Slíbené klimatické financování na summitu COP29 ve výši 300 miliard dolarů do roku 2035 není podle ekonomů a zástupců rozvojových zemí dostačující. Dohoda totiž nezohledňuje inflaci, která z této částky bude ukrajovat. Podle některých názorů je to málo bez ohledu na inflaci. Informují o tom The Guardian a BBC.
Summit COP29 v Baku provázely neshody ohledně financování chudých afrických a ostrovních států nejvíce ohrožených klimatickými změnami. Na poslední chvíli se však bohaté státy dohodly na částce 300 miliard dolarů ročně do roku 2035.
To znamená trojnásobek oproti cíli 100 miliard dolarů ročně z roku 2020. Na papíře to sice vypadá nadějně, realita je však někde jinde. Ekonomové pro deník The Guardian upozornili, že klimatické financování nezohledňuje inflaci.
Cop29 deal fails to consider inflation so is not tripling of target, economists say: https://t.co/iwffM8bnux pic.twitter.com/9HbCL456CN
— Ron Fox (@Noreus) November 26, 2024
Oněch 300 miliard bude mít v roce 2035 výrazně nižší hodnotu. Stačí se podívat na historickou průměrnou inflaci USA (2,38 procenta ročně). Současná hodnota těchto prostředků klesne při této inflaci o 20 procent a při vyšší inflaci ještě více.
Země nejvíce ohrožené globálním oteplováním tak dostanou částku, kterou považují za neadekvátní, avšak ve skutečnosti bude ještě nižší, protože peníze ztratí hodnotu. Rozvojové státy požadovaly alespoň jeden bilion dolarů ročně do roku 2035.
Také cíl stanovený v roce 2009 nezohledňoval inflaci. Pokud by byl stanoven dnes při současných hodnotách, musel by dosahovat alespoň 145 miliard dolarů. Přestože byla částka nižší, dárcovské země dosáhly tohoto cíle s dvouletým zpožděním.
Je to málo bez ohledu na inflaci
Již během trvání summitu přední ekonomové upozorňovali, že 300 miliard dolarů do roku 2035 není dostačující cíl. Tvrdili, že částka by měla dosahovat 300 miliard ročně do roku 2030 nebo 390 miliard dolarů do roku 2035.
Tyto částky ekonomové vypočítali v hodnotách z roku 2022. Při zohlednění inflace by se měly zvýšit na 368 miliard dolarů ročně do roku 2030 a 538 miliard dolarů do roku 2035. Cíl je nedostatečný bez ohledu na inflaci, tvrdí někteří odborníci a delegáti.
Lisa Sachs, ředitelka Kolumbijského centra pro udržitelnou investici, upozornila: „Tento cíl představuje pouhých 12 procent odhadovaných potřeb rozvojových zemí, a to i bez zohlednění inflace.“
„Je to mizerná suma,“ řekla podle televize BBC Chandni Raina, členka indické delegace. „Tento dokument je jen o něco málo než optická iluze. Podle našeho názoru nevyřeší obrovskou výzvu, které všichni čelíme.“
Naila Kabeer z Londýnské školy ekonomie upozornila na další problém – dohoda nezohledňuje ani kvalitu a dostupnost finančních prostředků. Rozvojové země budou závislé na soukromém sektoru, který bude rozhodovat o investicích na základě tržní atraktivity, nikoli skutečných potřeb.
