7.1 C
Czech
Čtvrtek 11. prosince 2025
ZprávyÍránská novinářka, která jako první informovala o Mahse Amini. Dnes platí vysokou...

Íránská novinářka, která jako první informovala o Mahse Amini. Dnes platí vysokou cenu

Niloofar Hamedi, íránská novinářka specializující se na ženská práva, se roky vyhýbala větším problémům. Až do dne, kdy vyfotila rodiče Mahsy Amini, jak se objímají v teheránské nemocnici, kde jejich dcera ležela v kómatu. Teď za to platí. Článek přinesla agentura Reuters, server i24NEWS či Daily Star.

Fotografie, kterou Hamedi zveřejnila na Twitteru 16. září, byla prvním signálem pro svět, že s 22letou Amini není všechno v pořádku. Tři dny předtím byla zadržena íránskou mravnostní policií za nevhodné oblečení.

Fotka rodičů Amini byla také jednou z posledních věcí, které novinářka zveřejnila. O několik dní později byla zatčena a její účet na Twitteru byl pozastaven.

Smrt Mahsy Amini později toho dne, kdy byla vyfocena fotografie, rozpoutala vlnu masových protestů v celém Íránu. Ty přetrvávají i o tři týdny později v různých částech země. A to navzdory tvrdým zásahům ze strany státních složek.

Není jedinou zatčenou novinářkou

Hamedi pracovala pro proreformní deník Sharq.

„Dnes ráno agenti tajných služeb provedli razii v domě mé klientky Niloofar Hamedi, zatkli ji, prohledali její dům a zabavili její věci,“ napsal na Twitteru 22. září její právník Mohammad Ali Kamfirouzi.

Novinářka nebyla z ničeho obviněna a je držena na samotce v íránském vězení Evin, napsal.

„Taková je povaha vlády. Íránský režim není vládou oddanou pravidlům a nařízením, diplomacii nebo jejím slovům. Je to zločinecký kult,“ řekl i24NEWS íránský novinář a bývalý vězeň Islámské republiky Ahmad Batebi.

„Není to poprvé, co íránský režim zatkl novináře. Během posledních čtyř desetiletí byli zatýkáni novináři, vyšetřovatelé a aktivisté, kteří mluví o korupci a zločinech vlády,“ pokračoval Batebi.

Mrtví i tisíce zatčených

Tváří v tvář jedné z největších výzev, kterým islámská republika čelila od revoluce v roce 1979, úřady použily sílu k potlačení největších veřejných demonstrací nesouhlasu za poslední roky.

Podle organizací na ochranu lidských práv bylo bezpečnostními silami zabito nejméně 185 lidí, včetně 19 nezletilých. Další stovky lidí byly zraněny a tisíce zatčeny, informuje agentura Reuters. Íránská vláda uvedla, že bylo zabito více než 20 příslušníků bezpečnostních sil a že bude vyšetřovat úmrtí civilistů.

Vášeň pro lidská práva

Výbor na ochranu novinářů (CPJ) vyzval íránské úřady, aby „okamžitě a bezpodmínečně propustily… všechny novináře zatčené kvůli jejich zpravodajství o smrti Mahsy Amini a protestech, které následovaly“.

Minulý měsíc výbor uvedl, že bezpečnostní složky zadržely nejméně 28 novinářů, včetně Hamedi. Její přátelé ji popsali jako statečnou novinářku, která je zapálená pro ženská práva. Její investigativní články se týkají témat, jako je sebeupálení mezi ženami trpícími domácím násilím. Také dělala rozhovor s rodinou Sepideh Rashno, íránské editorky a umělkyně, která byla v červenci zatčena za porušování islámského kodexu oblékání.

„Vždy šla za své hranice, aby byla hlasem žen bez hlasu, které byly zbaveny svých práv, ať už svými otci, manžely nebo sociálními omezeními,“ řekla jedna její kamarádka agentuře Reuters pod podmínkou anonymity.

Íránské úřady obvinily z násilí řadu nepřátel, včetně ozbrojených íránských kurdských disidentů. Přičemž Revoluční gardy během posledních nepokojů několikrát zaútočily na jejich základny v sousedním Iráku.

Ajatolláh Alí Chameneí, íránský nejvyšší duchovní vůdce, obvinil dokonce zahraniční subjekty, jmenovitě Izrael a Spojené státy, že stojí za celonárodními nepokoji.

„Doufáme, že se Hamedi vrátí do kanceláře. Položí svou tašku na stůl… a napíše o deprivovaných a anonymních ženách, které jsou v Íránu obětí předsudků,“ napsala 11. října její editorka Shahrzad Hemmati.

Reklama

Doporučujeme

Brazilští poslanci schválili zákon, který může zkrátit trest pro Bolsonara

Dolní komora brazilského Kongresu dnes schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest 27 let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by bývalý prezident strávit za mřížemi méně než tři roky, píší brazilská média. Zákon by se vztahoval i na další lidi odsouzené spolu s Bolsonarem.

Italská kuchyně získala status UNESCO

Itálie má nový důvod k oslavám. Její národní kuchyně se stala první gastronomickou tradicí na světě, kterou UNESCO uznala jako nehmotné kulturní dědictví. Rozhodnutí padlo po třech letech úsilí italského ministerstva zemědělství a má pomoci chránit originální recepty před napodobiteli.

Neutrální status otevřel Rusům a Bělorusům cestu do kvalifikace

Mezinárodní lyžařská federace FIS povolila prvním devíti sportovcům z Ruska a Běloruska návrat do kvalifikací na zimní olympiádu v Itálii. Zákaz startu platil od roku 2022. Zlom přinesl až verdikt sportovní arbitráže CAS, který otevřel cestu k návratu pod neutrálním statusem.

Nové hodnocení The Economist posílá Slovensko mezi nejslabší ekonomiky

Nový žebříček The Economist ukázal velké rozdíly mezi vyspělými ekonomikami. Zatímco jih Evropy zažil další silný rok a Česko i Polsko si polepšily, Slovensko skončilo mezi posledními posledními. Důvodem jsou slabé ekonomické výsledky, přetrvávající inflace a malý zájem investorů.

Nobelovu cenu za mír převzala dcera Machado

Nobelovu cenu za mír, kterou letos obdržela venezuelská opoziční představitelka María Corina Machado, dnes v Oslu převzala v zastoupení její dcera Ana Corina Sosa, píší tiskové agentury. Ta poté pronesla tradiční přednášku laureátů místo nepřítomné matky. Přednáška je dostupná na webových stránkách Nobelova institutu.

Ve čtvrtek se sejdou lídři koalice ochotných, poté se chystá další schůzka

Ve čtvrtek se uskuteční virtuální jednání lídrů takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v obraně před ruskou invazí. Dnes o tom podle agentury Reuters informoval úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Už v pondělí se v Londýně sešli britský premiér Keir Starmer, Macron a německý kancléř Friedrich Merz s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby projednali evropský návrh k podobě amerického mírového plánu pro Ukrajinu.

KOMENTÁŘ: Centrální banka USA znovu hýbe zemí. Proč investory fascinují úrokové sazby?

Bankéři, investoři, správci fondů, šéfové amerických firem – ti všichni budou v týdnu sledovat, jakým způsobem rozhodne centrální banka USA o dalším vývoji úrokových sazeb. Očekává se totiž další snížení. Proč investoři rozhodnutí Fedu tolik prožívají?

SpaceX chce v rámci vstupu na burzu získat přes 30 miliard dolarů

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska hodlá v příštím roce v rámci vstupu na burzu získat více než 30 miliard dolarů (zhruba 625 miliard Kč). S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom informovala agentura Bloomberg. Vstup firmy SpaceX na burzu by se tak mohl stát největší primární veřejnou nabídkou akcií (IPO) v historii.

Rakouská vláda jedná o osudu hraničních kontrol, týkají se i Česka

Rakouská vláda by brzy mohla představit nový koncept ostrahy hranic, který by ukončil stávající hraniční kontroly týkající se mimo jiné i Česka nebo Slovenska. Dnes o tom informoval list Kronen Zeitung, podle kterého takovou možnost tvrdě kritizuje burgenlandský hejtman Hans Peter Doskozil. Podle něj by to byla hrubá nezodpovědnost, jejíž následky by dolehly především na jeho spolkovou zemi. Vládní koalici lidoveckého kancléře Christiana Stockera rovněž vyčítá, že ho k nynějšímu jednání o osudu kontrol nepřizvala.

Evropa už o snižování závislosti na Číně jen nemluví, postupuje k činům

Čína má nadbytečnou produkci a slabou domácí poptávku, Evropa je na ní závislá a americká obchodní politika ještě zvýšila čínský dovoz na starý kontinent. Evropská unie (EU) se ale od pandemie snaží diverzifikovat dodavatelský řetězec. Brzy už nepůjde jen o řeči, ale i činy, tvrdí Jens Eskelund, prezident Obchodní komory EU v Číně.

Papež zkritizoval Trumpa za výroky o Evropě, varoval před rozkladem

Papež Lev XIV. v úterý po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zkritizoval Donalda Trumpa za jeho výroky na adresu Evropy a snahu ji obejít při jednání s Ruskem o míru na Ukrajině. Podle hlavy katolické církve není takový přístup realistický.

Rok 2025 se řadí mezi nejteplejší v historii

Rok 2025 potvrzuje trend poslední dekády. Teploty stoupají, extrémy sílí a vědecké týmy hlásí další rekordy, které posouvají planetu dál od podmínek, na které byla zvyklá. Data ukazují, že letošek patří mezi nejteplejší roky vůbec.

Zelenskyj: Ukrajina a Evropa jsou připraveny předložit USA verzi mírového plánu

Ukrajina a její evropští partneři hodlají předat Spojeným státům "upřesněné dokumenty" týkající se mírového plánu na ukončení války s Ruskem, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zelenskyj poblahopřál Babišovi ke jmenování premiérem a popřál mu mnoho úspěchů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na síti X pogratuloval Andrejovi Babišovi ke jmenování premiérem, popřál mu mnoho úspěchů a uvedl, že se těší na další posílení spolupráce obou zemí. Zmínil přitom působení českých firem na Ukrajině nebo spolupráci s nimi. Napsal, že se rád v blízké budoucnosti s novým předsedou české vlády setká. Předsedovi hnutí ANO pogratulovala také premiérka Julija Svyrydenková, která ho pozvala na Ukrajinu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama