ZprávyÍránský nejvyšší soud přijal odvolání demonstranta proti rozsudku smrti

Íránský nejvyšší soud přijal odvolání demonstranta proti rozsudku smrti

Íránský nejvyšší soud přijal odvolání protestujícího proti rozsudku smrti za údajné poškozování veřejného majetku. Vrátil jeho případ zpět k přezkoumání. Organizace na ochranu lidských práv uvedla, že na západě země vypukly další střety. Informovala o tom agentura Reuters, Euronews a další servery.

Sahand Noor Mohammadzadeh (25) byl zatčen 4. října. O dva měsíce později odsouzen k trestu smrti na základě obvinění z „vedení války proti Bohu“. Údajně se pokusil prolomit zábradlí na dálnici v Teheránu a zapálit odpadkový koš během protivládních demonstrací.

Obvinění odmítl s tím, že byl nucen se přiznat. Před dvěma týdny držel na protest hladovku.

Írán již popravil dva lidi zapojené do masových protestů. Ty propukly v září poté, co ve vazbě zemřela kurdská Íránka Mahsa Amini, která byla zatčena mravnostní policií prosazující přísný kodex oblékání žen.

Organizace Amnesty International uvedla, že íránské úřady požadují trest smrti pro nejméně 26 dalších osob. Podle organizace se jedná o pokus o zastrašení demonstrantů. Íránská organizace pro lidská práva se sídlem v Norsku tento týden uvedla, že nejméně 100 zadržených demonstrantů čelí možnému trestu smrti.

Íránské úřady obviňují zahraniční nepřátele Íránu a jejich agenty z organizování nepokojů.

„Nejvyšší soud přijal odvolání Sahanda Noora Mohammadzadeha, jednoho z obviněných z nedávných nepokojů. Jeho případ byl poslán k posouzení stejné pobočce revolučního soudu,“ uvedla na Twitteru justiční agentura Mizan.

Další výbuchy násilí

Organizace pro lidská práva Hengaw uvedla, že v sobotu došlo k dalšímu násilí. Při střetech mezi bezpečnostními silami a demonstranty v Džavánrudu v západní provincii Kermánšáh byl jeden člověk zabit a osm zraněno.

Společnost Hengaw, která informuje o íránských kurdských regionech, zveřejnila videa o střetech mezi bezpečnostními silami a demonstranty, kteří se shromáždili na hřbitově 40 dní po zabití sedmi kurdských demonstrantů. Agentura Reuters však nemohla záběry ověřit.

Videa zveřejněná na sociálních sítích měla zachycovat protesty na teheránském Velkém bazaru se skandováním „Smrt diktátorovi“ – odkaz na nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího.

Další neověřené video mělo zachycovat protesty v centrálním městě Nadžafábád, kde demonstranti skandovali: „Naše dolary jsou v Libanonu, zatímco naše mládež je ve vězení“ – narážka na íránskou podporu libanonskému ozbrojenému hnutí Hizballáh.

Dva demonstranti byli popraveni

Organizace na ochranu lidských práv HRANA uvedla, že do pátku bylo během nepokojů zabito 508 demonstrantů, včetně 69 nezletilých. Zahynulo také 66 příslušníků bezpečnostních sil. Předpokládá se, že zatčeno bylo až 19 199 demonstrantů.

Írán začátkem tohoto měsíce oběsil dva demonstranty: Mohsena Shekariho (23) který byl obviněn z blokování hlavní silnice v září a zranění člena polovojenských jednotek Basij nožem; a Majida Rezu Rahnavarda (23) který byl obviněn z ubodání dvou členů Basij k smrti.

Rahnavard byl veřejně oběšen na stavebním jeřábu, píše server Euronews.

Minulý týden Nejvyšší soud přijal odvolání proti rozsudku trestu smrti rappera Samana Seydi Yasina, ale potvrdil stejný rozsudek nad demonstrantem Mohammadem Qobadloo. Začátkem tohoto měsíce byl pozastaven výkon trestu smrti Mahana Sadrata, který byl obviněn z různých údajných trestných činů, včetně pobodání bezpečnostního důstojníka a zapálení motocyklu.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama