Protext ČTKJih Evropy je na tom tak špatně, že ho během pár let...

Jih Evropy je na tom tak špatně, že ho během pár let předběhneme. Bohužel mzdy to zatím nereflektují

Praha 16. května 2024 (PROTEXT) – Nemám rád, když se někde píše, že jsme jako postsocialistická země nějací horší a méněcenní než národy od nás na západ a že se musíme od nich stále něco učit. Není to pravda. My nejsme horší. My už jsme vyrostli a přerostli mnohé „západní“ země a brzo předeženeme i Itálii, kde se vyrábějí takové krásné a drahé věci jako třeba Ferrari.

Když se podíváme na nové statistiky Mezinárodního měnového fondu (MMF) uvidíme, že kromě aktualizace starších dat dodal Fond do statistik i jeho nové očekávání vývoje ekonomik do roku 2029.

Máme tedy rozsáhlou databázi indikátorů na příštích pět let. Můžeme se tak podívat na hrubý domácí produkt (HDP) přepočtený na dolary, nebo upravený o paritu kupní síly a můžeme data dále očistit o inflaci apod.

Já jsem si vybral HDP na hlavu v konstantních cenách přepočtený paritou kupní síly. MMF tady očekává, že ze současných 40 tisíc dolarů vyskočíme až téměř na 46 tisíc dolarů. To představuje růst o 13 % během pěti let. To není nic moc, ale brzo zjistíme, že mnozí jsou na tom mnohem hůř.

Např. u Itálie počítá Fond s růstem ze 45 tisíc na 47 tisíc. Za pět let tedy Itálii sice ještě nedoženeme, ale budeme těsně za ní. To dnes rozhodně nejsme. Bude to dáno tím, že Itálie během pěti let vzroste jen o 3,9 %. To je velmi málo.

Itálie v posledních letech žije jen z podstaty. Je to předlužená země, kterou před bankrotem před pár lety zachránilo Německo, a to hlavně ze strachu, že kdyby to neudělali, musela by Itálie opustit euro, což by mohlo vést až k návratu k původním národním měnám, což by projekt společné měny zničilo.

Hravě předběhneme Španělsko

Podobné to je se Španělskem. To má „vyskočit“ z 42 tisíc na 43 tisíc. To znamená, že za pět let už budeme optikou upraveného HDP bohatší a vyspělejší než Španělsko. To totiž během pěti let vzroste jen o mizerná 4 %.

Není proto třeba mít pocit, že jsme nějací zaostalí. Už přišel čas na to, abychom byli hrdí. Naše ekonomika udělala za 34 let neskutečný skok. Nebo lépe řečeno. Jih Evropy za poslední roky strašně zaostal, a tak jsme ho předběhli i my.

Na druhou stranu musíme být s tou chválou opatrní. Kdybychom měli lepší vlády, byli bychom určitě mnohem dál. Např. kdysi dávno na tom bylo Polsko mnohem hůř než my. Podle statistik jsme na tom ale dnes jen o trochu lépe. Za pět let to už bude obráceně. Poláci nás předeženou. Zatímco my porosteme o 13 %, Poláci porostou o 17,9 %. Prostě my naše šance projíme. My čerpáme dotace EU ne na to, abychom pomohli ekonomice, ale spíš abychom čerpali, a hlavně si někdo mastil soukromé kapsy.

Slovensko se snaží, ale stále bude daleko za námi

Zajímavý je i pohled na Slovensko. To bude za pět let stále podstatně chudší než ČR. Za pět budou Slováci tam, kde jsou Češi dnes. Nicméně porostou rychleji než Češi. Připíšou si 14,6 %. Jinými slovy, pokud se u nás nenajde nikdo, kdo ekonomiku efektivně transformuje z montoven a skladů, předběhne nás i Slovensko. Jen to bude trvat hodně dlouho.

Měli bychom se tedy probudit a přestat vymýšlet, kde by mohlo být nové lejstro a začít vymýšlet, co podnikatelům pomůže. To nějak neslyším. K růstu totiž dotace nevedou, a to je jediné, co současní politici umí.

Když roste HDP měly by růst i mzdy. To ale jaksi nikdo neřeší

Nicméně je tu ještě jedna zajímavost. Když už budeme mít HDP skoro jako v Itálii a vyšší než ve Španělsku, měli bychom mít i platy víceméně jako Italové a nezakládat naši ekonomiku jen na tom, že pracujeme za hubičku a Západ si tu z nás dělá krmelec.

Eurostat uvádí, že hodinová cena práce (náklady pro zaměstnavatele) v roce 2023 v podnicích s více než 10 zaměstnanci činila v ČR 18 euro, zatímco v Itálii 29,8 eura. Jinými slovy, Italové jsou o dvě třetiny dražší než my.

To je pochopitelně dáno jednak větším vybavením kapitálem a vyšší produktivitou, ale také zvykem, že lidi na Východě jsou prostě levní, ačkoli zboží v jejich obchodech stojí často úplně stejně. Není to jen Nutella, ale třeba i automobily, elektronika apod.

Mzda je dána jednak výkonem a jednak vyjednáváním. Musíme být tvrdší. To, že je někdo z Východu neznamená, že musí být levný. Podívejme se na Slovinsko. Slovinci pracují za 25,5 eura na hodinu, tedy za více než Španělé.

Za pět let by přitom měl být HDP Slovinska jen malinko vyšší než náš. Není moc důvodů, proč bychom měli pracovat levněji. Ale prostě svět je zvyklý, že za české zboží se platí méně než za slovinské. My si prostě musíme udělat svoji značku, za kterou se už nebudeme stydět a nebude levná. Takové to, že místo Made in Czech Republic dáme za Made in EU, už nesmí pokračovat. Česká značka musí být prostě dobrá nejen na zbraních, ale na všem.

 

Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny CFG a.s.

Mobil: + 420 776 888 228; E-mail: vladimir.pikora@comfortfinancegroup.com

 

Investiční skupina CFG | 10 let na finančním trhu v ČR

Skupina CFG funguje na českém finančním trhu přes 10 let. Poskytuje kvalitní servis investorům, emitentům, klientům a partnerům. Konsolidovaný obrat celé skupiny je 94 mil. Kč, má přes 1 500 investorů a 360 mil. Kč aktiv. Provozuje také portál Dluhopisomat.cz nejlépe hodnocený dluhopisový inzertní portál v ČR.

 

 

Doporučujeme

Při ukrajinském útoku v Krasnodarském kraji zahynulo sedm lidí

Počet obětí ukrajinského útoku v černomořském letovisku na jihu Ruska stoupl na sedm, informoval krizový štáb Krasnodarského kraje. Dříve gubernátor Venjamin Kondraťjev oznámil šest mrtvých, včetně tří dětí. Další čtyři desítky lidí ve vsi Archipo-Osipovka nedaleko Gelendžiku utrpěly zranění.

Rýn či Dunaj se nadále potýkají s rekordními poklesy hladiny

Hladina Rýna u Kolína nad Rýnem na západě Německa klesla kvůli nedostatku srážek na místní historické minimum. Lodní dopravu komplikuje i místy rekordně nízká hladina Dunaje v Rakousku. Píšou o tom dnes agentury DPA a APA.

Tajné služby podle médií varovaly před migrační vlnou do Ceuty, vláda to popřela

Španělská tajná služba minulý měsíc několikrát varovala ministerstvo vnitra před možností velké migrační vlny z Maroka do Ceuty, která leží na severoafrickém pobřeží a kam ve čtvrtek minulého týdne vtrhlo na 50.000 běženců. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informuje španělský rozhlas Cadena SER. Vládní mluvčí Elma Saizová to ale popřela. Španělské tajné služby se také podle tisku domnívají, že Maroko se tentokrát do organizace masivního přechodu hranice nezapojilo.

Zelenskyj jmenoval svého vyjednávače Umerova do čela rozvědky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes jmenoval svého hlavního vyjednávače při americko-rusko-ukrajinských rozhovorech o ukončení války Rustema Umerova šéfem ukrajinské vnější rozvědky (SZRU). Jde o nejnovější krok v personálních změnách, které zahrnovaly výměnu ministra obrany, což vyvolalo hněv veřejnosti, poznamenala agentura Reuters.

Rozsáhlá krádež bitcoinů zasáhla téměř 1200 peněženek

Útočníci získali z téměř 1 200 bitcoinových peněženek více než tisíc mincí v odhadované hodnotě 89 milionů dolarů. Analýza podezřelých převodů ukazuje na možnou chybu spojenou se zařízeními Coldcard. Výrobce ale zatím veřejně nepotvrdil, že jeho peněženky byly skutečně prolomeny.

Ted Lasso se vrací na hřiště. Čeká ho ženský tým a nová výzva

Oblíbený fotbalový trenér se po více než třech letech vrací na obrazovky. Ve čtvrté řadě seriálu Ted Lasso převezme ženský tým z druhé ligy a znovu se setká s řadou známých postav.

Vůdkyni barmské opozice Su-Ťij navštívil v domácím vězení Červený kříž, poprvé od vojenského puče

Vůdkyně barmské opozice Aun Schan Su-Ťij se po téměř čtyřech letech poprvé prokazatelně setkala s lidmi mimo okruh vojenské vlády. Delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) ji navštívila v domácím vězení, kam byla přemístěna po zmírnění původního trestu. Fotografie zveřejněné vojenským režimem naznačují, že někdejší premiérka je v dobrém zdravotním stavu.

Shell se zbavuje části zelené energetiky v Evropě

Energetická společnost Shell prodá své evropské podnikání v oblasti pozemních obnovitelných zdrojů francouzské TotalEnergies. Součástí dohody jsou větrné a solární elektrárny i bateriová úložiště v několika zemích. Hodnotu transakce firmy nezveřejnily.

Rumunsko odstřelilo skály v Dunaji, aby zajistilo vodu pro jadernou elektrárnu

Rumunská armáda pomocí řízeného odstřelu odstranila část skály v Dunaji. Mimořádný zásah má přivést více vody k jaderné elektrárně Cernavodă, jejíž provoz ohrožuje dlouhotrvající sucho.

KOMENTÁŘ: USA nakoupily jeny. Chce Trump zachránit Japonsko nebo sám sebe?

Spojené státy provedly s Japonskem koordinovaný nákup jenu. Něco takového se nestalo 15 let. Intervence má za cíl zbrzdit pokles jenu vůči americkému dolar. Proč se USA do akce připojily?

U pobřeží západní Afriky našli zachovalý korálový útes

U pobřeží západoafrického Beninu se podařilo znovu objevit korálový útes, který vědci považovali za ztracený. Ekosystém ukrytý více než 50 metrů pod hladinou zůstal navzdory desetiletím bez výzkumu živý a hostí pestrou škálu korálů i ryb.

USA a Japonsko společně podpořily jen. Nevylučují další intervence

Japonsko a Spojené státy poprvé od roku 2011 společně zasáhly na devizovém trhu na podporu japonského jenu a omezení jeho prudkých výkyvů. Japonské ministerstvo financí v pondělí potvrdilo, že došlo ke koordinované intervenci ve spolupráci s americkým ministerstvem financí.

Maroko viní z migrační vlny do Ceuty pašeráky a dezinformace

Marocká vláda obvinila z nedávné migrační krize ve španělském městě Ceuta na severu Afriky pašeráky a šíření dezinformací, informují dnes španělská média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty podle španělské vlády proniklo na 50.000 migrantů, vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60.000. Marocká vláda dnes tvrdí, že těchto lidí bylo jen asi 40.000. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.

USA a Írán v pondělí usednou k jednacímu stolu, tvrdí Trump. Teherán mlčí

Válka s Íránem by se mohla chýlit ke konci. Americký prezident Donald Trump potvrdil, že nová jednání s islámskou republikou začnou v pondělí. Íránská diplomacie se k tomu ale zatím nevyjádřila a íránská média jednání nepotvrdila.

Infantinova pozice v čele FIFA je podle šéfa evropských lig neudržitelná

Pozice Gianniho Infantina v čele FIFA se po neúspěšném obchodním plánu otřásá. Prezident světového fotbalu chtěl nabídnout soukromým investorům menšinový podíl na komerčních právech světových šampionátů. Po silném odporu však FIFA od návrhu ustoupila.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama