Protext ČTKJih Evropy je na tom tak špatně, že ho během pár let...

Jih Evropy je na tom tak špatně, že ho během pár let předběhneme. Bohužel mzdy to zatím nereflektují

Praha 16. května 2024 (PROTEXT) – Nemám rád, když se někde píše, že jsme jako postsocialistická země nějací horší a méněcenní než národy od nás na západ a že se musíme od nich stále něco učit. Není to pravda. My nejsme horší. My už jsme vyrostli a přerostli mnohé „západní“ země a brzo předeženeme i Itálii, kde se vyrábějí takové krásné a drahé věci jako třeba Ferrari.

Když se podíváme na nové statistiky Mezinárodního měnového fondu (MMF) uvidíme, že kromě aktualizace starších dat dodal Fond do statistik i jeho nové očekávání vývoje ekonomik do roku 2029.

Máme tedy rozsáhlou databázi indikátorů na příštích pět let. Můžeme se tak podívat na hrubý domácí produkt (HDP) přepočtený na dolary, nebo upravený o paritu kupní síly a můžeme data dále očistit o inflaci apod.

Já jsem si vybral HDP na hlavu v konstantních cenách přepočtený paritou kupní síly. MMF tady očekává, že ze současných 40 tisíc dolarů vyskočíme až téměř na 46 tisíc dolarů. To představuje růst o 13 % během pěti let. To není nic moc, ale brzo zjistíme, že mnozí jsou na tom mnohem hůř.

Např. u Itálie počítá Fond s růstem ze 45 tisíc na 47 tisíc. Za pět let tedy Itálii sice ještě nedoženeme, ale budeme těsně za ní. To dnes rozhodně nejsme. Bude to dáno tím, že Itálie během pěti let vzroste jen o 3,9 %. To je velmi málo.

Itálie v posledních letech žije jen z podstaty. Je to předlužená země, kterou před bankrotem před pár lety zachránilo Německo, a to hlavně ze strachu, že kdyby to neudělali, musela by Itálie opustit euro, což by mohlo vést až k návratu k původním národním měnám, což by projekt společné měny zničilo.

Hravě předběhneme Španělsko

Podobné to je se Španělskem. To má „vyskočit“ z 42 tisíc na 43 tisíc. To znamená, že za pět let už budeme optikou upraveného HDP bohatší a vyspělejší než Španělsko. To totiž během pěti let vzroste jen o mizerná 4 %.

Není proto třeba mít pocit, že jsme nějací zaostalí. Už přišel čas na to, abychom byli hrdí. Naše ekonomika udělala za 34 let neskutečný skok. Nebo lépe řečeno. Jih Evropy za poslední roky strašně zaostal, a tak jsme ho předběhli i my.

Na druhou stranu musíme být s tou chválou opatrní. Kdybychom měli lepší vlády, byli bychom určitě mnohem dál. Např. kdysi dávno na tom bylo Polsko mnohem hůř než my. Podle statistik jsme na tom ale dnes jen o trochu lépe. Za pět let to už bude obráceně. Poláci nás předeženou. Zatímco my porosteme o 13 %, Poláci porostou o 17,9 %. Prostě my naše šance projíme. My čerpáme dotace EU ne na to, abychom pomohli ekonomice, ale spíš abychom čerpali, a hlavně si někdo mastil soukromé kapsy.

Slovensko se snaží, ale stále bude daleko za námi

Zajímavý je i pohled na Slovensko. To bude za pět let stále podstatně chudší než ČR. Za pět budou Slováci tam, kde jsou Češi dnes. Nicméně porostou rychleji než Češi. Připíšou si 14,6 %. Jinými slovy, pokud se u nás nenajde nikdo, kdo ekonomiku efektivně transformuje z montoven a skladů, předběhne nás i Slovensko. Jen to bude trvat hodně dlouho.

Měli bychom se tedy probudit a přestat vymýšlet, kde by mohlo být nové lejstro a začít vymýšlet, co podnikatelům pomůže. To nějak neslyším. K růstu totiž dotace nevedou, a to je jediné, co současní politici umí.

Když roste HDP měly by růst i mzdy. To ale jaksi nikdo neřeší

Nicméně je tu ještě jedna zajímavost. Když už budeme mít HDP skoro jako v Itálii a vyšší než ve Španělsku, měli bychom mít i platy víceméně jako Italové a nezakládat naši ekonomiku jen na tom, že pracujeme za hubičku a Západ si tu z nás dělá krmelec.

Eurostat uvádí, že hodinová cena práce (náklady pro zaměstnavatele) v roce 2023 v podnicích s více než 10 zaměstnanci činila v ČR 18 euro, zatímco v Itálii 29,8 eura. Jinými slovy, Italové jsou o dvě třetiny dražší než my.

To je pochopitelně dáno jednak větším vybavením kapitálem a vyšší produktivitou, ale také zvykem, že lidi na Východě jsou prostě levní, ačkoli zboží v jejich obchodech stojí často úplně stejně. Není to jen Nutella, ale třeba i automobily, elektronika apod.

Mzda je dána jednak výkonem a jednak vyjednáváním. Musíme být tvrdší. To, že je někdo z Východu neznamená, že musí být levný. Podívejme se na Slovinsko. Slovinci pracují za 25,5 eura na hodinu, tedy za více než Španělé.

Za pět let by přitom měl být HDP Slovinska jen malinko vyšší než náš. Není moc důvodů, proč bychom měli pracovat levněji. Ale prostě svět je zvyklý, že za české zboží se platí méně než za slovinské. My si prostě musíme udělat svoji značku, za kterou se už nebudeme stydět a nebude levná. Takové to, že místo Made in Czech Republic dáme za Made in EU, už nesmí pokračovat. Česká značka musí být prostě dobrá nejen na zbraních, ale na všem.

 

Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny CFG a.s.

Mobil: + 420 776 888 228; E-mail: vladimir.pikora@comfortfinancegroup.com

 

Investiční skupina CFG | 10 let na finančním trhu v ČR

Skupina CFG funguje na českém finančním trhu přes 10 let. Poskytuje kvalitní servis investorům, emitentům, klientům a partnerům. Konsolidovaný obrat celé skupiny je 94 mil. Kč, má přes 1 500 investorů a 360 mil. Kč aktiv. Provozuje také portál Dluhopisomat.cz nejlépe hodnocený dluhopisový inzertní portál v ČR.

 

 

Doporučujeme

Život Julie Andrews přiblíží nový dokument plný archivních záběrů

Julie Andrews se ve svých devadesáti letech ohlédne za kariérou, která začala v britských varieté a přivedla ji až mezi největší filmové hvězdy. Připravovaný dokument nabídne nové rozhovory i dosud nepublikované archivní záběry.

Britská firma prodala 178 bitcoinů. Penězi předčasně splatila dluh

Britská společnost Smarter Web Company prodala téměř 178 bitcoinů a získané peníze použila na předčasné splacení svého závazku. Transakce měla hodnotu přibližně 11,7 milionu dolarů. Firma se tím zároveň vyhnula možnému vydání více než 7,7 milionu nových akcií.

Indie: Levhart zaútočil v obchodě s alkoholem. Pohotový prodavač ho uvěznil uvnitř

Do obchodu s alkoholem v severoindickém státě Rádžasthán nečekaně vnikl leopard a zaútočil přímo na prodavače. Zraněnému muži se nakonec podařilo šelmu uvěznit přímo uvnitř obchodu.

Demonstranti se střetli s albánskou policií při protestech proti resortu Jareda Kushnera v Albánii

Albánské protesty proti plánovanému luxusnímu resortu spojenému s Jaredem Kushnerem přerostly v otevřený střet s policií. Demonstranti kritizují možné poškození chráněné přírody, nejasnosti kolem vlastnictví pozemků i celkově korupční poměry v zemi. Hnutí, které si říká "plameňáková revoluce", už téměř dva měsíce tlačí na vládu premiéra Ediho Ramy.

V Kongu si ebola vyžádala už více než 1000 obětí, počet nakažených přesáhl 2500

Počet potvrzených obětí eboly v Kongu vzrostl na 1033 a počet nakažených dosáhl 2536, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na oficiální údaje zveřejněné ve středu v noci. Předchozí bilance uváděla 999 mrtvých a 2423 nakažených. Podle Reuters jde o nejrychleji se šířící epidemii eboly v historii.

Sněmovna USA schválila návrh obranného rozpočtu ve výši 1,15 bilionu dolarů

Americká Sněmovna reprezentantů ve středu těsnou většinou schválila návrh obranného rozpočtu v rekordní výši 1,15 bilionu dolarů (24,4 bilionu Kč). Návrh rovněž zahrnuje ustanovení o užší spolupráci Pentagonu s Izraelem či přejmenování amerického ministerstva obrany na ministerstvo války. Opatření navzdory výhradám demokratů prošlo dolní komorou Kongresu v poměru 216 ku 212 hlasům. Píší o tom agentury Reuters a AP.

Milan Petržela ukončil profesionální fotbalovou kariéru

Milan Petržela po více než dvou desetiletích uzavřel profesionální fotbalovou kariéru. Rekordman v počtu ligových startů odehrál v nejvyšší soutěži 537 zápasů a získal řadu trofejí. Ve 43 letech se rozhodl skončit, protože podle svých slov už mu fotbal nepřinášel stejnou radost jako dříve.

Francouzské úřady kvůli požáru u Bordeaux evakuovaly tisíce lidí

Francouzské úřady kvůli lesnímu požáru na pobřeží Atlantiku u Bordeaux preventivně evakuovaly 10.000 turistů a asi 1000 obyvatel. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na prohlášení departementu Gironde z dnešního rána. Server regionálních rozhlasových stanic ici.fr s odvoláním na své zdroje uvedl, že evakuovaných je celkem takřka 12.000 a že požár u obce Saumos západně od Bordeaux se rozšířil na 2400 hektarů. Portál departementu je v současné době nedostupný.

Zástupci států EU podpořili 21. balík sankcí proti Rusku, Řecko stáhlo blokaci

Zástupci států EU dnes podpořili přijetí 21. balíku sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, potvrdil unijní diplomat. Nová omezení se dlouho nedařilo schválit zejména kvůli výhradám, které mělo Řecko v souvislosti s omezením přepravy ruského zkapalněného plynu (LNG), což by podle Atén citelně zasáhlo řeckou lodní dopravu. Nakonec si Řecko podle informací ČTK vyjednalo určité ústupky.

Ukrajina a Rusko hlásí mrtvé po útocích protivníka i útoky na infrastrukturu

Ruský útok v ukrajinské Sumské oblasti si v noci na dnešek vyžádal jednoho mrtvého. Rozsáhlému útoku čelila také Oděsa. V Rusku a na okupovaném poloostrově Krym zemřeli tři lidé, v Uljanovské oblasti zasáhl dron objekt infrastruktury. Informovaly o tom dnes ukrajinské a ruské úřady.

Válka s Íránem už USA stála 37,5 miliardy dolarů. Hegseth požádal Kongres o další finance

Válka s Íránem už USA vyšla přibližně na 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun), odhadl v úterý na dotaz zákonodárců americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve skutečnosti však mohou být výdaje ještě vyšší, odhad totiž nezahrnuje náklady na opravu poškozených vojenských základen na Blízkém východě. Hegseth navíc vyvolal pobouření, když Kongres požádal o dalších 87 miliard dolarů (asi 1,84 bilionu korun).

Ministři zahraničí USA a Ruska jednali o konfliktu na Ukrajině i vztazích

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes ve filipínské Manile jednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o válce na Ukrajině, ale také o normalizaci vztahů jejich zemí. Rusko je podle Lavrova připravené na urovnání konfliktu, ministr ale zároveň varoval před americkými dodávkami zbraní na Ukrajinu, napsaly dnes agentury.

Trump vzdal hold vojákům padlým na Blízkém východě. Ještě předtím pohrozil Íránu

Těla čtyř amerických vojáků zabitých na Blízkém východě se ve středu vrátila do Spojených států v rakvích pokrytých vlajkami. Takzvaného důstojného převozu se účastnil i prezident Donald Trump, který se soukromě setkal s rodinami padlých. Přiznal, že to bylo „velmi těžké“. Ještě předtím přitom hrozil Íránu eskalací, která by ohrozila další tisíce amerických vojáků na Blízkém východě. Šéf Bílého domu trval na tom, že Američaům válka nevadí. Průzkumy však ukazují něco jiného.

USA provedly další vlnu útoků na Írán, podle Teheránu zahynuli dva lidé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ) a trval pět hodin. Výbuchy byly dosud hlášeny z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, uvedla agentura Reuters s odvoláním na íránská média. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé. S odkazem na bezpečnostní zdroj to sdělila íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím sdělil, že čelil íránskému dronovému útoku.

Hútíové udeřili na saúdské tankery, v Hormuzu explodovala loď

Jemenští povstalci Hútíové v Rudém moři zaútočili na dva saúdské ropné tankery, které podle nich narušily jejich blokádu. Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud rebelové zablokují Rudé moře, tak se „o ně postará“. Jeden ze tří tankerů, který se snažil proplout Hormuzským průlivem, explodoval. USA mezitím zahájily další vlnu úderů na Írán, na což ropa reagovala růstem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama