Protext ČTKJih Evropy je na tom tak špatně, že ho během pár let...

Jih Evropy je na tom tak špatně, že ho během pár let předběhneme. Bohužel mzdy to zatím nereflektují

Praha 16. května 2024 (PROTEXT) – Nemám rád, když se někde píše, že jsme jako postsocialistická země nějací horší a méněcenní než národy od nás na západ a že se musíme od nich stále něco učit. Není to pravda. My nejsme horší. My už jsme vyrostli a přerostli mnohé „západní“ země a brzo předeženeme i Itálii, kde se vyrábějí takové krásné a drahé věci jako třeba Ferrari.

Když se podíváme na nové statistiky Mezinárodního měnového fondu (MMF) uvidíme, že kromě aktualizace starších dat dodal Fond do statistik i jeho nové očekávání vývoje ekonomik do roku 2029.

Máme tedy rozsáhlou databázi indikátorů na příštích pět let. Můžeme se tak podívat na hrubý domácí produkt (HDP) přepočtený na dolary, nebo upravený o paritu kupní síly a můžeme data dále očistit o inflaci apod.

Já jsem si vybral HDP na hlavu v konstantních cenách přepočtený paritou kupní síly. MMF tady očekává, že ze současných 40 tisíc dolarů vyskočíme až téměř na 46 tisíc dolarů. To představuje růst o 13 % během pěti let. To není nic moc, ale brzo zjistíme, že mnozí jsou na tom mnohem hůř.

Např. u Itálie počítá Fond s růstem ze 45 tisíc na 47 tisíc. Za pět let tedy Itálii sice ještě nedoženeme, ale budeme těsně za ní. To dnes rozhodně nejsme. Bude to dáno tím, že Itálie během pěti let vzroste jen o 3,9 %. To je velmi málo.

Itálie v posledních letech žije jen z podstaty. Je to předlužená země, kterou před bankrotem před pár lety zachránilo Německo, a to hlavně ze strachu, že kdyby to neudělali, musela by Itálie opustit euro, což by mohlo vést až k návratu k původním národním měnám, což by projekt společné měny zničilo.

Hravě předběhneme Španělsko

Podobné to je se Španělskem. To má „vyskočit“ z 42 tisíc na 43 tisíc. To znamená, že za pět let už budeme optikou upraveného HDP bohatší a vyspělejší než Španělsko. To totiž během pěti let vzroste jen o mizerná 4 %.

Není proto třeba mít pocit, že jsme nějací zaostalí. Už přišel čas na to, abychom byli hrdí. Naše ekonomika udělala za 34 let neskutečný skok. Nebo lépe řečeno. Jih Evropy za poslední roky strašně zaostal, a tak jsme ho předběhli i my.

Na druhou stranu musíme být s tou chválou opatrní. Kdybychom měli lepší vlády, byli bychom určitě mnohem dál. Např. kdysi dávno na tom bylo Polsko mnohem hůř než my. Podle statistik jsme na tom ale dnes jen o trochu lépe. Za pět let to už bude obráceně. Poláci nás předeženou. Zatímco my porosteme o 13 %, Poláci porostou o 17,9 %. Prostě my naše šance projíme. My čerpáme dotace EU ne na to, abychom pomohli ekonomice, ale spíš abychom čerpali, a hlavně si někdo mastil soukromé kapsy.

Slovensko se snaží, ale stále bude daleko za námi

Zajímavý je i pohled na Slovensko. To bude za pět let stále podstatně chudší než ČR. Za pět budou Slováci tam, kde jsou Češi dnes. Nicméně porostou rychleji než Češi. Připíšou si 14,6 %. Jinými slovy, pokud se u nás nenajde nikdo, kdo ekonomiku efektivně transformuje z montoven a skladů, předběhne nás i Slovensko. Jen to bude trvat hodně dlouho.

Měli bychom se tedy probudit a přestat vymýšlet, kde by mohlo být nové lejstro a začít vymýšlet, co podnikatelům pomůže. To nějak neslyším. K růstu totiž dotace nevedou, a to je jediné, co současní politici umí.

Když roste HDP měly by růst i mzdy. To ale jaksi nikdo neřeší

Nicméně je tu ještě jedna zajímavost. Když už budeme mít HDP skoro jako v Itálii a vyšší než ve Španělsku, měli bychom mít i platy víceméně jako Italové a nezakládat naši ekonomiku jen na tom, že pracujeme za hubičku a Západ si tu z nás dělá krmelec.

Eurostat uvádí, že hodinová cena práce (náklady pro zaměstnavatele) v roce 2023 v podnicích s více než 10 zaměstnanci činila v ČR 18 euro, zatímco v Itálii 29,8 eura. Jinými slovy, Italové jsou o dvě třetiny dražší než my.

To je pochopitelně dáno jednak větším vybavením kapitálem a vyšší produktivitou, ale také zvykem, že lidi na Východě jsou prostě levní, ačkoli zboží v jejich obchodech stojí často úplně stejně. Není to jen Nutella, ale třeba i automobily, elektronika apod.

Mzda je dána jednak výkonem a jednak vyjednáváním. Musíme být tvrdší. To, že je někdo z Východu neznamená, že musí být levný. Podívejme se na Slovinsko. Slovinci pracují za 25,5 eura na hodinu, tedy za více než Španělé.

Za pět let by přitom měl být HDP Slovinska jen malinko vyšší než náš. Není moc důvodů, proč bychom měli pracovat levněji. Ale prostě svět je zvyklý, že za české zboží se platí méně než za slovinské. My si prostě musíme udělat svoji značku, za kterou se už nebudeme stydět a nebude levná. Takové to, že místo Made in Czech Republic dáme za Made in EU, už nesmí pokračovat. Česká značka musí být prostě dobrá nejen na zbraních, ale na všem.

 

Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny CFG a.s.

Mobil: + 420 776 888 228; E-mail: vladimir.pikora@comfortfinancegroup.com

 

Investiční skupina CFG | 10 let na finančním trhu v ČR

Skupina CFG funguje na českém finančním trhu přes 10 let. Poskytuje kvalitní servis investorům, emitentům, klientům a partnerům. Konsolidovaný obrat celé skupiny je 94 mil. Kč, má přes 1 500 investorů a 360 mil. Kč aktiv. Provozuje také portál Dluhopisomat.cz nejlépe hodnocený dluhopisový inzertní portál v ČR.

 

 

Doporučujeme

Střelba v klubu ve švýcarském Aarau: Policie zadržela podezřelého

Švýcarská policie zadržela 43letého Švýcara podezřelého ze střelby na techno rave party ve městě Aarau, při níž zemřela 22letá Italka Maria Spinelli a a dalších pět lidí utrpělo zranění. Zadržení přišlo po téměř celém dni pátrání.

Kolaps ledovce v Nepálu ukázal rostoucí hrozbu oteplování

Mohutný sesuv ledu a hornin v nepálském Himálaji rozpoutal ničivou povodeň, která během několika okamžiků zasáhla celé údolí. Stovky lidí zemřely a mnoho dalších zůstává nezvěstných. Vědci upozorňují, že podobné katastrofy mohou s pokračujícím oteplováním přicházet častěji.

EU chystá nové sankce proti Rusku, mají cílit na 1600 osob a subjektů

Evropská unie připravuje nové sankce proti Rusku, omezení se mají týkat asi 1600 osob a subjektů a má jít o jeden z největších sankčních balíků od začátku ruské války proti Ukrajině. Informoval o tom bruselský server Politico. Podle informací ČTK seznamy během léta rozeslala unijní diplomacie jednotlivým členským státům, aby se k nim vyjádřily. Vše by mělo být schváleno nejpozději na jednání unijních ministrů zahraničí 12. října v Lucemburku.

Chelsea přestřílela Brighton, Fernandes zařídil obrat United

Chelsea zvládla sedmigólovou přestřelku s Brightonem a vyhrála také druhý ligový zápas pod vedením Xabiho Alonsa. Manchester United napravil předchozí zaváhání a díky hattricku Bruna Fernandese porazil Ipswich. První body získal Sunderland, zatímco Leeds remizoval s Brentfordem.

Izrael a Řecko podepsaly obrannou dohodu za tři miliardy eur

Izrael a Řecko dnes podepsaly obrannou dohodu v hodnotě tří miliard eur (přibližně 72 miliard Kč). Na jejím základě Izrael pro Řecko vybuduje vícestupňový obranný systém, jak podle agentury Reuters uvedl mluvčí izraelského ministerstva obrany.

ANALÝZA: Rusko se podle indicií připravuje na represivní mobilizaci

Zima se blíží a válka na Ukrajině nebere konce. Ruská armáda přitom čelí bezprecedentním ztrátám na bojišti a nedostatečnému zájmu mužů ve vojenském věku o vstup do armády. V posledních týdnech se objevují zprávy o možné mobilizaci. Desítky tisíc Rusů v odvodovém věku prchají ze země.

Sánchez: K vlně migrantů do Ceuty přispěly dezinformace šířené z Ruska a Izraele

K masovému přílivu migrantů do Ceuty před měsícem přispěly dezinformace na sociálních sítích z účtů s vazbami na Rusko, Izrael a mezinárodní krajně pravicové hnutí. V rozhovoru s rozhlasem Cadena SER to dnes řekl španělský premiér Pedro Sánchez. Vyloučil, že by za přílivem desítek tisíc migrantů do Ceuty stály marocké úřady a oznámil, že španělský král Felipe VI. navštíví Ceutu, až k tomu budou vhodné podmínky.

KOMENTÁŘ: Investoři tipují, jestli se zvýší sazby v USA. Útok v Hormuzu poskytuje další vodítko

Ještě před týdnem existovala podle investorů zhruba 60procentní šance, že americká centrální banka nechá v září sazby tak, jak jsou. Aktuálně už naopak vzniká 60procentní šance, že půjdou vzhůru. Obrat trendu způsobily dvě události, ke kterým došlo v posledních hodinách.

Francie se topí v dluhu. Budoucnost země je před volbami nejistá

Francie se potýká s rostoucím státním dluhem, vysokým schodkem a slabým ekonomickým růstem. Řešení této krize komplikuje roztříštěná politická scéna. Investoři začínají požadovat vyšší úrok za půjčování peněz státu. Navíc se blíží prezidentské volby. Obavy vzbuzuje možné vítězství krajně pravicové kandidátky Marine Le Pen, u níž investoři nevěří, že by učinila nepopulární kroky, aby stav státních financí zlepšila.

Trump zveřejnil AI video zobrazující zničení íránského ostrova Charg

Americký prezident Donald Trump dnes na sociální síti Truth Social zveřejnil video vygenerované umělou inteligencí (AI), které podle něj zobrazuje zničení íránského ostrova Charg. Národní íránská ropná společnost (NIOC) podle íránských médií popřela, že by se ostrov stal terčem útoku, a uvedla, že provoz tamních ropných zařízení nebyl narušen.

USA a Írán si vyměnily údery. Americká armáda se obává vleklého konfliktu

Spojené státy a Írán si poprvé za více než měsíc vyměnily útoky. Po týdnech relativního klidu tak hrozí opětovné rozhoření vojenských operací na Blízkém východě. Američtí vysocí představitelé varovali ministra obrany Pete Hegsetha před pokračováním války s Íránem. Upozornili, že konflikt celosvětově oslabuje americkou armádu.

Ukrajinské rakety v Belgorodu zabily dva lidi a 16 zranily

Nejméně dva mrtvé a 16 raněných si vyžádalo ukrajinské ostřelování Belgorodu na západě Ruska z nedělního večera, oznámil úřadující gubernátor regionu Alexandr Šuvajev. Ruský dron zasáhl výškovou budovu v Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny a zranil dva lidi, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho člověka zranily ruské řízené letecké bomby v Izjumu na východě Ukrajiny, uvedly místní úřady. V jihoukrajinském Chersonu pak ruský dron zasáhl zdravotnické zařízení, zranění utrpěli dva zaměstnanci.

Britka zemřela po útoku nožem na nádraží v Německu

Jednatřicetiletá britská občanka zemřela poté, co byla v neděli v noci pobodána na železniční stanici v bavorském městě Rosenheim. Policie v souvislosti s útokem zadržela sedmadvacetiletého muže německé národnosti.

Švýcarské vlaky jezdí po solárních panelech

Švýcarský projekt ukazuje, že železniční tratě nemusí sloužit pouze dopravě. Panely vložené mezi kolejnice vyrábějí elektřinu, aniž by zabíraly další půdu. Malý test už přitahuje pozornost železničních společností v několika zemích.

Jeden člověk zahynul a 15 se pohřešuje po bleskové povodni v Grand Canyonu v USA

Jeden člověk zahynul a zhruba po 15 dalších se pátrá poté, co národní park Grand Canyon (Velký kaňon) na západě Spojených států o víkendu zasáhla silná blesková povodeň. Ta si vyžádala evakuace šesti desítek osob, strhla balvany do řeky Colorado a poškodila jediné vodovodní potrubí, které zásobuje turisty i místní obyvatele. Informovala o tom dnes agentura AP s odvoláním na správu parku.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama