Podle úterního oznámení japonské vlády vypustí správci jaderné elektrárny Fukušima do moře více než milion tun znečištěné vody. Proces zahájí až za dva roky po její filtraci a ředění tak, aby v ní nezůstaly škodlivé látky. Uvedla to agentura Reuters. Proti rozhodnutí se však postavili sousedi Japonska, tedy Čína, Japonsko a Taiwan. Obavy ale vyjádřili také rybáři a zástupci environmentálních neziskových organizací.
V reakci na oficiální rozhodnutí japonské vlády, které avizovala už loňský podzim, si Jižní Korea předvolala japonského velvyslance. Čínské ministerstvo zahraničí zase proces označilo za „extrémně nezodpovědný“ s tím, že dle něj poškodí zdraví a bezpečnost obyvatel v sousedících státech. Podobný závěr učinila také jihokorejská vláda. Stěžuje si navíc, že s ní japonský protějšek zásadní krok dostatečně nekonzultoval. Japonská vláda však výrok odsoudila.
Japonska se naopak zastaly Spojené státy americké, které uvedly, že jeho rozhodnutí souhlasí s globálně přijatelnými standardy týkajícími se jaderné bezpečnosti. Podporu má japonská vláda také od Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA). Ta poukazuje, že k podobným krokům přistupují rutinně jaderné elektrárny po celém světě. „Vypuštění vody je pro plné vyřazení elektrárny z provozu a následnou rekonstrukci nevyhnutelný úkol,“ uvedl na obhajobu rozhodnutí premiér Japonska Yoshihide Suga.
Je vypuštění vody bezpečné? Zůstane v ní neškodná část izotopů, problém však mohou být jiné látky
K vypuštění kontaminované vody, která sloužila k ochlazení rozpuštěných jaderných reaktorů po nehodě, chce Japonsko přistoupit hlavně z technických důvodů. Místa pro skladování vody totiž ubývá, podle vedení elektrárny ve Fukušimě Tokyo Electric Power Co (TepCo) by se nádrže měly naplnit do roku 2022. Jadernou elektrárnu roku 2011 poškodilo zemětřesení, ale především vlna tsunami. Ta poničila chladící systémy tří reaktorů, které se následně rozpustily.
TepCo ale před začátkem vypuštění na milionu tun vody plánuje její filtraci i zředění tak, aby byla její úroveň radiace pod tou určenou pro pitnou vodu. Z izotopů by v ní zůstalo pouze tritium, které je těžko oddělitelné od vody. Mělo by však dosahovat hodnot spadajících pod regulační limity a v přírodě se rozpustit do desítek let. Škodlivá je pro lidi látka pouze ve větším množství, po požití by mohla dle vědců zvyšovat risk rakoviny.
Například vědec Ken Buesseler z oceánografické instituce v Massachusetts Woods Hole pro Reuters uvedl, že mu starosti dělají jiné radioaktivní látky. Podle něj jsou pro lidi nebezpečnější, protože se v rybách či mořských plodech, které lidi požívají, usazují mnohem snadněji. Z toho důvodu se proti rozhodnutí japonské vlády staví také rybáři. Po nehodě roku 2011 totiž některé státy zakázaly import mořských plodů ze severovýchodního pobřeží Japonska, a tak se bojí ekonomických důsledků. Nesouhlas vyjádřila také řada neziskových organizací.
