem a Estonskem. Vyjádřily v něm opět soustrast Navalného rodině. Zdůraznily, že konečnou odpovědnost za jeho smrt nesou ruské orgány. „Rok po jeho smrti se situace v Rusku v oblasti lidských práv stále zhoršuje. Kreml potlačuje pokojný disent, udržuje atmosféru strachu a podkopává právní stát,“ uvedly země v prohlášení.
