ZprávyHizballáh útočil na Izrael stovkami raket, označil to za první fázi odvety

Hizballáh útočil na Izrael stovkami raket, označil to za první fázi odvety

Libanonské militantní hnutí Hizballáh dnes časně ráno vypálilo na Izrael několik stovek raket, když předtím izraelská armáda zasáhla podle svého vyjádření tisíce cílů Hizballáhu na jihu Libanonu. Izraelská armáda tvrdí, že šlo o preventivní operaci s cílem odvrátit chystaný útok Hizballáhu. Ten uvedl, že udeřil v odvetě za červencové zabití svého vysoce postaveného velitele v Bejrútu Izraelem a že první fáze odvety skončila.

Izraelská armáda pokračuje v ostřelování jižního Libanonu. Informace o zraněných či škodách nejsou jasné. Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že při izraelských úderech dnes na jihu Libanonu zemřeli tři lidé.

„Dnes ráno jsme odhalili přípravy útoku Hizballáhu na Izrael. Po konzultaci s ministrem obrany a náčelníkem generálního štábu jsme dali pokyn armádě, aby jednala proaktivně a tuto hrozbu odvrátila,“ řekl dnes na jednání vlády izraelský premiér Benjamin Netanjahu, kterého citoval deník Haarec.

Americký prezident Joe Biden požádal vysoké představitele Spojených států, aby byli kvůli útoku Hizballáhu na Izrael v neustálém kontaktu se židovským státem. O situaci jednají ministři obrany USA a Izraele Lloyd Austin a Joav Galant.

Izraelská armáda uvedla, že při preventivních úderech krátce před pátou hodinou ranní přibližně stovka jejích stíhaček zasáhla v jižním Libanonu tisíce odpalovacích zařízení Hizballáhu, která byla připravena k palbě na severní a střední Izrael. Izraelský ministr obrany Joav Galant v zemi vyhlásil na 48 hodin stav nouze.

Libanonské hnutí tvrdí, že vypálilo na sever Izraele více než 320 raket a že zasáhlo 11 izraelských vojenských základen, což Izrael nepotvrdil. Uvedl ale, že Hizballáh zřejmě cílil na budovy izraelské vojenské rozvědky a tajné služby Mossad ve středním Izraeli. Izraelská armáda uvádí, že Hizballáh vyslal ráno na sever Izraele 210 raket a zhruba 20 dronů. Některé zachytila izraelská protivzdušná obrana, další spadly do neobydlených oblastí.

Izrael a Hizballáh vedly v minulosti několik válek. Libanonské hnutí vzniklo v roce 1982, kdy Izrael ve snaze zničit palestinské hnutí odporu vpadl do Libanonu a okupoval téměř polovinu země. Cílem Hizballáhu bylo tehdy vypudit izraelské jednotky, které odešly až v roce 2000. Ani pak napětí neskončilo a v létě 2006 vyústilo v měsíční válku. I poté se Hizballáh a izraelská armáda přes hranici ostřelovaly. Tyto boje výrazně zesílily loni po teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října.

Od loňského října se Hizballáh, který je spojencem Hamásu, a izraelská armáda na hranici ostřelují téměř denně. Podle serveru The Times of Israel (ToI) si tyto akce vyžádaly na izraelské straně smrt 26 civilistů a 19 vojáků, zatímco v Libanonu zemřely desítky civilistů. Hizballáh uvádí, že při nich zahynulo na 430 jeho členů, zejména v Libanonu, ale také v Sýrii, a rovněž na 70 členů skupin spřízněných s Hizballáhem.

Nebezpečí otevřené války Izraele s Hizballáhem se zvýšilo koncem července, kdy Izrael na předměstí Bejrútu zabil vysokého velitele libanonského hnutí Fuáda Šukra. Den na to byl v Teheránu, zřejmě rovněž Izraelem, zabit politický lídr Hamásu Ismáíl Haníja, což dále zesílilo obavy z války v regionu.

Hizballáh dnes oznámil, že první fáze odvety za Šukrovu smrt skončila. Na 17:00 je k situaci ohlášen projev lídra Hizballáhu Hasana Nasralláha. Mimořádně dnes o situaci jednaly také vlády Izraele a Libanonu.

Navzdory dnešním izraelsko-libanonským útokům budou zřejmě pokračovat v Káhiře jednání o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění rukojmích, které Hamás zadržuje od loňského října. Server ToI s odvoláním na izraelské činitele informoval, že do Káhiry dnes míří izraelský vyjednávací tým v čele s šéfem Mossadu Davidem Barneou a ředitelem bezpečnostní služby Šin Bet Ronenem Barem. Zástupci Hamásu byli v Káhiře v sobotu. Izrael a Hamás jednají nepřímo za zprostředkování Egypta, Kataru a Spojených států.

Doporučujeme

Miliardy pro těžaře, hrozba pro planetu. Trump ruší Bidenovy regulace

Americký prezident Donald Trump oznámil další zásadní obrat v ekologické politice Spojených států. Jeho administrativa plánuje výrazně zmírnit pravidla omezující úniky metanu při těžbě ropy a zemního plynu. Energetickým společnostem má opatření ušetřit desítky miliard dolarů, podle ekologických organizací však povede k většímu znečištění ovzduší a prohloubení klimatických změn.

Filip Hronek rozhodl o výhře Vancouveru a ukončil sérii deseti porážek

Český obránce Filip Hronek se stal hlavním hrdinou dramatického utkání NHL mezi Vancouverem a Anaheimem. V prodloužení rozhodl o vítězství Canucks 6:5 a ukončil jejich sérii deseti porážek. Vancouver přitom ještě v závěru třetí třetiny ztrácel tři góly. Hronek navíc přidal asistenci a překonal českého brankáře Lukáše Dostála. V dalším utkání se střelecky prosadil také Pavel Zacha, Boston však na Carolinu nestačil.

Účet za válku s Íránem je astronomický. Americe mizí miliardy před očima

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se pořádně prodražuje. Americká armáda za konflikt do poloviny října utratila nejméně 47,1 miliardy dolarů (více než bilion korun), přičemž konečný účet může být ještě vyšší. Prezident Donald Trump mezitím prohlašuje, že boje ukončí, kdykoliv se rozhodne. Podmínkou však zůstává, aby Teherán nikdy nezískal jadernou zbraň.

KOMENTÁŘ: Fed jen pár dní před volbami v USA rozhoduje o sazbách. Splní Trumpovi přání?

Americká centrální banka ve středu rozhoduje o úrokových sazbách – citlivé rozhodnutí tedy oznámí jen pár dní před napjatými volbami do Kongresu. Očekává se, že Fed nechá sazby beze změny. Mohlo by se tak zdát, že Kevin Warsh nechce před hlasováním přilévat olej do ohně.

Bolsonaro po prohraných volbách uprchl z Brazílie. Dostane víza v USA

Brazilský senátor Flávio Bolsonaro po překvapivé porážce v prezidentských volbách opustil zemi a zamířil do Spojených států. Učinil tak navzdory rozhodnutí nejvyššího soudu, který mu nařídil odevzdat cestovní pasy kvůli vyšetřování podezření z praní špinavých peněz. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že Bolsonarovi a jeho rodině umožní vstup do USA.

Trump tvrdí, že zakáže pojem umělá inteligence, trvá na super inteligenci

Americký prezident Donald Trump dnes oznámil, že zakáže v dokumentech používat slovní spojení umělá inteligence (AI), neboť trvá na svém označení super inteligence, které pokládá za mnohem přesnější. Šéf Bílého domu o záměru vymáhat změnu ustáleného názvu napsal na své sociální síti Truth Social.

Netanjahu po volbách vyzval k vytvoření silné pravicové vlády

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v povolebním projevu vyzval k vytvoření silné pravicové vlády. Zároveň podle médií v noci na dnešek prohlásil, že Izraeli nelze vládnout s podporou izraelských Arabů, jejichž strany v parlamentních volbách podle odhadů posílily. Kompletní výsledky zatím nejsou k dispozici, podle aktualizovaných průzkumů od volebních místností bude zřejmě poměr sil vyrovnaný a parlamentní většinu nezíská vládní ani opoziční blok.

Krvavé střety v Jižním Súdánu. Při tzv. nájezdech na dobytek zemřelo nejméně 72 lidí

Nejméně 72 lidí přišlo o život při násilných střetech mezi komunitami v jihosúdánském státě Warrap. Útoky, jejichž cílem byly především krádeže dobytka, provázelo také vypalování domů. Tragédie je dalším příkladem dlouhodobého násilí, které sužuje nejmladší stát světa v době příprav na historicky první prezidentské volby.

Lídři Finska a Norska jednali s Putinem a Zelenským o možnostech ukončení války

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář. Hovor potvrdil mluvčí Kremlu. Dvojice severských lídrů následně o obsahu telefonátu informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Japonsko stojí před historickým zlomem. Po 14 letech se chystá zásadní obrat

Japonská centrální banka stojí před zásadní změnou měnové politiky. Po téměř čtrnácti letech úsilí o dosažení dvouprocentní inflace by už tento týden mohla oznámit splnění svého dlouhodobého cíle. Úrokové sazby zatím pravděpodobně ponechá beze změny, analytici však očekávají další zvýšení v prosinci nebo lednu. Rozhodování komplikují rostoucí ceny energií, slabý jen i napětí na dluhopisových trzích.

Mladé manty nacházejí bezpečí u pobřeží

Mladé manty obrovské tráví první roky života v mělkých pobřežních vodách, kde nacházejí potravu a ochranu před predátory. Teprve v dospělosti se vydávají na dlouhé cesty otevřeným oceánem. Nový výzkum ze Střední Ameriky ukázal, jak výrazně se jejich chování s věkem mění a proč je ochrana pobřežních oblastí důležitá pro jejich přežití.

Demolice, vysídlování a mučení. OSN varuje před etnickými čistkami na Západním břehu

Izraelská vojenská operace ve městě Hebron na okupovaném Západním břehu Jordánu vyvolala ostrou reakci Organizace spojených národů (OSN). Její představitelé varují před nuceným vysídlováním Palestinců a rostoucím rizikem etnických čistek. Nezávislá vyšetřovací komise OSN navíc obvinila Izrael ze zločinů proti lidskosti, včetně vyhlazování a mučení. Izraelská vláda obvinění odmítá a své kroky označuje za nezbytná bezpečnostní opatření.

Katoličtí biskupové litují modlitby s Trumpem v Bílém domě. Mluví o politickém zneužití

Společná modlitba s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě vyvolala mezi katolickými duchovními nečekanou bouři. Dva biskupové, kteří se setkání v Oválné pracovně zúčastnili, nyní veřejně vyjadřují lítost. Tvrdí, že Bílý dům jejich návštěvu využil k politickým účelům těsně před volbami do Kongresu. Zveřejněné záběry totiž podle kritiků vytvářejí dojem, že církev prezidenta podporuje.

Francouzská vláda po protestech chce nahradit systém přijímání na vysoké školy

Francouzská vláda se dnes zavázala, že v roce 2028 upraví národní on-line platformu pro přijímací řízení. Podle francouzského listu Le Monde to dnes oznámil ministr vysokého školství Philippe Baptiste. Vláda tak reaguje na týdny protestů středoškoláků a studentů, kteří kritizují mimo jiné netransparentní podmínky přijímacího procesu a nerovný přístup ke studiu. Podle odborů jsou ústupky vlády sice vítané, ale nedostatečné.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama