ZprávyKontroverzní tunel pod Stonehenge byl schválen navzdory námitkám archeologů

Kontroverzní tunel pod Stonehenge byl schválen navzdory námitkám archeologů

Britská vláda schválila kontroverzní plán na vybudování čtyřproudého tunelu pod Stonehenge. Přes tři kilometry dlouhý tunel je součástí balíčku za 2,2 miliardy dolarů na modernizaci úzké dálnice A303. Dle zastánců dálniční tunel zmírní dopravní zácpy a zlepší zážitek návštěvníků. Oponenti se však obávají ztráty starodávných artefaktů, které mohou být stále ukryté pod zemí. Informoval o tom National Geographic.

Aktuálně schválený plán by měl rozšířit dálnici A303 na čtyři pruhy a ve chvíli, kdy se přiblíží ke Stonehenge, tak se ponoří do přes tři kilometry dlouhého tunelu. Dálnice totiž vede překvapivě blízko této ikonické památky a je proslulá dopravními zácpami.

Plán byl schválen navzdory silným námitkám archeologů, ekologů a současných druidů, kteří považují místo za posvátné.

Příznivci projektu tvrdí, že tunel vrátí krajinu do své původní podoby. „Návštěvníci budou moci Stonehenge zažít tak, jak by mělo být zažito, aniž by se museli koukat na kamiony hned vedle sebe,“ řekla pro National Geographic Anna Eavis z organizace English Heritage, která se stará o více než 400 historických památek po Anglii, včetně Stonehenge.

Odpůrci si ale myslí, že tunel může nenapravitelně poškodit starodávnou krajinu. V červnu zde bylo objeveno 20 hlubinných šacht. To přinutilo vládu odložit rozhodnutí o projektu o další čtyři měsíce, dokud nebylo možné nález posoudit.

Myšlenka na tunel byla poprvé navržena počátkem 90. let a od té doby se opakovaně vracela. Návrh byl ale vždy zamítnut z důvodu vysoké ceny.

Samotný tunel by měl být téměř 40 metrů pod povrchem. To by mělo být pod jakýmikoliv archeologickými vrstvami. Přístupy a přípravné archeologické práce ale budou do potenciálně na artefakty bohaté ornice zasahovat. Dle archeologa Mike Pittse ale byla ornice v oblastech souvisejících s projektem tunelu během staletí těžce zoraná.

Aliance odpůrců tunelu nicméně vyzvala vládu, aby plán přehodnotila. „Pokud je rozšíření A303 u Stonehenge považováno za zásadní, mělo by to být provedeno pomocí hlubinného tunelu o délce nejméně 4,5 kilometru. Cokoli kratšího by bylo v rozporu s Úmluvou o světovém dědictví a způsobilo by nenapravitelné škody na této krajině,“ uvádí se v jejich petici, kterou podepsalo 150 000 lidí.

Stonehenge byl na seznam světového dědictví UNESCO přidán v roce 1986 společně s nedalekým Avebury. V roce 2014 se zde podařilo pomocí mapovacích technik odhalit komplex starověkých památek, které byly po tisíce let skryty pod oblastí Stonehenge. Ročně památku navštíví 1,6 milionu lidí.

Reklama

Doporučujeme

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama