ZprávyIzraelské útoky v Gaze zabily podle zdravotníků dalších nejméně 34 Palestinců

Izraelské útoky v Gaze zabily podle zdravotníků dalších nejméně 34 Palestinců

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily v noci na dnešek a dnes dalších nejméně 34 Palestinců, informovali podle agentury Reuters místní zdravotníci. Izraelská armáda také dále postupovala v centrální a jižní části tohoto malého území, v němž Izrael vede od loňského října válku s teroristickým hnutím Hamás.

Nejméně 25 lidí, včetně žen a dětí, zemřelo v pondělí večer při útoku izraelské armády ve městě Bajt Hanún na severu Pásma Gazy, další desítky při tom utrpěly zranění. Podle agentur Reuters a AFP letecký útok zasáhl několikapatrovou budovu. Mluvčí místní civilní obrany AFP řekl, že mezi oběťmi je pět žen a pět dětí. Izraelská armáda se k tomu bezprostředně nevyjádřila.

Dalších nejméně sedm osob zemřelo v noci na dnešek při leteckém úderu na uprchlický tábor Nusajrát ve střední části Pásma Gazy, dva lidi zabil izraelský útok na jihu ve městě Rafáh.

Izraelské jednotky také dnes zatkly šest palestinských rybářů, kteří se snažili vyplout na moře, uvedli podle Reuters místní obyvatelé. Od loňského října totiž platí totální izraelská blokáda na Pásmo Gazy.

Izrael vede v Pásmu Gazy válku proti Hamásu v odvetě za útok z loňského 7. října, kdy palestinští ozbrojenci v izraelském pohraničí pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších zhruba 250 odvlekli jako rukojmí. Z toho více než stovku Hamás propustil loni koncem listopadu při dosud jediném příměří v této válce, Izrael tehdy propustil z vězení na 240 Palestinců.

Při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy od loňského října zemřelo přes 44.786 Palestinců, většinou civilistů, a dalších nejméně 106.188 Palestinců bylo při ní zraněno, uvedly dnes místní úřady. Rozsáhlé části Pásma Gazy byly v konfliktu srovnány se zemí a na 1,9 milionu lidí z 2,3 milionu jeho obyvatel muselo opustit domovy. Válka a izraelská blokáda tam způsobily rozsáhlou humanitární krizi a někteří kvůli tomu viní izraelskou vládu z genocidy, což vláda odmítá.

Izraelská armáda ovládá všechny přechody do Pásma Gazy a podle agentury AP na toto území během války nevpustila nikdy ani 500 kamionů s pomocí denně, což byl průměr před válkou, kdy už toto území sužovala humanitární krize. Nejvíce nákladních aut s dodávkami jídla a zdravotnického materiálu tam pustila izraelská armáda letos v dubnu, a to 225 denně. Počet výrazně klesl v posledních asi třech měsících a na začátku října dokonce nepouštěl Izrael dva týdny žádnou humanitární pomoc na sever Pásma Gazy.

O humanitární situaci v Pásmu Gazy má dnes jednat Rada bezpečnosti OSN.

Reklama

Doporučujeme

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Rusko podle Kyjeva podniklo rozsáhlý vzdušný útok, zahynulo nejméně 15 lidí

Rusko za posledních 24 hodin zaútočilo na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 636 dronů a 31 střel. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech: osmi v Oděse, čtyřech v Kyjevě a třech v Dněpropetrovské oblasti. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady hlásí dvě oběti ukrajinských útoků.

Spor Trumpa s papežem mění náladu mezi americkými katolíky

Napětí mezi Donaldem Trumpem a Svatým Otcem přerostlo v otevřený konflikt, který rezonuje i mezi věřícími v USA. Kritika už nepřichází jen od tradičních oponentů prezidenta. Ozývají se i konzervativní katolíci, kteří ho dříve podporovali.

Izrael a Libanon mají po 34 letech jednat

Spojené státy mluví o možné diplomatické změně v konfliktu mezi Izraelem a Libanonem. Donald Trump oznámil, že se mají ve čtvrtek poprvé po 34 letech spojit představitelé obou zemí. Zároveň sílí spekulace o tom, že by se boje v Libanonu mohly přiblížit k příměří.

Druhá masová střelba na škole v Turecku v jednom týdnu. Tentokrát čtyři mrtví

Nejméně čtyři lidé přišli o život a další utrpěli zranění při střelbě na střední škole Ayser Çalık v provincii Kahramanmaraş na jihu Turecka. Podle dostupných údajů je mezi zraněnými několik osob v kritickém stavu.

Ye pod tlakem politiků odkládá koncert ve Francii

Ye měl vystoupit v Marseille, místo toho ale koncert odkládá. Americký rapper čelí tlaku politiků i dozvukům svých kontroverzí z posledních let. Jeho návrat se tak zatím odkládá.

KOMENTÁŘ: Válka v Íránu připravila luxusní značky o miliony. Módní byznys sčítá nečekané ztráty

Válka na Blízkém východě odvála turisty z destinací na Arabském poloostrově, což se okamžitě propsalo do tržeb sektoru s luxusním zboží. Francouzský gigant Kering, který stojí za značkami jako Gucci nebo Yves Saint Laurent, hlásí pokles tržeb a výplach na burze. Příbuzné společnosti na tom nejsou o moc lépe.

Slovensko prodloužilo dvojí ceny nafty, zrušilo finanční limit při tankování

Slovensko o dalších 30 dnů prodlouží uplatňování dvojích cen nafty. Současně od pátku zruší stávající maximální limit 400 eur (9740 Kč) pro jedno tankování tohoto paliva u čerpacích stanic. Rozhodla o tom dnes vláda, která tak potvrdila dřívější oznámení premiéra Roberta Fica. Dvojí ceny nafty, které v praxi vedly k vyšším cenám tohoto paliva pro vozidla registrovaná v zahraničí, už kritizovala Evropská komise (EK).
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama