6.2 C
Czech
Sobota 6. prosince 2025
ZprávyÍránský soud odsoudil prvního protivládního demonstranta k trestu smrti

Íránský soud odsoudil prvního protivládního demonstranta k trestu smrti

Soud v Íránu poprvé vynesl nad osobou zadrženou za účast na protestech rozsudek smrti. Obvinil ji z nepřátelství vůči bohu a spoluúčasti na spáchání zločinu proti národní bezpečnosti. Dalším zadrženým hrozí trest ve výši pěti až deseti let za mřížemi. Lidskoprávní organizace varuje před „urychlenými“ popravami dalších zatčených, OSN volá po jejich propuštění. Informují o tom televize BBC a CNBC.

Íránský revoluční soud vynesl podle britské televize BBC News odkazující na státní média první rozsudek smrti nad osobou zadrženou za účast na protivládních protestech. Ty vypukly před dvěma měsíci v reakci na smrt 22leté Kurdky Mashy Amini.

Demonstrant podle rozsudku zapálil úřední budovu. Provinil se nepřátelstvím vůči bohu, narušením veřejného pořádku a spoluúčastí na spáchání zločinu proti národní bezpečnosti, uvedl justiční web Mizan Online.  

Jiný soud odsoudil dalších pět demonstrantů na pět až deset let za mřížemi. Rovněž je obvinil ze zločinů proti národní bezpečnosti a veřejného pořádku.

Proti rozsudkům se lze odvolat. Další podrobnosti budou zveřejněny až po finálním vynesení verdiktů, uvedla stanice CNBC. Podle ní je trest smrti v Íránu novým nástrojem k potlačení protestů.

Hrozí bleskové popravy

Lidskoprávní organizace Iran Human Rights se sídlem v Norsku varuje před hrozbou urychlených poprav. Obviněním, za které mohou úřady udělit trest smrti, čelí nejméně 20 zadržených.

Íránský šéf soudnictví Gholamhossein Mohseni Ejei už minulý týden prohlásil, že rozsudky by měly být vyneseny co nejrychleji s cílem odstrašení.

Vysvětlil, že demonstranti mohou být obviněni z nepřátelství vůči bohu, korupce a ozbrojeného povstání. Lidé, kteří drží střelnou zbraň, ohrožují národní bezpečnost či ohrožují něčí život, také mohou obdržet trest v podobě „odvety v naturáliích“.

Ředitel Iran Human Rights Mahmood Amiry-Moghaddam vyzval mezinárodní společenství, aby neprodleně zasáhlo a důrazně varovalo islámskou republiku před důsledky poprav demonstrantů.

„Naléhavě vyzýváme íránské úřady, aby přestaly používat trest smrti jako nástroj k potlačení protestů,“ stálo v prohlášené OSN, podle níž mají lidé na pokojný protest právo. Organizace opakovaně vyzvala Írán k propuštění všech zadržených demonstrantů.

Ramin Forouzandeh, íránský doktorand žijící v Torontu, CNBC sdělil, že íránské úřady určitě „touží“ pověsit každého demonstranta, ale obávají se, že tím podnítí další vlny ještě vážnějších protestů.

„Myslím, že testují vlastní limity. S jistotou mohu říci, že pokud se protesty uklidní, začnou vězně věšet a zdvojnásobí represe,“ upozornil Forouzandeh.

Podle agentury Human Rights Activists News Agency (HRANA) během protestů v Íránu zahynulo již 339 demonstrantů a 39 členů bezpečnostních složek. Úřady zadržely celkem 15 300 lidí.

Reklama

Doporučujeme

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby, má i prvek povinnosti

Němečtí poslanci dnes schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Na řadě míst Německa dnes proti zákonu protestovali žáci a studenti německých škol.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama