ZprávyÍránský soud odsoudil prvního protivládního demonstranta k trestu smrti

Íránský soud odsoudil prvního protivládního demonstranta k trestu smrti

Soud v Íránu poprvé vynesl nad osobou zadrženou za účast na protestech rozsudek smrti. Obvinil ji z nepřátelství vůči bohu a spoluúčasti na spáchání zločinu proti národní bezpečnosti. Dalším zadrženým hrozí trest ve výši pěti až deseti let za mřížemi. Lidskoprávní organizace varuje před „urychlenými“ popravami dalších zatčených, OSN volá po jejich propuštění. Informují o tom televize BBC a CNBC.

Íránský revoluční soud vynesl podle britské televize BBC News odkazující na státní média první rozsudek smrti nad osobou zadrženou za účast na protivládních protestech. Ty vypukly před dvěma měsíci v reakci na smrt 22leté Kurdky Mashy Amini.

Demonstrant podle rozsudku zapálil úřední budovu. Provinil se nepřátelstvím vůči bohu, narušením veřejného pořádku a spoluúčastí na spáchání zločinu proti národní bezpečnosti, uvedl justiční web Mizan Online.  

Jiný soud odsoudil dalších pět demonstrantů na pět až deset let za mřížemi. Rovněž je obvinil ze zločinů proti národní bezpečnosti a veřejného pořádku.

Proti rozsudkům se lze odvolat. Další podrobnosti budou zveřejněny až po finálním vynesení verdiktů, uvedla stanice CNBC. Podle ní je trest smrti v Íránu novým nástrojem k potlačení protestů.

Hrozí bleskové popravy

Lidskoprávní organizace Iran Human Rights se sídlem v Norsku varuje před hrozbou urychlených poprav. Obviněním, za které mohou úřady udělit trest smrti, čelí nejméně 20 zadržených.

Íránský šéf soudnictví Gholamhossein Mohseni Ejei už minulý týden prohlásil, že rozsudky by měly být vyneseny co nejrychleji s cílem odstrašení.

Vysvětlil, že demonstranti mohou být obviněni z nepřátelství vůči bohu, korupce a ozbrojeného povstání. Lidé, kteří drží střelnou zbraň, ohrožují národní bezpečnost či ohrožují něčí život, také mohou obdržet trest v podobě „odvety v naturáliích“.

Ředitel Iran Human Rights Mahmood Amiry-Moghaddam vyzval mezinárodní společenství, aby neprodleně zasáhlo a důrazně varovalo islámskou republiku před důsledky poprav demonstrantů.

„Naléhavě vyzýváme íránské úřady, aby přestaly používat trest smrti jako nástroj k potlačení protestů,“ stálo v prohlášené OSN, podle níž mají lidé na pokojný protest právo. Organizace opakovaně vyzvala Írán k propuštění všech zadržených demonstrantů.

Ramin Forouzandeh, íránský doktorand žijící v Torontu, CNBC sdělil, že íránské úřady určitě „touží“ pověsit každého demonstranta, ale obávají se, že tím podnítí další vlny ještě vážnějších protestů.

„Myslím, že testují vlastní limity. S jistotou mohu říci, že pokud se protesty uklidní, začnou vězně věšet a zdvojnásobí represe,“ upozornil Forouzandeh.

Podle agentury Human Rights Activists News Agency (HRANA) během protestů v Íránu zahynulo již 339 demonstrantů a 39 členů bezpečnostních složek. Úřady zadržely celkem 15 300 lidí.

Doporučujeme

Putin: Konflikt na Ukrajině se chýlí ke konci

Ruský prezident Vladimir Putin naznačil, že válka Ruska proti Ukrajině by se mohla blížit ke konci. Prohlásil to na sobotní zredukované vojenské přehlídce ke Dni vítězství v Moskvě.

Ukrajinské úřady informují o několika zraněných lidech kvůli ruským útokům

Ukrajinské úřady informují o několika zraněných lidech kvůli ruským útokům. Drony zranily dva lidi v Chersonu a jeho okolí, napsal dnes ráno server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady. V Dněpropetrovské oblasti byla podle šéfa správy tohoto regionu Oleksandra Hanži zraněna tříletá holčička. V sobotu pozdě večer místní činitelé informovali o pěti zraněných po dronovém útoku na Charkov. Mezi Ruskem a Ukrajinou přitom platí třídenní příměří.

Povstalci zabili na východě Konga 69 lidí

Ozbrojenci z povstaleckého uskupení CODECO zabili na východě Konga nejméně 69 lidí. K útoku v provincii Ituri došlo již na konci dubna, přítomnost povstalců v oblasti ale způsobila, že těla obětí byla nalezena s mnohadenním zpožděním, sdělily v sobotu agentuře AFP zdroje z konžských bezpečnostních složek.

Izrael deportoval dva aktivisty, které zadržel na flotile mířící do Gazy

Izrael dnes deportoval dva aktivisty, které zadržel na flotile směřující do Pásma Gazy. Oba byli vyhoštěni poté, co bylo ukončeno jejich vyšetřování, uvedlo podle agentury Reuters izraelské ministerstvo zahraničí. Izraelské úřady vinily Španěla Saifa Abu Kesheka a Brazilce Thiaga Ávilu z vazeb na palestinské teroristické hnutí Hamás prostřednictvím organizace PCPA, která sdružuje Palestince v zahraničí. Oba tato obvinění odmítli. Není zřejmé, kam byla dvojice deportována.

Nový Zéland chce přiznat velrybám právní osobnost

Nový Zéland řeší neobvyklý návrh zákona. Poslanec za Zelené Teanau Tuiono předložil parlamentu takzvaný Whale Health Bill, který by velrybám přiznal právní osobnost a vlastní práva. Návrh navazuje na dlouholetou snahu původních obyvatel Polynésie o silnější ochranu oceánu a mořských savců.

Slavistickou ostudu komentuje i bývalý oblíbenec z Edenu

Ostudný závěr pražského derby mezi Slavií a Spartou má další dozvuky. K řádění části fanoušků v Edenu se vyjádřil i bývalý brazilský fotbalista Adauto, který ve Slavii působil na začátku tisíciletí a mezi fanoušky patřil k oblíbeným tvářím. Jeho vzkaz byl krátký, ostrý a pro sešívané hodně nepříjemný.

Cestující z lodi zasažené hantavirem čeká vylodění u Tenerife

Výletní loď MV Hondius, na které se objevil hantavirus, se přiblížila k Tenerife. Španělské úřady tam připravily řízené vylodění a repatriaci 147 cestujících do jejich domovských zemí. S nákazou jsou spojena tři úmrtí, další lidé byli z plavidla už dříve evakuováni k léčbě.

Nový parlament zvolil Magyara coby premiéra Maďarska

Noví poslanci dnes na ustavujícím zasedání parlamentu formálně zvolili maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. Informovaly o tom světové agentury. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po 16 letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána. Ten už dříve řekl, že se vzdá poslaneckého mandátu.

Putin v projevu na Rudém náměstí odsoudil NATO

Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí k obhajobě války na Ukrajině a k ostré kritice NATO.

Nová předsedkyně maďarského parlamentu nařídila vrátit na budovu vlajku EU

V Maďarsku dopoledne začalo ustavující zasedání nového parlamentu, který vzešel z dubnových voleb, v nichž drtivě zvítězila středopravicová strana Tisza. Nově jmenovaná předsedkyně zákonodárného sboru Ágnes Forsthofferová nařídila, aby se na budovu instituce vrátila vlajka Evropské unie, napsala agentura AFP. Očekává se, že dnes zákonodárci zvolí premiérem země šéfa vítězného politického uskupení Pétera Magyara. Dosavadní předseda vlády Viktor Orbán končí v čele kabinetu po 16 letech vlády a dříve řekl, že se vzdá poslaneckého mandátu. Podle AP dnes novou přísahu nesložil.

Fico se v Moskvě sešel s Putinem, vojenské přehlídky se nezúčastnil

Slovenský premiér Robert Fico se dnes v Moskvě sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Do ruského hlavního města přijel na oslavy spojené s 81. výročím vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Dopolední tradiční přehlídky na Rudém náměstí se ale šéf slovenské vlády nezúčastnil, napsalo ruské vydání stanice BBC. Fico je jediným lídrem ze zemí Evropské unie, který je oslavám ke Dni vítězství v Moskvě přítomen.

Mexico City se propadá až o dva centimetry za měsíc

Mexico City se už desítky let pomalu propadá do země. Nová satelitní měření NASA teď ukazují, jak rychle se některé části obří metropole s více než 20 miliony obyvatel posouvají dolů. V některých místech jde podle dat až o více než dva centimetry za měsíc.

Trump vyjednal třídenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou

Rusko a Ukrajina potvrdily třídenní příměří, které má platit od 9. do 11. května. Oznámil ho americký prezident Donald Trump, podle něhož se obě strany dohodly také na výměně 1000 zajatců z každé strany.

Amsterdam zakázal reklamy na maso a fosilní paliva

Amsterdam od začátku května zakázal reklamy na maso a produkty spojené s fosilními palivy ve veřejném prostoru. Z tramvajových zastávek, billboardů nebo stanic metra zmizely propagace burgerů, letenek, SUV i benzinových aut. Nizozemská metropole se tak stala první hlavní městem na světě, které podobné opatření zavedlo.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama