ZprávyÍránský nejvyšší soud přijal odvolání demonstranta proti rozsudku smrti

Íránský nejvyšší soud přijal odvolání demonstranta proti rozsudku smrti

Íránský nejvyšší soud přijal odvolání protestujícího proti rozsudku smrti za údajné poškozování veřejného majetku. Vrátil jeho případ zpět k přezkoumání. Organizace na ochranu lidských práv uvedla, že na západě země vypukly další střety. Informovala o tom agentura Reuters, Euronews a další servery.

Sahand Noor Mohammadzadeh (25) byl zatčen 4. října. O dva měsíce později odsouzen k trestu smrti na základě obvinění z „vedení války proti Bohu“. Údajně se pokusil prolomit zábradlí na dálnici v Teheránu a zapálit odpadkový koš během protivládních demonstrací.

Obvinění odmítl s tím, že byl nucen se přiznat. Před dvěma týdny držel na protest hladovku.

Írán již popravil dva lidi zapojené do masových protestů. Ty propukly v září poté, co ve vazbě zemřela kurdská Íránka Mahsa Amini, která byla zatčena mravnostní policií prosazující přísný kodex oblékání žen.

Organizace Amnesty International uvedla, že íránské úřady požadují trest smrti pro nejméně 26 dalších osob. Podle organizace se jedná o pokus o zastrašení demonstrantů. Íránská organizace pro lidská práva se sídlem v Norsku tento týden uvedla, že nejméně 100 zadržených demonstrantů čelí možnému trestu smrti.

Íránské úřady obviňují zahraniční nepřátele Íránu a jejich agenty z organizování nepokojů.

„Nejvyšší soud přijal odvolání Sahanda Noora Mohammadzadeha, jednoho z obviněných z nedávných nepokojů. Jeho případ byl poslán k posouzení stejné pobočce revolučního soudu,“ uvedla na Twitteru justiční agentura Mizan.

Další výbuchy násilí

Organizace pro lidská práva Hengaw uvedla, že v sobotu došlo k dalšímu násilí. Při střetech mezi bezpečnostními silami a demonstranty v Džavánrudu v západní provincii Kermánšáh byl jeden člověk zabit a osm zraněno.

Společnost Hengaw, která informuje o íránských kurdských regionech, zveřejnila videa o střetech mezi bezpečnostními silami a demonstranty, kteří se shromáždili na hřbitově 40 dní po zabití sedmi kurdských demonstrantů. Agentura Reuters však nemohla záběry ověřit.

Videa zveřejněná na sociálních sítích měla zachycovat protesty na teheránském Velkém bazaru se skandováním „Smrt diktátorovi“ – odkaz na nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího.

Další neověřené video mělo zachycovat protesty v centrálním městě Nadžafábád, kde demonstranti skandovali: „Naše dolary jsou v Libanonu, zatímco naše mládež je ve vězení“ – narážka na íránskou podporu libanonskému ozbrojenému hnutí Hizballáh.

Dva demonstranti byli popraveni

Organizace na ochranu lidských práv HRANA uvedla, že do pátku bylo během nepokojů zabito 508 demonstrantů, včetně 69 nezletilých. Zahynulo také 66 příslušníků bezpečnostních sil. Předpokládá se, že zatčeno bylo až 19 199 demonstrantů.

Írán začátkem tohoto měsíce oběsil dva demonstranty: Mohsena Shekariho (23) který byl obviněn z blokování hlavní silnice v září a zranění člena polovojenských jednotek Basij nožem; a Majida Rezu Rahnavarda (23) který byl obviněn z ubodání dvou členů Basij k smrti.

Rahnavard byl veřejně oběšen na stavebním jeřábu, píše server Euronews.

Minulý týden Nejvyšší soud přijal odvolání proti rozsudku trestu smrti rappera Samana Seydi Yasina, ale potvrdil stejný rozsudek nad demonstrantem Mohammadem Qobadloo. Začátkem tohoto měsíce byl pozastaven výkon trestu smrti Mahana Sadrata, který byl obviněn z různých údajných trestných činů, včetně pobodání bezpečnostního důstojníka a zapálení motocyklu.

Doporučujeme

Povstalci zabili na východě Konga 69 lidí

Ozbrojenci z povstaleckého uskupení CODECO zabili na východě Konga nejméně 69 lidí. K útoku v provincii Ituri došlo již na konci dubna, přítomnost povstalců v oblasti ale způsobila, že těla obětí byla nalezena s mnohadenním zpožděním, sdělily v sobotu agentuře AFP zdroje z konžských bezpečnostních složek.

Izrael deportoval dva aktivisty, které zadržel na flotile mířící do Gazy

Izrael dnes deportoval dva aktivisty, které zadržel na flotile směřující do Pásma Gazy. Oba byli vyhoštěni poté, co bylo ukončeno jejich vyšetřování, uvedlo podle agentury Reuters izraelské ministerstvo zahraničí. Izraelské úřady vinily Španěla Saifa Abu Kesheka a Brazilce Thiaga Ávilu z vazeb na palestinské teroristické hnutí Hamás prostřednictvím organizace PCPA, která sdružuje Palestince v zahraničí. Oba tato obvinění odmítli. Není zřejmé, kam byla dvojice deportována.

Nový Zéland chce přiznat velrybám právní osobnost

Nový Zéland řeší neobvyklý návrh zákona. Poslanec za Zelené Teanau Tuiono předložil parlamentu takzvaný Whale Health Bill, který by velrybám přiznal právní osobnost a vlastní práva. Návrh navazuje na dlouholetou snahu původních obyvatel Polynésie o silnější ochranu oceánu a mořských savců.

Slavistickou ostudu komentuje i bývalý oblíbenec z Edenu

Ostudný závěr pražského derby mezi Slavií a Spartou má další dozvuky. K řádění části fanoušků v Edenu se vyjádřil i bývalý brazilský fotbalista Adauto, který ve Slavii působil na začátku tisíciletí a mezi fanoušky patřil k oblíbeným tvářím. Jeho vzkaz byl krátký, ostrý a pro sešívané hodně nepříjemný.

Cestující z lodi zasažené hantavirem čeká vylodění u Tenerife

Výletní loď MV Hondius, na které se objevil hantavirus, se přiblížila k Tenerife. Španělské úřady tam připravily řízené vylodění a repatriaci 147 cestujících do jejich domovských zemí. S nákazou jsou spojena tři úmrtí, další lidé byli z plavidla už dříve evakuováni k léčbě.

Nový parlament zvolil Magyara coby premiéra Maďarska

Noví poslanci dnes na ustavujícím zasedání parlamentu formálně zvolili maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. Informovaly o tom světové agentury. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po 16 letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána. Ten už dříve řekl, že se vzdá poslaneckého mandátu.

Putin v projevu na Rudém náměstí odsoudil NATO

Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí k obhajobě války na Ukrajině a k ostré kritice NATO.

Nová předsedkyně maďarského parlamentu nařídila vrátit na budovu vlajku EU

V Maďarsku dopoledne začalo ustavující zasedání nového parlamentu, který vzešel z dubnových voleb, v nichž drtivě zvítězila středopravicová strana Tisza. Nově jmenovaná předsedkyně zákonodárného sboru Ágnes Forsthofferová nařídila, aby se na budovu instituce vrátila vlajka Evropské unie, napsala agentura AFP. Očekává se, že dnes zákonodárci zvolí premiérem země šéfa vítězného politického uskupení Pétera Magyara. Dosavadní předseda vlády Viktor Orbán končí v čele kabinetu po 16 letech vlády a dříve řekl, že se vzdá poslaneckého mandátu. Podle AP dnes novou přísahu nesložil.

Fico se v Moskvě sešel s Putinem, vojenské přehlídky se nezúčastnil

Slovenský premiér Robert Fico se dnes v Moskvě sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Do ruského hlavního města přijel na oslavy spojené s 81. výročím vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Dopolední tradiční přehlídky na Rudém náměstí se ale šéf slovenské vlády nezúčastnil, napsalo ruské vydání stanice BBC. Fico je jediným lídrem ze zemí Evropské unie, který je oslavám ke Dni vítězství v Moskvě přítomen.

Mexico City se propadá až o dva centimetry za měsíc

Mexico City se už desítky let pomalu propadá do země. Nová satelitní měření NASA teď ukazují, jak rychle se některé části obří metropole s více než 20 miliony obyvatel posouvají dolů. V některých místech jde podle dat až o více než dva centimetry za měsíc.

Trump vyjednal třídenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou

Rusko a Ukrajina potvrdily třídenní příměří, které má platit od 9. do 11. května. Oznámil ho americký prezident Donald Trump, podle něhož se obě strany dohodly také na výměně 1000 zajatců z každé strany.

Amsterdam zakázal reklamy na maso a fosilní paliva

Amsterdam od začátku května zakázal reklamy na maso a produkty spojené s fosilními palivy ve veřejném prostoru. Z tramvajových zastávek, billboardů nebo stanic metra zmizely propagace burgerů, letenek, SUV i benzinových aut. Nizozemská metropole se tak stala první hlavní městem na světě, které podobné opatření zavedlo.

Evropa může kvůli nedostatku paliva sáhnout po amerických zásobách

Evropské aerolinky by mohly začít více využívat letecké palivo vyráběné ve Spojených státech. Důvodem jsou obavy z možného nedostatku paliva po narušení dodávek z oblasti Perského zálivu. Situaci komplikuje válka USA a Izraele s Íránem, která už výrazně zvedla cenu paliva pro evropské dopravce.

EK: Aerolinky kvůli drahému palivu nesmějí zpětně zdražovat letenky

Aerolinky kvůli růstu cen paliva způsobenému válkou na Blízkém východě nesmějí dodatečně navyšovat ceny již zakoupených letenek prostřednictvím palivových příplatků. Dopady války v Íránu na trh s leteckým palivem nejsou natolik závažné, aby ospravedlnily plošné omezení práv cestujících. Uvedla to Evropská komise v nových pokynech pro dopravní sektor EU vytvořených s ohledem na současnou krizi na Blízkém východě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama