ZajímavostiJak velký význam má uznání palestinského státu Španělskem, Norskem a Irskem?

Jak velký význam má uznání palestinského státu Španělskem, Norskem a Irskem?

V pečlivě připraveném kroku, který následoval po týdnech jednání, norská, španělská a irská vláda oznámily, že hodlají uznat stát Palestina. Reportéři deníku Guardian se zamysleli nad tím, jak velký význam tento krok má.

Norsko, které v posledních letech hrálo klíčovou roli v diplomacii na Blízkém východě a na počátku 90. let hostilo izraelsko-palestinské mírové rozhovory, které vedly k dohodám z Osla, uvedlo, že uznání je nutné, aby podpořilo umírněné hlasy uprostřed války v Gaze.

„Uprostřed války s desítkami tisíc mrtvých a zraněných musíme udržet při životě jedinou alternativu, která nabízí politické řešení jak pro Izraelce, tak pro Palestince: dva státy, které budou žít vedle sebe v míru a bezpečí,“ řekl norský premiér Jonas Gahr Støre.

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že v Gaze provádí „masakr“ a ohrožuje dvoustátní řešení. „Musíme využít všech politických prostředků, které máme k dispozici, abychom jasně a nahlas řekli, že nedopustíme, aby byla možnost dvoustátního řešení zničena silou, protože je to jediné spravedlivé a udržitelné řešení tohoto strašného konfliktu.“

Irský premiér Simon Harris uvedl, že očekává, že se k Irsku, Španělsku a Norsku v příštích týdnech připojí další země a palestinský stát uznají. Řekl, že Irsko jednoznačně plně uznává Izrael a jeho právo na „bezpečnou a mírovou existenci se svými sousedy“, a vyzval k okamžitému navrácení všech rukojmích z Gazy.

Existuje nějaký časový plán uznání?

Norsko, Španělsko a Irsko uvedly, že Palestinu oficiálně uznají 28. května.

Jedná se o první uznání palestinského státu ze strany evropských zemí?

Vůbec ne. První zemí EU, která uznala palestinský stát, se v říjnu 2014 stalo Švédsko. Švédský ministr zahraničí tehdy ve svém projevu uvedl: „Je to důležitý krok, který potvrzuje právo Palestinců na sebeurčení. Doufáme, že to ukáže cestu i ostatním.“

Dalšími členskými státy EU, které již uznaly palestinský stát, jsou Bulharsko, Kypr, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Malta, Polsko a Rumunsko.

Co to znamená pro mírový proces?

Palestinu jako nezávislý stát již uznávají desítky zemí, ale dynamika směřující k uznání, zejména mezi evropskými zeměmi, bude mít zásadní důsledky.

Snad nejvýznamnější je, jak nová uznání poukazují na oslabení „vlastnictví“ USA v izraelsko-palestinském mírovém procesu od období mírových rozhovorů a dohod z Osla.

Vzhledem k tomu, že mírový proces dlouho do značné míry skomíral, palestinští představitelé usilovně pracují na tom, aby v Evropě získali podporu pro proces, který se v Trumpově éře urychlil, protože Palestinci byli Abrahamovými dohodami odsunuti na vedlejší kolej a Trump přesunul americké velvyslanectví do Jeruzaléma, což vyvolalo hlubokou nedůvěru vůči USA, které podle Palestinců nebyly čestným zprostředkovatelem.

Švédsko, Norsko, Irsko a Španělsko jsou dlouhodobě vnímány jako státy sympatizující s Palestinci. Také Velká Británie naznačila, že by mohla zvážit uznání Palestiny vzhledem k narůstající frustraci z dlouhotrvajícího odmítání Izraele postupovat k řešení dvou států, přestože Izrael nadále zabírá palestinská území pro své osady.

Jak říká Hugh Lovatt z Evropské rady pro zahraniční vztahy, otevírá se tím také smysluplná cesta ke státnosti. „Uznání je hmatatelným krokem k životaschopné politické cestě vedoucí k palestinskému sebeurčení. To je předpokladem pro zajištění arabské angažovanosti na podporu udržitelného příměří v Gaze. Státy jako Saúdská Arábie v rámci svého plánu ‚arabské vize‘ na realizaci dvoustátního řešení vyzvaly USA a Evropu k uznání Palestiny.“

Bude to mít pro Palestince praktický dopad?

Impuls směřující k uznání může být dvousečnou zbraní pro nepopulární, slabou a zkorumpovanou Palestinskou samosprávu Mahmúda Abbáse, která vládne na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde stárnoucí Abbás od roku 2006 neuspořádal parlamentní volby. Abbás sám nemá žádný mandát, připomíná Guardian.

Očekávání, že poslední uznání změní neutěšené poměry na Západním břehu Jordánu, kde se vystupňovaly útoky izraelských bezpečnostních sil a osadníků, budou téměř jistě předčasná a proti Abbásovi by mohla být namířena další nespokojenost.

Uznání však znamená právo Palestinců na sebeurčení, což by také mohlo pomoci oživit palestinskou občanskou společnost, která byla za Abbásovy éry zadušena. Pro Palestince je možná nejdůležitější něco méně hmatatelného: uznání toho, že mají výslovné a základní právo na sebeurčení, které nevyžaduje souhlas Izraele, což je pojem, který je základem amerického zprostředkování od Osla.

Jaké jsou důsledky pro Izrael?

Již více než deset let se v izraelské politice používá klišé, jehož autorem je bývalý premiér Ehud Barak, že Izrael kvůli své politice riskuje diplomatické tsunami. V posledních týdnech se toto tsunami začalo valit na Netanjahua. Toto uznání přichází s velkým zpožděním poté, co se Netanjahu a jeho ministr obrany Joav Gallant dozvěděli, že na ně prokurátor mezinárodního trestního soudu požaduje vydání zatykače za válečné zločiny. Izrael je na příkaz Jihoafrické republiky vyšetřován pro údajnou genocidu i u mezinárodního soudního dvora.

USA, Velká Británie a další země začaly uplatňovat režim sankcí proti násilným osadníkům a krajně pravicovým skupinám, které je podporují. Nyní se tři významné evropské státy jednostranně rozhodly uznat palestinskou státnost.

Ačkoli v izraelské společnosti přetrvává hluboké rozladění nad mezinárodním odporem k tamní pravicové, potažmo krajně pravicové vládě a nad způsobem, jakým vede svou kampaň v Gaze, Izraelci si také uvědomují, že jejich země je stále více považována za vyvrhele a dostává se do stále větší diplomatické izolace. To je částečně příčinou rostoucích a náhle viditelnějších rozkolů ve vlastním Netanjahuově kabinetu, které vyvolávají vážné otázky, jak dlouho jeho vláda vydrží.

Doporučujeme

Kácení pralesů ovlivňuje střevní mikrobiom ohrožených opic

Kácení tropických pralesů neohrožuje opice pouze ztrátou jejich přirozeného prostředí. Nový výzkum ukázal, že změny v lesní krajině ovlivňují také složení střevních mikroorganismů, které jsou důležité pro trávení a zdraví zvířat. Vědci nyní hledají způsoby, jak tyto poznatky využít při ochraně ohrožených primátů.

Rusko zasáhlo panelový dům u Kyjeva, pod jeho troskami mohou být lidé

Ruská armáda v noci na dnešek zasáhla pětipodlažní panelový dům v obci Dymer severně od Kyjeva, informuje velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko. Dva lidé utrpěli zranění a podle záchranářů se dalších osm může nacházet pod troskami poničené budovy.

KOMENTÁŘ: Je to jen „kašlíček“, zní k panice na trhu z JPMorgan. Proč akcie letí dolů?

Americký vlajkový akciový index S&P 500 prožívá nejdelší krizi od roku 2020. Ukazatel smazal prakticky veškeré své letošní zisky. Vybrané technologické akcie padají dolů o desítky procent, strach zasáhl i bitcoin. Příčin pádu je mnoho. V JPMorgan si ale myslí, že jde jen o drobné zaškobrtnutí.

Bývalý šéf italské policie De Gennaro spáchal sebevraždu, čelil vyšetřování

Bývalý šéf italské policie Gianni De Gennaro, který byl vyšetřován pro podezření ze snahy mařit nové vyšetřování vraždy známého soudce Paola Borsellina z roku 1992, spáchal sebevraždu. Podle agentury Reuters to včera uvedl nejmenovaný italský činitel.

Dánsko vyhostí ruského diplomata. Moskvu podezírá z plánování vraždy ukrajinského rappera

Dánsko vyhostí ruského vojenského atašé kvůli údajnému pokusu ruských tajných služeb zavraždit ukrajinsko-amerického rappera Kyivstonera. Útok se měl odehrát během zářijového koncertu nedaleko Kodaně, policie mu však zabránila. Dva podezřelí nyní čelí obvinění z pokusu o vraždu a napomáhání zahraniční rozvědce.

Costa navrhuje, aby rozpočet EU podpořily daně z velkých technologických firem

Předseda Evropské rady António Costa navrhuje zdanit velké technologické společnosti a těmito penězi podpořit příští dlouhodobý rozpočet Evropské unie. Vyplývá to z přepracovaného vyjednávacího rámce budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034, který Costa představil.

Drony napadly ruskou loď ve Finském zálivu, podle Finska zřejmě útočila Ukrajina

V neutrálních vodách Finského zálivu dnes dva drony zaútočily na ruskou nákladní loď, uvedl gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko podle ruské služby BBC. Dronový útok na loď v této části Baltského moře potvrdila finská armáda, podle níž za ním pravděpodobně stála Ukrajina, sdělila agentura Reuters.

Metoděj Jílek skončil v Obihiru čtvrtý na 1500 metrů. Od medaile ho dělilo 33 setin

Český rychlobruslař Metoděj Jílek tentokrát na stupně vítězů nedosáhl. Na Světovém poháru v japonském Obihiru obsadil v závodu na 1500 metrů čtvrté místo a od bronzové medaile ho dělilo pouhých 33 setin sekundy. Dvacetiletý reprezentant tak nenavázal na třetí příčku z předchozího týdne v Pekingu. V Japonsku přesto pokračuje v úspěšném vystoupení, protože o den dříve ovládl závod na 5000 metrů.

Evropská komise varuje Česko. Kvůli kryptoměnám mu hrozí soud i finanční sankce

Česká republika má dva měsíce na dokončení zavedení evropských pravidel pro daňovou transparentnost kryptoměn. Evropská komise upozornila, že Česko ani Španělsko dosud plně nepřevedly směrnici DAC8 do svých zákonů. Pokud nedostatky nenapraví, může spor skončit před Soudním dvorem Evropské unie a vyústit ve finanční sankce.

FBI a americké ministerstvo zemědělství se staly terčem kybernetických útoků

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se stal terčem zřejmého kybernetického útoku, informovala dnes stanice CNN s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování incidentu. Hackeři se dostali do Národního informačního centra pro kriminalitu (NCIC), což je databáze pro sdílení informací mezi federálními, státními a místními bezpečnostními složkami. Jedná se o druhý podobný incident za několik měsíců. Kybernetickému útoku tento týden čelilo také americké ministerstvo zemědělství, uvedla stanice NBC News.

Ruské rakety a drony zasáhly Kryvyj Rih, zemřeli dva lidé, 58 je zraněných

Ruská armáda podnikla v pátek večer raketový a dronový útok na Kryvyj Rih na jihovýchodě Ukrajiny. Zemřela 20letá zdravotnická záchranářka a sedmileté dítě. Zraněných je 58 lidí, oznámil dnes ráno šéf městské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Vilkul.

Trump řekl, že pracuje na obchodních dohodách s Kanadou a Mexikem

Americký prezident Donald Trump řekl, že pracuje na uzavření spravedlivé obchodní dohody s Kanadou. Než toho Washington s Ottawou dosáhnou, zbývá podle něj udělat hodně práce. Spojené státy se podle Trumpa také blíží uzavření obchodní dohody s Mexikem, na americké straně však přetrvávají znepokojení ohledně činnosti drogových kartelů v této zemi.

Vzácné Waddenské moře ohrožuje těžba i rybolov

Waddenské moře, jeden z nejcennějších pobřežních ekosystémů Evropy, čelí rostoucímu tlaku lidské činnosti. Těžba surovin, rybolov i turistika ohrožují prostředí, které je důležitým útočištěm milionů tažných ptáků. UNESCO proto plánuje prověřit jeho stav a posoudit potřebu dalších ochranných opatření.

Sám doma chystá velký návrat. Macaulay Culkin by si měl znovu zahrát Kevina

Jedna z nejoblíbenějších vánočních komedií by se mohla dočkat pokračování s původní hvězdou. Macaulay Culkin se má po 34 letech vrátit do filmové role Kevina McCallistera. Na novém snímku pracují také Seth Rogen a Evan Goldberg, kteří se ujmou scénáře i produkce.

Trump: Írán nechce s USA uzavřít dohodu, která by byla přijatelná

Írán chce podle Donalda Trumpa se Spojenými státy uzavřít dohodu o ukončení války, ale ne takovou, která by byla pro amerického prezidenta přijatelná. Írán lže lidem už přes půl století, řekl šéf Bílého domu na včerejší tiskové konferenci. Spojené státy a Izrael 28. února společnými údery ze vzduchu rozpoutaly válku s Íránem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama