Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.
Napětí se rozjelo po zahájení operace Epic Fury, tedy společných amerických a izraelských úderů na Írán z 28. února. Už o den později papež vyjádřil „hluboké znepokojení“ a vyzval k zastavení násilí, než se promění v „nenapravitelnou propast“. Postupem času přitvrdil a kritizoval i Trumpovy výroky o možné likvidaci íránské civilizace. Připomněl také svou dlouhodobou kritiku tvrdého přístupu americké administrativy k migrantům, který už dříve označil za „krajně neuctivý“.
Trump reagoval po odvysílání reportáže pořadu 60 Minutes, která připomněla papežovu kritiku války i deportací. Na sociální síti pak Lva označil za „slabého v boji se zločinem“ a „velmi liberálního“. Napsal také, že nechce papeže, který kritizuje prezidenta Spojených států za kroky, k nimž dostal mandát ve volbách. Přidal i osobní rovinu a tvrdil, že bez jeho návratu do Bílého domu by se Lev do čela katolické církve vůbec nedostal.
Trump nezůstal jen u útoků na sociálních sítích. Před novináři řekl, že „není velkým fanouškem papeže Lva“ a že podle něj neodvádí dobrou práci. Viceprezident J. D. Vance pak prohlásil, že by pro Vatikán bylo v některých případech lepší držet se morálky a dění uvnitř církve a nechat americkou politiku prezidentovi. Současně ale připustil, že je v pořádku, když papež otevírá debatu o potratech, migraci nebo válce. Podobně se později vyjádřil i šéf Sněmovny reprezentantů Mike Johnson nebo Trumpův poradce pro hranice Tom Homan.
Papež na Trumpovy výpady odpověděl klidněji. Zdůraznil, že jeho slova nejsou útokem na konkrétního člověka a že vycházejí z evangelia a z role církve jako hlasu míru. Řekl také, že z Trumpovy administrativy nemá strach a že bude dál nahlas hájit to, čemu věří. Později na síti X varoval před těmi, kdo „zneužívají náboženství a samotné jméno Boha pro svůj vojenský, ekonomický a politický zisk“.
Do celé věci se promítla i debata o takzvané spravedlivé válce. Skupina amerických kardinálů v televizní reportáži tvrdila, že konflikt s Íránem tuto definici nesplňuje. Johnson naopak argumentoval, že křesťanská teologie takový koncept zná a že v tomto případě mohlo jít o obranný krok s cílem zabránit větší hrozbě. Trump pak opakovaně tvrdil, že papež nechápe nebezpečí, které podle něj Írán představuje, a zároveň mu připsal názor, že Teherán může mít jadernou zbraň. Pro to ale nezazněl žádný důkaz.
Přestože mezi Spojenými státy a Íránem začalo 7. dubna platit dvoutýdenní příměří, spor mezi Trumpem a papežem tím neskončil. Prezident nakonec prohlásil, že se s papežem „neperou“ a že má jen právo s ním nesouhlasit. Na otázku, zda by bylo potřeba osobní setkání, odpověděl, že to nepovažuje za nutné.
