-3.5 C
Czech
Neděle 15. února 2026
ZprávyHamás během cesty Blinkena vyzývá USA, aby přiměly Izrael ukončit válku v...

Hamás během cesty Blinkena vyzývá USA, aby přiměly Izrael ukončit válku v Gaze

Vysoce postavený představitel palestinského hnutí Hamás dnes vyzval Spojené státy, aby vyvinuly tlak na Izrael a přiměly jej k ukončení války v Pásmu Gazy. Učinil tak na úvod návštěvy amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v regionu. Šéf americké diplomacie dnes přiletěl do Egypta a během své cesty po blízkovýchodních zemích se bude snažit prosadit navrhovanou dohodu o příměří v osm měsíců trvajícím konfliktu. Ten podle dnešní bilance ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem připravil o život už přes 37.100 Palestinců. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mezitím zopakoval, že je odhodlán vést válku až do vítězného konce, tedy úplného zničení Hamásu. Informuje o tom agentura Reuters.

„Vyzýváme americkou administrativu, aby vyvinula tlak na okupaci a zastavila válku v Gaze. Hnutí Hamás je připraveno pozitivně přistoupit k jakékoli iniciativě, která zajistí ukončení války,“ uvedl představitel Hamásu Sámí abú Zuhrí.

Blinken dnes dopoledne přicestoval do Egypta, kde má jednat za zavřenými dveřmi s prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím. Egypt je klíčovým partnerem Spojených států v úsilí o zprostředkování dohody mezi Izraelem a Hamásem o příměří a propuštění rukojmích. Z Káhiry by měl Blinken ještě dnes pokračovat do Jeruzaléma na setkání s premiérem Netanjahuem a ministrem obrany Joavem Galantem. V rámci své již osmé návštěvy blízkovýchodního regionu od 7. října, kdy Hamás zaútočil na Izrael, má Blinken tento týden navštívit ještě Jordánsko a Katar.

Ze svých pevných pozic, které za posledních šest měsíců znemožňovaly dosažení jakékoli dohody o příměří, však zjevně nehodlá ustoupit ani jedna z válčících stran. Netanjahu dnes zopakoval, že jeho vláda je odhodlána dosáhnout „úplného vítězství“. „Co je hlavním bodem sporu? Požadavek Hamásu… abychom se zavázali k ukončení války, aniž bychom dosáhli našeho cíle, jímž je zničení Hamásu… To nejsem připraven udělat. To je jasné,“ uvedl premiér v prohlášení, které dnes zveřejnil jeho úřad.

Současná návštěva šéfa americké diplomacie v regionu navazuje na projev amerického prezidenta Joea Bidena z 31. května, v němž překvapivě představil nejnovější izraelský návrh dohody příměří o třech fázích. Ten přitom předpokládá vyjednání trvalého ukončení bojů, propuštění zbývajících izraelských rukojmích výměnou za palestinské vězně a poválečnou obnovu Pásma Gazy. Hamás dosud na tento návrh formálně neodpověděl.

Den před Blinkenovou cestou navíc oznámil svou rezignaci z izraelského krizového kabinetu ministr bez portfeje Benny Ganc, který byl jedinou středovou politickou silou v jinak silně pravicově orientované Netanjahuově vládě. Blinken se během svých předchozích návštěv Izraele s Gancem pravidelně setkával. Jedním z cílů jeho jednání bude i snaha, aby se válka v Gaze nerozšířila také do jižního Libanonu, kde v posledních dnech výrazně eskalují přeshraniční střety mezi izraelskou armádou a šíitským hnutím Hizballáh.

Válku v Pásmu Gazy vyprovokoval teroristický útok Hamásu a dalších radikálních skupin ze 7. října, při němž ozbrojenci pozabíjeli téměř 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších asi 250 odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Více než stovka z nich byla propuštěna v rámci dosud jediného příměří na konci listopadu. Hamás podle izraelských úřadů dosud zadržuje asi 120 rukojmích, více než čtyři desítky z nich však úřady prohlásily za mrtvé. Při rozsáhlé sobotní operaci se izraelským zvláštním jednotkám podařilo osvobodit čtyři rukojmí zadržované v uprchlickém táboře Nusajrát, při akci však bylo podle tvrzení Hamásu zabito na 270 lidí včetně tří izraelských rukojmích.

Podle aktuální bilance ministerstva zdravotnictví v Gaze, které kontroluje vládnoucí hnutí Hamás, přišlo od 7. října v důsledku bojů o život nejméně 37.124 Palestinců, z toho 40 za uplynulý den, a dalších 84.712 bylo zraněno. Tisíce dalších těl pravděpodobně zůstávají zavaleny v sutinách zřícených domů. Údaje není možné nezávisle ověřit a nerozlišují mezi zabitými bojovníky a civilisty, kterých je ovšem většina.

Reklama

Doporučujeme

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama