3.1 C
Czech
Neděle 7. prosince 2025
ZprávyHamás souhlasí s vydáním izraelsko-amerického vojáka a čtyř mrtvých rukojmích

Hamás souhlasí s vydáním izraelsko-amerického vojáka a čtyř mrtvých rukojmích

Palestinské teroristické hnutí Hamás souhlasí s vydáním živého izraelsko-amerického vojáka Edana Alexandera a čtyř mrtvých rukojmích s dvojím občanstvím. Podle agentury Reuters to dnes oznámil Hamás v prohlášení. Hnutí dodalo, že je „plně připraveno zahájit vyjednávání a dosáhnout shody na druhé fázi dohody“ o příměří v Pásmu Gazy. Izrael o nabídce pochybuje, uvedl úřad premiéra Benjamina Netanjahua.

Podle agentury AP Hamás neupřesnil, kdy by mohl Alexandera propustit a předat těla mrtvých rukojmích, podmiňuje to ale zahájením rozhovorů. USA zatím informaci nepotvrdily. Úřad izraelského premiéra Netanjahua obvinil hnutí ze sabotáže mírových rozhovorů v Kataru. Izraelský kabinet se o dalším postupu poradí v sobotu večer.

Hamás tak přistoupil na návrh Spojených států. Nyní 21letého vojáka izraelské armády Alexandera původem z New Jersey unesli palestinští ozbrojenci předloni v říjnu spolu s dalšími rukojmími při útoku na Izrael. Podle serveru The Times of Israel (ToI) jde o posledního žijícího Američana v zajetí.

Jména mrtvých rukojmích Hamás nezveřejnil. Jeden z vůdců hnutí řekl agentuře AFP, že měli stejně jako Alexander také izraelsko-americké občanství.

Dohoda o příměří, která vstoupila v platnost v lednu, ukončila 15 měsíců trvající boje mezi izraelskou armádou a Hamásem, které vypukly po vpádu Hamásu do Izraele v říjnu 2023. První fáze příměří skončila po 42 dnech 1. března. Během ní Hamás v rámci dohody vyměnil 25 živých a osm mrtvých rukojmí za téměř 2000 Palestinců vězněných v Izraeli. O druhé fázi nyní vyjednávají USA, Katar a Egypt v katarském Dauhá. V rámci ní by měli být propuštěni zbývající rukojmí, z Pásma Gazy by se měly stáhnout izraelské jednotky a měl by nastat trvalý mír.

Vyjednavači také chtějí znovu umožnit vjezd kamionů s humanitární pomocí do Gazy. Ten zablokovala 2. března izraelská vláda, když se s Hamásem nedohodla stran druhé fáze příměří. Izrael požaduje, aby Hamás propustil všechny rukojmí, ten to ale podmiňuje dodržením rámcově dohodnutých podmínek druhé fáze příměří, zejména stažením izraelské armády z Pásma Gazy.

Při útoku Hamásu palestinští ozbrojenci 7. října 2023 povraždili v Izraeli asi 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších více než 250 unesli. Izraelská ofenziva v Pásmu Gazy si od začátku bojů vyžádala životy více než 48.000 Palestinců, většinu z nich podle ministerstva zdravotnictví vlády Hamásu tvoří ženy a děti. Úřady v Gaze v počtech zabitých nerozlišují mezi teroristy a civilisty. Další tisíce mrtvých jsou zřejmě ještě v sutinách zdevastovaného Pásma Gazy.

Reklama

Doporučujeme

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama