Protext ČTKJih Evropy je na tom tak špatně, že ho během pár let...

Jih Evropy je na tom tak špatně, že ho během pár let předběhneme. Bohužel mzdy to zatím nereflektují

Praha 16. května 2024 (PROTEXT) – Nemám rád, když se někde píše, že jsme jako postsocialistická země nějací horší a méněcenní než národy od nás na západ a že se musíme od nich stále něco učit. Není to pravda. My nejsme horší. My už jsme vyrostli a přerostli mnohé „západní“ země a brzo předeženeme i Itálii, kde se vyrábějí takové krásné a drahé věci jako třeba Ferrari.

Když se podíváme na nové statistiky Mezinárodního měnového fondu (MMF) uvidíme, že kromě aktualizace starších dat dodal Fond do statistik i jeho nové očekávání vývoje ekonomik do roku 2029.

Máme tedy rozsáhlou databázi indikátorů na příštích pět let. Můžeme se tak podívat na hrubý domácí produkt (HDP) přepočtený na dolary, nebo upravený o paritu kupní síly a můžeme data dále očistit o inflaci apod.

Já jsem si vybral HDP na hlavu v konstantních cenách přepočtený paritou kupní síly. MMF tady očekává, že ze současných 40 tisíc dolarů vyskočíme až téměř na 46 tisíc dolarů. To představuje růst o 13 % během pěti let. To není nic moc, ale brzo zjistíme, že mnozí jsou na tom mnohem hůř.

Např. u Itálie počítá Fond s růstem ze 45 tisíc na 47 tisíc. Za pět let tedy Itálii sice ještě nedoženeme, ale budeme těsně za ní. To dnes rozhodně nejsme. Bude to dáno tím, že Itálie během pěti let vzroste jen o 3,9 %. To je velmi málo.

Itálie v posledních letech žije jen z podstaty. Je to předlužená země, kterou před bankrotem před pár lety zachránilo Německo, a to hlavně ze strachu, že kdyby to neudělali, musela by Itálie opustit euro, což by mohlo vést až k návratu k původním národním měnám, což by projekt společné měny zničilo.

Hravě předběhneme Španělsko

Podobné to je se Španělskem. To má „vyskočit“ z 42 tisíc na 43 tisíc. To znamená, že za pět let už budeme optikou upraveného HDP bohatší a vyspělejší než Španělsko. To totiž během pěti let vzroste jen o mizerná 4 %.

Není proto třeba mít pocit, že jsme nějací zaostalí. Už přišel čas na to, abychom byli hrdí. Naše ekonomika udělala za 34 let neskutečný skok. Nebo lépe řečeno. Jih Evropy za poslední roky strašně zaostal, a tak jsme ho předběhli i my.

Na druhou stranu musíme být s tou chválou opatrní. Kdybychom měli lepší vlády, byli bychom určitě mnohem dál. Např. kdysi dávno na tom bylo Polsko mnohem hůř než my. Podle statistik jsme na tom ale dnes jen o trochu lépe. Za pět let to už bude obráceně. Poláci nás předeženou. Zatímco my porosteme o 13 %, Poláci porostou o 17,9 %. Prostě my naše šance projíme. My čerpáme dotace EU ne na to, abychom pomohli ekonomice, ale spíš abychom čerpali, a hlavně si někdo mastil soukromé kapsy.

Slovensko se snaží, ale stále bude daleko za námi

Zajímavý je i pohled na Slovensko. To bude za pět let stále podstatně chudší než ČR. Za pět budou Slováci tam, kde jsou Češi dnes. Nicméně porostou rychleji než Češi. Připíšou si 14,6 %. Jinými slovy, pokud se u nás nenajde nikdo, kdo ekonomiku efektivně transformuje z montoven a skladů, předběhne nás i Slovensko. Jen to bude trvat hodně dlouho.

Měli bychom se tedy probudit a přestat vymýšlet, kde by mohlo být nové lejstro a začít vymýšlet, co podnikatelům pomůže. To nějak neslyším. K růstu totiž dotace nevedou, a to je jediné, co současní politici umí.

Když roste HDP měly by růst i mzdy. To ale jaksi nikdo neřeší

Nicméně je tu ještě jedna zajímavost. Když už budeme mít HDP skoro jako v Itálii a vyšší než ve Španělsku, měli bychom mít i platy víceméně jako Italové a nezakládat naši ekonomiku jen na tom, že pracujeme za hubičku a Západ si tu z nás dělá krmelec.

Eurostat uvádí, že hodinová cena práce (náklady pro zaměstnavatele) v roce 2023 v podnicích s více než 10 zaměstnanci činila v ČR 18 euro, zatímco v Itálii 29,8 eura. Jinými slovy, Italové jsou o dvě třetiny dražší než my.

To je pochopitelně dáno jednak větším vybavením kapitálem a vyšší produktivitou, ale také zvykem, že lidi na Východě jsou prostě levní, ačkoli zboží v jejich obchodech stojí často úplně stejně. Není to jen Nutella, ale třeba i automobily, elektronika apod.

Mzda je dána jednak výkonem a jednak vyjednáváním. Musíme být tvrdší. To, že je někdo z Východu neznamená, že musí být levný. Podívejme se na Slovinsko. Slovinci pracují za 25,5 eura na hodinu, tedy za více než Španělé.

Za pět let by přitom měl být HDP Slovinska jen malinko vyšší než náš. Není moc důvodů, proč bychom měli pracovat levněji. Ale prostě svět je zvyklý, že za české zboží se platí méně než za slovinské. My si prostě musíme udělat svoji značku, za kterou se už nebudeme stydět a nebude levná. Takové to, že místo Made in Czech Republic dáme za Made in EU, už nesmí pokračovat. Česká značka musí být prostě dobrá nejen na zbraních, ale na všem.

 

Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny CFG a.s.

Mobil: + 420 776 888 228; E-mail: vladimir.pikora@comfortfinancegroup.com

 

Investiční skupina CFG | 10 let na finančním trhu v ČR

Skupina CFG funguje na českém finančním trhu přes 10 let. Poskytuje kvalitní servis investorům, emitentům, klientům a partnerům. Konsolidovaný obrat celé skupiny je 94 mil. Kč, má přes 1 500 investorů a 360 mil. Kč aktiv. Provozuje také portál Dluhopisomat.cz nejlépe hodnocený dluhopisový inzertní portál v ČR.

 

 

Doporučujeme

Moskva plánuje údery na Kyjev, Guterres je znepokojen

Generální tajemník OSN António Guterres vyjádřil znepokojení nad ruským plánem zasáhnout ukrajinské obranné podniky a rozhodovací centra v Kyjevě. Moskva své záměry oznámila po jednom z nejtěžších ostřelování ukrajinské metropole od začátku války.

BTS ovládli American Music Awards

American Music Awards 2026 přinesly velký návrat BTS, silný večer pro K-pop i několik překvapivých vítězství. Letošní ročník ukázal, jak výrazně se proměňuje světová popová scéna.

Čína popravila vraha herního magnáta

Čína popravila muže odsouzeného za vraždu herního magnáta a miliardáře Lina Qiho. Za jeho smrtí stál bývalý obchodní partner Xu Yao, který Lina v roce 2020 otrávil poté, co byl vyhozen z vedení klíčového projektu.

Největší firemní držitel bitcoinu splácí dluh

Společnost Strategy, největší firemní držitel bitcoinu na světě, tentokrát nenavyšovala svou kryptoměnovou zásobu. Firma kolem Michaela Saylora použila hotovost na odkup části svého dluhu a ubrala tak z objemu závazků, které souvisejí s její bitcoinovou strategií.

Michigan tvrdě doplácí na extrémní počasí

Michigan se stále častěji řadí mezi americké státy, které nejcitelněji zasahují projevy klimatické krize. Loni tam úřady zaznamenaly 33 tornád a oblast se potýkala také se silnými záplavami. Výzkumníci upozorňují, že souvislost s měnícím se klimatem už nelze přehlížet.

V Belgii se srazil vlak se školním minibusem, zemřeli dva žáci, řidič a doprovod

V belgickém Buggenhoutu severně od Bruselu se dnes ráno srazil vlak se školním minibusem, podle belgického ministra dopravy při srážce zahynuli dva mladiství, řidič a jeden další dospělý. Ministr vnitra bez dalších podrobností na síti X vyjádřil soustrast rodinám obětí a popřál mnoho sil zraněným. Podle informací médií se ve voze kromě řidiče nacházelo sedm žáků a jedna doprovázející osoba.

NOAA letos očekává mírnou hurikánovou sezónu. Bouře ale mohou rychle sílit

Letošní sezóna hurikánů v Atlantiku bude klidnější než obvykle. Totéž se však nedá říct o hurikánové sezóně ve východním Pacifiku. Vliv na to bude mít klimatický jev El Niño, který letos podle meteorologů dosáhne nebývalé intenzity.

Americké údery na Írán znovu ženou ceny ropy vzhůru

Po pondělním výrazném poklesu ceny ropy Brent v úterý vzrostly o více než 2 procenta. Trhy tak reagují na proměnlivou situaci na Blízkém východě. Americký prezident Donald Trump avizoval brzké ukončení války, zatímco americká armáda udeřila na cíle v jižním Íránu. Íránský ministr zahraničí Abbás Aráqčí jednal v Dauhá o mírové dohodě s katarským premiérem.

Novým premiérem Senegalu se stal ekonom Lo, jmenoval ho prezident

Novým premiérem Senegalu se stal ekonom Ahmadou Al Aminou Lo, do funkce ho dnes jmenoval prezident Bassirou Diomaye Faye. Podle agentur AFP a Reuters o tom informovala senegalská televize. Premiérské křeslo se uvolnilo poté, co prezident v minulém týdnu po měsících sporů a rostoucím ekonomickém tlaku na zemi odvolal Ousmaneho Sonka a rozpustil vládu.

Španělsko potvrdilo druhý případ hantaviru u pasažéra z výletní lodi

U španělského občana, který byl v Madridu umístěn do karantény po vylodění z výletní lodi MV Hondius, potvrdily testy hantavirus. Podle agentur AFP a Reuters to v pondělí oznámilo španělské ministerstvo zdravotnictví. Jde o druhý případ mezi 14 španělskými pasažéry, kteří byli po evakuaci umístěni do karantény.

Lavrov informoval Rubia o chystaném ruském útoku na Kyjev

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov včera telefonicky informoval svého amerického kolegu Marka Rubia o připravovaném ruském úderu na Kyjev. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ruské diplomacie. Rusko vyzvalo zahraniční diplomaty v Kyjevě, aby město opustili, neboť ruské síly se v metropoli připravují udeřit na cíle spojené s ukrajinskou armádou. Rusko úder zdůvodňuje jako odvetu za ukrajinský útok na okupovaný Starobilsk, kde podle tvrzení Moskvy zasáhli Ukrajinci internátní školu.

USA během příměří udeřily na jižní Írán

Americká armáda v pondělí provedla preventivní údery na cíle v jižním Íránu, uvedlo ústřední velení CENTCOM. Útok byl zaměřen na raketová odpaliště a lodě pokládající miny. Írán na útok zatím nereagoval a není jasné, zda bude mít nějaký vliv na probíhající jednání.

KLDR ze západního pobřeží odpálila několik raket, včetně balistické

Severní Korea dnes ze západního pobřeží vystřelila do Žlutého moře několik raket, včetně alespoň jedné balistické rakety krátkého doletu. S odvoláním na jihokorejskou armádu to napsala agentura Reuters.

Írán po téměř třech měsících obnoví přístup k internetu

Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil obnovit mezinárodní internetové připojení po téměř třech měsících blackoutu. Podle státních médií má země znovu otevřít přístup ke globálnímu internetu, který úřady výrazně omezily po začátku války se Spojenými státy a Izraelem. Přesný termín ani způsob obnovení připojení zatím vláda neoznámila.

Japonské lesy po válce spustily ekologický problém i vlnu alergií

Japonsko každé jaro zaplaví pylová sezona, která milionům lidí komplikuje běžný život. Lidé nosí roušky, kupují léky a města sledují pylové mapy podobně jako předpověď počasí. Za problémem ale nestojí jen klima nebo znečištěné ovzduší. Hlavní příčina sahá až do 50. let minulého století, kdy země po válce masivně zalesňovala holé svahy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama