ZprávyHamás souhlasí s vydáním izraelsko-amerického vojáka a čtyř mrtvých rukojmích

Hamás souhlasí s vydáním izraelsko-amerického vojáka a čtyř mrtvých rukojmích

Palestinské teroristické hnutí Hamás souhlasí s vydáním živého izraelsko-amerického vojáka Edana Alexandera a čtyř mrtvých rukojmích s dvojím občanstvím. Podle agentury Reuters to dnes oznámil Hamás v prohlášení. Hnutí dodalo, že je „plně připraveno zahájit vyjednávání a dosáhnout shody na druhé fázi dohody“ o příměří v Pásmu Gazy. Izrael o nabídce pochybuje, uvedl úřad premiéra Benjamina Netanjahua.

Podle agentury AP Hamás neupřesnil, kdy by mohl Alexandera propustit a předat těla mrtvých rukojmích, podmiňuje to ale zahájením rozhovorů. USA zatím informaci nepotvrdily. Úřad izraelského premiéra Netanjahua obvinil hnutí ze sabotáže mírových rozhovorů v Kataru. Izraelský kabinet se o dalším postupu poradí v sobotu večer.

Hamás tak přistoupil na návrh Spojených států. Nyní 21letého vojáka izraelské armády Alexandera původem z New Jersey unesli palestinští ozbrojenci předloni v říjnu spolu s dalšími rukojmími při útoku na Izrael. Podle serveru The Times of Israel (ToI) jde o posledního žijícího Američana v zajetí.

Jména mrtvých rukojmích Hamás nezveřejnil. Jeden z vůdců hnutí řekl agentuře AFP, že měli stejně jako Alexander také izraelsko-americké občanství.

Dohoda o příměří, která vstoupila v platnost v lednu, ukončila 15 měsíců trvající boje mezi izraelskou armádou a Hamásem, které vypukly po vpádu Hamásu do Izraele v říjnu 2023. První fáze příměří skončila po 42 dnech 1. března. Během ní Hamás v rámci dohody vyměnil 25 živých a osm mrtvých rukojmí za téměř 2000 Palestinců vězněných v Izraeli. O druhé fázi nyní vyjednávají USA, Katar a Egypt v katarském Dauhá. V rámci ní by měli být propuštěni zbývající rukojmí, z Pásma Gazy by se měly stáhnout izraelské jednotky a měl by nastat trvalý mír.

Vyjednavači také chtějí znovu umožnit vjezd kamionů s humanitární pomocí do Gazy. Ten zablokovala 2. března izraelská vláda, když se s Hamásem nedohodla stran druhé fáze příměří. Izrael požaduje, aby Hamás propustil všechny rukojmí, ten to ale podmiňuje dodržením rámcově dohodnutých podmínek druhé fáze příměří, zejména stažením izraelské armády z Pásma Gazy.

Při útoku Hamásu palestinští ozbrojenci 7. října 2023 povraždili v Izraeli asi 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších více než 250 unesli. Izraelská ofenziva v Pásmu Gazy si od začátku bojů vyžádala životy více než 48.000 Palestinců, většinu z nich podle ministerstva zdravotnictví vlády Hamásu tvoří ženy a děti. Úřady v Gaze v počtech zabitých nerozlišují mezi teroristy a civilisty. Další tisíce mrtvých jsou zřejmě ještě v sutinách zdevastovaného Pásma Gazy.

Doporučujeme

Miliardy pro těžaře, hrozba pro planetu. Trump ruší Bidenovy regulace

Americký prezident Donald Trump oznámil další zásadní obrat v ekologické politice Spojených států. Jeho administrativa plánuje výrazně zmírnit pravidla omezující úniky metanu při těžbě ropy a zemního plynu. Energetickým společnostem má opatření ušetřit desítky miliard dolarů, podle ekologických organizací však povede k většímu znečištění ovzduší a prohloubení klimatických změn.

Filip Hronek rozhodl o výhře Vancouveru a ukončil sérii deseti porážek

Český obránce Filip Hronek se stal hlavním hrdinou dramatického utkání NHL mezi Vancouverem a Anaheimem. V prodloužení rozhodl o vítězství Canucks 6:5 a ukončil jejich sérii deseti porážek. Vancouver přitom ještě v závěru třetí třetiny ztrácel tři góly. Hronek navíc přidal asistenci a překonal českého brankáře Lukáše Dostála. V dalším utkání se střelecky prosadil také Pavel Zacha, Boston však na Carolinu nestačil.

Účet za válku s Íránem je astronomický. Americe mizí miliardy před očima

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se pořádně prodražuje. Americká armáda za konflikt do poloviny října utratila nejméně 47,1 miliardy dolarů (více než bilion korun), přičemž konečný účet může být ještě vyšší. Prezident Donald Trump mezitím prohlašuje, že boje ukončí, kdykoliv se rozhodne. Podmínkou však zůstává, aby Teherán nikdy nezískal jadernou zbraň.

KOMENTÁŘ: Fed jen pár dní před volbami v USA rozhoduje o sazbách. Splní Trumpovi přání?

Americká centrální banka ve středu rozhoduje o úrokových sazbách – citlivé rozhodnutí tedy oznámí jen pár dní před napjatými volbami do Kongresu. Očekává se, že Fed nechá sazby beze změny. Mohlo by se tak zdát, že Kevin Warsh nechce před hlasováním přilévat olej do ohně.

Bolsonaro po prohraných volbách uprchl z Brazílie. Dostane víza v USA

Brazilský senátor Flávio Bolsonaro po překvapivé porážce v prezidentských volbách opustil zemi a zamířil do Spojených států. Učinil tak navzdory rozhodnutí nejvyššího soudu, který mu nařídil odevzdat cestovní pasy kvůli vyšetřování podezření z praní špinavých peněz. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že Bolsonarovi a jeho rodině umožní vstup do USA.

Trump tvrdí, že zakáže pojem umělá inteligence, trvá na super inteligenci

Americký prezident Donald Trump dnes oznámil, že zakáže v dokumentech používat slovní spojení umělá inteligence (AI), neboť trvá na svém označení super inteligence, které pokládá za mnohem přesnější. Šéf Bílého domu o záměru vymáhat změnu ustáleného názvu napsal na své sociální síti Truth Social.

Netanjahu po volbách vyzval k vytvoření silné pravicové vlády

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v povolebním projevu vyzval k vytvoření silné pravicové vlády. Zároveň podle médií v noci na dnešek prohlásil, že Izraeli nelze vládnout s podporou izraelských Arabů, jejichž strany v parlamentních volbách podle odhadů posílily. Kompletní výsledky zatím nejsou k dispozici, podle aktualizovaných průzkumů od volebních místností bude zřejmě poměr sil vyrovnaný a parlamentní většinu nezíská vládní ani opoziční blok.

Krvavé střety v Jižním Súdánu. Při tzv. nájezdech na dobytek zemřelo nejméně 72 lidí

Nejméně 72 lidí přišlo o život při násilných střetech mezi komunitami v jihosúdánském státě Warrap. Útoky, jejichž cílem byly především krádeže dobytka, provázelo také vypalování domů. Tragédie je dalším příkladem dlouhodobého násilí, které sužuje nejmladší stát světa v době příprav na historicky první prezidentské volby.

Lídři Finska a Norska jednali s Putinem a Zelenským o možnostech ukončení války

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář. Hovor potvrdil mluvčí Kremlu. Dvojice severských lídrů následně o obsahu telefonátu informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Japonsko stojí před historickým zlomem. Po 14 letech se chystá zásadní obrat

Japonská centrální banka stojí před zásadní změnou měnové politiky. Po téměř čtrnácti letech úsilí o dosažení dvouprocentní inflace by už tento týden mohla oznámit splnění svého dlouhodobého cíle. Úrokové sazby zatím pravděpodobně ponechá beze změny, analytici však očekávají další zvýšení v prosinci nebo lednu. Rozhodování komplikují rostoucí ceny energií, slabý jen i napětí na dluhopisových trzích.

Mladé manty nacházejí bezpečí u pobřeží

Mladé manty obrovské tráví první roky života v mělkých pobřežních vodách, kde nacházejí potravu a ochranu před predátory. Teprve v dospělosti se vydávají na dlouhé cesty otevřeným oceánem. Nový výzkum ze Střední Ameriky ukázal, jak výrazně se jejich chování s věkem mění a proč je ochrana pobřežních oblastí důležitá pro jejich přežití.

Demolice, vysídlování a mučení. OSN varuje před etnickými čistkami na Západním břehu

Izraelská vojenská operace ve městě Hebron na okupovaném Západním břehu Jordánu vyvolala ostrou reakci Organizace spojených národů (OSN). Její představitelé varují před nuceným vysídlováním Palestinců a rostoucím rizikem etnických čistek. Nezávislá vyšetřovací komise OSN navíc obvinila Izrael ze zločinů proti lidskosti, včetně vyhlazování a mučení. Izraelská vláda obvinění odmítá a své kroky označuje za nezbytná bezpečnostní opatření.

Katoličtí biskupové litují modlitby s Trumpem v Bílém domě. Mluví o politickém zneužití

Společná modlitba s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě vyvolala mezi katolickými duchovními nečekanou bouři. Dva biskupové, kteří se setkání v Oválné pracovně zúčastnili, nyní veřejně vyjadřují lítost. Tvrdí, že Bílý dům jejich návštěvu využil k politickým účelům těsně před volbami do Kongresu. Zveřejněné záběry totiž podle kritiků vytvářejí dojem, že církev prezidenta podporuje.

Francouzská vláda po protestech chce nahradit systém přijímání na vysoké školy

Francouzská vláda se dnes zavázala, že v roce 2028 upraví národní on-line platformu pro přijímací řízení. Podle francouzského listu Le Monde to dnes oznámil ministr vysokého školství Philippe Baptiste. Vláda tak reaguje na týdny protestů středoškoláků a studentů, kteří kritizují mimo jiné netransparentní podmínky přijímacího procesu a nerovný přístup ke studiu. Podle odborů jsou ústupky vlády sice vítané, ale nedostatečné.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama