ZprávyHizballáh útočil na Izrael stovkami raket, označil to za první fázi odvety

Hizballáh útočil na Izrael stovkami raket, označil to za první fázi odvety

Libanonské militantní hnutí Hizballáh dnes časně ráno vypálilo na Izrael několik stovek raket, když předtím izraelská armáda zasáhla podle svého vyjádření tisíce cílů Hizballáhu na jihu Libanonu. Izraelská armáda tvrdí, že šlo o preventivní operaci s cílem odvrátit chystaný útok Hizballáhu. Ten uvedl, že udeřil v odvetě za červencové zabití svého vysoce postaveného velitele v Bejrútu Izraelem a že první fáze odvety skončila.

Izraelská armáda pokračuje v ostřelování jižního Libanonu. Informace o zraněných či škodách nejsou jasné. Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že při izraelských úderech dnes na jihu Libanonu zemřeli tři lidé.

„Dnes ráno jsme odhalili přípravy útoku Hizballáhu na Izrael. Po konzultaci s ministrem obrany a náčelníkem generálního štábu jsme dali pokyn armádě, aby jednala proaktivně a tuto hrozbu odvrátila,“ řekl dnes na jednání vlády izraelský premiér Benjamin Netanjahu, kterého citoval deník Haarec.

Americký prezident Joe Biden požádal vysoké představitele Spojených států, aby byli kvůli útoku Hizballáhu na Izrael v neustálém kontaktu se židovským státem. O situaci jednají ministři obrany USA a Izraele Lloyd Austin a Joav Galant.

Izraelská armáda uvedla, že při preventivních úderech krátce před pátou hodinou ranní přibližně stovka jejích stíhaček zasáhla v jižním Libanonu tisíce odpalovacích zařízení Hizballáhu, která byla připravena k palbě na severní a střední Izrael. Izraelský ministr obrany Joav Galant v zemi vyhlásil na 48 hodin stav nouze.

Libanonské hnutí tvrdí, že vypálilo na sever Izraele více než 320 raket a že zasáhlo 11 izraelských vojenských základen, což Izrael nepotvrdil. Uvedl ale, že Hizballáh zřejmě cílil na budovy izraelské vojenské rozvědky a tajné služby Mossad ve středním Izraeli. Izraelská armáda uvádí, že Hizballáh vyslal ráno na sever Izraele 210 raket a zhruba 20 dronů. Některé zachytila izraelská protivzdušná obrana, další spadly do neobydlených oblastí.

Izrael a Hizballáh vedly v minulosti několik válek. Libanonské hnutí vzniklo v roce 1982, kdy Izrael ve snaze zničit palestinské hnutí odporu vpadl do Libanonu a okupoval téměř polovinu země. Cílem Hizballáhu bylo tehdy vypudit izraelské jednotky, které odešly až v roce 2000. Ani pak napětí neskončilo a v létě 2006 vyústilo v měsíční válku. I poté se Hizballáh a izraelská armáda přes hranici ostřelovaly. Tyto boje výrazně zesílily loni po teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října.

Od loňského října se Hizballáh, který je spojencem Hamásu, a izraelská armáda na hranici ostřelují téměř denně. Podle serveru The Times of Israel (ToI) si tyto akce vyžádaly na izraelské straně smrt 26 civilistů a 19 vojáků, zatímco v Libanonu zemřely desítky civilistů. Hizballáh uvádí, že při nich zahynulo na 430 jeho členů, zejména v Libanonu, ale také v Sýrii, a rovněž na 70 členů skupin spřízněných s Hizballáhem.

Nebezpečí otevřené války Izraele s Hizballáhem se zvýšilo koncem července, kdy Izrael na předměstí Bejrútu zabil vysokého velitele libanonského hnutí Fuáda Šukra. Den na to byl v Teheránu, zřejmě rovněž Izraelem, zabit politický lídr Hamásu Ismáíl Haníja, což dále zesílilo obavy z války v regionu.

Hizballáh dnes oznámil, že první fáze odvety za Šukrovu smrt skončila. Na 17:00 je k situaci ohlášen projev lídra Hizballáhu Hasana Nasralláha. Mimořádně dnes o situaci jednaly také vlády Izraele a Libanonu.

Navzdory dnešním izraelsko-libanonským útokům budou zřejmě pokračovat v Káhiře jednání o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění rukojmích, které Hamás zadržuje od loňského října. Server ToI s odvoláním na izraelské činitele informoval, že do Káhiry dnes míří izraelský vyjednávací tým v čele s šéfem Mossadu Davidem Barneou a ředitelem bezpečnostní služby Šin Bet Ronenem Barem. Zástupci Hamásu byli v Káhiře v sobotu. Izrael a Hamás jednají nepřímo za zprostředkování Egypta, Kataru a Spojených států.

Doporučujeme

Evropští lídři řeší budoucnost Arktidy. Roste její význam i obavy z Ruska

Arktida se rychle mění z odlehlého regionu v jednu ze strategicky důležitých oblastí Evropy. Evropští lídři se proto sešli ve finském Rovaniemi, kde řeší bezpečnost severu, rostoucí význam námořních tras i přístup ke kritickým surovinám. Do debat výrazně zasahuje také Rusko a jeho vojenská aktivita.

Trump tvrdí, že Írán chce uzavřít dohodu, ale že to závisí na USA

Americký prezident Donald Trump dnes uvedl, že Írán chce uzavřít dohodu, ale že on sám rozhodne, zda se Spojené státy opět zapojí do jednání. Napsal to na své sociální síti Truth Social.

Trump uvedl, že Ukrajina a Rusko zastaví útoky na energetické cíle

Ukrajina a Rusko souhlasily s ukončením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu, uvedl dnes americký prezident Donald Trump. Podle něj tyto útoky, nikoliv jeho válka v Íránu, vedly k nárůstu globálních cen nafty. Trump to napsal v příspěvku na své sociální síti Truth Social.

Maďarský premiér Magyar chce měnit kontroverzní zákon o ochraně dětí. Zmizí diskriminace menšin

Maďarský premiér Péter Magyar oznámil změny kontroverzního zákona o ochraně dětí, který dlouhodobě kritizuje Evropská unie i organizace na ochranu práv LGBTQ+ lidí. Novela má podle premiéra posílit ochranu nezletilých před násilným a sexuálním obsahem a zároveň odstranit diskriminační ustanovení namířená proti sexuálním menšinám.

Kanada láká světové investory. Chce rozhýbat kapitál za bilion dolarů

Kanada se snaží přilákat další zahraniční kapitál a zároveň snížit svou ekonomickou závislost na Spojených státech. Do Toronta dorazily stovky představitelů velkých investičních společností, kteří dohromady spravují aktiva za více než 120 bilionů dolarů. Vláda chce během pěti let podpořit investice za bilion kanadských dolarů.

Postup Hútíů se nedaří zastavit. Povstalci dobyli další dva ostrovy

Jemenští povstalci Hútíové nadále rychle postupují podél pobřeží Rudého moře. V pondělí dobyli další dva ostrovy. Zároveň postupují do vnitrozemí a provádějí přeshraniční útoky na Saúdskou Arábii. Tisíce Jemenců prchají ze svých domovů.

KOMENTÁŘ: Obří komplikace pro trh s ropou. Proč je v ohrožení další porce světové dodávky?

Vzkříšení války na Blízkém východě žene překotným tempem vzhůru ceny ropy. Výraznou komplikací pro obchod s komoditou se teď stal útok na saúdskoarabský ropovod East-West. Proč je to pro trh problém?

Medvědi se vracejí do severního Španělska

Populace medvědů hnědých v Kantaberském pohoří se během několika desetiletí výrazně zotavila. Zatímco na konci 80. let jich v oblasti zbývalo jen asi 60, dnes může jejich počet přesahovat 500. K návratu šelem pomohla ochrana přírody, zákaz lovu i vytváření vhodnějšího prostředí.

Trump zopakoval, že Ukrajina by neměla útočit na ruské rafinerie, Kreml to vítá

Prezident Spojených států Donald Trump v rozhovoru s novináři znovu prohlásil, že Ukrajina by neměla útočit na ruské rafinerie. Nejnovější vyjádření učinil v noci na dnešek při návratu z Irska do Spojených států, jak vyplývá ze záznamu zveřejněného Bílým domem. Kreml výzvu amerického prezidenta přivítal, informovala ruská státní agentura TASS.

Írán si předvolal rakouského diplomata kvůli zasedání MAAE bez účasti Teheránu

Írán si předvolal rakouského chargé d’affaires poté, co se jeho zástupce nemohl zúčastnit jednání Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve Vídni. Informovala o tom dnes agentura AFP. Podle íránské státní televize se šéf íránského jaderného programu Mohammad Islámí nemohl zúčastnit schůzky, na kterou byl pozván, kvůli námitkám Spojených států.

Ceny ropy letí vzhůru po útoku na saúdský ropovod. Světu hrozí výpadek až 4 procent dodávek

Ceny ropy v pondělí prudce vzrostly na nejvyšší úroveň od konce května. Trhy tak reagují na zprávy o útoku dronů na saúdský ropovod East-West, který musel být odstaven. Ropovod království umožňoval obcházet Hormuzský průliv.

Diplomacie selhává. Rozhovory o Hormuzském průlivu byly odloženy

Rozhovory mezi Íránem a zeměmi Perského zálivu o Hormuzském průlivu byly odloženy, oznámil ománský ministr zahraničí Badr Albusaidi v příspěvku zveřejněném na sociální síti X (dříve Twitter). Tato jednání zprostředkoval Omán a účastnit se jich neměly Spojené státy.

Provoz v Hormuzském průlivu klesl na čtyři lodě denně

Počet nákladních lodí, které o víkendu propluly Hormuzským průlivem, klesl na čtyři. Poslední desetidenní průměr přitom činil 14 plavidel denně, informovala dnes agentura Reuters s odkazem na údaje o pohybu lodí.

Kitagučiová překonala japonský rekord, Werrová a Paulinová zůstávají neporažené

Ultimátní atletický šampionát v Budapešti nabídl několik špičkových výkonů. Haruka Kitagučiová ovládla oštěp novým japonským rekordem, Audrey Werrová prodloužila svou vítěznou sérii na 800 metrů a Marileidy Paulinová znovu nenašla přemožitelku na čtvrtce. Rychlé časy přinesly také oba závody na 100 metrů.

Rusko a Ukrajina hlásí mrtvé a raněné po útocích, v Polsku vzlétly stíhačky

Nejméně dva mrtvé a šest raněných si vyžádal nálet ukrajinských dronů na Nižněkamsk, informoval starosta města v ruském Tatarstánu. Celkem bylo podle úřadů v regionu zraněno 12 lidí. Terčem náletu se podle serveru Ukrajinska pravda staly místní petrochemické závody. Ukrajinské drony zapálily také další rafinérii, ve Slavjansku na jihu evropského Ruska, tvrdí ukrajinská rozvědka. Mrtvé a raněné po ruských útocích hlásí rovněž ukrajinské úřady. Obě země během noci vyslaly do útoků stovky dronů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama