ZprávyKroky prezidenta Bidena nyní schvaluje 38 procent Američanů, méně než v zimě

Kroky prezidenta Bidena nyní schvaluje 38 procent Američanů, méně než v zimě

Popularita amerického prezidenta Joea Bidena v březnu klesla na 38 procent, v uplynulých měsících se přitom pohybovala nad 40 procenty, v únoru byla dokonce 45procentní. Vyplývá to z průzkumu agentury AP a centra NORC. Příčinou poklesu je podle nich především postoj lidí k Bidenově hospodářské politice. Průzkum agentury provedly mezi 16. a 20. březnem, tedy krátce po pádu amerických bank Silicon Valley Bank a Signature Bank.

Biden zatím neoznámil, zda se bude o prezidentský úřad ucházet příští rok znovu, lidé z jeho okolí však médiím v několika případech naznačili, že prezident to plánuje a kandidaturu pravděpodobně oznámí v létě. Historicky nejnižší podporu měl Biden u Američanů podle průzkumů loni v červenci. Jeho kroky tehdy schvalovalo jen 36 procent lidí. Bylo to období, kdy na americké domácnosti nejvíce dopadaly vysoké ceny paliv a potravin. Hospodářská politika ale ovlivňuje výrazně Bidenovu oblíbenost v průzkumech už od konce roku 2021.

Bidenovu hospodářskou politiku nyní podle AP schvaluje jen 31 procent lidí. Například 51letý Michael McComas, který v roce 2020 volil republikány, Bidena v tomto ohledu pospal takto: „Nijak skvělý, průměrný, řekl bych.“ AP v této souvislosti uvádí, že postoj k prezidentovi u lidí běžně není rozdílem mezi absolutní loajalitou a agresivním odporem, většina jich má umírněnější názory. McComas také uvedl, že je podle něj nynější americká – zhruba šestiprocentní – inflace způsobena výdaji Bidenovy vlády, která se programem za 1,9 bilionu dolarů (zhruba 41 bilionů korun) snažila zmírnit dopady pandemie onemocnění covid-19 a znovu po ní nastartovat ekonomiku.

Prezident i členové jeho kabinetu při cestách napříč USA svoji politiku obhajují. Mnozí Američané však podle AP mají dojem, že americká ekonomika je ohrožena po pádu dvou amerických bank a poté, co USA v lednu vyčerpaly svůj limit pro zadlužení.

Rozdíl mezi Bidenovou celkovou podporou a podporou jeho hospodářské politiky je citelný u voličů Demokratické strany, ke které Biden patří. Podle AP 76 procent demokratů podporuje jeho prezidentskou práci, ale jen 63 procent jeho hospodářské kroky. U demokratů pod 45 let pak celková podpora prezidenta Bidena klesá na 66 procent a podpora jeho hospodářské politiky na 54 procent. U republikánů je podpora nižší v obou zmíněných kategoriích.

Bidenovu zahraniční politiku pak schvaluje 39 procent lidí a jeho přístup k řešení klimatické změny 41 procent. Čísla se pak výrazně liší mezi demokraty a republikány: Bidenovu zahraniční politiku podporuje jen devět procent republikánů, ale 74 procent demokratů; jeho přístup ke klimatu 17 procent republikánů, ale 67 procent demokratů.

Průzkum provedla AP a centrum NORC mezi 16. a 20. březnem na reprezentativním vzorku americké populace se statistickou chybou čtyř procent.

Doporučujeme

Ukrajinské a ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po dronových útocích nepřítele

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na dnešek zabily železničářku a další zranily. Dva mrtvé hlásí úřady v ruské Brjanské oblasti. Ukrajinské drony útočily také v Tatarstánu a zranily tři lidi, informoval šéf regionu Rustam Minnichanov. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.

Nigerijská armáda za rok zabila přes 13.000 teroristů, tvrdí prezident Tinubu

Nigerijská armáda v uplynulém roce zabila více než 13.000 teroristů, prohlásil dnes prezident země Bola Tinubu. Zároveň podle něj od jeho nástupu do funkce v roce 2023 klesl počet obětí islamistického povstání o 81 procent. Informovala o tom agentura AFP.

Velké solné jezero skrývá podzemní zásoby sladké vody

Pod vysychajícím Velkým solným jezerem v americkém Utahu se nachází mnohem větší zásoba sladké vody, než se dosud předpokládalo. Vědci nově zmapovali podzemní systém, který sahá několik kilometrů pod dno jezera a může významně ovlivnit pohled na fungování této unikátní krajiny i možnosti boje s prachovým znečištěním.

Dohoda USA a Íránu otevře Hormuzský průliv a umožní prodej íránské ropy

Americko-íránské memorandum o porozumění, které by podle prezidenta Donalda Trumpa mohlo být podepsáno již o víkendu, zahrnuje prodloužení příměří o 60 dnů, okamžité znovuotevření Hormuzského průlivu, dočasnou výjimku umožňující prodej sankcionované íránské ropy či základní rámec pro řešení otázky íránských zásob vysoce obohaceného uranu. Dnes to uvedl server Axios s odvoláním na diplomata ze zprostředkovatelské země a amerického činitele. Text dohody podle zdrojů serveru schválilo íránské vedení, nicméně pravděpodobně ne přímo sám nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí.

Hormuzský průliv se může brzy otevřít. Lodě se vrátí rychle, tvrdí šéf dopravního giganta

Provoz v Hormuzském průlivu by se měl rychle do jisté míry obnovit, pokud USA s Íránem dosáhnou důvěryhodné mírové dohody, která zlepší bezpečnost na této klíčové vodní trase, míní Lars Barstad, generální ředitel přepravní společnosti Frontline. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa může k podpisu dohody dojít už tento víkend.

Dohodu s Íránem podepíšeme o víkendu v Evropě, prohlásil Trump. Teherán to popírá

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prohlásil, že ke slavnostnímu podepsání mírové dohody s Íránem by mohlo dojít o víkendu někde v Evropě. Mluvčí íránské diplomacie Esmáíl Baghájí však uvedl, že Teherán zatím žádnou dohodu neschválil. Vysoce postavený íránský představitel zase varoval před podvodem. Zdroj obeznámený se situací nicméně ubezpečil, že v rozhovorech došlo ke skutečným průlomům.

Muskovo jmění může po vstupu SpaceX na burzu přesáhnout bilion dolarů

Elon Musk se po vstupu SpaceX na burzu stal na papíře prvním člověkem s majetkem přesahujícím jeden bilion dolarů. Rekordní nabídka akcií ukázala, jak silně investoři věří jeho firmám, i když část hodnoty stojí na plánech, které se mohou naplnit až za mnoho let.

Policie vyšetřuje záhadný nápis „8647“ na trávníku v centru Washingtonu

Americké úřady vyšetřují velký nápis "8647", který se objevil v trávě na National Mall ve Washingtonu. Čísla bývají spojována s odpůrci prezidenta Donalda Trumpa, jeho spojenci je ale považují za možnou výzvu k násilí.

Jihokorejský exprezident dostal dalších 30 let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol dostal dalších 30 let vězení za vyslání vojenských dronů nad Severní Koreu. Soud dospěl k závěru, že akce měla vyvolat napětí na Korejském poloostrově a pomoci vytvořit záminku pro pozdější vyhlášení stanného práva.

Taylor Swift se stala nejmladší ženou uvedenou do Songwriters Hall of Fame

Taylor Swift zažila v New Yorku další výrazný milník své kariéry. Během slavnostního večera Songwriters Hall of Fame poděkovala rodině, která se kvůli jejímu hudebnímu snu kdysi přestěhovala z Pensylvánie do Nashvillu. Při projevu neudržela emoce a připomněla, že bez podpory nejbližších by na pódiu nestála.

Po 26 letech identifikovali muže nalezeného ve spacáku v národním parku

Američtí vyšetřovatelé po více než čtvrtstoletí zjistili totožnost muže, jehož ostatky byly nalezeny v odlehlé části národního parku Olympic ve státě Washington. Pomohly moderní forenzní testy a genetická genealogie, díky nimž se podařilo najít příbuzné zemřelého.

Helen Mirren se vyjádřila k Izraeli i budoucnosti MobLandu

Helen Mirren na filmovém festivalu v Taormině promluvila o svém vztahu k Izraeli i o současném dění na Blízkém východě. Herečka, která má s Izraelem dlouhodobé osobní vazby, zároveň zdůraznila, že neschvaluje postup země vůči Palestincům. Vedle toho se vyjádřila také k seriálu MobLand a k možnému návratu Toma Hardyho.

ECB poprvé od roku 2023 zvýšila úrokové sazby

Evropská centrální banka zvýšila úrokové sazby poprvé od roku 2023. Reaguje tak na dražší energie a nové inflační tlaky, které v eurozóně vyvolala válka na Blízkém východě. Zároveň zhoršila výhled hospodářského růstu.

Papež Lev na návštěvě Kanárských ostrovů připomene tragické příběhy migrantů

Papež Lev zahájil ve čtvrtek návštěvu Kanárských ostrovů, během níž chce upozornit na osudy tisíců migrantů, kteří se pokoušejí dostat do Evropy přes Atlantský oceán. Informuje o tom BBC, Euronews a další servery.

Při havárii vojenského vrtulníku zahynulo v pákistánském Kašmíru nejméně 22 lidí

Při středeční havárii vojenského vrtulníku v Pákistánem spravované části Kašmíru zemřelo nejméně 22 lidí, napsala dnes s odvoláním na bezpečnostní zdroje agentura Reuters. Armáda ve středu uvedla, že kvůli technické závadě se v Kašmíru zřítil vrtulník Mi-17 a že všechen vojenský personál na palubě zahynul, o počtu obětí se ale nezmínila.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama