4.8 C
Czech
Sobota 6. prosince 2025
VideoIzraelská armáda v době jednání o příměří v Kataru zasáhla v Gaze...

Izraelská armáda v době jednání o příměří v Kataru zasáhla v Gaze přes sto cílů

Izraelská armáda oznámila, že o víkendu zasáhla v Pásmu Gazy přes sto cílů, včetně odpalovacích zařízení, a zabila desítky ozbrojenců teroristického hnutí Hamás. Informoval o tom dnes server The Times of Israel (ToI). Agentura Reuters dnes s odvoláním na palestinské zdravotníky uvedla, že izraelské útoky zabily v sobotu v Gaze přes 70 lidí, včetně nejméně osmi dětí a několika žen.

O víkendu nicméně pokračovala také jednání o příměří, která mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás zprostředkovávají už přes rok Spojené státy, Egypt a Katar. Saúdskoarabská televize Al-Arabíja s odvoláním na nejmenované zdroje uvedla, že jednání v Kataru přinesla pokrok a dohody by mohlo být dosaženo už příští týden. Podobně optimistické zprávy se ale objevovaly také před koncem roku.

Server ToI dnes napsal, že izraelští nejmenovaní činitelé k víkendovým jednáním v Dauhá uvedli, že jsou „opatrně optimističtí“ a že dohoda by mohla být uzavřena v příštích týdnech. Podle ToI na Hamás tlačí katarští a egyptští vyjednávači, a to i vzhledem k chystané výměně v Bílém domě. Úřadu amerického prezidenta se má 20. ledna ujmout republikán Donald Trump, který před měsícem pohrozil „peklem“ na Blízkém východě všem, kdo „páchají zvěrstva proti lidskosti“, pokud do jeho nástupu do úřadu nebudou propuštěna rukojmí držená od října 2023 palestinskými ozbrojenci v Pásmu Gazy.

Jednou z překážek v jednáních o příměří je podle serveru ToI odmítání Hamásu poskytnout Izraeli seznam rukojmích, které by propustil v první fázi příměří. V ní by měly být propuštěny ženy, muži starší 50 let a mladší muži ve vážném zdravotním stavu. V zajetí zůstává asi stovka rukojmích, z nichž ale nejméně tři desítky už zřejmě nežijí. Rukojmí ovšem nedrží jen Hamás, s nímž Izrael nepřímo jedná, ale i další palestinské teroristické skupiny.

Válku v Gaze začal Hamás 7. října 2023 útokem na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a asi 250 osob unesli. Izraelská odvetná ofenziva zničila Pásmo Gazy masivním bombardováním a podle tamních úřadů, ovládaných Hamásem, při ní k dnešnímu dni zemřelo 45.805 Palestinců, většinou rovněž civilistů. Zraněno bylo 109.064 obyvatel oblasti, uvedla dnes agentura Reuters. Na 1,9 milionu z 2,3 milionu obyvatel Pásma Gazy muselo opustit domovy. Drtivá většina z nich se tísní v malé „bezpečné zóně“, kde Palestinci přežívají v katastrofálních podmínkách, a kde podle úřadů OSN také není bezpečno.

Reklama

Doporučujeme

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby, má i prvek povinnosti

Němečtí poslanci dnes schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Na řadě míst Německa dnes proti zákonu protestovali žáci a studenti německých škol.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama