-2 C
Czech
Neděle 23. listopadu 2025
ZprávyÍránská novinářka, která jako první informovala o Mahse Amini. Dnes platí vysokou...

Íránská novinářka, která jako první informovala o Mahse Amini. Dnes platí vysokou cenu

Niloofar Hamedi, íránská novinářka specializující se na ženská práva, se roky vyhýbala větším problémům. Až do dne, kdy vyfotila rodiče Mahsy Amini, jak se objímají v teheránské nemocnici, kde jejich dcera ležela v kómatu. Teď za to platí. Článek přinesla agentura Reuters, server i24NEWS či Daily Star.

Fotografie, kterou Hamedi zveřejnila na Twitteru 16. září, byla prvním signálem pro svět, že s 22letou Amini není všechno v pořádku. Tři dny předtím byla zadržena íránskou mravnostní policií za nevhodné oblečení.

Fotka rodičů Amini byla také jednou z posledních věcí, které novinářka zveřejnila. O několik dní později byla zatčena a její účet na Twitteru byl pozastaven.

Smrt Mahsy Amini později toho dne, kdy byla vyfocena fotografie, rozpoutala vlnu masových protestů v celém Íránu. Ty přetrvávají i o tři týdny později v různých částech země. A to navzdory tvrdým zásahům ze strany státních složek.

Není jedinou zatčenou novinářkou

Hamedi pracovala pro proreformní deník Sharq.

„Dnes ráno agenti tajných služeb provedli razii v domě mé klientky Niloofar Hamedi, zatkli ji, prohledali její dům a zabavili její věci,“ napsal na Twitteru 22. září její právník Mohammad Ali Kamfirouzi.

Novinářka nebyla z ničeho obviněna a je držena na samotce v íránském vězení Evin, napsal.

„Taková je povaha vlády. Íránský režim není vládou oddanou pravidlům a nařízením, diplomacii nebo jejím slovům. Je to zločinecký kult,“ řekl i24NEWS íránský novinář a bývalý vězeň Islámské republiky Ahmad Batebi.

„Není to poprvé, co íránský režim zatkl novináře. Během posledních čtyř desetiletí byli zatýkáni novináři, vyšetřovatelé a aktivisté, kteří mluví o korupci a zločinech vlády,“ pokračoval Batebi.

Mrtví i tisíce zatčených

Tváří v tvář jedné z největších výzev, kterým islámská republika čelila od revoluce v roce 1979, úřady použily sílu k potlačení největších veřejných demonstrací nesouhlasu za poslední roky.

Podle organizací na ochranu lidských práv bylo bezpečnostními silami zabito nejméně 185 lidí, včetně 19 nezletilých. Další stovky lidí byly zraněny a tisíce zatčeny, informuje agentura Reuters. Íránská vláda uvedla, že bylo zabito více než 20 příslušníků bezpečnostních sil a že bude vyšetřovat úmrtí civilistů.

Vášeň pro lidská práva

Výbor na ochranu novinářů (CPJ) vyzval íránské úřady, aby „okamžitě a bezpodmínečně propustily… všechny novináře zatčené kvůli jejich zpravodajství o smrti Mahsy Amini a protestech, které následovaly“.

Minulý měsíc výbor uvedl, že bezpečnostní složky zadržely nejméně 28 novinářů, včetně Hamedi. Její přátelé ji popsali jako statečnou novinářku, která je zapálená pro ženská práva. Její investigativní články se týkají témat, jako je sebeupálení mezi ženami trpícími domácím násilím. Také dělala rozhovor s rodinou Sepideh Rashno, íránské editorky a umělkyně, která byla v červenci zatčena za porušování islámského kodexu oblékání.

„Vždy šla za své hranice, aby byla hlasem žen bez hlasu, které byly zbaveny svých práv, ať už svými otci, manžely nebo sociálními omezeními,“ řekla jedna její kamarádka agentuře Reuters pod podmínkou anonymity.

Íránské úřady obvinily z násilí řadu nepřátel, včetně ozbrojených íránských kurdských disidentů. Přičemž Revoluční gardy během posledních nepokojů několikrát zaútočily na jejich základny v sousedním Iráku.

Ajatolláh Alí Chameneí, íránský nejvyšší duchovní vůdce, obvinil dokonce zahraniční subjekty, jmenovitě Izrael a Spojené státy, že stojí za celonárodními nepokoji.

„Doufáme, že se Hamedi vrátí do kanceláře. Položí svou tašku na stůl… a napíše o deprivovaných a anonymních ženách, které jsou v Íránu obětí předsudků,“ napsala 11. října její editorka Shahrzad Hemmati.

Reklama

Doporučujeme

Bolsonaro zatčen kvůli podezření z příprav útěku

Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro skončil v policejní cele poté, co soud označil jeho chování za bezprostřední riziko útěku. Zůstal pod dohledem kvůli dřívějšímu pokusu obejít elektronický monitoring a plánům, které podle vyšetřovatelů souvisely s jeho snahou vyhnout se nástupu do vězení. Zatčení přichází jen několik dní před tím, než má začít výkon sedmadvacetiletého trestu za vedení pokusu o převrat.

Eli Lilly se zařadila mezi bilionové firmy

Americká Eli Lilly překročila hodnotu bilionu dolarů díky prudkému růstu poptávky po lécích na hubnutí. Farmaceutický sektor se tak poprvé dostává mezi giganty, které doposud ovládaly hlavně technologické firmy.

Spor Číny a Japonska kvůli Tchaj-wanu se mění v obchodní i diplomatickou krizi

Vztahy mezi Čínou a Japonskem se po výrocích nové japonské premiérky Sanae Takači o možné obraně Tchaj-wanu propadly na nejhorší úroveň od roku 2023. Peking reaguje ostrými varováními, diplomatickými kroky i obchodními postihy a spor už dopadá na cestovní ruch, filmový průmysl i rybáře na obou stranách.

Norris získal ve Vegas pole position, Piastri zůstává pod tlakem

Lando Norris ovládl kvalifikaci Velké ceny Las Vegas a přiblížil se titulu. Trať klouzala jako led, ale britský pilot zvládl náročné podmínky nejlépe. Jeho týmový rival Oscar Piastri naopak znovu ztratil a čeká ho těžký závod.

Marjorie Taylor Greene oznámila rezignaci po otevřeném střetu s Donaldem Trumpem

Marjorie Taylor Greene patřila k nejhlasitějším podporovatelům Donalda Trumpa a k nejvýraznějším postavám republikánské pravice. Po sérii sporů s prezidentem ale oznámila, že v lednu Kongres opustí. Tvrdí, že nechce své voliče vystavit bitvě, kterou proti ní Trump rozpoutal.

Pět dílů Stranger Things, které stojí za to vidět před finální sezónou

Stranger Things se po téměř deseti letech blíží k závěru. Pátá řada dorazí ve třech blocích a podle herců patří k nejemotivnějším, jaké kdy točili. Po tříleté pauze ale stojí za to si příběh připomenout. Pokud nestíháte znovu shlédnout celé čtyři sezóny, těchto pět epizod vás bezpečně vrátí do děje.

Počet pohřešovaných dětí unesených z katolické školy v Nigérii vzrostl na 300

Počet pohřešovaných dětí, které ozbrojenci v pátek unesli z nigerijské katolické internátní školy, vzrostl na 300 z původně hlášených 215. Napsala to agentura AP s odvoláním na místní úřady. I nadále platí informace, že útočníci kromě dětí odvlekli také 12 vyučujících. Ozbrojenci podle dřívějších zpráv agentury AFP zaútočili na školu v oblasti místní správy Agwara v pátek po 1:00 místního času, přičemž útok trval přibližně dvě hodiny.

Ukrajina by podle amerického viceprezidenta nezvítězila ani při větší podpoře

Ukrajina by neměla na dosah vítězství proti Rusku, ani kdyby dostávala více peněz a více zbraní. V noci na dnešek to uvedl americký viceprezident J.D. Vance. Podle něj je cílem návrhu americké dohody zastavit zabíjení a zachovat ukrajinskou suverenitu. Kritiky, které se snesly na plán, jsou podle něj nepochopení reality či nedorozuměním.

Prezident Trump se v Bílém domě setkal se zvoleným starostou New Yorku Mamdanim

Americký prezident Donald Trump se dnes v Bílém domě setkal se zvoleným newyorským starostou Zohranem Mamdanim, s nímž mluvil o dostupnosti bydlení nebo cenách potravin a energií. Napsala to agentura AP. Oba politici byli vůči sobě vřelí a přátelští. Trump přitom budoucího starostu největšího amerického města dříve častoval nadávkami jako komunistický šílenec nebo úplný blázen, zatímco Mamdani označil prezidentovu vládu za autoritářskou.

Zelenskyj si podle Trumpa bude muset nechat líbit návrh na dohodu s Ruskem

Máme cestu, jak dosáhnout míru na Ukrajině, řekl dnes podle médií americký prezident Donald Trump v Bílém domě ohledně amerického návrhu na dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla vést k zastavení bojů. Podle něj si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude muset nechat návrh líbit a v určitou chvíli bude muset něco schválit. Trump již dříve uvedl, že reakci Ukrajiny čeká do příštího čtvrtka.

Putin: Americký návrh by mohl být na Ukrajině základem k mírovému urovnání

Americký plán by mohl být základem konečného mírového urovnání konfliktu na Ukrajině, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin. Prohlásil to na poradě bezpečnostní rady, která sdružuje prezidentovy nejbližší spolupracovníky. S návrhem, aktualizovaným po rusko-americkém summitu na Aljašce, podle něj Američané seznámili Rusy, ale detailně a věcně jej neprobírali.

USA představily plán na příměří na Ukrajině, Kyjev hovoří o nejtěžší chvíli

Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO a její regiony včetně Krymu či Doněcké a Luhanské oblasti budou uznány de facto jako ruské. To podle agentur zahrnuje americký 28bodový plán na ukončení války na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Prezident USA Donald Trump chce, aby Kyjev souhlasil do čtvrtka 27. listopadu. Ruský prezident Vladimir Putin vidí plán jako základ mírového urovnání konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu prohlásil, že Ukrajinu nezradí. Ukrajince vyzval, aby zůstali jednotní v jedné z nejtěžších chvil dějin. Evropští lídři navrhli, aby základem jednání o míru byla současná linie bojů.

Vietnam sužují záplavy a deště. Zemřelo už 41 lidí

Neustálé deště a následné povodně si od víkendu vyžádaly ve středním Vietnamu nejméně 41 obětí. Úřady dál pátrají po devíti nezvěstných, uvedla státní média. Nepříznivá je i předpověď počasí na příští dny.

Turecko bude hostit COP31, Austrálie povede klíčová jednání

Dlouhé vyjednávání o tom, kdo uspořádá příští velký klimatický summit, nakonec přineslo kompromis. Turecko se ujme role hostitele a Austrálie povede klíčová jednání. Nové rozdělení funkcí má zajistit, že přípravy COP31 budou pokračovat bez dalšího zdržování.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama