Reklama
3 C
Czech
Pátek 27. března 2026
ZprávyJižní Karolína povolí trest smrti zastřelením. Na popravy injekcí schází jed

Jižní Karolína povolí trest smrti zastřelením. Na popravy injekcí schází jed

Zákonodárci amerického státu Jižní Karolína schválili, že odsouzení na smrt mohou být zastřeleni popravčí četou. Donutil je k tomu nedostatek chemikálií do smrtících injekcí, píše BBC a další servery.

Jižní Karolína se tak stane čtvrtým státem Unie, kde budou mít odsouzenci vybrat si tuto možnost. Ačkoliv trest smrti je součástí právního řádu, od roku 2011 tam žádná poprava neproběhla a v cele smrti čeká 37 lidí. Ačkoliv kritici nazývají tento způsob popravy barbarským a středověkým, politici poukazují na to, že rodinám obětí trestných činů se konečně uleví.

Stát nyní nabízí dvě metody popravy, smrtící injekci a elektrické křeslo. Od roku 1995 si ale téměř všichni odsouzenci (s výjimkou tří) vybrali tu první. Provádí se tak, že se připoutanému vězni vstříkne do žíly kombinace tří látek. První jej uspí, druhá paralyzuje nervy a třetí zastaví srdce. Problém ale je, že farmaceutické firmy, které tyto medikamenty vyrábějí, je odmítají státu prodávat. Nechtějí být spojovány s popravováním lidí. A podle zákona nesmí být vězeň nucen zemřít metodou, kterou si nevybral.

Sněmovna vedená republikány si tak odhlasovala v poměru 66 ku 43, že pokud nebudou k dispozici smrtící chemikálie, budou si muset odsouzenci vybrat mezi elektrickým křeslem a popravčí četou. Návrh přišel z pera demokratického senátora Richarda Harpootliana, podle nějž se jedná o humánnější metodu, než je „extrémně příšerný proces“ popravy elektřinou. Zde totiž často odsouzenec nezemře okamžitě. Proti bylo sedm republikánů, jeden demokrat hlasoval pro.

„Praktiky ze Severní Koreje“

Republikánský poslanec Weston Newton zdůvodnil svůj hlas pro návrh takto: „Rodiny obětí těchto ohavných činů nemohou najít úlevu, protože jsme v paralyzovaném stavu a nemůžeme vykonat rozsudky smrti, které vynesl řádný soud„. Odpůrci ale hlasitě protestovali. „Nyní chceme v Jižní Karolíně povolit něco, co dělají v Severní Koreji,“ řekl demokratický poslanec Justin Bamberg. Kritici trestu smrti poukazovali také na to, že odsouzení na smrt bývají často zproštěni viny – někdy ale i několik let po popravě.

Popravy zastřelením jsou nyní povolené v Utahu, Mississippi a Oklahomě. Od sedmdesátých let si ale tento způsob vybrali jen tři odsouzenci, všichni v Utahu. Poslední takto zemřel v roce 2010, jmenoval se Ronnie Lee Gardner a byl popraven za vraždu muže při pokusu o útěk ze soudní budovy.

Gardner byl popraven pěti vojáky, všichni mířili na srdce. Jeden z nich měl v pušce pouze slepý, voskový náboj: to proto, aby střelce příliš netížilo svědomí. Nikdo z nich tak nevěděl s jistotou, jestli to byl on, kdo vypálil smrtící výstřel. Před výstřelem se odpočítávalo od pěti do jedné, vojáci ale stiskli spoušť těsně před číslem „dva“, aby to odsouzenec nečekal a nemohl s sebou škubnout.

Reklama

Doporučujeme

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama