3.9 C
Czech
Neděle 7. prosince 2025
ZprávyÍránský režim loni popravil přes 800 lidí, šířením strachu se drží u...

Íránský režim loni popravil přes 800 lidí, šířením strachu se drží u moci

Írán loni popravil 834 lidí, což je nejvíce od roku 2015. Mezi nimi bylo alarmující množství žen a příslušníků menšin. Upozornila na to výroční zpráva nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) a pařížské skupiny Společně proti trestu smrti. Informují o tom Voice of America (VoA) a Al-Džazía.

Íránský režim minulý rok po vynesení trestu smrti popravil 834 lidí. Podle výroční zprávy je to největší množství popravených osob od roku 2015, napsal web VoA. Ve srovnání s rokem 2022 se jedná o nárůst o 43 procent.

„Množství poprav (v Íránu) v roce 2023 raketově stouplo. Je to podruhé za 20 let, kdy jejich počet překročil hranici 800 za rok,“ uvádí zpráva organizací se sídly v Oslu a Paříži, které obvinily režim z šíření strachu.

V této souvislosti stostránkový dokument připomněl velké demonstrace v roce 2022 kvůli smrti mladé ženy ve vazbě. Kurdku Mashu Amini zadržela mravnostní policie, protože měla příliš volně nasazený hidžáb – šátek, jímž si muslimské ženy zakrývají vlasy.

Podle policie zemřela ve vazbě na infarkt, její rodina ale mluvila o policejní brutalitě. Zbytečná smrt mladé ženy vyhnala do ulic rozzuřené mladé Íránce, mezi nimiž na sebe upozorňovaly hlavně ženy a dívky, které veřejně sundávaly a pálily své šátky.

Oprátkou i kameny

Střety demonstrantů s bezpečnostními silami sledoval celý svět. Zemřelo přes 500 lidí a přes 20 tisíc jich policie zatkla. Lidskoprávní organizace kritizovaly íránskou bezpečnost za přílišnou brutalitu. Mezi mrtvými byli i nezletilí.  

V témže roce Írán řadu demonstrantů odsoudil a popravil – v minulém roce poslal na smrt nejméně osm z nich. Více než polovinu popravených pak režim odsoudil za držení drog, zhruba třetinu za vraždu a dvě procenta za znásilnění či sexuální napadení.

Mezi popravenými loni bylo 22 žen a dvě nezletilé osoby. Celkem 167 popravených spadalo podle televize Al-Džazíra do menšiny Balúčů – tedy asi 20 procent. Balúčové tvoří zhruba dvě až pět procent obyvatel Íránu a čelí bezpráví a diskriminaci.

Většina poprav je v Íránu vykonána oběšením. Několik lidí ale bylo ukřižováno nebo ukamenováno. Sedm z poprav loni proběhlo veřejně. Právě tak režim šíří strach. „Je to jediný způsob, jak se může udržet u moci,“ řekl Mahmood Amiry-Moghaddam z IHR. Zpráva nezahrnuje mimosoudní popravy, k nimž došlo ve věznicích nebo jejich okolí.

Autoři zprávy vyzvali svět, aby vynesl jasné stanovisko proti trestu smrti v Íránu. „Nejednotnost v reakci mezinárodního společenství na popravy v Íránu vysílá špatný signál,“ uvedl Amiry-Moghaddam.

Reklama

Doporučujeme

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama