ZprávyHizballáh útočil na Izrael stovkami raket, označil to za první fázi odvety

Hizballáh útočil na Izrael stovkami raket, označil to za první fázi odvety

Libanonské militantní hnutí Hizballáh dnes časně ráno vypálilo na Izrael několik stovek raket, když předtím izraelská armáda zasáhla podle svého vyjádření tisíce cílů Hizballáhu na jihu Libanonu. Izraelská armáda tvrdí, že šlo o preventivní operaci s cílem odvrátit chystaný útok Hizballáhu. Ten uvedl, že udeřil v odvetě za červencové zabití svého vysoce postaveného velitele v Bejrútu Izraelem a že první fáze odvety skončila.

Izraelská armáda pokračuje v ostřelování jižního Libanonu. Informace o zraněných či škodách nejsou jasné. Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že při izraelských úderech dnes na jihu Libanonu zemřeli tři lidé.

„Dnes ráno jsme odhalili přípravy útoku Hizballáhu na Izrael. Po konzultaci s ministrem obrany a náčelníkem generálního štábu jsme dali pokyn armádě, aby jednala proaktivně a tuto hrozbu odvrátila,“ řekl dnes na jednání vlády izraelský premiér Benjamin Netanjahu, kterého citoval deník Haarec.

Americký prezident Joe Biden požádal vysoké představitele Spojených států, aby byli kvůli útoku Hizballáhu na Izrael v neustálém kontaktu se židovským státem. O situaci jednají ministři obrany USA a Izraele Lloyd Austin a Joav Galant.

Izraelská armáda uvedla, že při preventivních úderech krátce před pátou hodinou ranní přibližně stovka jejích stíhaček zasáhla v jižním Libanonu tisíce odpalovacích zařízení Hizballáhu, která byla připravena k palbě na severní a střední Izrael. Izraelský ministr obrany Joav Galant v zemi vyhlásil na 48 hodin stav nouze.

Libanonské hnutí tvrdí, že vypálilo na sever Izraele více než 320 raket a že zasáhlo 11 izraelských vojenských základen, což Izrael nepotvrdil. Uvedl ale, že Hizballáh zřejmě cílil na budovy izraelské vojenské rozvědky a tajné služby Mossad ve středním Izraeli. Izraelská armáda uvádí, že Hizballáh vyslal ráno na sever Izraele 210 raket a zhruba 20 dronů. Některé zachytila izraelská protivzdušná obrana, další spadly do neobydlených oblastí.

Izrael a Hizballáh vedly v minulosti několik válek. Libanonské hnutí vzniklo v roce 1982, kdy Izrael ve snaze zničit palestinské hnutí odporu vpadl do Libanonu a okupoval téměř polovinu země. Cílem Hizballáhu bylo tehdy vypudit izraelské jednotky, které odešly až v roce 2000. Ani pak napětí neskončilo a v létě 2006 vyústilo v měsíční válku. I poté se Hizballáh a izraelská armáda přes hranici ostřelovaly. Tyto boje výrazně zesílily loni po teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října.

Od loňského října se Hizballáh, který je spojencem Hamásu, a izraelská armáda na hranici ostřelují téměř denně. Podle serveru The Times of Israel (ToI) si tyto akce vyžádaly na izraelské straně smrt 26 civilistů a 19 vojáků, zatímco v Libanonu zemřely desítky civilistů. Hizballáh uvádí, že při nich zahynulo na 430 jeho členů, zejména v Libanonu, ale také v Sýrii, a rovněž na 70 členů skupin spřízněných s Hizballáhem.

Nebezpečí otevřené války Izraele s Hizballáhem se zvýšilo koncem července, kdy Izrael na předměstí Bejrútu zabil vysokého velitele libanonského hnutí Fuáda Šukra. Den na to byl v Teheránu, zřejmě rovněž Izraelem, zabit politický lídr Hamásu Ismáíl Haníja, což dále zesílilo obavy z války v regionu.

Hizballáh dnes oznámil, že první fáze odvety za Šukrovu smrt skončila. Na 17:00 je k situaci ohlášen projev lídra Hizballáhu Hasana Nasralláha. Mimořádně dnes o situaci jednaly také vlády Izraele a Libanonu.

Navzdory dnešním izraelsko-libanonským útokům budou zřejmě pokračovat v Káhiře jednání o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění rukojmích, které Hamás zadržuje od loňského října. Server ToI s odvoláním na izraelské činitele informoval, že do Káhiry dnes míří izraelský vyjednávací tým v čele s šéfem Mossadu Davidem Barneou a ředitelem bezpečnostní služby Šin Bet Ronenem Barem. Zástupci Hamásu byli v Káhiře v sobotu. Izrael a Hamás jednají nepřímo za zprostředkování Egypta, Kataru a Spojených států.

Doporučujeme

Ruské útoky na Ukrajině zabily nejméně devět lidí, Polsko kvůli náletům vyslalo stíhačky

Nejméně tři lidi připravil o život a dalších šest osob zranil ruský útok během noci na dnešek na výrobní závod a sklad u města Obuchiv v Kyjevské oblasti, informovali záchranáři z ukrajinské služby pro mimořádné situace (DSNS). Další tři lidi zabil a čtyři zranil ruský dron, který u obce Čabany poblíž metropole zaútočil na auta u nákupního střediska u dálnice spojující Kyjev s Oděsou, oznámila ukrajinská prokuratura. Jednu oběť a šest raněných si vyžádal útok ruského dronu na čerpací stanici na rozhraní Kyjeva a Kyjevské oblasti, uvedl starosta Vitalij Kličko.

Bouře jsou stále ničivější. Které části světa jsou nejohroženější?

Bouře na celém světě nabírají na síle, mění své obvyklé trasy a ohrožují stále více lidí. Podle nejnovější zprávy WorldRiskReport za jejich rostoucí ničivostí stojí především klimatické změny způsobené lidskou činností. Vědci upozorňují, že extrémní počasí zasahuje i oblasti, kterým se podobné katastrofy dosud vyhýbaly. Zvláště zranitelné přitom zůstávají chudší země, které mají omezené možnosti ochrany obyvatel.

Kallas: Rusko nevítězí na bojišti, stupňuje proto hybridní útoky

Rusko podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallas na bojišti na Ukrajině nevítězí, a ruský prezident Vladimir Putin proto místo toho bezostyšně útočí na civilisty a stupňuje hybridní útoky v Evropě. Kallas to dnes uvedla ve svém projevu k europoslancům na plenárním zasedání ve Štrasburku. Podle ní je zapotřebí silná a jednotná evropská reakce.

Tvůrci Koralíny chystají velkolepou fantasy. Na filmu Wildwood pracovali sedm let

Studio LAIKA, které stojí za animovanými filmy Koralína a svět za tajnými dveřmi nebo Kubo a kouzelný meč, dokončilo svůj dosud nejrozsáhlejší projekt. Fantasy dobrodružství Wildwood: Tajemství zakázaného lesa vznikalo sedm let a podílelo se na něm více než tisíc lidí. Film vytvořený technikou loutkové animace dorazí do českých kin 29. října, první předpremiéry však začnou už tento pátek.

Evropou se valí vlna hněvu. Násilné protesty rozdmíchala ekonomická frustrace

Evropou se šíří vlna protestů proti drahému bydlení, rostoucím životním nákladům a zhoršujícím se veřejným službám. O víkendu vyšly do ulic statisíce lidí, přičemž nejbouřlivější demonstrace zažila Francie. Nespokojenost se však projevila také v Itálii, Španělsku, Portugalsku, Belgii či Albánii. Ekonomové varují, že vlády mají kvůli vysokému zadlužení stále méně možností, jak obyvatelům ulevit.

Policie v Lisabonu a Portu vyklidila tábory protestující proti krizi bydlení

Policie v Lisabonu a Portu dnes časně ráno donutila několik stovek lidí opustit dvě náměstí, kde v předchozích dnech postavili stany, aby tak protestovali proti krizi bydlení. Zatčeno bylo několik desítek lidí, informovala agentura AFP. Asi stovka demonstrujících už avizovala, že protestní tábor v portugalské metropoli obnoví.

Korálové útesy produkují při rozmnožování triliony vajíček

Korálové útesy v Indickém a Tichém oceánu mají obrovskou schopnost rozmnožování. Během jediného období mohou koráli vyprodukovat přibližně 3,5 trilionu vajíček. Nový výzkum ukazuje, které druhy mají největší podíl na obnově útesů a proč je jejich ochrana zásadní pro budoucnost mořských ekosystémů.

Trumpovi zmocněnci mají v Oslu jednat se Zelenským o válce na Ukrajině

Zvláštní zmocněnci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner dnes budou v Oslu jednat o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámila norská vláda. Do Osla dnes přicestuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Havlíček připustil zastropování cen elektřiny. Česko chce pomoc od EU

Česko společně s dalšími zeměmi visegrádské čtyřky žádá Evropskou unii o dočasnou výjimku, která by umožnila využít evropské fondy na podporu průmyslových podniků zasažených vysokými cenami energií. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček zároveň připustil, že pokud elektřina dál zdraží, vláda by mohla přistoupit k zastropování cen u výrobců i obchodníků.

Zelenskyj obvinil USA z blokování raket pro Ukrajinu. Trump se do něj ostře pustil

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Spojené státy z úmyslného zdržování dodávek raket protivzdušné obrany Patriot. Zbraně, které už zaplatily evropské země, podle něj čekají pouze na americký souhlas. Napětí mezi Kyjevem a Washingtonem navíc prohlubují spory o sdílení zpravodajských informací. Americký prezident Donald Trump mezitím zpochybnil Zelenského schopnost vyjednávat o míru.

Ukrajinské drony útočily v Rusku, zřejmě na stanici ropovodu Družba

Ukrajinské drony zasáhly v ruské Tambovské oblasti blíže neupřesněný podnik, ve kterém vypukl požár, oznámil dnes gubernátor regionu Jevgenij Pervyšov. Podle zpráv na sociálních sítích se terčem stala přečerpávací stanice Nikolskoje, která je součástí ropovodu Družba, uvedl server BBC News. Ukrajina se k těmto zprávám zatím nevyjádřila.

Útok dronů na tržiště v oblasti Abyei nepřežilo nejméně 73 lidí

Nejméně 73 lidí zabily v pondělí drony na tržišti v oblasti Abyei mezi Súdánem a Jižním Súdánem. Agentuře Reuters to řekl místní dočasný ministr informací Yohana Akol Ngor, podle něhož za útokem stála súdánská armáda. Tvrzení ale podle agentury ničím nedoložil. Region Abyei si nárokují Súdán i Jižní Súdán.

Paříž a další francouzská města zavedly noční zákaz vycházení. Policie přiznala selhání

Francie po víkendové vlně násilností zavádí v několika městech noční zákazy vycházení. Nepokoje, při nichž demonstranti zapalovali budovy a rabovali obchody, přiměly vládu k mimořádným opatřením. Policie přiznala, že v některých městech ztratila kontrolu. Zadrženo bylo přes 2 500 lidí a škody dosahují stovek milionů eur.

Nechali vyhladovět 190 dětí. Keňský vůdce sekty byl uznán vinným z vraždy

Více než 400 těl v mělkých hrobech, děti umírající hlady a náboženský vůdce, který svým následovníkům sliboval cestu do nebe. Keňský soud v pondělí 19. října uznal kazatele Paula Mackenzieho a dalších 28 členů jeho sekty vinnými z vraždy 191 lidí, z nichž 190 byly děti. Jeden z nejotřesnějších případů náboženského extremismu posledních let tak dospěl k zásadnímu verdiktu.

Japonsko vyslalo sondu k Marsu. Jako první chce přivézt na Zemi vzorky z jeho měsíce

Japonsko úspěšně zahájilo mimořádnou vesmírnou misi. Sonda MMX v úterý 20. října odstartovala směrem k Marsu, kde má prozkoumat jeho dva měsíce a odebrat vzorky z povrchu Phobosu. Pokud vše půjde podle plánu, v roce 2031 je dopraví zpět na Zemi. Vědci tak vůbec poprvé získají materiál přivezený z jednoho z měsíců rudé planety.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama