ZprávyÍránská novinářka, která jako první informovala o Mahse Amini. Dnes platí vysokou...

Íránská novinářka, která jako první informovala o Mahse Amini. Dnes platí vysokou cenu

Niloofar Hamedi, íránská novinářka specializující se na ženská práva, se roky vyhýbala větším problémům. Až do dne, kdy vyfotila rodiče Mahsy Amini, jak se objímají v teheránské nemocnici, kde jejich dcera ležela v kómatu. Teď za to platí. Článek přinesla agentura Reuters, server i24NEWS či Daily Star.

Fotografie, kterou Hamedi zveřejnila na Twitteru 16. září, byla prvním signálem pro svět, že s 22letou Amini není všechno v pořádku. Tři dny předtím byla zadržena íránskou mravnostní policií za nevhodné oblečení.

Fotka rodičů Amini byla také jednou z posledních věcí, které novinářka zveřejnila. O několik dní později byla zatčena a její účet na Twitteru byl pozastaven.

Smrt Mahsy Amini později toho dne, kdy byla vyfocena fotografie, rozpoutala vlnu masových protestů v celém Íránu. Ty přetrvávají i o tři týdny později v různých částech země. A to navzdory tvrdým zásahům ze strany státních složek.

Není jedinou zatčenou novinářkou

Hamedi pracovala pro proreformní deník Sharq.

„Dnes ráno agenti tajných služeb provedli razii v domě mé klientky Niloofar Hamedi, zatkli ji, prohledali její dům a zabavili její věci,“ napsal na Twitteru 22. září její právník Mohammad Ali Kamfirouzi.

Novinářka nebyla z ničeho obviněna a je držena na samotce v íránském vězení Evin, napsal.

„Taková je povaha vlády. Íránský režim není vládou oddanou pravidlům a nařízením, diplomacii nebo jejím slovům. Je to zločinecký kult,“ řekl i24NEWS íránský novinář a bývalý vězeň Islámské republiky Ahmad Batebi.

„Není to poprvé, co íránský režim zatkl novináře. Během posledních čtyř desetiletí byli zatýkáni novináři, vyšetřovatelé a aktivisté, kteří mluví o korupci a zločinech vlády,“ pokračoval Batebi.

Mrtví i tisíce zatčených

Tváří v tvář jedné z největších výzev, kterým islámská republika čelila od revoluce v roce 1979, úřady použily sílu k potlačení největších veřejných demonstrací nesouhlasu za poslední roky.

Podle organizací na ochranu lidských práv bylo bezpečnostními silami zabito nejméně 185 lidí, včetně 19 nezletilých. Další stovky lidí byly zraněny a tisíce zatčeny, informuje agentura Reuters. Íránská vláda uvedla, že bylo zabito více než 20 příslušníků bezpečnostních sil a že bude vyšetřovat úmrtí civilistů.

Vášeň pro lidská práva

Výbor na ochranu novinářů (CPJ) vyzval íránské úřady, aby „okamžitě a bezpodmínečně propustily… všechny novináře zatčené kvůli jejich zpravodajství o smrti Mahsy Amini a protestech, které následovaly“.

Minulý měsíc výbor uvedl, že bezpečnostní složky zadržely nejméně 28 novinářů, včetně Hamedi. Její přátelé ji popsali jako statečnou novinářku, která je zapálená pro ženská práva. Její investigativní články se týkají témat, jako je sebeupálení mezi ženami trpícími domácím násilím. Také dělala rozhovor s rodinou Sepideh Rashno, íránské editorky a umělkyně, která byla v červenci zatčena za porušování islámského kodexu oblékání.

„Vždy šla za své hranice, aby byla hlasem žen bez hlasu, které byly zbaveny svých práv, ať už svými otci, manžely nebo sociálními omezeními,“ řekla jedna její kamarádka agentuře Reuters pod podmínkou anonymity.

Íránské úřady obvinily z násilí řadu nepřátel, včetně ozbrojených íránských kurdských disidentů. Přičemž Revoluční gardy během posledních nepokojů několikrát zaútočily na jejich základny v sousedním Iráku.

Ajatolláh Alí Chameneí, íránský nejvyšší duchovní vůdce, obvinil dokonce zahraniční subjekty, jmenovitě Izrael a Spojené státy, že stojí za celonárodními nepokoji.

„Doufáme, že se Hamedi vrátí do kanceláře. Položí svou tašku na stůl… a napíše o deprivovaných a anonymních ženách, které jsou v Íránu obětí předsudků,“ napsala 11. října její editorka Shahrzad Hemmati.

Doporučujeme

Na letišti v Limě objevili v kufrech Evropanů letících do Německa 3000 tarantulí

Celníci na letišti v peruánské metropoli Limě zajistili více než 3000 tarantulí, které byly převáženy do Německa. Dnes to napsal web The Guardian s odvoláním na peruánské úřady, podle nichž mohli členovci v evropské zemi vynést přibližně 1,5 milionu eur (přes 36,3 milionu Kč).

Netanjahuův úřad potvrdil konec pomoci od USA, vztahy zůstávají podle něj silné

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua se dnes poprvé vyjádřil k ukončení americké bezpečnostní pomoci, které oznámil tento týden americký prezident Donald Trump. Píší to izraelská média. Zastavení bezpečnostního financování úřad označil za posun od pomoci k partnerství. Podle něj jsou vztahy s Washingtonem silné.

Český průmysl výrazně zrychlil. Výroba rostla nejrychleji za čtyři roky

Českému průmyslu se v září dařilo výrazně lépe, než ekonomové očekávali. Průmyslová výroba meziročně vzrostla o 6,2 procenta, což představuje nejrychlejší tempo za poslední čtyři roky. Růst táhly především automobilky a výroba elektřiny. Výrazně přibylo také nových zakázek, zatímco počet zaměstnanců v průmyslu nadále klesal.

Při nehodě autobusu ve Francii zemřeli dva lidé, dítě a teenager

Při páteční nehodě autobusu ve východní Francii zahynulo dítě a osmnáctiletý mladík. Další tři lidé jsou v kritickém stavu a 13 osob utrpělo lehčí zranění. Autobus převážel 43 cestujících, včetně 15 dětí. Příčina nehody zatím není známá.

Letecká doprava v Evropě se potýká s dalšími bombovými hrozbami

V evropské letecké dopravě dnes pokračuje série bombových poplachů z předchozích dnů. Terčem takové hrozby se stal například let společnosti Ryanair, který měl ráno odletět z Lisabonu do Říma, informovala agentura AFP, podle níž policie uvedla, že šlo o planý poplach. Hlášena byla také čtyři varování před bombami na palubě letadel letících nad francouzským územím. Dánská policie dnes oznámila, že vyšetřuje hrozby namířené proti leteckému provozu na kodaňském letišti, ale podle prvotních zjištění cestujícím nehrozilo žádné nebezpečí, píše agentura Reuters. V Maďarsku dokonce dotyčné letouny doprovázely vojenská letadla. Zatím se všechny předchozí i dnešní poplachy ukázaly jako plané. Podle mluvčí Letiště Praha se dnes hrozby týkaly také devíti letů mířících do Prahy nebo odlétajících z české metropole.

Stranger Things dostane další pokračování. Netflix ukázal první upoutávku

Svět oblíbeného sci-fi seriálu Stranger Things se rozšíří o další příběh. Novinka s názvem Other Worlds: A Stranger Things Adventure zavede diváky do roku 1955, tedy několik desetiletí před událostmi původního seriálu. Tvůrci slibují nové hrdiny, protivníky i záhady, které se začnou odhalovat v roce 2028.

Kořeny arktických rostlin mohou ovlivnit další vývoj klimatu

Kořeny rostlin v arktické tundře mohou mít zásadní vliv na množství skleníkových plynů v atmosféře. S oteplováním a táním trvale zmrzlé půdy se mění jejich růst i působení na půdní mikroorganismy. Nové poznatky ukazují, že právě procesy pod zemským povrchem mohou rozhodovat o tom, kolik uhlíku zůstane uloženého v půdě a kolik se ho uvolní do ovzduší.

Vědci odhalili, jak stromy dokážou samy narovnat své kmeny

Stromy dokážou rozpoznat zakřivení vlastního kmene a postupně ho narovnat. Využívají k tomu zvláštní druh dřeva, který vytváří tahové síly podobně jako svaly. Nový výzkum ukázal, jak tento mechanismus funguje a proč může být důležitý pro odolnost lesů vůči nepříznivým podmínkám.

Jak se po volbách zachová Trump? Tato otázka dál šponuje ceny ropy

Ceny ropy zůstávají turbulentní. Po prudkém středečním poklesu od čtvrtka znovu rostou. Důvodem jsou obavy z obnovení amerických úderů na Írán a bezpečnostní situace v Hormuzském průlivu.

Ruské útoky znovu způsobily výpadky v dodávkách elektřiny v části Ukrajiny

Ruské útoky v noci na dnešek znovu způsobily výpadky v dodávkách elektrické energie v některých částech Ukrajiny. Podle Kyjeva jde o sedm regionů, přičemž nejhorší je situace v Kyjevě a jeho okolí. Při ruských úderech zahynul jeden člověk a několik dalších utrpělo zranění.

Nováček z řad mileniálů může rozhodnout o příští vládě Nového Zélandu

Svět sleduje výsledky voleb v americkém Kongresu, napínavý parlamentní souboj ale 7. listopadu proběhne na Novém Zélandu. Rostoucí životní náklady, vysoká nezaměstnanost a stagnující ekonomika – voliči jsou frustrováni životními podmínkami i nabídkou tradičních politických stran. To je však příležitost pro novou krev.

Turecký parlament odsouhlasil obranný pakt s Pákistánem a Saúdskou Arábií

Turecký parlament v noci na dnešek schválil vojenský obranný pakt se Saúdskou Arábií a Pákistánem, ke kterému se Ankara přihlásila v srpnu, píší agentury.

Cameron Diaz čeká den plný pohrom. Netflix ukázal trailer nové komedie Bad Day

Cameron Diaz (54) se vrací v další akční komedii, tentokrát jako svobodná matka, které se během jediného dne začne hroutit úplně všechno. Nový film Bad Day se představil v prvním traileru, který ukazuje sérii absurdních situací, od odtaženého auta až po problémy s policií. Na Netflix dorazí už 11. prosince.

Papež Lev zahájil turné po Jižní Americe, pouhé tři týdny po operaci kvůli rakovině plic

Papež Lev XIV. v pátek zahájil dvanáctidenní cestu po Jižní Americe, která patří k nejnáročnějším papežským zahraničním návštěvám posledních desetiletí. Jednasedmdesátiletý pontifik přitom teprve před třemi týdny podstoupil operaci v souvislosti s rakovinou plic. Vatikán však ujišťuje, že se zcela zotavil a žádná mimořádná zdravotní opatření nejsou potřeba. V Uruguayi, Argentině a Peru ho mají přivítat miliony lidí.

USA vedly podle Kushnera v Bruselu produktivní rozhovory o Ukrajině a Evropě

Spojené státy včera v Bruselu vedly produktivní rozhovory s Ukrajinou, Severoatlantickou aliancí a evropskými spojenci o bezpečnostních zárukách pro poválečnou Ukrajinu a o širším bezpečnostním uspořádání v Evropě. Na síti X to napsal zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner, který patří k americkým vyjednávačům usilujícím o zprostředkování konce ruské války proti Ukrajině. Ukrajina se od února 2022 brání ozbrojené ruské invazi.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama