Japonsko ve druhé vlně pandemie covidu-19 čelilo meziročnímu nárůstu počtu sebevražd, zejména v případě žen a dětí. V první vlně šíření koronaviru naopak míra sebevražd poklesla, mimo jiné díky větší podpoře obyvatel ze strany vlády, informovala agentura Reuters na základě studie.
Míra sebevražd od července do října vzrostla oproti stejnému období předchozího roku o 16 procent, ukázala studie vědců z Hongkongské univerzity a Metropolitního institutu gerontologie v Tokiu. Ve srovnání se 14procentním meziročním poklesem v období od února do června se tak jedná o výrazný obrat.
„Na rozdíl od běžných ekonomických okolností tato pandemie neúměrně ovlivňuje duševní zdraví dětí, dospívajících a žen (zejména žen v domácnosti),“ upozornili autoři ve studii publikované v pátek v časopise Nature Human Behavior.
Dřívější pokles počtu sebevražd byl ovlivněn faktory jako vládní dotace nebo zkrácená pracovní doba, zjistila studie.
Ve vývoji však došlo k obratu a míra sebevražd u žen vyskočila o 37 procent, což je pětkrát větší nárůst ve srovnání s muži. Přetrvávající pandemie poškodila odvětví, v nichž převládají ženy, což zvýšilo zátěž pracujících matek. Zároveň vzrostla míra domácího násilí, uvedla zpráva.
Studie založená na datech ministerstva zdravotnictví od listopadu 2016 do října 2020 zjistila, že míra sebevražd u dětí ve druhé vlně vzrostla dokonce o 49 procent, což korespondovalo s obdobím po celonárodním uzavření škol.
Japonsko se potýká s vysokým počtem sebevražd dlouhodobě
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) Japonsko bojuje s jednou z nejvyšších měr sebevražd na světě dlouhodobě. V roce 2016 činila 18,5 sebevražd na 100 000 lidí, což Japonsko v oblasti západního Pacifiku zařadilo na druhé místo za Jižní Koreu. Šlo o téměř dvojnásobek ročního celosvětového průměru 10,6 sebevražd na 100 000 osob.
Důvody vysoké míry sebevražd v Japonsku jsou komplexní, mezi přispívající faktory je nicméně řazena dlouhá pracovní doba, tlak ve škole, sociální izolace a kulturní stigma problémů ve sféře duševního zdraví.
Po dobu 10 let před rokem 2019 se však počet sebevražd v Japonsku snižoval. Podle ministerstva zdravotnictví v roce 2019 klesl na zhruba 20 000, nejnižší počet od doby, kdy japonské úřady začaly vést záznamy v roce 1978.
Eriko Kobayashi se o sebevraždu pokusila čtyřikrát. Poprvé jí bylo pouhých 22 let a pracovala na plný úvazek ve vydavatelství. Výdělek jí však nestačil na pokrytí nákladů na nájem v Tokiu a nákup potravin. „Byla jsem opravdu chudá,“ uvedla podle CNN Kobayashi, která po incidentu strávila tři dny v bezvědomí v nemocnici.
Nyní třiačtyřicetiletá Kobayashi napsala o svých bojích o duševní zdraví v několika knihách a má stálé zaměstnání v nevládní organizaci. Koronavirus však vrací zpět stres, který pocítila v minulosti. „Můj plat byl snížen a nevidím světlo na konci tunelu,“ prohlásila. „Neustále cítím pocit krize, že bych se mohla znovu propadnout do chudoby.“
Odborníci varovali, že pandemie může vést k problémům s duševním zdravím. Masová nezaměstnanost, sociální izolace a úzkost si vybírají svou daň na lidech po celém světě.
Japonská vláda hledá rovnováhu mezi zdravím a ekonomikou
Předseda vlády Yoshihide Suga tento měsíc pro Tokio a tři okolní prefektury vyhlásil nouzový stav ve snaze zastavit další šíření koronaviru. Minulý týden jej rozšířil o dalších sedm prefektur, včetně Ósaky a Kjóta.
Taro Kono, ministr pro administrativní a regulační reformy, ve čtvrtek agentuře Reuters řekl, že zatímco vláda bude uvažovat o prodloužení výjimečného stavu, „nemůže zabít ekonomiku“.
„Lidé si dělají starosti s covidem-19. Ale spousta lidí také spáchala sebevraždu, protože ztratili práci, ztratili příjem a neviděli naději,“ řekl ministr. „Musíme nastolit rovnováhu mezi řízením covidu-19 a řízením ekonomiky,“ dodal ministr.
