Politické kampaně často spoléhají na šíření strachu. Lidé se prý v časech ohrožení víc kloní ke konzervativním postojům. Nový výzkum amerických psychologů ale ukazuje, že hlavním hybatelem těchto změn není strach, ale hněv.
Tým vedený Alanem Lambertem z Washingtonské univerzity provedl tři experimenty s více než dvěma tisíci účastníky. Ukázalo se, že po připomenutí teroristického útoku lidé častěji podporovali „tvrdší“ politiky, bez ohledu na jejich stranickou příslušnost. Klíčovou roli přitom nehrál strach z ohrožení, ale hněv – potřeba potrestat viníky a chránit vlastní skupinu.
Podle výzkumu se tento posun týká jen konkrétních hrozeb. Například hněv kvůli terorismu ovlivní postoje k vojenským zásahům, ale ne k otázkám jako jsou potraty nebo ekonomická politika.
Zajímavé je, že v jiných situacích může hněv posunout lidi i směrem doleva. Když se například ohrožení týká oblastí, kde jsou liberálové vnímáni jako kompetentnější, třeba zdravotnictví nebo životní prostředí, hněv může posílit právě liberální názory.
Lambert dodává, že chce dál zkoumat, zda různé typy hrozeb mohou lidi spíše utvrdit v jejich původních postojích. V takovém případě by se liberálové stávali ještě liberálnějšími a konzervativci ještě konzervativnějšími.
