4.9 C
Czech
Čtvrtek 4. prosince 2025
ZprávyÍránská novinářka, která jako první informovala o Mahse Amini. Dnes platí vysokou...

Íránská novinářka, která jako první informovala o Mahse Amini. Dnes platí vysokou cenu

Niloofar Hamedi, íránská novinářka specializující se na ženská práva, se roky vyhýbala větším problémům. Až do dne, kdy vyfotila rodiče Mahsy Amini, jak se objímají v teheránské nemocnici, kde jejich dcera ležela v kómatu. Teď za to platí. Článek přinesla agentura Reuters, server i24NEWS či Daily Star.

Fotografie, kterou Hamedi zveřejnila na Twitteru 16. září, byla prvním signálem pro svět, že s 22letou Amini není všechno v pořádku. Tři dny předtím byla zadržena íránskou mravnostní policií za nevhodné oblečení.

Fotka rodičů Amini byla také jednou z posledních věcí, které novinářka zveřejnila. O několik dní později byla zatčena a její účet na Twitteru byl pozastaven.

Smrt Mahsy Amini později toho dne, kdy byla vyfocena fotografie, rozpoutala vlnu masových protestů v celém Íránu. Ty přetrvávají i o tři týdny později v různých částech země. A to navzdory tvrdým zásahům ze strany státních složek.

Není jedinou zatčenou novinářkou

Hamedi pracovala pro proreformní deník Sharq.

„Dnes ráno agenti tajných služeb provedli razii v domě mé klientky Niloofar Hamedi, zatkli ji, prohledali její dům a zabavili její věci,“ napsal na Twitteru 22. září její právník Mohammad Ali Kamfirouzi.

Novinářka nebyla z ničeho obviněna a je držena na samotce v íránském vězení Evin, napsal.

„Taková je povaha vlády. Íránský režim není vládou oddanou pravidlům a nařízením, diplomacii nebo jejím slovům. Je to zločinecký kult,“ řekl i24NEWS íránský novinář a bývalý vězeň Islámské republiky Ahmad Batebi.

„Není to poprvé, co íránský režim zatkl novináře. Během posledních čtyř desetiletí byli zatýkáni novináři, vyšetřovatelé a aktivisté, kteří mluví o korupci a zločinech vlády,“ pokračoval Batebi.

Mrtví i tisíce zatčených

Tváří v tvář jedné z největších výzev, kterým islámská republika čelila od revoluce v roce 1979, úřady použily sílu k potlačení největších veřejných demonstrací nesouhlasu za poslední roky.

Podle organizací na ochranu lidských práv bylo bezpečnostními silami zabito nejméně 185 lidí, včetně 19 nezletilých. Další stovky lidí byly zraněny a tisíce zatčeny, informuje agentura Reuters. Íránská vláda uvedla, že bylo zabito více než 20 příslušníků bezpečnostních sil a že bude vyšetřovat úmrtí civilistů.

Vášeň pro lidská práva

Výbor na ochranu novinářů (CPJ) vyzval íránské úřady, aby „okamžitě a bezpodmínečně propustily… všechny novináře zatčené kvůli jejich zpravodajství o smrti Mahsy Amini a protestech, které následovaly“.

Minulý měsíc výbor uvedl, že bezpečnostní složky zadržely nejméně 28 novinářů, včetně Hamedi. Její přátelé ji popsali jako statečnou novinářku, která je zapálená pro ženská práva. Její investigativní články se týkají témat, jako je sebeupálení mezi ženami trpícími domácím násilím. Také dělala rozhovor s rodinou Sepideh Rashno, íránské editorky a umělkyně, která byla v červenci zatčena za porušování islámského kodexu oblékání.

„Vždy šla za své hranice, aby byla hlasem žen bez hlasu, které byly zbaveny svých práv, ať už svými otci, manžely nebo sociálními omezeními,“ řekla jedna její kamarádka agentuře Reuters pod podmínkou anonymity.

Íránské úřady obvinily z násilí řadu nepřátel, včetně ozbrojených íránských kurdských disidentů. Přičemž Revoluční gardy během posledních nepokojů několikrát zaútočily na jejich základny v sousedním Iráku.

Ajatolláh Alí Chameneí, íránský nejvyšší duchovní vůdce, obvinil dokonce zahraniční subjekty, jmenovitě Izrael a Spojené státy, že stojí za celonárodními nepokoji.

„Doufáme, že se Hamedi vrátí do kanceláře. Položí svou tašku na stůl… a napíše o deprivovaných a anonymních ženách, které jsou v Íránu obětí předsudků,“ napsala 11. října její editorka Shahrzad Hemmati.

Reklama

Doporučujeme

Na dně Baltského moře bují život na zbraních z druhé světové války

Zbytky nacistických bomb a torpéd leží na dně Baltského moře už desítky let. Místo nebezpečné zóny plné jedu se tam ale hojně daří podmořskému životu. Příroda si našla cestu i tam, kde lidé zanechali spoušť.

Polsko ukončí chov zvířat na kožešiny, prezident ale vetoval zákaz držení psů na řetězu

Polský prezident Karol Nawrocki podepsal zákon zakazující chov zvířat pro kožešiny, čímž ukončil jednu z největších kožešinových produkcí na světě. Zároveň ale vetoval samostatný návrh, který měl zakázat držení psů na řetězech a zavést minimální velikosti kotců podle váhy zvířete.

Počet obětí ničivých povodní v Asii překročil 1500, stovky lidí se pohřešují

Počet obětí ničivých povodní v Asii překročil 1500 a stovky dalších lidí se stále pohřešují. Záchranáři se snaží dostat do oblastí, které záplavy a sesuvy půdy odřízly od okolní, napsala agentura AP.

Putin uvedl, že nesouhlasí s některými body amerického plánu pro Ukrajinu

V americkém plánu pro Ukrajinu jsou body, s nimiž Rusko nesouhlasí, řekl ruský prezident Vladimir Putin a dodal, že tyto záležitosti probral při úterním setkání s americkými vyjednavači. Rusko podle něj převezme Donbas na východě Ukrajiny vojenskými či jinými prostředky, napsala agentura Reuters. Území, která kontroluje Ukrajina, buď ukrajinští vojáci opustí, nebo je Rusko obsadí vojenskou silou, dodal šéf Kremlu. Putin podle ruského listu Kommersant hovořil v indické televizi nejen o ovládnutí Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti, ale také "Novoruska", což je výraz, který ruští politici používají i pro další území na jihovýchodě Ukrajiny, kde Rusko částečně okupuje Chersonskou a Záporožskou oblast.

Prezident Si uvítal v Pekingu Macrona, který je na třídenní návštěvě Číny

Francouzský prezident Emmanuel Macron se dnes setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Během jednání se nejvyšší představitelé obou zemí zavázali k hlubší spolupráci v globálních otázkách, jako je válka na Ukrajině a obchod. Macron ve středu přiletěl na třídenní návštěvu Číny, která se koná v době, kdy se Francie připravuje v příštím roce převzít předsednictví skupiny G7, napsala agentura AP.

Trump omilostnil developera stíhaného jeho vlastní administrativou

Donald Trump znovu sáhl po prezidentské milosti. Tentokrát zastavil stíhání realitního magnáta Tima Leiwekeho, kterého jeho vlastní ministerstvo spravedlnosti letos obvinilo z manipulace veřejné zakázky na sportovní arénu v Texasu. Případ, který měl být ukázkou boje proti korupci, se během pár měsíců obrátil ve prospěch obviněného.

Turecko varuje před útoky na tankery v Černém moři

Útoky na tankery spojené s Ruskem v posledních dnech vyvolávají napětí v celém regionu. Ankara upozorňuje, že incidenty zasahují do bezpečnosti, obchodu i pravidelného provozu v Černém moři a dokazují, že válka na Ukrajině získává další rozměr.

Airbus A320 snižuje letošní plán dodávek kvůli chybě na trupu

Airbus A320 má další komplikaci. Výrobce řeší problém s kovovými panely u části letadel a zároveň dohání následky rozsáhlé softwarové závady. Do konce roku proto stihne dodat méně strojů, než plánoval.

Jižní Korea žádá pro manželku exprezidenta 15 let vězení

Prokurátoři v Soulu navrhli patnáctiletý trest pro bývalou první dámu Kim Keon-hee, manželku sesazeného prezidenta Jun Sok-jola. Oba čelí řadě kauz od údajné manipulace s akciemi přes úplatky od Jednotící církve až po krátké vyhlášení stanného práva.

KOMENTÁŘ: Tato firma se chce dostat na burzu dřív než OpenAI. A zlomit tím vaz ChatuGPT

Technologický AI závod dostává další zápletku – společnost Anthropic údajně plánuje vstup na burzu. O zalistování přitom uvažuje i její vrchní konkurent OpenAI, jenže v tomto ohledu podle všeho nepostupuje tak rychle. Pokud by se Anthropic skutečně dostal na burzu, došlo by k jedné z největších IPO v historii.

Izrael brzy otevře hraniční přechod Rafáh, aby mohli Gazané do Egypta

V příštích dnech bude otevřen přechod Rafáh na jihu Pásma Gazy, aby mohli Palestinci do Egypta. Podle agentury Reuters to dnes oznámil úřad pro palestinské civilní záležitosti izraelského ministerstva obrany (COGAT), který dohlíží na dovoz humanitární pomoci.

Summers dostal doživotní zákaz členství v prestižní ekonomické skupině

Americká ekonomická asociace (American Economic Association, AEA) udělila bývalému ministrovi financí USA a exprezidentovi Harvardovy univerzity Larrymu Summersovi doživotní zákaz účasti na svých aktivitách. Organizace s více než sedmnácti tisíci členy ve svém prohlášení uvedla, že jeho jednání, zachycené ve „veřejně dostupné komunikaci“, je v rozporu s jejími standardy profesní integrity.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama