ZprávyHizballáh útočil na Izrael stovkami raket, označil to za první fázi odvety

Hizballáh útočil na Izrael stovkami raket, označil to za první fázi odvety

Libanonské militantní hnutí Hizballáh dnes časně ráno vypálilo na Izrael několik stovek raket, když předtím izraelská armáda zasáhla podle svého vyjádření tisíce cílů Hizballáhu na jihu Libanonu. Izraelská armáda tvrdí, že šlo o preventivní operaci s cílem odvrátit chystaný útok Hizballáhu. Ten uvedl, že udeřil v odvetě za červencové zabití svého vysoce postaveného velitele v Bejrútu Izraelem a že první fáze odvety skončila.

Izraelská armáda pokračuje v ostřelování jižního Libanonu. Informace o zraněných či škodách nejsou jasné. Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že při izraelských úderech dnes na jihu Libanonu zemřeli tři lidé.

„Dnes ráno jsme odhalili přípravy útoku Hizballáhu na Izrael. Po konzultaci s ministrem obrany a náčelníkem generálního štábu jsme dali pokyn armádě, aby jednala proaktivně a tuto hrozbu odvrátila,“ řekl dnes na jednání vlády izraelský premiér Benjamin Netanjahu, kterého citoval deník Haarec.

Americký prezident Joe Biden požádal vysoké představitele Spojených států, aby byli kvůli útoku Hizballáhu na Izrael v neustálém kontaktu se židovským státem. O situaci jednají ministři obrany USA a Izraele Lloyd Austin a Joav Galant.

Izraelská armáda uvedla, že při preventivních úderech krátce před pátou hodinou ranní přibližně stovka jejích stíhaček zasáhla v jižním Libanonu tisíce odpalovacích zařízení Hizballáhu, která byla připravena k palbě na severní a střední Izrael. Izraelský ministr obrany Joav Galant v zemi vyhlásil na 48 hodin stav nouze.

Libanonské hnutí tvrdí, že vypálilo na sever Izraele více než 320 raket a že zasáhlo 11 izraelských vojenských základen, což Izrael nepotvrdil. Uvedl ale, že Hizballáh zřejmě cílil na budovy izraelské vojenské rozvědky a tajné služby Mossad ve středním Izraeli. Izraelská armáda uvádí, že Hizballáh vyslal ráno na sever Izraele 210 raket a zhruba 20 dronů. Některé zachytila izraelská protivzdušná obrana, další spadly do neobydlených oblastí.

Izrael a Hizballáh vedly v minulosti několik válek. Libanonské hnutí vzniklo v roce 1982, kdy Izrael ve snaze zničit palestinské hnutí odporu vpadl do Libanonu a okupoval téměř polovinu země. Cílem Hizballáhu bylo tehdy vypudit izraelské jednotky, které odešly až v roce 2000. Ani pak napětí neskončilo a v létě 2006 vyústilo v měsíční válku. I poté se Hizballáh a izraelská armáda přes hranici ostřelovaly. Tyto boje výrazně zesílily loni po teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října.

Od loňského října se Hizballáh, který je spojencem Hamásu, a izraelská armáda na hranici ostřelují téměř denně. Podle serveru The Times of Israel (ToI) si tyto akce vyžádaly na izraelské straně smrt 26 civilistů a 19 vojáků, zatímco v Libanonu zemřely desítky civilistů. Hizballáh uvádí, že při nich zahynulo na 430 jeho členů, zejména v Libanonu, ale také v Sýrii, a rovněž na 70 členů skupin spřízněných s Hizballáhem.

Nebezpečí otevřené války Izraele s Hizballáhem se zvýšilo koncem července, kdy Izrael na předměstí Bejrútu zabil vysokého velitele libanonského hnutí Fuáda Šukra. Den na to byl v Teheránu, zřejmě rovněž Izraelem, zabit politický lídr Hamásu Ismáíl Haníja, což dále zesílilo obavy z války v regionu.

Hizballáh dnes oznámil, že první fáze odvety za Šukrovu smrt skončila. Na 17:00 je k situaci ohlášen projev lídra Hizballáhu Hasana Nasralláha. Mimořádně dnes o situaci jednaly také vlády Izraele a Libanonu.

Navzdory dnešním izraelsko-libanonským útokům budou zřejmě pokračovat v Káhiře jednání o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění rukojmích, které Hamás zadržuje od loňského října. Server ToI s odvoláním na izraelské činitele informoval, že do Káhiry dnes míří izraelský vyjednávací tým v čele s šéfem Mossadu Davidem Barneou a ředitelem bezpečnostní služby Šin Bet Ronenem Barem. Zástupci Hamásu byli v Káhiře v sobotu. Izrael a Hamás jednají nepřímo za zprostředkování Egypta, Kataru a Spojených států.

Doporučujeme

Tomáš Chorý už za Slavii nenastoupí. Jeho agent hledá možnosti v zahraničí

Útočník Tomáš Chorý má podle trenéra Jindřicha Trpišovského ve Slavii Praha skončit. Kouč s ním po dalším disciplinárním prohřešku přestal počítat a nevzal ho ani na zápas Ligy mistrů proti Fenerbahce. O hráčově budoucnosti rozhodne vedení klubu po návratu z Istanbulu. Jeho agent David Nehoda mezitím připustil, že další angažmá může český reprezentant hledat v zahraničí.

V Turecku zadrželi zakladatele kryptoměny HEX. Policie zabavila miliony dolarů i luxusní majetek

Turecká policie zadržela v Istanbulu Richarda Hearta, zakladatele kryptoměnových projektů HEX a PulseChain. Podnikatele, kterého hledají finské úřady kvůli podezření ze závažného daňového podvodu a napadení, dopadli při rozsáhlé operaci. Vyšetřovatelé zabavili hotovost v hodnotě přes sedm milionů dolarů, kryptoměnové peněženky, zbraně i luxusní předměty.

Australskou poslankyni Helen Haines srazilo auto, podle premiéra šlo o úmyslný čin

Australskou nezávislou poslankyni Helen Haines v pondělí srazilo auto před její volební kanceláří. Premiér Anthony Albanese incident označil za „útok“ a „úmyslný čin“. Událost vyvolala šok napříč australskou politickou scénou.

Vlastní bydlení v Británii zdražuje. Většina prvokupujících platí za hypotéku více než za nájem

Pořízení vlastního bydlení přestává být pro mnoho Britů cestou k nižším měsíčním výdajům. Více než polovina lidí, kteří si poprvé koupili nemovitost, nyní splácí vyšší částku, než dříve platila za nájem. Podíl takových kupujících dosáhl nejvyšší úrovně za nejméně deset let. Rostoucí hypoteční sazby navíc začínají brzdit realitní trh.

Musk slíbil, že každému dítěti v USA věnuje akcii SpaceX

Americký miliardář Elon Musk chce příští rok darovat každému dítěti ve Spojených státech jednu akcii své kosmické společnosti SpaceX. Oznámil to ve svém příspěvku na sociální síti X. Podrobnosti k plánu ale neuvedl. Ve Spojených státech žije podle údajů statistického úřadu z roku 2024 zhruba 73 milionů lidí mladších 18 let, napsala agentura AFP.

KOMENTÁŘ: Republikáni, nebo demokrati? Historie ukazuje, jaká frakce více svědčí akciovým trhům

Už za dva týdny zvolí Američané nový Kongres a otěže moci v něm s největší pravděpodobností převezme demokratická strana. Dá se proto očekávat, že nová garnitura se bude často přít s republikánským Donaldem Trumpem. Jak by to ovlivnilo akciové trhy?

KLDR zvažuje rozmístění dalších taktických zbraní a obnovení vysílání z tlampačů

Severní Korea zvažuje obnovení vysílání z tlampačů u hranic s Jižní Koreou a rozmístění dodatečných taktických zbraní. Oznámila to dnes podle agentury KCNA Kim Jo-čong, vlivná sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una.

Osiky si pamatují období sucha

Stromy si dokážou uchovat následky sucha i poté, co se vláha vrátí do půdy. Američtí vědci zjistili, že osiky mění složení svých listů podle toho, jakým podmínkám byly vystaveny v předchozích letech. Tyto změny mohou ovlivnit jejich ochranu před hmyzem a mikroorganismy i schopnost zotavit se z dlouhodobého nedostatku vody.

Čínská ekonomika balancuje nad propastí. Před pádem ji zachraňuje AI

Čínská ekonomika se po předchozím útlumu vrátila k rychlejšímu růstu. Hospodářství druhé největší ekonomické velmoci světa ve třetím čtvrtletí meziročně posílilo o 4,5 procenta, především díky rostoucí poptávce po technologiích pro umělou inteligenci (AI). Hrozbu však stále představuje přetrvávající realitní krize, slabá domácí spotřeba a nejistota kolem mezinárodního obchodu.

Dokument o podvodnici z Theranos je hitem. Za víkend utržil miliony

Dokumentární film Uvidíš všechno o odsouzené podnikatelce Elizabeth Holmes zaznamenal nečekaný úspěch v amerických kinech. Během premiérového víkendu utržil podle odhadů 15 milionů dolarů a zařadil se mezi nejúspěšnější dokumentární premiéry posledních desetiletí. Téměř tříhodinový snímek, který zachycuje poslední týdny zakladatelky Theranos před nástupem do vězení, se začátkem listopadu představí také českým divákům.

Nechce mír, obvinil Zelenského Trump. Rusko uchránil před novými sankcemi

Americký prezident Donald Trump obhajoval rozhodnutí pozastavit nové sankce proti Rusku a současně zostřil kritiku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Tvrdil, že další ekonomický tlak na Moskvu by mohl zmařit probíhající mírová jednání. Zelenskyj mezitím varoval, že případný příklon Washingtonu na ruskou stranu by pro Ukrajinu znamenal katastrofální následky.

Macron odmítl demisi ministra vnitra, uznal ale chyby úřadů před násilnostmi

Francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez podal demisi kvůli víkendovým násilnostem v ulicích měst. Prezident Emmanuel Macron ji nepřijal, uznal však, že úřady podcenily přípravu, a vyzval ministra k přijetí nových opatření proti násilníkům, uvedl dnes podle agentury AFP Elysejský palác. Podle dnešního vyjádření ministra spravedlnosti Géralda Darmanina se na násilnostech podílela řada lidí dobře známých policii a desítky z nich skončily ve vazbě. V Paříži pokračovaly násilnosti i v neděli a v noci na dnešek, vyrabovány byly nejméně tři desítky obchodů, uvedl starosta Emmanuel Grégoire.

Rubio popřel, že USA oslepily Ukrajinu před ruskými údery

Americký ministr zahraničí Marco Rubio odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle něhož Spojené státy na tři dny pozastavily sdílení zpravodajských informací o ruských raketových útocích. Washington zároveň vyzývá Kyjev, aby se soustředil na ukončení války. Ukrajina mezitím hledá evropské alternativy k americkým obranným a komunikačním systémům.

Při ruském útoku na Kyjev zahynula žena, je osm raněných

Nejméně jednu oběť a osm zraněných si vyžádal noční ruský útok na Kyjev, uvedla agentura Ukrinform. Zahynula 21letá dívka, napsal na sociální síti starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Ruské rakety zasáhly v kyjevských čtvrtích i vzdělávací a zdravotnické zařízení. Ruské ministerstvo obrany dnes ráno podle agentury Reuters informovalo o masivním útoku na cíle v Kyjevě a v jeho okolí; ministerstvo tvrdí, že úder se zaměřil na vojensko-průmyslové objekty, sklady raket a dronů i datová centra.

Macron po násilnostech ve Francii přitvrzuje. Hrozí zákazem demonstrací a slibuje potrestání výtržníků

Francie má za sebou jeden z nejbouřlivějších víkendů posledních let a prezident Emmanuel Macron se snaží zabránit dalšímu výbuchu násilí. V nedělním večerním projevu odsoudil rabování a žhářské útoky, pohrozil zákazem dalších demonstrací a slíbil, že viníci zaplatí za způsobené škody. Zároveň ale uznal, že statisíce Francouzů mají oprávněné důvody k nespokojenosti. Vláda proto musí podle něj nejen obnovit pořádek, ale také začít řešit problémy, které lidi vyhnaly do ulic.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama