Irskou prezidentkou byla drtivou většinou zvolena Catherine Connolly, dlouholetá krajně levicová politička, která kandidovala jako nezávislá. Informuje o tom CNN, BBC a další servery.
Její zvolení představuje políček pro nedávno znovuzvolenou středopravicovou koalici, píší média. Connolly (68) si na svou stranu získala především mladší voliče a dostala 63,4 procenta hlasů. Druhá kandidátka, bývalá ministryně spravedlnosti Heather Humpreys, získala 29,5 procenta hlasů. Ženu si Irové za prezidentku zvolili už potřetí.
Congratulations to Catherine Connolly, the next President of Ireland.
— Jeremy Corbyn (@jeremycorbyn) October 25, 2025
Catherine will be a voice for peace, social justice and a united Ireland.
This is a landslide victory for humanity and for hope! pic.twitter.com/ljS97t7tFg
Connolly je dlouhodobou kritičkou EU v převážně proevropském Irsku, podpořila ji levicová opozice. Ze začátku kampaně byla spíš outsiderem, ale v jejím průběhu začala nabírat na síle.
„Budu prezidentkou, která naslouchá, přemýšlí a mluví, když je to nutné. Společně můžeme vytvořit novou republiku, která si bude cenit každého jednoho člověka,“ řekla Connolly při projevu v Dublin Castle.
Funkce irského prezidenta je sice převážně ceremoniálně reprezentativní, s pravomocemi například posuzovat ústavnost zákonů, kterých však hlava státu využívá jen výjimečně. Prezident však často vystupuje na mezinárodní scéně a přijímá zahraniční státníky.
Mnohé z jejích názorů — od kritiky plánů EU na zvýšení vojenských výdajů až po zpochybňování důvěryhodnosti USA, Velké Británie a Francie v souvislosti s válkou v Gaze — jsou výrazně levicovější než stanoviska většiny stran v irském parlamentu. A to včetně levice, která podpořila její kandidaturu. V názorech se bude Connolly zřejmě rozcházet i se současným prezidentem Michaelem D. Higginsem.
Jasně propalestinská politička
Před vstupem do politiky pracovala jako klinická psycholožka a advokátka. V parlamentu patří mezi nejviditelnější propalestinské hlasy. Podporu Palestině sdílí jak vláda, tak většina voličů. Irsko je vnímáno jako nejvíce propalestinská země v Evropě a sama Connolly během kampaně pronesla kontroverzní výroky, kterými nepřímo podpořila Hamás.
Ačkoli Connollyová v roce 2016 vstoupila do veřejného života jako místopředsedkyně irské dolní komory, její vítězství je široce vnímáno jako pokračování trendu volit nezávislé kandidáty.
Connolly také těžila z neúspěchů obou vládních stran. Heather Humpreys z vládní strany Fine Gael nebyla první volbou, do kampaně nastoupila až když původní nominantka Mairead McGuinness z klání odstoupila. Kandidát republikánů, bývalý trenér gaelského fotbalu Jim Gavin, svou kandidaturu stáhl kvůli finančnímu skandálu.
Vzchopí se irská levice?
Výsledek voleb posílil naděje dosud roztříštěné levicové opozice v čele se Sinn Féin, že by mohla vytvořit blok schopný ukončit téměř století trvající nadvládu svých středopravicových rivalů.
Politologové však varují, že skutečná soudržnost takového levicového bloku bude složitější a může se začít drolit před parlamentními volbami plánovanými na rok 2030. Průzkum agentury Ireland Thinks provedený v den voleb ukázal, že jen 51 procent voličů Connolly by hlasovalo pro levicovou alianci.
Předsedkyně Labouristické strany, Ivana Bacik, v sobotu uvedla, že středolevicová strana by měla obtíže s koalicí vedenou Sinn Féin.
Zajímavostí je, že rekordních 13 procent voličů zneplatnilo své hlasy. Důvodem byla částečně plánovaná protestní akce příznivců konzervativního aktivisty, který nezískal potřebnou podporu od zvolených zástupců, aby mohl kandidovat.
Premiér Micheál Martin uvedl, že vláda je „otevřená reformě nominačního procesu.“
