Reklama
5.7 C
Czech
Čtvrtek 26. března 2026
ZprávyÍránský režim loni popravil přes 800 lidí, šířením strachu se drží u...

Íránský režim loni popravil přes 800 lidí, šířením strachu se drží u moci

Írán loni popravil 834 lidí, což je nejvíce od roku 2015. Mezi nimi bylo alarmující množství žen a příslušníků menšin. Upozornila na to výroční zpráva nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) a pařížské skupiny Společně proti trestu smrti. Informují o tom Voice of America (VoA) a Al-Džazía.

Íránský režim minulý rok po vynesení trestu smrti popravil 834 lidí. Podle výroční zprávy je to největší množství popravených osob od roku 2015, napsal web VoA. Ve srovnání s rokem 2022 se jedná o nárůst o 43 procent.

„Množství poprav (v Íránu) v roce 2023 raketově stouplo. Je to podruhé za 20 let, kdy jejich počet překročil hranici 800 za rok,“ uvádí zpráva organizací se sídly v Oslu a Paříži, které obvinily režim z šíření strachu.

V této souvislosti stostránkový dokument připomněl velké demonstrace v roce 2022 kvůli smrti mladé ženy ve vazbě. Kurdku Mashu Amini zadržela mravnostní policie, protože měla příliš volně nasazený hidžáb – šátek, jímž si muslimské ženy zakrývají vlasy.

Podle policie zemřela ve vazbě na infarkt, její rodina ale mluvila o policejní brutalitě. Zbytečná smrt mladé ženy vyhnala do ulic rozzuřené mladé Íránce, mezi nimiž na sebe upozorňovaly hlavně ženy a dívky, které veřejně sundávaly a pálily své šátky.

Oprátkou i kameny

Střety demonstrantů s bezpečnostními silami sledoval celý svět. Zemřelo přes 500 lidí a přes 20 tisíc jich policie zatkla. Lidskoprávní organizace kritizovaly íránskou bezpečnost za přílišnou brutalitu. Mezi mrtvými byli i nezletilí.  

V témže roce Írán řadu demonstrantů odsoudil a popravil – v minulém roce poslal na smrt nejméně osm z nich. Více než polovinu popravených pak režim odsoudil za držení drog, zhruba třetinu za vraždu a dvě procenta za znásilnění či sexuální napadení.

Mezi popravenými loni bylo 22 žen a dvě nezletilé osoby. Celkem 167 popravených spadalo podle televize Al-Džazíra do menšiny Balúčů – tedy asi 20 procent. Balúčové tvoří zhruba dvě až pět procent obyvatel Íránu a čelí bezpráví a diskriminaci.

Většina poprav je v Íránu vykonána oběšením. Několik lidí ale bylo ukřižováno nebo ukamenováno. Sedm z poprav loni proběhlo veřejně. Právě tak režim šíří strach. „Je to jediný způsob, jak se může udržet u moci,“ řekl Mahmood Amiry-Moghaddam z IHR. Zpráva nezahrnuje mimosoudní popravy, k nimž došlo ve věznicích nebo jejich okolí.

Autoři zprávy vyzvali svět, aby vynesl jasné stanovisko proti trestu smrti v Íránu. „Nejednotnost v reakci mezinárodního společenství na popravy v Íránu vysílá špatný signál,“ uvedl Amiry-Moghaddam.

Reklama

Doporučujeme

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.

Velká zelená zeď. Čína mění druhou největší poušť světa

Čína staví další velkou zeď. Nebuduje ji ale z hlíny a kamenů a nemá sloužit k obraně země před nepřáteli. Velká zelená zeď, rozsáhlý pás stromů a keřů lemující spodní část severních pouští, má jiný cíl – zastavit neustálý postup desertifikace. Tento masivní megaprojekt funguje jako vysavač oxidu uhličitého.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama