Protext ČTKJih Evropy je na tom tak špatně, že ho během pár let...

Jih Evropy je na tom tak špatně, že ho během pár let předběhneme. Bohužel mzdy to zatím nereflektují

Praha 16. května 2024 (PROTEXT) – Nemám rád, když se někde píše, že jsme jako postsocialistická země nějací horší a méněcenní než národy od nás na západ a že se musíme od nich stále něco učit. Není to pravda. My nejsme horší. My už jsme vyrostli a přerostli mnohé „západní“ země a brzo předeženeme i Itálii, kde se vyrábějí takové krásné a drahé věci jako třeba Ferrari.

Když se podíváme na nové statistiky Mezinárodního měnového fondu (MMF) uvidíme, že kromě aktualizace starších dat dodal Fond do statistik i jeho nové očekávání vývoje ekonomik do roku 2029.

Máme tedy rozsáhlou databázi indikátorů na příštích pět let. Můžeme se tak podívat na hrubý domácí produkt (HDP) přepočtený na dolary, nebo upravený o paritu kupní síly a můžeme data dále očistit o inflaci apod.

Já jsem si vybral HDP na hlavu v konstantních cenách přepočtený paritou kupní síly. MMF tady očekává, že ze současných 40 tisíc dolarů vyskočíme až téměř na 46 tisíc dolarů. To představuje růst o 13 % během pěti let. To není nic moc, ale brzo zjistíme, že mnozí jsou na tom mnohem hůř.

Např. u Itálie počítá Fond s růstem ze 45 tisíc na 47 tisíc. Za pět let tedy Itálii sice ještě nedoženeme, ale budeme těsně za ní. To dnes rozhodně nejsme. Bude to dáno tím, že Itálie během pěti let vzroste jen o 3,9 %. To je velmi málo.

Itálie v posledních letech žije jen z podstaty. Je to předlužená země, kterou před bankrotem před pár lety zachránilo Německo, a to hlavně ze strachu, že kdyby to neudělali, musela by Itálie opustit euro, což by mohlo vést až k návratu k původním národním měnám, což by projekt společné měny zničilo.

Hravě předběhneme Španělsko

Podobné to je se Španělskem. To má „vyskočit“ z 42 tisíc na 43 tisíc. To znamená, že za pět let už budeme optikou upraveného HDP bohatší a vyspělejší než Španělsko. To totiž během pěti let vzroste jen o mizerná 4 %.

Není proto třeba mít pocit, že jsme nějací zaostalí. Už přišel čas na to, abychom byli hrdí. Naše ekonomika udělala za 34 let neskutečný skok. Nebo lépe řečeno. Jih Evropy za poslední roky strašně zaostal, a tak jsme ho předběhli i my.

Na druhou stranu musíme být s tou chválou opatrní. Kdybychom měli lepší vlády, byli bychom určitě mnohem dál. Např. kdysi dávno na tom bylo Polsko mnohem hůř než my. Podle statistik jsme na tom ale dnes jen o trochu lépe. Za pět let to už bude obráceně. Poláci nás předeženou. Zatímco my porosteme o 13 %, Poláci porostou o 17,9 %. Prostě my naše šance projíme. My čerpáme dotace EU ne na to, abychom pomohli ekonomice, ale spíš abychom čerpali, a hlavně si někdo mastil soukromé kapsy.

Slovensko se snaží, ale stále bude daleko za námi

Zajímavý je i pohled na Slovensko. To bude za pět let stále podstatně chudší než ČR. Za pět budou Slováci tam, kde jsou Češi dnes. Nicméně porostou rychleji než Češi. Připíšou si 14,6 %. Jinými slovy, pokud se u nás nenajde nikdo, kdo ekonomiku efektivně transformuje z montoven a skladů, předběhne nás i Slovensko. Jen to bude trvat hodně dlouho.

Měli bychom se tedy probudit a přestat vymýšlet, kde by mohlo být nové lejstro a začít vymýšlet, co podnikatelům pomůže. To nějak neslyším. K růstu totiž dotace nevedou, a to je jediné, co současní politici umí.

Když roste HDP měly by růst i mzdy. To ale jaksi nikdo neřeší

Nicméně je tu ještě jedna zajímavost. Když už budeme mít HDP skoro jako v Itálii a vyšší než ve Španělsku, měli bychom mít i platy víceméně jako Italové a nezakládat naši ekonomiku jen na tom, že pracujeme za hubičku a Západ si tu z nás dělá krmelec.

Eurostat uvádí, že hodinová cena práce (náklady pro zaměstnavatele) v roce 2023 v podnicích s více než 10 zaměstnanci činila v ČR 18 euro, zatímco v Itálii 29,8 eura. Jinými slovy, Italové jsou o dvě třetiny dražší než my.

To je pochopitelně dáno jednak větším vybavením kapitálem a vyšší produktivitou, ale také zvykem, že lidi na Východě jsou prostě levní, ačkoli zboží v jejich obchodech stojí často úplně stejně. Není to jen Nutella, ale třeba i automobily, elektronika apod.

Mzda je dána jednak výkonem a jednak vyjednáváním. Musíme být tvrdší. To, že je někdo z Východu neznamená, že musí být levný. Podívejme se na Slovinsko. Slovinci pracují za 25,5 eura na hodinu, tedy za více než Španělé.

Za pět let by přitom měl být HDP Slovinska jen malinko vyšší než náš. Není moc důvodů, proč bychom měli pracovat levněji. Ale prostě svět je zvyklý, že za české zboží se platí méně než za slovinské. My si prostě musíme udělat svoji značku, za kterou se už nebudeme stydět a nebude levná. Takové to, že místo Made in Czech Republic dáme za Made in EU, už nesmí pokračovat. Česká značka musí být prostě dobrá nejen na zbraních, ale na všem.

 

Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny CFG a.s.

Mobil: + 420 776 888 228; E-mail: vladimir.pikora@comfortfinancegroup.com

 

Investiční skupina CFG | 10 let na finančním trhu v ČR

Skupina CFG funguje na českém finančním trhu přes 10 let. Poskytuje kvalitní servis investorům, emitentům, klientům a partnerům. Konsolidovaný obrat celé skupiny je 94 mil. Kč, má přes 1 500 investorů a 360 mil. Kč aktiv. Provozuje také portál Dluhopisomat.cz nejlépe hodnocený dluhopisový inzertní portál v ČR.

 

 

Doporučujeme

Lesních požárů bylo loni méně. Přesto způsobily rekordní škody

Lesní požáry způsobily v roce 2025 rekordní finanční škody. Informoval o tom list The Independent s odkazem na studii zveřejněnou v časopisu Nature. Vyšly dráž než hurikány, zemětřesení a povodně dohromady, přestože jich bylo méně. Vědci popsali, jak se chování lesních požárů mění.

Trump chce uvalit další cla. Na mušce má Brazílii

Úřad obchodního zástupce Spojených států (USTR) navrhl uvalení cla ve výši 25 procent na Brazílii. Jako důvod uvedl nekalé obchodní praktiky. Úřad vyšetřuje několik dalších obchodních partnerů USA, kteří by mohli čelit novým clům.

Trump o rozhovorech s Íránem: Je mi to jedno, začíná to být nuda

Americký prezident Donald Trump bagatelizoval možný krach mírových rozhovorů s Íránem. Prohlásil, že jednání „začínají být nudná“ a že „je mu úplně jedno“, jestli skončí. Podle íránské tiskové agentury Tasnín íránští vyjednavači zastavili dialog a předávání zpráv s USA kvůli izraelské vojenské aktivitě v Libanonu.

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích NATO

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, píše dnes list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.

Libanon oznámil částečné příměří mezi Izraelem a Hizballáhem

Libanon oznámil dohodu o částečném zastavení útoků mezi Hizballáhem a Izraelem. Příměří se týká především Bejrútu a jeho předměstí, boje na jihu Libanonu však pokračují a situaci dál komplikuje napětí mezi Spojenými státy a Íránem.

Ogrodníková ovládla oštěp na Odložilově memoriálu

Bronzová olympijská medailistka Nikola Ogrodníková se po mateřské pauze dál vrací do formy. Na Odložilově memoriálu v Praze vyhrála soutěž oštěpařek výkonem 59,87 metru. Dařilo se také dálkaři Radku Juškovi, koulaři Tomáši Staňkovi nebo oštěpaři Martinu Konečnému, který si výrazně vylepšil osobní rekord.

Kyjev a Dnipro čelily ruským vzdušným úderům, nejméně devět mrtvých, tvrdí úřady

Ruský vzdušný úder na ukrajinské město Dnipro v noci na dnešek zabil nejméně pět lidí, dalších 25 zranil. Podle agentur Reuters a AFP to uvedly místní úřady. Rozsáhlému vzdušnému úderu čelil v noci i Kyjev. Starosta Vitalij Kličko uvedl, že v Kyjevě útoky zabily čtyři lidi a zranily jich dalších 58. V metropoli na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu, dodal Kličko. Brzy ráno se podle agentury Reuters v Kyjevě znovu ozývaly výbuchy.

Kolumbii čeká napjaté finále prezidentských voleb

Kolumbijské prezidentské volby míří do druhého kola. V něm se 21. června utkají pravicový populista Abelardo de la Espriella a levicový senátor Iván Cepeda. První kolo ukázalo hluboce rozdělenou zemi, kde voliči dali jasně přednost výrazným politickým pólům před tradičním středem.

CSG získala zakázku od americké armády

Česká zbrojařská skupina CSG posiluje svou pozici na americkém obranném trhu. Její dceřiná společnost Federal Ammunition uzavřela dohodu s americkou armádou, která se týká patentované technologie nábojnic Peak Alloy. Smlouva otevírá cestu k dodávkám až 40 milionů kusů.

Írán zastavuje dialog a výměnu zpráv s USA

Íránský vyjednávací tým zastavuje dialog a předávání zpráv se Spojenými státy pomocí prostředníků, důvodem je izraelské porušování příměří v Libanonu, uvedla dnes agentura Tasním. Zdroj této informace ale nesdělila. Teherán podle agentury hodlá zcela zablokovat Hormuzský průliv, který je významnou dopravní tepnou pro vývoz ropy a plynu z Perského zálivu, a s pomocí spojenců otevřít novou frontu v průlivu Báb al-Mandab, který je klíčovým uzlem pro obchodní plavbu spojující Rudé moře s Adenským zálivem.

KOMENTÁŘ: Už žádná Toyota. Japonský akciový trh korunoval po 22 letech nového vládce

Od roku 2003 platilo, že automobilka Toyota je nejsilnější japonskou společností. Status quo teď ale po dvou dekádách narušil tokijský holding SoftBank. Titul vyrostl díky investicím do AI společností a během půl roku doručil investorům nadstandardní výnos. V čem tkví úspěch SoftBank?

Írán odmítl zprávy o údajně chystané rezignaci prezidenta Pezeškjána

Íránští představitelé označili zprávy o tom, že se íránský prezident Masúd Pezeškján chystá rezignovat, za vymyšlené a za protiíránskou propagandu, jejímž cílem je podkopávat jednotu íránského národa. S odkazem na své zdroje o tom dnes napsala íránská agentura Tasním.

Vláda podnikne kroky k odvolání prezidenta, oznámil Magyar

Maďarský premiér Péter Magyar po dnešním setkání s prezidentem Tamásem Sulyokem prohlásil, že vláda okamžitě zahájí právní kroky nezbytné k výměně prezidenta. Vládní strana Tisza disponuje v parlamentu ústavní většinou. Magyar označuje Sulyoka, který je ve funkci od roku 2024, za loutku předchozího premiéra Viktora Orbána.

Po ruských útocích informují ukrajinské úřady o desítkách raněných

Nejméně osm lidí, včetně tří dětí, utrpělo zranění při útocích ruských dronů v Černihivské oblasti, informovali ukrajinští záchranáři. Dalších šest zraněných si podle záchranářů vyžádal nálet ruských dronů na Oděsu. Devět lidí bylo zraněno při ruských útocích na Charkov a okolí, oznámil šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Moskva naopak bez podrobností informovala o likvidaci útočících ukrajinských dronů.

Ropa zdražuje. Trhy znervóznil izraelský postup v Libanonu

Ceny ropy v pondělí 1. června vzrostly o více než dvě procenta. Důvodem je průnik izraelské armády hlouběji do libanonského území. Tento krok, odsouzený mezinárodním společenstvím, vyvolává obavy o pokračující rozhovory mezi USA a Íránem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama