Americká vláda spolupracuje s předními organizacemi v oblasti vesmíru a klimatu na programu geoinženýrství. Nařízení podepsané prezidentem USA je založeno na pětiletém plánu vypracovat výzkumné cíle a vyhodnotit úroveň investic a rizika, před nimiž varují odpůrci tohoto oboru. Informoval o tom server Techno Blender.
Americký prezident Joe Biden podepsal dekret, který nařizuje vypracovat pětiletý plán na určení vědeckých cílů a vyhodnocení federálních investic a rizik geoinženýrství pro klima.
Geoinženýrství znamená ovládání stavu Země člověkem, zejména jejího klimatu. Program, na němž se má podílet americká agentura NASA, Národní úřad pro oceán a atmosféru NOAA, ministerstvo energetiky a další, má za cíl snížit dopady globálního oteplování. Napsal o tom server Techno Blender.
The federal effort could set the stage for more studies into the feasibility, benefits and risks of one of the more controversial means of combating climate change. https://t.co/jfSWjFdb91
— MIT Technology Review (@techreview) July 10, 2022
Této oblasti geoinženýrství se říká sluneční geoinženýrství. Jeho cílem je oslabit sluneční paprsky dopadající na Zemi. Toho lze hypoteticky docílit vesmírnými či oceánskými zrcadly, posilováním mraků nad oceány či rozprašováním aerosolů a jiných drobných částic balony či letadly do atmosféry.
Zní to sice jako sci-fi, avšak solárním geoinženýrstvím se věda zabývá roky. Jak by mohly aerosoly a jiné drobné částečky vypuštěné do stratosféry zvýšit schopnost odrážet sluneční paprsky zpět do vesmíru zkoumali vědci z Harvardovi univerzity již v roce 2019.
Může se to vymknout kontrole
Experti například projektují rozprašování oxidu siřičitého se sazemi. To by mělo zapříčinit ochlazení obdobně jako vulkanické erupce, které vypouštějí do svrchní atmosféry drobné částečky, čímž potlačují sluneční záření.
Geoinženýrství znamená ovládnout klima a v podstatě se stát „bohy“. Odpůrci tohoto oboru však varují před jeho obrovskými riziky, upozorňuje web MIT Technology Review. Nevíme, co takový zásah do klimatu může udělat. Mohlo by například dojít k nepředvídatelným změnám klimatu v určitých částech světa.
Nižší míra slunečních paprsků souvisí s horší úrodou. Z historie víme, že velké vulkanické erupce způsobily ekonomické katastrofy a pády civilizací. Doba ledová by uvrhla lidstvo do hladomoru.
Rovněž je na místě otázka ohledně rozdělení klimatické moci. Jednotlivé státy by se musely rozhodnout, kdo a jaké nástroje použije a jakých globálních průměrných teplot chce svět dosáhnout.
Jakmile však hrozba globálního oteplování roste a jednotlivé státy nedokážou dostát svým slibům snížit emise uhlíku, stále více výzkumů, univerzit a národů zkoumá potenciální dopady těchto alternativních postupů.
