1.1 C
Czech
Úterý 23. prosince 2025
Protext ČTKJih Evropy je na tom tak špatně, že ho během pár let...

Jih Evropy je na tom tak špatně, že ho během pár let předběhneme. Bohužel mzdy to zatím nereflektují

Praha 16. května 2024 (PROTEXT) – Nemám rád, když se někde píše, že jsme jako postsocialistická země nějací horší a méněcenní než národy od nás na západ a že se musíme od nich stále něco učit. Není to pravda. My nejsme horší. My už jsme vyrostli a přerostli mnohé „západní“ země a brzo předeženeme i Itálii, kde se vyrábějí takové krásné a drahé věci jako třeba Ferrari.

Když se podíváme na nové statistiky Mezinárodního měnového fondu (MMF) uvidíme, že kromě aktualizace starších dat dodal Fond do statistik i jeho nové očekávání vývoje ekonomik do roku 2029.

Máme tedy rozsáhlou databázi indikátorů na příštích pět let. Můžeme se tak podívat na hrubý domácí produkt (HDP) přepočtený na dolary, nebo upravený o paritu kupní síly a můžeme data dále očistit o inflaci apod.

Já jsem si vybral HDP na hlavu v konstantních cenách přepočtený paritou kupní síly. MMF tady očekává, že ze současných 40 tisíc dolarů vyskočíme až téměř na 46 tisíc dolarů. To představuje růst o 13 % během pěti let. To není nic moc, ale brzo zjistíme, že mnozí jsou na tom mnohem hůř.

Např. u Itálie počítá Fond s růstem ze 45 tisíc na 47 tisíc. Za pět let tedy Itálii sice ještě nedoženeme, ale budeme těsně za ní. To dnes rozhodně nejsme. Bude to dáno tím, že Itálie během pěti let vzroste jen o 3,9 %. To je velmi málo.

Itálie v posledních letech žije jen z podstaty. Je to předlužená země, kterou před bankrotem před pár lety zachránilo Německo, a to hlavně ze strachu, že kdyby to neudělali, musela by Itálie opustit euro, což by mohlo vést až k návratu k původním národním měnám, což by projekt společné měny zničilo.

Hravě předběhneme Španělsko

Podobné to je se Španělskem. To má „vyskočit“ z 42 tisíc na 43 tisíc. To znamená, že za pět let už budeme optikou upraveného HDP bohatší a vyspělejší než Španělsko. To totiž během pěti let vzroste jen o mizerná 4 %.

Není proto třeba mít pocit, že jsme nějací zaostalí. Už přišel čas na to, abychom byli hrdí. Naše ekonomika udělala za 34 let neskutečný skok. Nebo lépe řečeno. Jih Evropy za poslední roky strašně zaostal, a tak jsme ho předběhli i my.

Na druhou stranu musíme být s tou chválou opatrní. Kdybychom měli lepší vlády, byli bychom určitě mnohem dál. Např. kdysi dávno na tom bylo Polsko mnohem hůř než my. Podle statistik jsme na tom ale dnes jen o trochu lépe. Za pět let to už bude obráceně. Poláci nás předeženou. Zatímco my porosteme o 13 %, Poláci porostou o 17,9 %. Prostě my naše šance projíme. My čerpáme dotace EU ne na to, abychom pomohli ekonomice, ale spíš abychom čerpali, a hlavně si někdo mastil soukromé kapsy.

Slovensko se snaží, ale stále bude daleko za námi

Zajímavý je i pohled na Slovensko. To bude za pět let stále podstatně chudší než ČR. Za pět budou Slováci tam, kde jsou Češi dnes. Nicméně porostou rychleji než Češi. Připíšou si 14,6 %. Jinými slovy, pokud se u nás nenajde nikdo, kdo ekonomiku efektivně transformuje z montoven a skladů, předběhne nás i Slovensko. Jen to bude trvat hodně dlouho.

Měli bychom se tedy probudit a přestat vymýšlet, kde by mohlo být nové lejstro a začít vymýšlet, co podnikatelům pomůže. To nějak neslyším. K růstu totiž dotace nevedou, a to je jediné, co současní politici umí.

Když roste HDP měly by růst i mzdy. To ale jaksi nikdo neřeší

Nicméně je tu ještě jedna zajímavost. Když už budeme mít HDP skoro jako v Itálii a vyšší než ve Španělsku, měli bychom mít i platy víceméně jako Italové a nezakládat naši ekonomiku jen na tom, že pracujeme za hubičku a Západ si tu z nás dělá krmelec.

Eurostat uvádí, že hodinová cena práce (náklady pro zaměstnavatele) v roce 2023 v podnicích s více než 10 zaměstnanci činila v ČR 18 euro, zatímco v Itálii 29,8 eura. Jinými slovy, Italové jsou o dvě třetiny dražší než my.

To je pochopitelně dáno jednak větším vybavením kapitálem a vyšší produktivitou, ale také zvykem, že lidi na Východě jsou prostě levní, ačkoli zboží v jejich obchodech stojí často úplně stejně. Není to jen Nutella, ale třeba i automobily, elektronika apod.

Mzda je dána jednak výkonem a jednak vyjednáváním. Musíme být tvrdší. To, že je někdo z Východu neznamená, že musí být levný. Podívejme se na Slovinsko. Slovinci pracují za 25,5 eura na hodinu, tedy za více než Španělé.

Za pět let by přitom měl být HDP Slovinska jen malinko vyšší než náš. Není moc důvodů, proč bychom měli pracovat levněji. Ale prostě svět je zvyklý, že za české zboží se platí méně než za slovinské. My si prostě musíme udělat svoji značku, za kterou se už nebudeme stydět a nebude levná. Takové to, že místo Made in Czech Republic dáme za Made in EU, už nesmí pokračovat. Česká značka musí být prostě dobrá nejen na zbraních, ale na všem.

 

Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny CFG a.s.

Mobil: + 420 776 888 228; E-mail: vladimir.pikora@comfortfinancegroup.com

 

Investiční skupina CFG | 10 let na finančním trhu v ČR

Skupina CFG funguje na českém finančním trhu přes 10 let. Poskytuje kvalitní servis investorům, emitentům, klientům a partnerům. Konsolidovaný obrat celé skupiny je 94 mil. Kč, má přes 1 500 investorů a 360 mil. Kč aktiv. Provozuje také portál Dluhopisomat.cz nejlépe hodnocený dluhopisový inzertní portál v ČR.

 

 

Reklama

Doporučujeme

Rekordní výskyt chobotnic u Británie odráží oteplování oceánu

Rekordní počty chobotnic u jihozápadního pobřeží Anglie proměnily rok 2025 v „rok chobotnice“. Nejde jen o zajímavost pro potápěče a rybáře, ale o viditelný signál, jak teplejší moře mění rovnováhu v oceánech kolem Británie.

Japonská raketa H3 selhala při snaze vypustit navigační satelit na oběžnou dráhu

Japonská vesmírná raketa H3 dnes selhala při snaze vypustit na oběžnou dráhu navigační satelit, informovaly tiskové agentury. Podle japonské státní kosmické agentury (JAXA) selhal po startu jeden z motorů. Japonsku se tak nepodařilo vyslat na orbitu šestou z plánovaných 11 družic navigačního systému Quasi-Zenith Satellite System (QZSS). Japonská vláda uvedla, že zřídí vyšetřovací komisi, která má co nejdříve zjistit, co stálo za selháním rakety.

Dom Taylor po vyřazení z MS mluví o duševním zdraví a závislostech

Dom Taylor znovu narazil na dopingovou kontrolu a tentokrát to odnesl přímo na mistrovství světa v Londýně. Po výhře v prvním kole přišel pozitivní výsledek a místo dalšího zápasu řeší disciplinární řízení. Na sociálních sítích pak vysvětloval, proč se vrátil k návykovým látkám.

Švýcarský soud přijal klimatickou žalobu Indonésanů proti cementárně Holcim

V debatě o klimatu se stále častěji neřeší jen státy, ale i konkrétní firmy. K velkým ropným společnostem se nově přidává i cementářský průmysl, který patří mezi výrazné zdroje emisí. Právě na jednu z největších cementáren na světě teď míří klimatická žaloba.

Střelci z Bondi Beach pečlivě plánovali vražedný útok celé měsíce, uvádí soudní dokumenty

Vražedný útok na židovskou komunitu na Bondi Beach v Sydney byl podle nově zveřejněných soudních dokumentů výsledkem pečlivého, několikaměsíčního plánování. Dva podezřelí střelci podle nich dlouho předem trénovali střelbu, připravovali výbušniny a také dva dny před činem provedli průzkum místa.

Zahraniční dluh Česka vzrostl na 5,55 bilionu korun

Zahraniční dluh Česka ve třetím čtvrtletí vzrostl na 5,551 bilionu korun. Odpovídá to 66 Zahraniční dluh Česka ve třetím čtvrtletí vzrostl na 5,55 bilionu korun. Odpovídá to 66 procentům hrubého domácího produktu. Podle předběžných dat České národní banky se dluh proti předchozímu čtvrtletí zvedl o 193,8 miliardy korun.

Zemřel James Ransone, představitel Ziggyho z The Wire

Herec James Ransone, známý jako Ziggy Sobotka ze seriálu The Wire, u nás vysílaného jako Špína Baltimoru, a z hororu It Chapter Two, zemřel ve věku 46 let. Zpráva o jeho smrti zasáhla kolegy, fanoušky i filmový svět, který si ho bude spojovat s komplikovanými a zranitelnými postavami.

Patnáct lidí zemřelo při nehodách, kdy se dveře Tesly neotevřely

Tesla už roky dostává stížnosti na dveře, které se po nehodě zaseknou a nejdou otevřít. Lidé to řeší u amerických úřadů, na sociálních sítích i u soudu. V některých případech pak nejde o nepohodlí, ale o boj o čas.

Rusko je ochotno právně zakotvit, že nezaútočí na zemi EU ani NATO, řekl Rjabkov

Rusko je připraveno v právně závazném dokumentu potvrdit, že nemá v úmyslu zaútočit na žádnou členskou zemi Evropské unie ani Severoatlantické aliance. Podle ruské státní agentury RIA to dnes uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Mnozí západní představitelé, včetně řady evropských vlád i šéfa NATO, v poslední době upozorňují na rostoucí militarizaci Ruska a varují, že se Evropa musí připravit na možnost přímého střetu s Moskvou.

Japonsko chystá restart největší jaderné elektrárny na světě

Japonsko udělalo další velký krok k restartu největší jaderné elektrárny na světě. Regionální parlament v prefektuře Niigata podpořil guvernéra Hideyo Hanazumi, který restart dlouhodobě hájí. Elektrárna Kashiwazaki Kariwa má po patnácti letech od havárie ve Fukušimě znovu vyrábět elektřinu už v roce 2026.

Jihokorejský prezident chce hrazenou léčbu plešatosti ze zdravotního pojištění

Jihokorejský prezident I Če-mjong nařídil své vládě, aby zvážila rozšíření veřejného zdravotního pojištění o léčbu vypadávání vlasů, s argumentem, že plešatost se pro mladé lidi stala spíše "otázkou přežití" než kosmetickým problémem. Informoval o tom zpravodajský server The Guardian.

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, bude jím guvernér Louisiany

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Trump to v neděli večer uvedl na své síti Truth Social. Landry na sociálních sítích uvedl, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je poloautonomním územím Dánska, získat. Dánsko v reakci upozornilo, že celý svět by měl respektovat celistvost tohoto království.

Při výbuchu nálože v Moskvě zahynul ruský generál

Při výbuchu nálože nastražené v autě dnes v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem generálního štábu oddělení operačního výcviku ruských ozbrojených sil.

Ukrajinské drony zasáhly dvě ruská plavidla a poškodily přístav

Ukrajinský dronový útok v noci na dnešek poškodil dvě plavidla a dvě kotviště v přístavu v ruském Krasnodarském kraji. Uvedl to tamní krizový štáb, podle kterého v přístavu vypuklo několik požárů, které se snaží zlikvidovat hasiči. Ruské ministerstvo obrany mezitím oznámilo, že protivzdušná obrana v noci zachytila a zničila 41 ukrajinských bezpilotních strojů. Ukrajinské letectvo dosud bilanci nočních ruských útoků nezveřejnilo, informovalo ale o dronech mimo jiné v Oděské, Žytomyrské, Kyjevské či Doněcké oblasti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama