Reklama
5.7 C
Czech
Čtvrtek 26. března 2026
ZprávyIzrael otevře další hraniční přechod a přístav pro navýšení humanitární pomoci do...

Izrael otevře další hraniční přechod a přístav pro navýšení humanitární pomoci do Gazy

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jenž se ocitl pod tlakem kvůli špatné humanitární situaci v Pásmu Gazy, oznámil otevření hraničního přechodu Erec pro konvoje s humanitární pomocí, která bude do enklávy nově proudit i přes přístav ve městě Ašdod. Informují o tom Reuters a The Hill.

Média odkazují na server izraelského listu Haarec, který citoval úřad izraelského premiéra. Hraniční přechod Erec bude znovuotevřen pro navýšení humanitární pomoci do Pásma Gazy, což uvítal Bílý dům, píše agentura Reuters.

„Izrael umožní dočasnou dodávku humanitární pomoci skrze Ašdod a hraniční přechod Erec a navýšení jordánské pomoci skrze (přechod) Kerem Šalom,“ uvedl úřad. Ve městě Ašdod se nachází přístav, přes který má také proudit do Gazy humanitární pomoc.

Hraniční přechod Erec po mnoho let platil za jediný přímý průchod z Izraele do Pásma Gazy. Těžce poškozen byl 7. října, kdy palestinské teroristické hnutí Hamás židovský stát nečekaně napadlo, povraždilo 1200 lidí a 250 jich uneslo.

Izrael oznámil své rozhodnutí po pondělním úderu izraelské armády, při němž zahynulo sedm humanitárních pracovníků organizace World Central Kitchen (WCK), která reagovala ukončením činnosti v Pásmu Gazy. Tím samým nyní vyhrožují i další organizace.

Slavný šéfkuchař José Andrés, jenž WCK založil, ve středu uvedl, že Izrael systematicky likvidoval auto po autě a že organizace měla s Izraelem jasnou komunikaci. Dobře znal pohyb jejích humanitárních pracovníků.

Izrael podléhá tlaku  

Tento útok vyvolal mezinárodní pobouření. I polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski naznačil, že mohl být cílený (zemřel při něm polský občan). Polský premiér Donald Tusk uvedl, že očekává omluvu a odškodné pro rodinu zesnulého.

Izrael se obhajuje tím, že šlo o tragickou nehodu. Tento incident však ještě zvýšil tlak, kterému čelí od začátku války. Mezinárodní organizace, agentury OSN a vládní činitelé, včetně amerického prezidenta Joe Bidena, kritizují vysoký počet civilních obětí.

Podle odhadů některých agentur OSN by navíc mohl na severu enklávy do května vypuknout hladomor. Jako jedinou naději zmiňují navýšení humanitární pomoci po zemi (lodní doprava je příliš pomalá). Izrael čelil obvinění, že pomoc blokuje záměrně.

„Tohle navýšení pomoci zabrání humanitární krizi a je nezbytné k zajištění pokračování bojů a dosažení cílů války,“ cituje web The Hill prohlášení úřadu premiéra. Oznámení uvítala Americká mluvčí pro národní bezpečnost Adrienne Watson.

Podle ní je nutné hraniční přechod a přístav otevřít co nejrychleji. Americká armáda mezitím pokračuje v budování dočasného provizorního mola u Pásma Gazy. Přijímat humanitární pomoc by mohlo už koncem dubna či začátkem května.

Reklama

Doporučujeme

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.

Velká zelená zeď. Čína mění druhou největší poušť světa

Čína staví další velkou zeď. Nebuduje ji ale z hlíny a kamenů a nemá sloužit k obraně země před nepřáteli. Velká zelená zeď, rozsáhlý pás stromů a keřů lemující spodní část severních pouští, má jiný cíl – zastavit neustálý postup desertifikace. Tento masivní megaprojekt funguje jako vysavač oxidu uhličitého.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama