ZprávyÍránský režim loni popravil přes 800 lidí, šířením strachu se drží u...

Íránský režim loni popravil přes 800 lidí, šířením strachu se drží u moci

Írán loni popravil 834 lidí, což je nejvíce od roku 2015. Mezi nimi bylo alarmující množství žen a příslušníků menšin. Upozornila na to výroční zpráva nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) a pařížské skupiny Společně proti trestu smrti. Informují o tom Voice of America (VoA) a Al-Džazía.

Íránský režim minulý rok po vynesení trestu smrti popravil 834 lidí. Podle výroční zprávy je to největší množství popravených osob od roku 2015, napsal web VoA. Ve srovnání s rokem 2022 se jedná o nárůst o 43 procent.

„Množství poprav (v Íránu) v roce 2023 raketově stouplo. Je to podruhé za 20 let, kdy jejich počet překročil hranici 800 za rok,“ uvádí zpráva organizací se sídly v Oslu a Paříži, které obvinily režim z šíření strachu.

V této souvislosti stostránkový dokument připomněl velké demonstrace v roce 2022 kvůli smrti mladé ženy ve vazbě. Kurdku Mashu Amini zadržela mravnostní policie, protože měla příliš volně nasazený hidžáb – šátek, jímž si muslimské ženy zakrývají vlasy.

Podle policie zemřela ve vazbě na infarkt, její rodina ale mluvila o policejní brutalitě. Zbytečná smrt mladé ženy vyhnala do ulic rozzuřené mladé Íránce, mezi nimiž na sebe upozorňovaly hlavně ženy a dívky, které veřejně sundávaly a pálily své šátky.

Oprátkou i kameny

Střety demonstrantů s bezpečnostními silami sledoval celý svět. Zemřelo přes 500 lidí a přes 20 tisíc jich policie zatkla. Lidskoprávní organizace kritizovaly íránskou bezpečnost za přílišnou brutalitu. Mezi mrtvými byli i nezletilí.  

V témže roce Írán řadu demonstrantů odsoudil a popravil – v minulém roce poslal na smrt nejméně osm z nich. Více než polovinu popravených pak režim odsoudil za držení drog, zhruba třetinu za vraždu a dvě procenta za znásilnění či sexuální napadení.

Mezi popravenými loni bylo 22 žen a dvě nezletilé osoby. Celkem 167 popravených spadalo podle televize Al-Džazíra do menšiny Balúčů – tedy asi 20 procent. Balúčové tvoří zhruba dvě až pět procent obyvatel Íránu a čelí bezpráví a diskriminaci.

Většina poprav je v Íránu vykonána oběšením. Několik lidí ale bylo ukřižováno nebo ukamenováno. Sedm z poprav loni proběhlo veřejně. Právě tak režim šíří strach. „Je to jediný způsob, jak se může udržet u moci,“ řekl Mahmood Amiry-Moghaddam z IHR. Zpráva nezahrnuje mimosoudní popravy, k nimž došlo ve věznicích nebo jejich okolí.

Autoři zprávy vyzvali svět, aby vynesl jasné stanovisko proti trestu smrti v Íránu. „Nejednotnost v reakci mezinárodního společenství na popravy v Íránu vysílá špatný signál,“ uvedl Amiry-Moghaddam.

Reklama

Doporučujeme

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama