Každodenní používání sluchátek ještě neznamená, že si člověk ničí sluch. Riziko přichází hlavně ve chvíli, kdy si kvůli okolnímu hluku pouští hudbu nebo hovory příliš nahlas a poslouchá je dlouho.
Sluchu je v zásadě jedno, odkud zvuk přichází. Stejně může zatěžovat hudba puštěná z reproduktoru v autě, televize v obýváku i sluchátek nasazených cestou do práce. Rozhodující není typ zařízení, ale hlavně hlasitost a doba, po kterou je člověk zvuku vystavený. Samotné nošení sluchátek tedy nepředstavuje zvláštní problém, pokud zůstane hlasitost na rozumné úrovni.
Určité riziko ale sluchátka přece jen mají. Zdroj zvuku je totiž přímo u ucha. Stačí, aby člověk omylem pustil hudbu nebo podcast na vysokou úroveň, a náraz pro sluch může být výraznější než u vzdálenějšího reproduktoru. Ještě častější problém nastává venku, ve vlaku nebo při běhání. Ve chvíli, kdy okolí hučí, lidé mají tendenci zesílit přehrávání, aby přehlušili hluk kolem sebe. Právě to je zvyk, který může být pro uši nejhorší.
Pomoci může obyčejná věc, kterou má řada sluchátek už dnes v základní výbavě. Aktivní potlačení okolního hluku snižuje potřebu přidávat hlasitost. Když člověk nebojuje s ruchem ulice, metra nebo kanceláře, nemusí si hudbu pouštět tak nahlas. Užitečné je i nastavení limitu hlasitosti v telefonu nebo jiném zařízení. Mnohé přístroje dnes umějí upozornit, že se uživatel dostává na nebezpečnou úroveň.
Poškození sluchu navíc obvykle nepřijde ze dne na den. Problém se rozvíjí postupně. Záleží na takzvané dávce zvuku, tedy na spojení hlasitosti a délky poslechu. Čím hlasitější zvuk a čím delší vystavení, tím větší riziko. Za bezpečnější hranici se považuje zhruba 70 decibelů, což odpovídá běžnému rozhovoru nebo třeba pračce. Od 85 decibelů výš už se v pracovním prostředí doporučuje ochrana sluchu.
Ne každý ale dokáže spolehlivě odhadnout, co je ještě v pořádku. Proto dává smysl sledovat upozornění v telefonu nebo chytrých hodinkách, případně si nechat hlasitost zkontrolovat u odborníka. Audiolog umí změřit, jak silný zvuk skutečně míří do zvukovodu, a poradit, kde nastavit bezpečný strop. To se hodí hlavně lidem, kteří mají sluchátka na uších velkou část dne.
Varováním mohou být pískání v uších, pocit zalehnutí nebo plnosti v uších a postupně i horší sluchu. Právě tehdy je vhodné neotálet a objednat se na vyšetření. Sluchátka tedy nejsou nepřítel. Problém začíná až ve chvíli, kdy člověk dlouhodobě přehlušuje svět kolem sebe.
