7.8 C
Czech
Pondělí 8. prosince 2025
ZprávyHamás souhlasí s vydáním izraelsko-amerického vojáka a čtyř mrtvých rukojmích

Hamás souhlasí s vydáním izraelsko-amerického vojáka a čtyř mrtvých rukojmích

Palestinské teroristické hnutí Hamás souhlasí s vydáním živého izraelsko-amerického vojáka Edana Alexandera a čtyř mrtvých rukojmích s dvojím občanstvím. Podle agentury Reuters to dnes oznámil Hamás v prohlášení. Hnutí dodalo, že je „plně připraveno zahájit vyjednávání a dosáhnout shody na druhé fázi dohody“ o příměří v Pásmu Gazy. Izrael o nabídce pochybuje, uvedl úřad premiéra Benjamina Netanjahua.

Podle agentury AP Hamás neupřesnil, kdy by mohl Alexandera propustit a předat těla mrtvých rukojmích, podmiňuje to ale zahájením rozhovorů. USA zatím informaci nepotvrdily. Úřad izraelského premiéra Netanjahua obvinil hnutí ze sabotáže mírových rozhovorů v Kataru. Izraelský kabinet se o dalším postupu poradí v sobotu večer.

Hamás tak přistoupil na návrh Spojených států. Nyní 21letého vojáka izraelské armády Alexandera původem z New Jersey unesli palestinští ozbrojenci předloni v říjnu spolu s dalšími rukojmími při útoku na Izrael. Podle serveru The Times of Israel (ToI) jde o posledního žijícího Američana v zajetí.

Jména mrtvých rukojmích Hamás nezveřejnil. Jeden z vůdců hnutí řekl agentuře AFP, že měli stejně jako Alexander také izraelsko-americké občanství.

Dohoda o příměří, která vstoupila v platnost v lednu, ukončila 15 měsíců trvající boje mezi izraelskou armádou a Hamásem, které vypukly po vpádu Hamásu do Izraele v říjnu 2023. První fáze příměří skončila po 42 dnech 1. března. Během ní Hamás v rámci dohody vyměnil 25 živých a osm mrtvých rukojmí za téměř 2000 Palestinců vězněných v Izraeli. O druhé fázi nyní vyjednávají USA, Katar a Egypt v katarském Dauhá. V rámci ní by měli být propuštěni zbývající rukojmí, z Pásma Gazy by se měly stáhnout izraelské jednotky a měl by nastat trvalý mír.

Vyjednavači také chtějí znovu umožnit vjezd kamionů s humanitární pomocí do Gazy. Ten zablokovala 2. března izraelská vláda, když se s Hamásem nedohodla stran druhé fáze příměří. Izrael požaduje, aby Hamás propustil všechny rukojmí, ten to ale podmiňuje dodržením rámcově dohodnutých podmínek druhé fáze příměří, zejména stažením izraelské armády z Pásma Gazy.

Při útoku Hamásu palestinští ozbrojenci 7. října 2023 povraždili v Izraeli asi 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších více než 250 unesli. Izraelská ofenziva v Pásmu Gazy si od začátku bojů vyžádala životy více než 48.000 Palestinců, většinu z nich podle ministerstva zdravotnictví vlády Hamásu tvoří ženy a děti. Úřady v Gaze v počtech zabitých nerozlišují mezi teroristy a civilisty. Další tisíce mrtvých jsou zřejmě ještě v sutinách zdevastovaného Pásma Gazy.

Reklama

Doporučujeme

Propad akcií Strategy dostává Michaela Saylora do úzkých

Michael Saylor postavil svou firmu Strategy na jednoduché myšlence: nakupovat bitcoin ve velkém a financovat to emisí akcií a dluhopisů. Tento model fungoval, dokud tržní hodnota firmy výrazně převyšovala hodnotu jejích bitcoinů. Prudký propad akcií ale tuhle výhodu téměř smazal. Strategy tak stojí před rozhodnutím, které ještě před pár měsíci znělo nemyslitelně.

V Nigérii bylo propuštěno 100 dětí unesených z katolické školy

Sto dětí unesených z katolické školy ve střední části Nigérie je po týdnech strachu na svobodě. Podle zástupců církve potvrdil jejich propuštění poradce prezidenta pro národní bezpečnost. Není ale jasné, kde děti jsou ani kdy se vrátí k rodičům. Země mezitím čelí další vlně únosů, která zasahuje křesťanské i muslimské komunity.

KOMENTÁŘ: Před deseti lety se Netflixu vysmáli. Teď stojí Warner před pokořujícím dealem

Netflix kupuje Warner Bros. Kdysi neskutečná věta se stává skutečností, protože streamovací gigant chce dotáhnout akvizici za 72 miliard dolarů. Pod jeho křídla se má dostat mimojiné i konkurenční služba HBO Max. Historický deal ale může narazit u regulátorů.

Převzetí Warner Bros Netflixem může narazit na Trumpa  

Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy z plánovaného odkoupení společnosti Warner Bros a jeho populárních streamovacích sítí za 72 miliard dolarů (asi 1,76 bilionu korun) společností Netflix. Problémem by podle něj mohl být její příliš velký podíl na trhu.

Únik vody v Louvru poškodil knihy v oddělení egyptských starověkých sbírek

Únik vody v Louvru koncem minulého měsíce poškodil stovky knih v oddělení egyptských starověkých sbírek. To znovu upozorňuje na zhoršující se stav světoznámého muzea, napsala agentura Reuters. Incident se stal jen několik týdnů poté, co loupež šperků odhalila nedostatky v bezpečnostních opatřeních instituce, napsala agentura Reuters.

Trump: Zelenskyj není připraven podepsat mírovou dohodu, Putin snad ano

Americký prezident po třídenních rozhovorech s ukrajinskými představiteli na Floridě prohlásil, že Volodymyr Zelenskyj není připraven podepsat mírový návrh a ukončit tak skoro čtyři roky trvající válku. Ukrajinský prezident jednání označil za „konstruktivní“, i když „ne snadné“. V pondělí se v Londýně setká s evropskými představiteli.

Merz neočekává, že by Německo v blízké budoucnosti uznalo palestinský stát

Německo v dohledné budoucnosti neuzná samostatný palestinský stát. Řekl to německý kancléř Friedrich Merz po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, uvedla agentura DPA. Podle něj je třeba nejprve krok za krokem uvést do praxe mírový plán. Netanjahu dodal, že očekává velmi brzy přechod do druhé fáze plánu na ukončení války v Pásmu Gazy a ještě tento měsíc se chce setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby s ním jednal o míru na Blízkém východě.

Thajsko zahajuje nálety na kambodžskou hranici

Napětí na thajsko-kambodžské hranici znovu explodovalo. Po přestřelkách, které si vyžádaly mrtvé i zraněné, Thajsko podniklo letecké údery na vojenské cíle v Kambodži. Obě země se navzájem obviňují z porušení křehkého příměří, jež vzniklo po červencové pětidenní válce. Evakuace probíhají na obou stranách a region sleduje, zda se spor znovu nezvrtne v otevřený konflikt.

Maďarsko a Slovensko dají zákaz dovozu ruského plynu a ropy k soudu

Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU usilovat o zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie. Oznámil to dnes na facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.

Hlubinná těžba zničí třetinu života na dně oceánu, ukazuje největší studie svého druhu

Těžba vzácných kovů z mořského dna se zdá jako klíč k zelené budoucnosti. Jenže nový výzkum odhalil, že s ní přichází i výrazné ekologické škody a to v místech, o kterých toho zatím víme zoufale málo.

Po ruských vzdušných útocích hlásí Charkovská a Černihivská oblast čtyři mrtvé

Dohromady čtyři mrtvé dnes hlásí ukrajinské úřady po ruských vzdušných útocích. V Charkovské oblasti ostřelování podle regionální policie nepřežili tři lidé, v Černihivské oblasti byl zabit jeden člověk, informovala agentura AP. Ruské síly zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk.

Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po "strategické stabilitě" USA s Ruskem za pozitivní krok.

Zelenskyj telefonoval s týmem Trumpa. A Rusko vzápětí zaútočilo

Rusko v noci znovu zaútočilo na ukrajinská města – jen několik hodin po oznámení prezidenta Volodymyra Zelenského, že vedl „velmi konstruktivní“ telefonický rozhovor s vyjednávacím týmem Donalda Trumpa. Ten následoval po třídenních jednáních na Floridě zaměřených na hledání cesty k ukončení války.

Korupce i během války: Jak měl Kyjev oslabovat dohled nad státními firmami

Ukrajinská vláda v uplynulých čtyřech letech systematicky oslabovala dohled nad státními podniky financovanými ze zahraniční pomoci, což mělo za následek, že korupce na Ukrajině bujela i během války s Ruskem. Vyplývá to z vyšetřování deníku The New York Times (NYT) založeného na dokumentech a rozhovorech s přibližně 20 ukrajinskými a západními představiteli.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama