-4.1 C
Czech
Neděle 15. února 2026
ZprávyÍránský režim loni popravil přes 800 lidí, šířením strachu se drží u...

Íránský režim loni popravil přes 800 lidí, šířením strachu se drží u moci

Írán loni popravil 834 lidí, což je nejvíce od roku 2015. Mezi nimi bylo alarmující množství žen a příslušníků menšin. Upozornila na to výroční zpráva nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) a pařížské skupiny Společně proti trestu smrti. Informují o tom Voice of America (VoA) a Al-Džazía.

Íránský režim minulý rok po vynesení trestu smrti popravil 834 lidí. Podle výroční zprávy je to největší množství popravených osob od roku 2015, napsal web VoA. Ve srovnání s rokem 2022 se jedná o nárůst o 43 procent.

„Množství poprav (v Íránu) v roce 2023 raketově stouplo. Je to podruhé za 20 let, kdy jejich počet překročil hranici 800 za rok,“ uvádí zpráva organizací se sídly v Oslu a Paříži, které obvinily režim z šíření strachu.

V této souvislosti stostránkový dokument připomněl velké demonstrace v roce 2022 kvůli smrti mladé ženy ve vazbě. Kurdku Mashu Amini zadržela mravnostní policie, protože měla příliš volně nasazený hidžáb – šátek, jímž si muslimské ženy zakrývají vlasy.

Podle policie zemřela ve vazbě na infarkt, její rodina ale mluvila o policejní brutalitě. Zbytečná smrt mladé ženy vyhnala do ulic rozzuřené mladé Íránce, mezi nimiž na sebe upozorňovaly hlavně ženy a dívky, které veřejně sundávaly a pálily své šátky.

Oprátkou i kameny

Střety demonstrantů s bezpečnostními silami sledoval celý svět. Zemřelo přes 500 lidí a přes 20 tisíc jich policie zatkla. Lidskoprávní organizace kritizovaly íránskou bezpečnost za přílišnou brutalitu. Mezi mrtvými byli i nezletilí.  

V témže roce Írán řadu demonstrantů odsoudil a popravil – v minulém roce poslal na smrt nejméně osm z nich. Více než polovinu popravených pak režim odsoudil za držení drog, zhruba třetinu za vraždu a dvě procenta za znásilnění či sexuální napadení.

Mezi popravenými loni bylo 22 žen a dvě nezletilé osoby. Celkem 167 popravených spadalo podle televize Al-Džazíra do menšiny Balúčů – tedy asi 20 procent. Balúčové tvoří zhruba dvě až pět procent obyvatel Íránu a čelí bezpráví a diskriminaci.

Většina poprav je v Íránu vykonána oběšením. Několik lidí ale bylo ukřižováno nebo ukamenováno. Sedm z poprav loni proběhlo veřejně. Právě tak režim šíří strach. „Je to jediný způsob, jak se může udržet u moci,“ řekl Mahmood Amiry-Moghaddam z IHR. Zpráva nezahrnuje mimosoudní popravy, k nimž došlo ve věznicích nebo jejich okolí.

Autoři zprávy vyzvali svět, aby vynesl jasné stanovisko proti trestu smrti v Íránu. „Nejednotnost v reakci mezinárodního společenství na popravy v Íránu vysílá špatný signál,“ uvedl Amiry-Moghaddam.

Reklama

Doporučujeme

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.

Jílek má olympijské zlato

Rychlobruslař Metoděj Jílek vyhrál na zimních olympijských hrách závod na 10 000 metrů a přidal pro Česko další cenný kov. Po stříbru z pětky tak během jednoho týdne získal druhou olympijskou medaili.

Adamczyková vybojovala na olympiádě stříbro

Česká výprava má na zimních hrách v Itálii třetí medaili. Eva Adamczyková dojela ve finále snowboardcrossu v Livignu druhá, od zlata ji dělily čtyři setiny sekundy. V programu dne zaujalo i další Klaebovo vítězství v běhu na lyžích a solidní umístění českých reprezentantů.

Logistika se stala novou obětí AI nervozity na trzích

Akcie dopravních a logistických firem ve čtvrtek prudce oslabily poté, co malá společnost Algorhythm Holdings představila nový nástroj pro plánování přeprav s využitím umělé inteligence. Investoři se obávají, že podobné systémy mohou snížit potřebu služeb části trhu a roztočily se další výprodeje napříč sektory.

Svět bojuje o kritické suroviny

Bez lithia, kobaltu nebo mědi dnes ve světě nefunguje moderní ekonomika. Tyto suroviny pohánějí elektromobily, větrné turbíny, solární panely i datová centra. Zároveň ale jejich těžba zatěžuje přírodu, vodu i místní komunity. Státy proto řeší složitou rovnici. Jak zajistit dostatek nerostů a přitom nezhoršit ekologické škody ani geopolitické napětí.

Čína může podle Sybihy mít pro spravedlivý mír na Ukrajině důležitou roli

Čína může podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy sehrát důležitou roli při nastolení spravedlivého míru na Ukrajině. Svého čínského kolegu Wang Ia pozval na návštěvu Ukrajiny, píše agentura Reuters.

Zákaz skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný, rozhodl soud

Zákaz propalestinské skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný. Podle britských médií o tom dnes rozhodl londýnský vrchní soud, jenž vyhověl žalobě organizace, kterou loni britská vláda označila za teroristickou. Ministryně vnitra Shabana Mahmoodová oznámila, že se proti rozhodnutí odvolá. Zákaz zůstane v platnosti, dokud justice o odvolání nerozhodne, stanovil soud.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama