ZajímavostiJak velký význam má uznání palestinského státu Španělskem, Norskem a Irskem?

Jak velký význam má uznání palestinského státu Španělskem, Norskem a Irskem?

V pečlivě připraveném kroku, který následoval po týdnech jednání, norská, španělská a irská vláda oznámily, že hodlají uznat stát Palestina. Reportéři deníku Guardian se zamysleli nad tím, jak velký význam tento krok má.

Norsko, které v posledních letech hrálo klíčovou roli v diplomacii na Blízkém východě a na počátku 90. let hostilo izraelsko-palestinské mírové rozhovory, které vedly k dohodám z Osla, uvedlo, že uznání je nutné, aby podpořilo umírněné hlasy uprostřed války v Gaze.

„Uprostřed války s desítkami tisíc mrtvých a zraněných musíme udržet při životě jedinou alternativu, která nabízí politické řešení jak pro Izraelce, tak pro Palestince: dva státy, které budou žít vedle sebe v míru a bezpečí,“ řekl norský premiér Jonas Gahr Støre.

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že v Gaze provádí „masakr“ a ohrožuje dvoustátní řešení. „Musíme využít všech politických prostředků, které máme k dispozici, abychom jasně a nahlas řekli, že nedopustíme, aby byla možnost dvoustátního řešení zničena silou, protože je to jediné spravedlivé a udržitelné řešení tohoto strašného konfliktu.“

Irský premiér Simon Harris uvedl, že očekává, že se k Irsku, Španělsku a Norsku v příštích týdnech připojí další země a palestinský stát uznají. Řekl, že Irsko jednoznačně plně uznává Izrael a jeho právo na „bezpečnou a mírovou existenci se svými sousedy“, a vyzval k okamžitému navrácení všech rukojmích z Gazy.

Existuje nějaký časový plán uznání?

Norsko, Španělsko a Irsko uvedly, že Palestinu oficiálně uznají 28. května.

Jedná se o první uznání palestinského státu ze strany evropských zemí?

Vůbec ne. První zemí EU, která uznala palestinský stát, se v říjnu 2014 stalo Švédsko. Švédský ministr zahraničí tehdy ve svém projevu uvedl: „Je to důležitý krok, který potvrzuje právo Palestinců na sebeurčení. Doufáme, že to ukáže cestu i ostatním.“

Dalšími členskými státy EU, které již uznaly palestinský stát, jsou Bulharsko, Kypr, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Malta, Polsko a Rumunsko.

Co to znamená pro mírový proces?

Palestinu jako nezávislý stát již uznávají desítky zemí, ale dynamika směřující k uznání, zejména mezi evropskými zeměmi, bude mít zásadní důsledky.

Snad nejvýznamnější je, jak nová uznání poukazují na oslabení „vlastnictví“ USA v izraelsko-palestinském mírovém procesu od období mírových rozhovorů a dohod z Osla.

Vzhledem k tomu, že mírový proces dlouho do značné míry skomíral, palestinští představitelé usilovně pracují na tom, aby v Evropě získali podporu pro proces, který se v Trumpově éře urychlil, protože Palestinci byli Abrahamovými dohodami odsunuti na vedlejší kolej a Trump přesunul americké velvyslanectví do Jeruzaléma, což vyvolalo hlubokou nedůvěru vůči USA, které podle Palestinců nebyly čestným zprostředkovatelem.

Švédsko, Norsko, Irsko a Španělsko jsou dlouhodobě vnímány jako státy sympatizující s Palestinci. Také Velká Británie naznačila, že by mohla zvážit uznání Palestiny vzhledem k narůstající frustraci z dlouhotrvajícího odmítání Izraele postupovat k řešení dvou států, přestože Izrael nadále zabírá palestinská území pro své osady.

Jak říká Hugh Lovatt z Evropské rady pro zahraniční vztahy, otevírá se tím také smysluplná cesta ke státnosti. „Uznání je hmatatelným krokem k životaschopné politické cestě vedoucí k palestinskému sebeurčení. To je předpokladem pro zajištění arabské angažovanosti na podporu udržitelného příměří v Gaze. Státy jako Saúdská Arábie v rámci svého plánu ‚arabské vize‘ na realizaci dvoustátního řešení vyzvaly USA a Evropu k uznání Palestiny.“

Bude to mít pro Palestince praktický dopad?

Impuls směřující k uznání může být dvousečnou zbraní pro nepopulární, slabou a zkorumpovanou Palestinskou samosprávu Mahmúda Abbáse, která vládne na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde stárnoucí Abbás od roku 2006 neuspořádal parlamentní volby. Abbás sám nemá žádný mandát, připomíná Guardian.

Očekávání, že poslední uznání změní neutěšené poměry na Západním břehu Jordánu, kde se vystupňovaly útoky izraelských bezpečnostních sil a osadníků, budou téměř jistě předčasná a proti Abbásovi by mohla být namířena další nespokojenost.

Uznání však znamená právo Palestinců na sebeurčení, což by také mohlo pomoci oživit palestinskou občanskou společnost, která byla za Abbásovy éry zadušena. Pro Palestince je možná nejdůležitější něco méně hmatatelného: uznání toho, že mají výslovné a základní právo na sebeurčení, které nevyžaduje souhlas Izraele, což je pojem, který je základem amerického zprostředkování od Osla.

Jaké jsou důsledky pro Izrael?

Již více než deset let se v izraelské politice používá klišé, jehož autorem je bývalý premiér Ehud Barak, že Izrael kvůli své politice riskuje diplomatické tsunami. V posledních týdnech se toto tsunami začalo valit na Netanjahua. Toto uznání přichází s velkým zpožděním poté, co se Netanjahu a jeho ministr obrany Joav Gallant dozvěděli, že na ně prokurátor mezinárodního trestního soudu požaduje vydání zatykače za válečné zločiny. Izrael je na příkaz Jihoafrické republiky vyšetřován pro údajnou genocidu i u mezinárodního soudního dvora.

USA, Velká Británie a další země začaly uplatňovat režim sankcí proti násilným osadníkům a krajně pravicovým skupinám, které je podporují. Nyní se tři významné evropské státy jednostranně rozhodly uznat palestinskou státnost.

Ačkoli v izraelské společnosti přetrvává hluboké rozladění nad mezinárodním odporem k tamní pravicové, potažmo krajně pravicové vládě a nad způsobem, jakým vede svou kampaň v Gaze, Izraelci si také uvědomují, že jejich země je stále více považována za vyvrhele a dostává se do stále větší diplomatické izolace. To je částečně příčinou rostoucích a náhle viditelnějších rozkolů ve vlastním Netanjahuově kabinetu, které vyvolávají vážné otázky, jak dlouho jeho vláda vydrží.

Doporučujeme

EET se od ledna vrací, za chyby ale nebudou pokuty. Schillerová potvrdila zkušební měsíc

Elektronická evidence tržeb se od 1. ledna 2027 vrací do českých podniků. Finanční správa však během prvního měsíce nebude provádět kontroly ani ukládat pokuty za chyby. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že leden poslouží jako zkušební období, během kterého si podnikatelé mohou nový systém vyzkoušet.

Padl historický verdikt: Myanmar spáchal genocidu

Více než 10 tisíc mrtvých, vypálené vesnice a statisíce lidí vyhnaných z domovů. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že se Myanmar v roce 2017 dopustil genocidy muslimské menšiny Rohingů. Jde o přelomový rozsudek, který může ovlivnit i další případy genocidy řešené mezinárodními soudy.

Německý student měl chystat útok na mešitu. Zbraně si vyráběl na 3D tiskárně

Osmnáctiletý student z německého Severního Porýní-Vestfálska je podezřelý z přípravy teroristického útoku na mešitu. Podle vyšetřovatelů si doma pomocí 3D tiskárny vyráběl zbraně a munici, které chtěl použít proti muslimům. Mladík je od srpna ve vazbě, nyní vyšetřovatelé zveřejnili další podrobnosti o jeho údajných plánech.

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Z této pozice bude prozatím zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů, píše agentura AP.

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama