ZprávyÍránský soud odsoudil prvního protivládního demonstranta k trestu smrti

Íránský soud odsoudil prvního protivládního demonstranta k trestu smrti

Soud v Íránu poprvé vynesl nad osobou zadrženou za účast na protestech rozsudek smrti. Obvinil ji z nepřátelství vůči bohu a spoluúčasti na spáchání zločinu proti národní bezpečnosti. Dalším zadrženým hrozí trest ve výši pěti až deseti let za mřížemi. Lidskoprávní organizace varuje před „urychlenými“ popravami dalších zatčených, OSN volá po jejich propuštění. Informují o tom televize BBC a CNBC.

Íránský revoluční soud vynesl podle britské televize BBC News odkazující na státní média první rozsudek smrti nad osobou zadrženou za účast na protivládních protestech. Ty vypukly před dvěma měsíci v reakci na smrt 22leté Kurdky Mashy Amini.

Demonstrant podle rozsudku zapálil úřední budovu. Provinil se nepřátelstvím vůči bohu, narušením veřejného pořádku a spoluúčastí na spáchání zločinu proti národní bezpečnosti, uvedl justiční web Mizan Online.  

Jiný soud odsoudil dalších pět demonstrantů na pět až deset let za mřížemi. Rovněž je obvinil ze zločinů proti národní bezpečnosti a veřejného pořádku.

Proti rozsudkům se lze odvolat. Další podrobnosti budou zveřejněny až po finálním vynesení verdiktů, uvedla stanice CNBC. Podle ní je trest smrti v Íránu novým nástrojem k potlačení protestů.

Hrozí bleskové popravy

Lidskoprávní organizace Iran Human Rights se sídlem v Norsku varuje před hrozbou urychlených poprav. Obviněním, za které mohou úřady udělit trest smrti, čelí nejméně 20 zadržených.

Íránský šéf soudnictví Gholamhossein Mohseni Ejei už minulý týden prohlásil, že rozsudky by měly být vyneseny co nejrychleji s cílem odstrašení.

Vysvětlil, že demonstranti mohou být obviněni z nepřátelství vůči bohu, korupce a ozbrojeného povstání. Lidé, kteří drží střelnou zbraň, ohrožují národní bezpečnost či ohrožují něčí život, také mohou obdržet trest v podobě „odvety v naturáliích“.

Ředitel Iran Human Rights Mahmood Amiry-Moghaddam vyzval mezinárodní společenství, aby neprodleně zasáhlo a důrazně varovalo islámskou republiku před důsledky poprav demonstrantů.

„Naléhavě vyzýváme íránské úřady, aby přestaly používat trest smrti jako nástroj k potlačení protestů,“ stálo v prohlášené OSN, podle níž mají lidé na pokojný protest právo. Organizace opakovaně vyzvala Írán k propuštění všech zadržených demonstrantů.

Ramin Forouzandeh, íránský doktorand žijící v Torontu, CNBC sdělil, že íránské úřady určitě „touží“ pověsit každého demonstranta, ale obávají se, že tím podnítí další vlny ještě vážnějších protestů.

„Myslím, že testují vlastní limity. S jistotou mohu říci, že pokud se protesty uklidní, začnou vězně věšet a zdvojnásobí represe,“ upozornil Forouzandeh.

Podle agentury Human Rights Activists News Agency (HRANA) během protestů v Íránu zahynulo již 339 demonstrantů a 39 členů bezpečnostních složek. Úřady zadržely celkem 15 300 lidí.

Doporučujeme

Americké údery zabily v Íránu osm členů ozbrojených sil

Při nočních amerických úderech na jih Íránu zahynulo v přístavních městech Bandar Abbás a Búšehr osm příslušníků íránských vzdušných a námořních sil, napsala dnes státní agentura IRNA. Spojené státy uvedly, že zaútočily v reakci na íránské údery proti třem komerčním plavidlům, která proplouvala Hormuzským průlivem

Ukrajinské letectvo tvrdí, že sestřelilo ruskou stíhačku

Ukrajinské letectvo oznámilo, že dnes sestřelilo víceúčelovou ruskou stíhačku Su-35. Žádné další podrobnosti neuvedlo. O předchozím sestřelení letounu stejného typu informovalo ukrajinské letectvo loni v červnu s tím, že se letoun zřítil nad Kurskou oblastí na západě Ruska.

Rusko zakazuje export nafty, začne dovážet paliva

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty, tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty a zvyšuje výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na dnešní poradě s účastí prezidenta Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.

Trump označil summit NATO za úspěšný, USA mají podle něj respekt spojenců

Americký prezident Donald Trump dnes na závěrečné tiskové konferenci označil summit NATO v Turecku za velmi úspěšný. Poděkoval tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, chválil generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho i další lídry, které označil za chytré. Podle šéfa Bílého domu panovala na jednání velmi dobrá atmosféra a spojenci si konečně uvědomují, že musejí zvyšovat své výdaje na obranu. Zároveň teď už podle Trumpa opět respektují Spojené státy, které jsou největším přispěvatelem.

Od pondělí při bojích mezi pákistánskými silami a povstalci zemřelo 96 lidí

Od pondělí bylo při několika útocích povstalců v pákistánské provincii Balúčistán zabito více než 40 lidí, převážně policistů a vojáků. Bezpečnostní složky za stejné období také zabily přes 50 povstalců, napsaly dnes s odvoláním na armádu agentury AP a AFP. Pákistánské síly bojují v jihozápadním Balúčistánu proti separatistům.

Ruth Ellis, poslední ženě popravené v Británii, udělil král posmrtné omilostnění

Poslední žena popravená ve Velké Británii Ruth Ellis dostala od krále Karla III. posmrtnou podmíněnou milost. Žena byla odsouzena a oběšena za vraždu milence, který ji týral.

Apple chce v USA vyrábět přes 15 miliard čipů

Apple rozšiřuje spolupráci s Broadcomem a chystá dosud největší výrobní závazek na americkém trhu. Víceletá dohoda má přesáhnout 30 miliard dolarů a zajistit výrobu více než 15 miliard čipů v USA. Součástí plánu je i rozšíření závodu Broadcomu v Coloradu.

KOMENTÁŘ: Máte pocit, že ropa už nikdy nebude levná jako dřív? Možná bude mnohem levnější

Jeden z největších ropných šoků v historii se může proměnit v obří nadbytek černého zlata po celé planetě. Zní to paradoxně, ale přesně tento scénář se teď otevírá kvůli rozhádané skupině OPEC, jejíž členové koordinují objem těžby ropy. Cena může padnout údajně až ke 40 dolarům za barel.

Rozpadá se mírová dohoda? Ceny ropy po amerických úderech na Írán opět rostou

Pokles cen ropy zvrátila nejnovější výměna úderů mezi USA a Íránem. Odborníci upozorňují, že důvěra dopravců, kteří posílají lodě s nákladem přes Hormuzský průliv, je křehká stejně jako dočasná mírová dohoda z minulého měsíce mezi Washingtonem a Teheránem. Pokud bude napětí přetrvávat, ceny černého zlata zůstanou zvýšené, varovali komoditní stratégové.

USA a Írán si vyměnily údery. Napětí rozdmýchal Hormuzský průliv

Americká armáda oznámila, že provedla sérii úderů na Írán v reakci na útoky na tři lodě v Hormuzském průlivu. Islámské revoluční gardy (IRGC) uvedly, že v jižním Íránu sestřelily americký dron MQ-9. Teherán varoval, že USA porušily memorandum o porozumění.

Akcie SpaceX po vstupu do Nasdaq-100 klesly

Akcie SpaceX mají za sebou nepovedený první den v indexu Nasdaq-100. Titul oslabil téměř o sedm procent, i když zůstává nad cenou z primární nabídky. Po úvodní euforii z burzovního debutu teď investoři zvažují, zda firma Elona Muska dokáže naplnit velmi ambiciózní plány.

Trump: Zelenskyj a Putin chtějí uzavřít dohodu

Americký prezident Donald Trump přišel s jedním ze svých optimistických prohlášení, tentokrát směrem k válce na Ukrajině. V úterý na setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho ruský protějšek Vladimir Putin chtějí dosáhnout dohody, která by vleklý konflikt ukončila.

Macronovu návštěvu Sýrie narušily exploze poblíž jeho hotelu v Damašku

Dva výbuchy v centru Damašku narušily návštěvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Sýrii. Nálože explodovaly poblíž hotelu Four Seasons, kde přenocoval. Při útoku utrpělo zranění 18 lidí.

Trump na summitu NATO otevřel staré spory

Summit NATO v Ankaře měl původně ukázat hlavně jednotu aliance a vyšší výdaje evropských spojenců na obranu. Místo toho ho hned v úvodu poznamenaly ostré výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, nové napětí kolem Grónska a také americké údery na Írán. Spojenci tak do středečních jednání vstupovali s nejistotou, zda summit skončí uklidněním, nebo dalším rozkolem.

Le Pen po verdiktu odvolacího soudu řekla, že hodlá kandidovat na prezidentku

Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Pen chce příští rok kandidovat v prezidentských volbách. Řekla to dnes večer v pořadu stanice TF1 po verdiktu odvolacího soudu, který ji sice uznal vinnou ze zpronevěry veřejných prostředků, ale zkrátil původní délku zákazu kandidovat na veřejné funkce. Informovaly o tom agentury. Podle serveru The Guardian uvedla, že se kvůli části rozsudku obrátí na kasační soud.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama