Indický lunární rover udělal první kroky na měsíčním povrchu den poté, co se země zapsala do historie. Jako první přistála poblíž jižního pólu Měsíce. Informovala o tom agentura Reuters či server BBC.
Rover se oddělil z přistávacího modulu a „Indie se prošla po Měsíci!“, uvedla vesmírná agentura. Přistávací modul Vikram ve středu večer úspěšně přistál podle plánu v rámci mise Chandrayaan-3.
Kosmická loď přistála na neprozkoumaném jižním pólu Měsíce ve středu večer, několik dní poté, co selhal ruský Luna-25. Tímto se Indie stala první zemí, která dosáhla tohoto úspěchu. Také se připojuje k elitnímu klubu zemí (po USA, bývalém Sovětském svazu a Číně), kterým se podařilo přistání na Měsíci.
Chandrayaan-3: India lunar rover Pragyaan takes a walk on the Moon https://t.co/vdrZzymn68
— BBC News (World) (@BBCWorld) August 24, 2023
S rozpočtem asi 6,15 miliardy rupií (75 milionů dolarů) to byl druhý pokus Indie přistát na Měsíci, píše agentura Reuters.
26kg vozítko zvané Pragyaan (sanskrtské slovo pro moudrost) bylo přeneseno na Měsíc přistávacím modulem Vikram. Poté, co se prach zvednutý včerejším večerním přistáním usadil, panely na jedné straně Vikramu se otevřely a spustily rampu, která umožnila Pragyaanu sklouznout dolů na měsíční povrch.
Na průzkum má rover dva týdny slunečního světla
Nyní se bude pohybovat kolem skal a kráterů a shromažďovat klíčová data a snímky, které mají být odeslány zpět na Zemi k analýze.
Pragyaan nese dva vědecké přístroje, které se pokusí zjistit, jaké minerály jsou přítomné na měsíčním povrchu a studovat chemické složení půdy.
Rover bude komunikovat pouze s přistávacím modulem, uvádí server BBC. Ten pošle informace na orbiter z mise Chandrayaan-2, aby je předal Zemi k analýze. Chandrayaan-2 stále krouží kolem Měsíce.
Indická organizace pro vesmírný výzkum (Isro) uvedla, že rover se bude pohybovat rychlostí 1 cm za sekundu. S každým krokem také zanechá na povrchu Měsíce otisk loga a emblému Isro vyraženého na jeho šesti kolech.
Přistání se shoduje se začátkem lunárního dne – den na Měsíci se rovná něco málo přes čtyři týdny na Zemi, což znamená, že přistávací modul a rover budou mít 14 dní slunečního světla na nabití baterií. Jakmile nastane noc, vybijí se a přestanou fungovat. Zatím není jasné, zda se vrátí k životu, až začne další lunární den.
Vozítko bude primárně na Měsíci hledat zásoby vody
Přistávací modul také nese několik vědeckých přístrojů, které pomohou zjistit, co se děje na povrchu Měsíce a nad ním a pod ním. Předpokládá se, že Měsíc obsahuje důležité minerály. Ale jedním z hlavních cílů Chandrayaanu-3 je lov vody. Vědci tvrdí, že obrovské krátery v oblasti jižního pólu, které jsou trvale ve stínu, zadržují led, který by mohl v budoucnu podporovat lidské osídlení na Měsíci.
Mohl by být také použit pro zásobování pohonných hmot pro kosmické lodě mířící na Mars a do dalších vzdálených destinací.
Ve středu přistání předcházely napjaté okamžiky, když lander zahájil nejistý sestup. Rychlost landeru se postupně snižovala z 1,68 km za sekundu na téměř nulu, což mu umožnilo měkké přistání na měsíčním povrchu.
Moment národní hrdosti
Lidé z celé země sledovali ve středu přistání. Samotný živý přenos na YouTube sledovalo téměř 7 milionů lidí. Modlitby se také konaly na místech bohoslužeb a školy pořádaly pro studenty živé promítání.
Kromě posílení postavení Indie jako vesmírné velmoci a její pověsti nákladově konkurenceschopného vesmírného inženýrství je přistání také vnímáno jako významný moment národní hrdosti.
Historický okamžik byl po celé zemi přivítán oslavami. Premiér Narendra Modi řekl „Indie je nyní na Měsíci“ a „dosáhli jsme tam, kam žádná jiná země nemohla“.
K přistání došlo jen pár dní poté, co se ruská kosmická loď Luna-25 vymkla kontrole a zřítila se na Měsíc. Havárie také zaměřila pozornost na obtížný terén oblasti jižního pólu, kde je povrch „velmi nerovný“ a „plný kráterů a balvanů“.
První indická lunární mise, která se tam v roce 2019 pokusila o přistání, byla neúspěšná. Její lander a rover byly zničeny, ačkoli její orbiter přežil. I dnes pokračuje v kroužení kolem Měsíce a pomáhá přistávacímu modulu Vikram odesílat snímky a data na Zemi k analýze.
