ZprávyHizballáh útočil na Izrael stovkami raket, označil to za první fázi odvety

Hizballáh útočil na Izrael stovkami raket, označil to za první fázi odvety

Libanonské militantní hnutí Hizballáh dnes časně ráno vypálilo na Izrael několik stovek raket, když předtím izraelská armáda zasáhla podle svého vyjádření tisíce cílů Hizballáhu na jihu Libanonu. Izraelská armáda tvrdí, že šlo o preventivní operaci s cílem odvrátit chystaný útok Hizballáhu. Ten uvedl, že udeřil v odvetě za červencové zabití svého vysoce postaveného velitele v Bejrútu Izraelem a že první fáze odvety skončila.

Izraelská armáda pokračuje v ostřelování jižního Libanonu. Informace o zraněných či škodách nejsou jasné. Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že při izraelských úderech dnes na jihu Libanonu zemřeli tři lidé.

„Dnes ráno jsme odhalili přípravy útoku Hizballáhu na Izrael. Po konzultaci s ministrem obrany a náčelníkem generálního štábu jsme dali pokyn armádě, aby jednala proaktivně a tuto hrozbu odvrátila,“ řekl dnes na jednání vlády izraelský premiér Benjamin Netanjahu, kterého citoval deník Haarec.

Americký prezident Joe Biden požádal vysoké představitele Spojených států, aby byli kvůli útoku Hizballáhu na Izrael v neustálém kontaktu se židovským státem. O situaci jednají ministři obrany USA a Izraele Lloyd Austin a Joav Galant.

Izraelská armáda uvedla, že při preventivních úderech krátce před pátou hodinou ranní přibližně stovka jejích stíhaček zasáhla v jižním Libanonu tisíce odpalovacích zařízení Hizballáhu, která byla připravena k palbě na severní a střední Izrael. Izraelský ministr obrany Joav Galant v zemi vyhlásil na 48 hodin stav nouze.

Libanonské hnutí tvrdí, že vypálilo na sever Izraele více než 320 raket a že zasáhlo 11 izraelských vojenských základen, což Izrael nepotvrdil. Uvedl ale, že Hizballáh zřejmě cílil na budovy izraelské vojenské rozvědky a tajné služby Mossad ve středním Izraeli. Izraelská armáda uvádí, že Hizballáh vyslal ráno na sever Izraele 210 raket a zhruba 20 dronů. Některé zachytila izraelská protivzdušná obrana, další spadly do neobydlených oblastí.

Izrael a Hizballáh vedly v minulosti několik válek. Libanonské hnutí vzniklo v roce 1982, kdy Izrael ve snaze zničit palestinské hnutí odporu vpadl do Libanonu a okupoval téměř polovinu země. Cílem Hizballáhu bylo tehdy vypudit izraelské jednotky, které odešly až v roce 2000. Ani pak napětí neskončilo a v létě 2006 vyústilo v měsíční válku. I poté se Hizballáh a izraelská armáda přes hranici ostřelovaly. Tyto boje výrazně zesílily loni po teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října.

Od loňského října se Hizballáh, který je spojencem Hamásu, a izraelská armáda na hranici ostřelují téměř denně. Podle serveru The Times of Israel (ToI) si tyto akce vyžádaly na izraelské straně smrt 26 civilistů a 19 vojáků, zatímco v Libanonu zemřely desítky civilistů. Hizballáh uvádí, že při nich zahynulo na 430 jeho členů, zejména v Libanonu, ale také v Sýrii, a rovněž na 70 členů skupin spřízněných s Hizballáhem.

Nebezpečí otevřené války Izraele s Hizballáhem se zvýšilo koncem července, kdy Izrael na předměstí Bejrútu zabil vysokého velitele libanonského hnutí Fuáda Šukra. Den na to byl v Teheránu, zřejmě rovněž Izraelem, zabit politický lídr Hamásu Ismáíl Haníja, což dále zesílilo obavy z války v regionu.

Hizballáh dnes oznámil, že první fáze odvety za Šukrovu smrt skončila. Na 17:00 je k situaci ohlášen projev lídra Hizballáhu Hasana Nasralláha. Mimořádně dnes o situaci jednaly také vlády Izraele a Libanonu.

Navzdory dnešním izraelsko-libanonským útokům budou zřejmě pokračovat v Káhiře jednání o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění rukojmích, které Hamás zadržuje od loňského října. Server ToI s odvoláním na izraelské činitele informoval, že do Káhiry dnes míří izraelský vyjednávací tým v čele s šéfem Mossadu Davidem Barneou a ředitelem bezpečnostní služby Šin Bet Ronenem Barem. Zástupci Hamásu byli v Káhiře v sobotu. Izrael a Hamás jednají nepřímo za zprostředkování Egypta, Kataru a Spojených států.

Doporučujeme

Merz označil Rusko za obrovskou hrozbu, varoval také před extremisty

Německo čelí tlaku extremistických stran i zahraničních nepřátel, prohlásil kancléř Friedrich Merz na sjezdu bavorské Křesťanskosociální unie. Rusko podle něj představuje obrovskou hrozbu a každý den se snaží zemi destabilizovat.

Ptáci pomáhají udržovat ekosystémy díky přenosu živin

Pro fungování přírodních ekosystémů mají ptáci zásadní význam. Přenášejí živiny mezi pevninou a vodou, podporují růst rostlin a pomáhají udržovat korálové útesy. Nový výzkum ukazuje, že úbytek ptačích populací může ovlivnit úrodnost půdy i schopnost přírody ukládat uhlík.

Tajfun Champi na Tchaj-wanu zabil jednoho člověka a stovky dalších zranil

Tajfun Champi si na Tchaj-wanu vyžádal jeden lidský život a zranil 527 lidí. Silný vítr vyvracel stromy, poškozoval budovy a připravil o elektřinu více než 288 000 domácností.

Rusko tvrdí, že zasáhlo přístav Čornomorsk a nákladní loď

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho drony zasáhly ukrajinskou přístavní infrastrukturu a nákladní loď plující do Oděsy. Moskva své tvrzení nedoložila a ukrajinská strana zásah plavidla ani případné škody zatím nepotvrdila.

Počet obětí střelby v jordánském kostele stoupl na osm

Počet obětí páteční střelby v řeckém pravoslavném kostele na jihu Jordánska vzrostl na osm. Více než tři desítky lidí utrpěly zranění a bezpečnostní složky po útočnících nadále pátrají.

Kim Čong-un dorazil na neohlášenou návštěvu Číny, uvedl Jonhap

Severokorejský vůdce Kim Čong-un podle jihokorejských zdrojů dorazil do čínského pohraničního města Tan-tung. Do země měl přicestovat přes nový silniční most spojující Čínu se Severní Koreou. Peking ani Pchjongjang zatím návštěvu oficiálně nepotvrdily.

Carrie slaví úspěch. Prime Video potvrdilo druhou řadu

Nový hororový seriál Carrie se dočká pokračování. Streamovací služba Prime Video potvrdila druhou řadu pouhé dva týdny po premiéře prvních osmi epizod. Moderní adaptace slavného románu Stephena Kinga se podle údajů společnosti dostala na první místo sledovanosti ve více než stovce zemí. Tvůrce seriálu Mike Flanagan navíc slibuje, že příběh šikanované dívky bude pokračovat daleko za událostmi známými z původní knihy.

Nepál po záplavách potřebuje miliardy dolarů. OSN mu zatím vyčlenila jen 20 milionů

Nepál získal příslib pomoci z mezinárodního klimatického fondu, peníze však pokryjí jen zlomek škod po srpnových záplavách. Fond pro řešení ztrát a škod vyčlenil 20 milionů dolarů, zatímco země odhaduje náklady na obnovu na více než 4,7 miliardy. Katastrofa si vyžádala přibližně 1 500 mrtvých a tisíce lidí se stále pohřešují.

Bílý dům oznámil dohodu o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou u města Olešky

Manželka amerického prezidenta Melania Trumpová zprostředkovala podle vyjádření Bílého domu dohodu o dočasném příměří mezi Ruskem a Ukrajinou u města Olešky. Příměří podle amerických úřadů začne 29. října a umožní dopravu humanitární pomoci do města a také evakuaci civilistů. Zástupci obou bojujících stran se zatím k informaci o příměří nevyjádřili.

Nejméně jeden mrtvý po střelbě ve Francii. Útok šetří protiteroristická jednotka

Při střelbě ve francouzském městě Trappes jihozápadně od Paříže zemřel jeden člověk a nejméně čtyři další utrpěli zranění. Policie incident vyšetřuje jako možný teroristický čin. Podezřelého 39letého muže zadržela a umístila do vazby, oznámila francouzská vláda.

Ukrajina hlásí ruské útoky na města i elektrárnu, jeden člověk zahynul

Ukrajinské úřady hlásí zraněné po nočních ruských vzdušných útocích v Dněpropetrovské oblasti a ve městě Sumy. Terčem úderů se stala také tepelná elektrárna, což si vyžádalo přerušení výroby energie, uvedla dnes ráno ukrajinská energetická společnost DTEK. Rusko oznámilo útoky na ukrajinský přístav Vylkove, loď v Černém moři a železniční depo v Poltavské oblasti. Odpoledne Rusové zasáhli také severoukrajinský Černihiv, kde jeden člověk zahynul.

Finská vláda udělila licenci na provoz prvního trvalého jaderného úložiště světa

Finská vláda udělila firmě Posiva povolení k provozu prvního trvalého úložiště vyhořelého jaderného paliva na světě. Ve čtvrtek o tom informovala tato společnost, která má zřízení a správu zařízení na starosti. Stalo se tak 22 let po začátku stavby vyhloubené v žulovém masivu asi 450 metrů pod povrchem.

Francie si půjčuje nejdráže za 24 let. Investoři se obávají další dluhové krize

Francouzské státní dluhopisy se dostaly pod největší tlak za více než dvě desetiletí. Výnos desetiletých dluhopisů ve čtvrtek vystoupal až na 5,14 procenta, nejvýše od roku 2002. Investoři ztrácejí důvěru ve schopnost země ozdravit veřejné finance. Situaci zhoršují politická nejistota, protivládní protesty i obavy z dalšího růstu cen energií.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama