Napětí na Blízkém východě začíná dopadat i na japonskou ekonomiku. Tamní centrální banka se ocitá v nepříjemné situaci, kdy inflace sice zůstává nad dvouprocentním cílem, ale její struktura je problematická. Nejde totiž o zdravý růst tažený domácí poptávkou a růstem mezd, nýbrž o zdražování vyvolané externími faktory, především růstem cen energií. A právě to může podle stanice CNBC další kroky Bank of Japan (BoJ) výrazně zkomplikovat. Informuje o tom i Japan Wire.
Japonsko je na dovozu ropy silně závislé. Jakékoliv výkyvy cen se tak velmi rychle promítají do cen pro spotřebitele. Konflikt na Blízkém východě přitom tlačí ceny energií vzhůru a Írán dokonce hrozí eskalací, dokud ropa nedosáhne hranice 200 dolarů za barel. To by znamenalo výrazný tlak na inflaci v jedné z největších ekonomik světa.
Japan wanted inflation and Iran war could grant that wish. But it's not the type Tokyo desires https://t.co/kSJUAngZWo
— CNBC (@CNBC) March 20, 2026
Podle analytiků by se dopady mohly projevit už v následujících měsících. Vyšší ceny energií v kombinaci se slabším jenem se totiž rychle promítají do cen zboží a služeb. Energie navíc neovlivňuje jen účty domácností, ale vstupuje i do výroby, což zdražuje prakticky celou ekonomiku. I relativně malé zdražení ropy tak může mít výrazně širší dopad.
Problém je, že tento typ inflace nepřináší růst životní úrovně. Reálné mzdy v Japonsku v roce 2025 většinu času klesaly a jen mírně se zvedly až na začátku letoška. Centrální banka přitom dlouhodobě usiluje o opačný scénář – tedy růst mezd, který by přirozeně podporoval růst cen a ekonomiky jako celek.
Dilema pro BoJ
Bank of Japan se tak dostává do složitého dilematu. Zvýšení úrokových sazeb by mohlo inflaci brzdit, zároveň by ale mohlo poškodit ekonomický růst. Naopak vyčkávání může znamenat další zdražování bez odpovídajícího růstu příjmů. Analytici očekávají spíše opatrný přístup a vyčkávací strategii.
Japonsko sice disponuje strategickými ropnými rezervami, které mohou krátkodobě pomoci, dlouhodobé řešení ale leží jinde. Bez stabilního růstu mezd zůstane inflace pro běžné domácnosti spíše problémem než pozitivním signálem o zdraví ekonomiky.
Bank of Japan proto na posledním zasedání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny. Guvernér Kazuo Ueda přiznal, že centrální banka potřebuje více času na vyhodnocení dopadů konfliktu na ekonomiku. Růst cen ropy podle něj představuje nové riziko, které může zásadně ovlivnit další vývoj. O konkrétních krocích chce banka rozhodnout až s větším množstvím dat.
