ZprávyÍránská novinářka, která jako první informovala o Mahse Amini. Dnes platí vysokou...

Íránská novinářka, která jako první informovala o Mahse Amini. Dnes platí vysokou cenu

Niloofar Hamedi, íránská novinářka specializující se na ženská práva, se roky vyhýbala větším problémům. Až do dne, kdy vyfotila rodiče Mahsy Amini, jak se objímají v teheránské nemocnici, kde jejich dcera ležela v kómatu. Teď za to platí. Článek přinesla agentura Reuters, server i24NEWS či Daily Star.

Fotografie, kterou Hamedi zveřejnila na Twitteru 16. září, byla prvním signálem pro svět, že s 22letou Amini není všechno v pořádku. Tři dny předtím byla zadržena íránskou mravnostní policií za nevhodné oblečení.

Fotka rodičů Amini byla také jednou z posledních věcí, které novinářka zveřejnila. O několik dní později byla zatčena a její účet na Twitteru byl pozastaven.

Smrt Mahsy Amini později toho dne, kdy byla vyfocena fotografie, rozpoutala vlnu masových protestů v celém Íránu. Ty přetrvávají i o tři týdny později v různých částech země. A to navzdory tvrdým zásahům ze strany státních složek.

Není jedinou zatčenou novinářkou

Hamedi pracovala pro proreformní deník Sharq.

„Dnes ráno agenti tajných služeb provedli razii v domě mé klientky Niloofar Hamedi, zatkli ji, prohledali její dům a zabavili její věci,“ napsal na Twitteru 22. září její právník Mohammad Ali Kamfirouzi.

Novinářka nebyla z ničeho obviněna a je držena na samotce v íránském vězení Evin, napsal.

„Taková je povaha vlády. Íránský režim není vládou oddanou pravidlům a nařízením, diplomacii nebo jejím slovům. Je to zločinecký kult,“ řekl i24NEWS íránský novinář a bývalý vězeň Islámské republiky Ahmad Batebi.

„Není to poprvé, co íránský režim zatkl novináře. Během posledních čtyř desetiletí byli zatýkáni novináři, vyšetřovatelé a aktivisté, kteří mluví o korupci a zločinech vlády,“ pokračoval Batebi.

Mrtví i tisíce zatčených

Tváří v tvář jedné z největších výzev, kterým islámská republika čelila od revoluce v roce 1979, úřady použily sílu k potlačení největších veřejných demonstrací nesouhlasu za poslední roky.

Podle organizací na ochranu lidských práv bylo bezpečnostními silami zabito nejméně 185 lidí, včetně 19 nezletilých. Další stovky lidí byly zraněny a tisíce zatčeny, informuje agentura Reuters. Íránská vláda uvedla, že bylo zabito více než 20 příslušníků bezpečnostních sil a že bude vyšetřovat úmrtí civilistů.

Vášeň pro lidská práva

Výbor na ochranu novinářů (CPJ) vyzval íránské úřady, aby „okamžitě a bezpodmínečně propustily… všechny novináře zatčené kvůli jejich zpravodajství o smrti Mahsy Amini a protestech, které následovaly“.

Minulý měsíc výbor uvedl, že bezpečnostní složky zadržely nejméně 28 novinářů, včetně Hamedi. Její přátelé ji popsali jako statečnou novinářku, která je zapálená pro ženská práva. Její investigativní články se týkají témat, jako je sebeupálení mezi ženami trpícími domácím násilím. Také dělala rozhovor s rodinou Sepideh Rashno, íránské editorky a umělkyně, která byla v červenci zatčena za porušování islámského kodexu oblékání.

„Vždy šla za své hranice, aby byla hlasem žen bez hlasu, které byly zbaveny svých práv, ať už svými otci, manžely nebo sociálními omezeními,“ řekla jedna její kamarádka agentuře Reuters pod podmínkou anonymity.

Íránské úřady obvinily z násilí řadu nepřátel, včetně ozbrojených íránských kurdských disidentů. Přičemž Revoluční gardy během posledních nepokojů několikrát zaútočily na jejich základny v sousedním Iráku.

Ajatolláh Alí Chameneí, íránský nejvyšší duchovní vůdce, obvinil dokonce zahraniční subjekty, jmenovitě Izrael a Spojené státy, že stojí za celonárodními nepokoji.

„Doufáme, že se Hamedi vrátí do kanceláře. Položí svou tašku na stůl… a napíše o deprivovaných a anonymních ženách, které jsou v Íránu obětí předsudků,“ napsala 11. října její editorka Shahrzad Hemmati.

Doporučujeme

Extrémní teploty a miliardové škody. Evropa se připravuje na oteplení o 3 stupně Celsia

Evropská unie se připravuje na budoucnost, v níž budou extrémní vedra, povodně a rozsáhlé požáry představovat stále vážnější hrozbu. Evropská komise (EK) představila nová pravidla, která mají členské státy přimět k důslednější ochraně obyvatel před klimatickými katastrofami. Brusel přitom počítá i se scénářem globálního oteplení o tři stupně Celsia do konce století. Na pomoc domácnostem však žádné nové prostředky nenabízí.

Přirozená obnova tropických lesů omezuje šíření invazních druhů

Tropické lesy mají přirozenou schopnost bránit se šíření nepůvodních stromů. Nový výzkum ukázal, že zatímco v prvních letech obnovy mohou tyto druhy převládat, s postupným růstem původních dřevin jejich zastoupení klesá. Přirozená obnova lesů tak může pomáhat chránit biologickou rozmanitost i stabilitu lesních ekosystémů.

Albánie přitvrdila proti demonstrantům. Za pouhou účast na protestu hrozí astronomická pokuta

Albánská vláda přitvrdila vůči protivládním demonstracím, které už několik měsíců otřásají hlavním městem Tiranou. Nově mohou lidé dostat pokutu až 500 tisíc leků (zhruba 134 tisíc korun), přestože se sami žádného násilí nedopustili. Opatření přichází v době sílících protestů požadujících odstoupení premiéra Ediho Ramy.

Vance poslal dopis šéfovi íránské bezpečnostní rady kvůli jednání o míru

Americký viceprezident J.D. Vance zaslal dopis šéfovi íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Mohsenu Rezáímu ve snaze oživit mírové rozhovory. Dnes to napsal list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele a další své zdroje. Vance tak učinil na pokyn prezidenta Donalda Trumpa.

Hegseth odvolal hlavního plánovače Pentagonu. Hrozí obnovení úderů proti Íránu

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal jednoho z nejvýše postavených vojenských plánovačů Pentagonu. Generálporučík Brett Sylvia opouští funkci v době, kdy administrativa prezidenta Donalda Trumpa připravuje možné obnovení úderů proti Íránu. Americké síly na Blízkém východě jsou schopny zahájit rozsáhlou operaci během pouhých 96 hodin od vydání rozkazu.

Cyklon Arnab v Indii zabil nejméně šest lidí, část pobřeží je bez elektřiny

Cyklon Arnab, který ve středu zasáhl indický stát Ándhrapradéš, připravil o život nejméně šest lidí, informovala agentura Reuters s odvoláním na oficiální zdroje.

ANALÝZA: Putin ani přes Trumpovy ústupky nepolevuje ve svých požadavcích. Má vůbec diplomacie smysl?

Donald Trump se snaží ukončit válku na Ukrajině prostřednictvím diplomatického tlaku, ekonomických pobídek a přímých jednání s Moskvou. Dosavadní výsledky však naznačují, že americký prezident a Vladimir Putin přistupují k mírovému procesu se zásadně odlišnými očekáváními. Zatímco Washington hledá cestu k dohodě, Kreml nadále trvá na územních požadavcích a omezení budoucí bezpečnostní politiky Kyjeva. Další kolo rozhovorů se přitom může uskutečnit už 10. listopadu v Abú Zabí. Je otázkou, zda skutečně může někam vést.

KLDR vypálila asi tucet balistických střel krátkého doletu

Severní Korea dnes vypálila zhruba tucet balistických střel krátkého doletu směrem k Japonskému moři, uvedl jihokorejský Sbor náčelníků štábů (JCS). Ten nejprve oznámil, že Pchjongjang vypálil jeden neidentifikovaný projektil. Japonská pobřežní stráž předtím uvedla, že šlo zřejmě o balistickou střelu, která již dopadla do moře. O incidentu informovaly agentury AFP a Reuters.

Rusko v noci na dnešek zničilo 1214 ukrajinských dronů, což je patrně rekord

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek nad mnoha částmi Ruska zničila 1214 ukrajinských bezpilotních letounů, uvedlo podle agentury TASS ministerstvo obrany v Moskvě. Je to patrně rekordní počet. Na řadě letišť byl omezen provoz. O velkých škodách v důsledku ukrajinských útoků se ale TASS nezmiňuje.

Bolsonaro tvrdí, že brazilské volby byly zmanipulované a skutečným vítězem je on

Brazilský senátor Flávio Bolsonaro se po prohře v nedělních prezidentských volbách prohlásil za právoplatného vůdce Brazílie. Tvrdí, že volby byly zmanipulované a vítězství mu ukradli prezident Luiz Inácio Lula da Silva a nejvyšší soud. Pro svá obvinění však nepředložil žádné důkazy. Své prohlášení zveřejnil po příletu do Spojených států, kam odcestoval navzdory příkazu brazilského nejvyššího soudu odevzdat cestovní pasy.

Srbská policie zastřelila útočníka před izraelskou ambasádou v Bělehradě. Země vyhlásila nejvyšší stupeň teroristické hrozby

Srbská policie ve středu brzy ráno zastřelila mladého muže, který před izraelským velvyslanectvím v Bělehradě zaútočil dvěma noži na policistu. Úřady incident označily za teroristický útok a v celé zemi vyhlásily nejvyšší stupeň bezpečnostního ohrožení.

Ve Španělsku se srazily dva vysokorychlostní vlaky. Zahynulo přes šedesát lidí, desítky zraněných

Nejméně 64 mrtvých a dalších 80 zraněných si podle dosavadních informací vyžádala středeční srážka dvou vysokorychlostních vlaků ve středním Španělsku. K tragédii došlo nedaleko města Toledo, jižně od Madridu. Jde o jednu z nejhorších železničních nehod v historii země. Příčina srážky zatím není známá, železniční doprava mezi španělskou metropolí a jihem země byla přerušena.

Arsenal senzačně vypadl z Ligového poháru. Vyřadil ho tým ze čtvrté ligy

Fotbalisté Arsenalu zažili jeden z největších šoků v historii anglického Ligového poháru. Úřadující šampioni Premier League nestačili v osmifinále na Fleetwood Town ze čtvrté ligy. Po remíze 1:1 prohráli penaltový rozstřel 3:5. Anglická média mluví o historické ostudě a kritika míří také na trenéra Mikela Artetu.

Telefonát s Putinem vyvolal rozkol mezi evropskými lídry. Finsko vysvětlilo svůj postoj k Rusku

Neobvyklý telefonát evropských představitelů s Vladimirem Putinem vyvolal rozpory mezi spojenci. Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre se pokusili přímým rozhovorem s ruským vůdcem podpořit mírové úsilí na Ukrajině. Jejich iniciativa však narazila na kritiku některých evropských politiků. Helsinky nyní zdůrazňují, že o žádné oteplování vztahů s Moskvou neusilují.

Putin a Zelenskyj tváří v tvář? Trump učinil překvapivé oznámení

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že se blíží dlouho očekávané setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Podle šéfa Bílého domu dosáhla diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině značného pokroku. Konkrétní termín ani místo schůzky však neprozradil a Moskva ani Kyjev zatím její konání nepotvrdily.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama