Spojené státy by si měly uvědomit, že Írán se nepodvolí tlaku, uvedl dnes nově zvolený íránský prezident Masúd Pezeškján v prohlášení pro íránský tisk, o němž informovala agentura Reuters. Současně vyzdvihl přátelství své země s Ruskem a Čínou a dodal, že Írán bude rozšiřovat vztahy se svými sousedy a povede konstruktivní dialog s Evropou. Zopakoval také, že Írán neusiluje o vývoj jaderných zbraní.
„Spojené státy… musí uznat realitu a jednou provždy pochopit, že Írán nereaguje – a nebude reagovat – na nátlak a že íránská obranná doktrína nezahrnuje jaderné zbraně,“ uvedl Pezeškján v článku nazvaném „Můj vzkaz novému světu“, který zveřejnil deník Tehran Times.
Iran’s new government will actively support initiatives aimed at achieving peace in Ukraine, Iranian President-Elect Masoud Pezeshkian said in an op-ed for the Tehran Times titled "My Message to the New World.":https://t.co/Y97oy5N8op pic.twitter.com/0r2jdFFUDq
— TASS (@tassagency_en) July 13, 2024
Devětašedesátiletý kardiochirurg Pezeškján je považován za relativně umírněného reformistu. Před volbami, v nichž minulý víkend zvítězil nad ultrakonzervativním kandidátem, se zavázal, že bude prosazovat pragmatickou zahraniční politiku a zmírní napětí v souvislosti s nyní zmrazeným jednáním o obnovení mezinárodní smlouvy z roku 2015, která se týká omezení íránského jaderného programu výměnou za uvolnění protiíránských sankcí. Na domácí scéně hodlá zlepšit vyhlídky na sociální liberalizaci a politický pluralismus. Mnozí Íránci jsou však skeptičtí, zda dokáže předvolební sliby splnit, když nejvyšší autoritou v islámské republice zůstává duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí.
„Čína a Rusko nás v těžkých dobách důsledně podporovaly. Tohoto přátelství si hluboce vážíme. Rusko je pro Írán cenným strategickým spojencem a sousedem a moje administrativa bude nadále usilovat o rozšíření a posílení naší spolupráce,“ uvedl Pezeškján s tím, že Teherán bude aktivně podporovat iniciativy zaměřené na ukončení konfliktu na Ukrajině.
„Íránský lid mi svěřil silný mandát, abych důrazně pokračoval v konstruktivní spolupráci na mezinárodní scéně a zároveň trval na našich právech, naší důstojnosti a zasloužené roli v regionu a ve světě. Otevřeně zvu všechny, kdo se k nám chtějí v tomto historickém úsilí připojit,“ uvedl nově zvolený prezident, který se úřadu ujme 30. července. Poznamenal, že se těší zejména na dialog s evropskými zeměmi, který pomůže uvést vzájemné vztahy na „správnou cestu“.
Americké ministerstvo zahraničí USA podle agentury AP bezprostředně po oznámení konečných výsledků hlasování prohlásilo, že íránské volby nebyly „ani svobodné, ani spravedlivé“, a dodalo, že „významné množství Íránců se rozhodlo (voleb) vůbec neúčastnit“. „Nijak neočekáváme, že tyto volby povedou k zásadní změně ve směřování Íránu nebo k většímu respektování lidských práv jeho občanů,“ uvedlo ministerstvo, podle něhož „jak říkali sami kandidáti, íránskou politiku určuje nejvyšší vůdce“.
První kolo prezidentského hlasování se v Íránu konalo 28. června za účasti 40 procent oprávněných voličů, což bylo nejméně od islámské revoluce z roku 1979. Ve druhém kole 5. července účast činila 49,8 procenta. Předčasné volby byly vyhlášeny poté, co v květnu při nehodě vrtulníku zahynul tehdejší prezident Ebráhím Raísí.
