ZajímavostiJak velký význam má uznání palestinského státu Španělskem, Norskem a Irskem?

Jak velký význam má uznání palestinského státu Španělskem, Norskem a Irskem?

V pečlivě připraveném kroku, který následoval po týdnech jednání, norská, španělská a irská vláda oznámily, že hodlají uznat stát Palestina. Reportéři deníku Guardian se zamysleli nad tím, jak velký význam tento krok má.

Norsko, které v posledních letech hrálo klíčovou roli v diplomacii na Blízkém východě a na počátku 90. let hostilo izraelsko-palestinské mírové rozhovory, které vedly k dohodám z Osla, uvedlo, že uznání je nutné, aby podpořilo umírněné hlasy uprostřed války v Gaze.

„Uprostřed války s desítkami tisíc mrtvých a zraněných musíme udržet při životě jedinou alternativu, která nabízí politické řešení jak pro Izraelce, tak pro Palestince: dva státy, které budou žít vedle sebe v míru a bezpečí,“ řekl norský premiér Jonas Gahr Støre.

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že v Gaze provádí „masakr“ a ohrožuje dvoustátní řešení. „Musíme využít všech politických prostředků, které máme k dispozici, abychom jasně a nahlas řekli, že nedopustíme, aby byla možnost dvoustátního řešení zničena silou, protože je to jediné spravedlivé a udržitelné řešení tohoto strašného konfliktu.“

Irský premiér Simon Harris uvedl, že očekává, že se k Irsku, Španělsku a Norsku v příštích týdnech připojí další země a palestinský stát uznají. Řekl, že Irsko jednoznačně plně uznává Izrael a jeho právo na „bezpečnou a mírovou existenci se svými sousedy“, a vyzval k okamžitému navrácení všech rukojmích z Gazy.

Existuje nějaký časový plán uznání?

Norsko, Španělsko a Irsko uvedly, že Palestinu oficiálně uznají 28. května.

Jedná se o první uznání palestinského státu ze strany evropských zemí?

Vůbec ne. První zemí EU, která uznala palestinský stát, se v říjnu 2014 stalo Švédsko. Švédský ministr zahraničí tehdy ve svém projevu uvedl: „Je to důležitý krok, který potvrzuje právo Palestinců na sebeurčení. Doufáme, že to ukáže cestu i ostatním.“

Dalšími členskými státy EU, které již uznaly palestinský stát, jsou Bulharsko, Kypr, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Malta, Polsko a Rumunsko.

Co to znamená pro mírový proces?

Palestinu jako nezávislý stát již uznávají desítky zemí, ale dynamika směřující k uznání, zejména mezi evropskými zeměmi, bude mít zásadní důsledky.

Snad nejvýznamnější je, jak nová uznání poukazují na oslabení „vlastnictví“ USA v izraelsko-palestinském mírovém procesu od období mírových rozhovorů a dohod z Osla.

Vzhledem k tomu, že mírový proces dlouho do značné míry skomíral, palestinští představitelé usilovně pracují na tom, aby v Evropě získali podporu pro proces, který se v Trumpově éře urychlil, protože Palestinci byli Abrahamovými dohodami odsunuti na vedlejší kolej a Trump přesunul americké velvyslanectví do Jeruzaléma, což vyvolalo hlubokou nedůvěru vůči USA, které podle Palestinců nebyly čestným zprostředkovatelem.

Švédsko, Norsko, Irsko a Španělsko jsou dlouhodobě vnímány jako státy sympatizující s Palestinci. Také Velká Británie naznačila, že by mohla zvážit uznání Palestiny vzhledem k narůstající frustraci z dlouhotrvajícího odmítání Izraele postupovat k řešení dvou států, přestože Izrael nadále zabírá palestinská území pro své osady.

Jak říká Hugh Lovatt z Evropské rady pro zahraniční vztahy, otevírá se tím také smysluplná cesta ke státnosti. „Uznání je hmatatelným krokem k životaschopné politické cestě vedoucí k palestinskému sebeurčení. To je předpokladem pro zajištění arabské angažovanosti na podporu udržitelného příměří v Gaze. Státy jako Saúdská Arábie v rámci svého plánu ‚arabské vize‘ na realizaci dvoustátního řešení vyzvaly USA a Evropu k uznání Palestiny.“

Bude to mít pro Palestince praktický dopad?

Impuls směřující k uznání může být dvousečnou zbraní pro nepopulární, slabou a zkorumpovanou Palestinskou samosprávu Mahmúda Abbáse, která vládne na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde stárnoucí Abbás od roku 2006 neuspořádal parlamentní volby. Abbás sám nemá žádný mandát, připomíná Guardian.

Očekávání, že poslední uznání změní neutěšené poměry na Západním břehu Jordánu, kde se vystupňovaly útoky izraelských bezpečnostních sil a osadníků, budou téměř jistě předčasná a proti Abbásovi by mohla být namířena další nespokojenost.

Uznání však znamená právo Palestinců na sebeurčení, což by také mohlo pomoci oživit palestinskou občanskou společnost, která byla za Abbásovy éry zadušena. Pro Palestince je možná nejdůležitější něco méně hmatatelného: uznání toho, že mají výslovné a základní právo na sebeurčení, které nevyžaduje souhlas Izraele, což je pojem, který je základem amerického zprostředkování od Osla.

Jaké jsou důsledky pro Izrael?

Již více než deset let se v izraelské politice používá klišé, jehož autorem je bývalý premiér Ehud Barak, že Izrael kvůli své politice riskuje diplomatické tsunami. V posledních týdnech se toto tsunami začalo valit na Netanjahua. Toto uznání přichází s velkým zpožděním poté, co se Netanjahu a jeho ministr obrany Joav Gallant dozvěděli, že na ně prokurátor mezinárodního trestního soudu požaduje vydání zatykače za válečné zločiny. Izrael je na příkaz Jihoafrické republiky vyšetřován pro údajnou genocidu i u mezinárodního soudního dvora.

USA, Velká Británie a další země začaly uplatňovat režim sankcí proti násilným osadníkům a krajně pravicovým skupinám, které je podporují. Nyní se tři významné evropské státy jednostranně rozhodly uznat palestinskou státnost.

Ačkoli v izraelské společnosti přetrvává hluboké rozladění nad mezinárodním odporem k tamní pravicové, potažmo krajně pravicové vládě a nad způsobem, jakým vede svou kampaň v Gaze, Izraelci si také uvědomují, že jejich země je stále více považována za vyvrhele a dostává se do stále větší diplomatické izolace. To je částečně příčinou rostoucích a náhle viditelnějších rozkolů ve vlastním Netanjahuově kabinetu, které vyvolávají vážné otázky, jak dlouho jeho vláda vydrží.

Doporučujeme

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.

KOMENTÁŘ: AI trh je v plamenech. Anthropic si pro vstup na burzu „vybral“ nejhorší dobu

Když v říjnu společnost Anthropic posílala svůj burzovní prospekt Komisi pro kontrolu cenných papírů Spojených států, byla ještě situace na trhu růžová. Jenže během pár dní se pozitivní AI sentiment na trzích narušil. Anthropic tak tento týden vstupuje na burzu v nezáviděníhodné pozici, musí přitom dostát závazkům v řádu stovek miliard dolarů.

Německo chce zajišťovat podezřelé kryptoměny i bez trestního řízení

Německý parlament schválil zákon, který výrazně rozšiřuje pravomoci celníků při zajišťování majetku nejasného původu. Nová pravidla se vztahují také na kryptoměny a umožňují úřadům zasáhnout i bez zahájeného trestního řízení. Opatření se zaměřuje především na majetek v hodnotě přesahující 100 tisíc eur, u kterého existují důvodné pochybnosti o jeho legálním původu.

Chorvatská média kritizují české fotbalisty po další porážce v Lize národů

Čeští fotbalisté zakončili své působení v Lize národů další porážkou. V Chorvatsku prohráli 1:2 a elitní skupinu opustili bez jediného bodu. Přestože Adam Hložek dokázal v závěru vyrovnat, domácí si rychle vzali vedení zpět. Chorvatská média po utkání nešetřila kritikou českého týmu a upozornila na jeho výrazné problémy.

Johnny Depp se po osmi letech vrátil na vrchol kin. Ebenezer vydělal 42 milionů dolarů

Johnny Depp slaví úspěšný návrat do hollywoodských kin. Nová adaptace Dickensovy Vánoční koledy s názvem Ebenezer ovládla severoamerický žebříček tržeb a během premiérového víkendu vydělala celosvětově 42 milionů dolarů. Přestože kritici film přijali rozpačitě, diváky přilákal především samotný herec.

Mikroplasty pronikají do krve zvířat i daleko od civilizace

Mikroplasty se dostávají do těl divokých zvířat i v odlehlých oblastech, kde člověk téměř nepůsobí. Vědci je objevili v krvi 43 ze 47 zkoumaných savců v Brazílii. Nejvyšší koncentrace zjistili u zvířat žijících v oblastech silně ovlivněných člověkem a poblíž zařízení pro nakládání s odpady.

Silicon Valley volá po návratu Huanga do čela Nvidie. Petici podepsal i Musk

Silicon Valley se staví na stranu Jensena Huanga, nyní již bývalého generálního ředitele společnosti Nvidia. Online petice za jeho návrat do funkce získala více než 160 000 podpisů mimo jiné od prominentních manažerů, zaměstnanců a akcionářů technologických firem. Jeden z Huangových spojenců v neděli popsal vznik „krizového štábu“ s cílem získat podporu pro Huangův návrat do funkce.

Závisí na tom ochrana civilistů. Zelenskyj vyzval USA ke zrušení omezení Starshieldu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Spojené státy ke zrušení omezení komunikačního systému Starshield. Obránci kvůli němu nemohou efektivně likvidovat ruské drony útočící na energetickou infrastrukturu v době nástupu zimy. Na Ukrajině jsou hlášeny výpadky elektřiny.

Rusko v noci zneškodnilo 1336 ukrajinských dronů, jde zřejmě o rekord

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že jeho protivzdušná obrana za uplynulou noc zneškodnila 1336 ukrajinských dronů. Jde zřejmě o nejvyšší počet od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Úřady informují o několika zraněných.

Při útoku přišla o obě nohy. Australská poslankyně poprvé promluvila

Australská poslankyně Helen Haines opustila po čtyřech týdnech nemocnici, kde se zotavovala z následků brutálního útoku automobilem. Při incidentu přišla o obě nohy a nyní ji čeká náročná rehabilitace. Ve svém prvním veřejném vyjádření poděkovala zdravotníkům i tisícům lidí, kteří jí vyjádřili podporu. Případ zároveň vyvolal v Austrálii debatu o bezpečnosti politiků a rostoucí agresivitě ve společnosti.

Izrael zabil v Gaze jednoho z velitelů hnutí Hamás, který se podílel na masakru 7. října

Při izraelském leteckém úderu v jižní části Pásma Gazy zahynul vysoce postavený velitel palestinského hnutí Hamás Samir Abu Younis. Podle izraelské armády se podílel na plánování a řízení útoku na Izrael ze 7. října 2023. Younis zastával funkci velitele brigády Rafah, jedné z jednotek ozbrojeného křídla hnutí.

Trump z výpadku letů v USA viní Bidena, žádá Kongres o více peněz na modernizaci

Americký prezident Donald Trump se poprvé vyjádřil k pátečnímu čtyřhodinovému výpadku letového provozu v celých Spojených státech, který i během víkendu komplikoval leteckou dopravu v zemi. Šéf Bílého domu vyzval Kongres, aby uvolnil více peněz na modernizaci řízení letového provozu, a vinu za stav systému připsal předchozí administrativě demokrata Joea Bidena. Ministr dopravy Sean Duffy mezitím americkým médiím řekl, že do pondělního rána by se situace na amerických letištích měla vrátit do normálního stavu.

Jemenské síly ustoupily od klíčového průlivu. Hútíové znovu posilují kontrolu nad Rudým mořem

Jemenské provládní síly podporované koalicí vedenou Saúdskou Arábií v neděli oznámily své stažení z oblasti s výhledem na strategický průliv Báb-al-Mandab. Tyto síly byly přesunuty k městu Aden, kde sídlí jemenská vláda. Průliv tak zůstává pod kontrolou povstalců.

Papež v Amazonii ostře odsoudil ničení pralesa i vraždy domorodých vůdců

Papež Lev XIV. ostře odsoudil ničení amazonského pralesa a zabíjení vůdců amazonských národů. Papež to řekl při setkání ve městě Pucallpa, které se nachází v peruánské Amazonii. Lev XIV. také odsoudil korupci či zločinecké skupiny, které pašují drogy, protože zneužívají chudoby místních lidí. Zároveň vyzval k sociální spravedlnosti, vzdělání i duchovnímu životu.

Estonsko po zmařeném pokusu o sabotáž zbrojovky zavře hraniční přechody s Ruskem

Estonsko uzavře od 1. prosince všechny hraniční přechody s Ruskem, oznámil dnes na sociální síti ministr zahraničí Margus Tsahkna. Důvodem jsou podle něj jasné důkazy, že ruská vojenská rozvědka GRU nařídila sabotážní útok proti estonské zbrojní společnosti. Šéf estonské diplomacie uvedl, že o rozhodnutí Tallinnu informoval své protějšky ve Finsku, Lotyšsku a Litvě. Moskva se k věci zatím nevyjádřila. "Rusko si musí uvědomit, že nepřátelské akce namířené proti Estonsku nesou důsledky. Pokusy o zastrašování, destabilizaci či podkopávání naší bezpečnosti nezůstanou bez odezvy," uvedl Tsahkna na síti X. "Uzavření hraničních přechodů omezí schopnost Ruska provádět nepřátelské aktivity v Estonsku a posílí naše úsilí zabránit obcházení sankcí," dodal ministr. Nespecifikoval přitom, jak dlouho zůstanou hranice uzavřeny. Estonská vnitřní tajná služba potvrdila, že neúspěšný sobotní žhářský útok na estonského výrobce dronů Threod Systems nařídila ruská GRU, uvedl ministr krátce předtím v jiném příspěvku na X. Estonské úřady v noci na dnešek v této souvislosti zadržely osm osob a zahájily trestní řízení, napsala agentura Reuters. "Je to jen další příklad toho, jak Rusko využívá sabotáže a nátlaku k destabilizaci naší společnosti, šíření strachu a odvádění naší pozornosti od podpory Ukrajiny," napsal Tsahkna. "Tváří v tvář přibývajícím neúspěchům a nedostatku úspěchů na bojišti se Kreml stále častěji uchyluje k sabotážím. Odolnost Ukrajiny a její strategická převaha (Vladimira) Putina zjevně znervózňují," dodal s odkazem na ruského prezidenta. Moskva zatím bezprostředně nereagovala ani na estonská obvinění, ani na rozhodnutí uzavřít hraniční přechody. Obvinění ze strany evropských orgánů z účasti na sabotážních operacích Rusko opakovaně popírá. Estonsko, členský stát NATO a EU a silný zastánce Ukrajiny, má v současné době podle estonské veřejnoprávní stanice ERR otevřené tři hraniční přechody s Ruskem - v Narvě na severu země a v Luhamaa a Koidule na jihu. Spolu s ostatními pobaltskými státy, ale i například skandinávskými zeměmi či Polskem patří mezi přední podporovatele a dárce zbraní pro Ukrajinu, která se už téměř pět let brání otevřené ruské invazi rozpoutané na Putinův rozkaz.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama