EkonomikaJohnson chce prosadit zákon umožňující jednodušší přepsání zákonů z dob členství v...

Johnson chce prosadit zákon umožňující jednodušší přepsání zákonů z dob členství v EU

Britský premiér Boris Johnson plánuje prosazení návrhu zákona, který by umožnil snadnější přepsání nebo zrušení zákonů z dob členství v Evropské unii. Podle něj by změny ušetřily podnikům až miliardu liber. Odstranily by totiž přebytečná byrokratická nařízení. Uvedl to server BBC a The Guardian.

Na oslavu dvou let odchodu Velké Británie z Evropské unie (EU) chce britský premiér Boris Johnson prosadit návrh zákona zvaný Brexit Freedoms Bill. Usnadnit by měl přepisování nebo rušení „starých“ zákonů z dob členství v EU, které země po Brexitu přejala.

Podle Borise Johnsona by změny měly podnikům přinést okolo miliardy dolarů, kterou by ušetřily na zrušených přebytečných byrokratických nařízeních. Kritici však naopak poukazují právě na přebytečné výdaje, se kterými se podnikatelé museli ve výsledku Brexitu potýkat.

„Prosazení Brexitu před dvěma lety byl opravdu historický moment a začátek nové vzrušující kapitoly pro naši zemi. Současné plány ale ještě více rozpoutají výhody Brexitu,“ okomentoval podle serveru The Guardian své plány britský premiér.

Podle Johnsona by po prosazení návrhu zákona skončil speciální statut evropského práva v britském právním systému. Neuvedl však přesné zákony, které by měly podnikatelům přinést zmíněné úlevy.

Média pak poukazují na to, že se novým návrhem snaží premiér zakrýt sílící kritiku. Ta se týká především toho, že byl Brexit pro Velkou Británii nakonec nevýhodný. Kvůli ztížené administrativě totiž způsobil nedostatek pracovní síly v některých sektorech, ale také nouzi o některé zboží.

Kvůli údajnému narušení devoluční dohody se návrh Johnsona nelíbí Walesu, Skotsku ani Irsku

Kromě návrhu zákona chce premiér Johnson v reakci na kritiku rovněž zveřejnit dokument s názvem Výhody Brexitu: Jak Spojené království využívá odchodu z Evropské unie.

Mezi případné přínosy pak plánuje zařadit například zvýšené environmentální standardy. Zahrnout chce ale také rozvoj IT sektoru nebo méně komplexní systém datových práv v porovnání s evropským GDPR.

Britský premiér kromě zmíněné kritiky čelí také tlaku kvůli odhalení několika večírků, které v době lockdownu pořádal v kancelářích Downing Street.

Server BBC pak upozornil také na kritiku, kterou po oznámení návrhu zákona vyjádřily devoluční vlády Velké Británie. Skotští, velšští a irští ministři totiž poukázali na to, že s nimi byl plán konzultovaný zmateně a na poslední chvíli.

Podle nich navíc může ohrozit devoluční dohodu, která určuje pravomoci jednotlivých vlád uvnitř Velké Británie. „Jedná se o zesměšnění nedávných slibů Spojeného království ohledně obnovení vztahu s decentralizovanými vládami,“ vyjádřil svůj názor skotský tajemník vládního kabinetu pro ústavu Angus Robertson.

Vláda Spojeného království pak na oplátku vzkázala, že „bude i nadále pokračovat v blízké spolupráci s devolučními administrativami.“

Doporučujeme

Po požáru ve Švýcarských Alpách se pohřešuje pět lidí

Pět lidí se pohřešuje a dalších osm utrpělo zranění při požáru budovy s restaurací a byty ve švýcarském Thusisu. Plameny objekt podle policie zcela zničily. Dva ze zraněných jsou ve vážném stavu.

Ruský noční útok dronů zasáhl i hranici s Moldavskem, dvě ženy zemřely

Ruské drony v noci na dnešek zasáhly jeden z hraničních přechodů mezi Ukrajinou a Moldavskem, informovala ukrajinská pohraniční stráž. Provoz na něm byl zastaven. Dvě ženy zemřely a dvě utrpěly zranění při nočním ruském dronovém útoku na vesnici v ukrajinské Charkovské oblasti. Na telegramu to oznámil velitel regionální vojenské správy Oleh Syněhubov. Cílem náletu ruských dronů byly také severoukrajinské Sumy. Ukrajina podle ruskojazyčných telegramových kanálů zaútočila na rafinérii v ruském Permu. Kyjev útok potvrdil.

USA si pro Írán připravily nejtvrdší sankce v historii. Raději to, než další údery, řekl Bessent

Chystáme pro Írán nejtvrdší sankce v historii, uvedl americký ministr financí Scott Bessent. Další podrobnosti slíbil v pondělí. Viceprezident J. D. Vance označil ekonomický nátlak za nejefektivnější nástroj v konfrontaci s Íránem.

USA vyhostily na Haiti přes 160 lidí poprvé od zrušení ochrany před deportací

Spojené státy ve čtvrtek deportovaly více než 160 lidí na Haiti. Stalo se tak podle agentury AP poprvé od chvíle, kdy administrativa prezidenta Donalda Trumpa vyhrála soudní bitvu o odebrání ochrany před deportací přibližně 350.000 Haiťanům. Deportační let přistál v městě Cap-Haitien na severu Haiti, jelikož hlavní mezinárodní letiště v Port-au-Prince je považováno za příliš nebezpečné. Americká vláda v současnosti zakazuje komerční lety do haitské metropole kvůli násilí gangů.

Ruská FSB zadržela devět lidí kvůli údajné špionáži pro Kyjev a plánování útoku

Ruská tajná služba FSB podle agentur zadržela osm lidí, které podezřívá, že na objednávku ukrajinských tajných služeb plánovali dronový útok na blíže neurčený podnik strategického významu v Moskevské oblasti. V jiném případě byl zadržen také cizinec, který údajně sledoval různé objekty v Moskvě, aby Ukrajině pomohl připravit teroristický útok.

Devět měsíců na misi a stovky dní bez přístavu. USS Abraham Lincoln se vrací domů

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln po téměř devíti měsících opouští Blízký východ, potvrdil nejmenovaný americký úředník. Vystřídat ji má letadlová loď USS George Washington, která dorazila z japonských vod. K rotaci došlo po zprávách o krizi duševního zdraví na palubě.

Panamský průplav od září kvůli suchu omezí počet proplouvajících lodí

Panamský průplav od září kvůli suchu omezí provoz, oznámila ve čtvrtek správa průplavu ACP. Počet lodí, které touto strategickou vodní cestou spojující Atlantský a Tichý oceán budou moci proplout, se od 3. září sníží z 36 na 34 denně, od 15. září pak na 32 denně. Provozovatel nevyloučil další snížení v závislosti na počasí v příštích týdnech. Méně srážek způsobuje klimatický jev El Niňo, který je letos výrazně silnější než jindy.

V Německu prošli výcvikem a zmizeli. Dezertovaly stovky ukrajinských vojáků

Nechtěli bojovat a vycítili příležitost k útěku. Týdeník Die Zeit informoval o případech dezerce ukrajinských vojáků v Německu. Od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 uprchly během výcviku v zemi stovky vojáků. Tito muži mohou být považováni za dezertéry a hrozí jim až 12 let za mřížemi.

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno 1000 startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.

Apokalypsa hmyzu v některých regionech již začala. Pocítí to i lidé

Všimli jste si, že vám do bytu létá méně otravných much? Nebo že kolem květin poletuje méně včel? Nová studie potvrzuje, že se děje něco, před čím vědci dlouho varovali. Vymírání hmyzu již začalo. Když bude málo včel, motýlů a dalšího hmyzu, klesnou výnosy plodin a dostupnost potravy.

USA označily zadržení amerického akademika v Číně za neoprávněné

Spojené státy označily amerického akademika Min Zina za neprávem zadržovaného v Číně. Peking ho podezírá ze špionáže a ohrožování národní bezpečnosti, americká vláda však obvinění odmítá. Jeho propuštění se nyní stalo jednou z priorit Washingtonu.

Zakladatel zkrachovalé Evergrande dostal doživotí za finanční podvody

Zakladatel čínské developerské skupiny Evergrande Chuej Kcha Jen dostal doživotní trest za rozsáhlé finanční podvody. Soud mu také zabavil veškerý osobní majetek. Samotným firmám uložil pokuty v souhrnné výši 15,82 miliardy jüanů.

Hrdinu filmu Whalefall spolkne velryba. Kyslík mu vydrží hodinu

Austin Abrams se v novém survival thrilleru ocitne na místě, odkud zdánlivě není úniku. Při pátrání po ostatcích svého otce ho spolkne obrovský vorvaň. Potápěči zbývá jediná hodina kyslíku, během níž musí najít cestu ven.

CSG bude sedm let dodávat munice policejní sborům pěti skandinávských zemí

Zbrojařský a strojírenský holding Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada bude po dobu sedmi let dodávat munice pro policejní sbory Finska, Dánska, Islandu, Norska a Švédska. Konkrétně dodá 35 milionů nábojů ráže Federal .223 Remington firma Federal ze společnosti The Kinetic Group, která patří pod CSG. Federal byla také vybrána jako dodavatel výcvikové munice ráže 5,56 milimetru. ČTK to dnes sdělila CSG v prohlášení, cenu dodávek ale neuvedla.

Demokratická republika Kongo dostane 70 tisíc dávek vakcíny proti ebole

Demokratická republika Kongo získá 70 tisíc dávek vakcíny Ervebo kvůli rozsáhlému ohnisku eboly. Současnou epidemii však způsobuje varianta Bundibugyo, proti které zatím není schválená vakcína ani cílená léčba. Část dodávky proto poslouží ke klinickému hodnocení.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama