Praha 22. října 2026 (PROTEXT) – Německý etický hacker odhalil zranitelnost v cloudové platformě pro správu solárních elektráren, přes kterou se bylo možné dostat až k administrátorským účtům. Případ znovu otevřel otázku, kdo může na dálku ovládat moderní energetické zdroje. Jen několik dní předtím kyberútok na stovky francouzských supermarketů potvrdil, že hackeři už nemusí krást jen data: mohou zasáhnout přímo do provozu technologií. Experti z české platformy Guardexy ale ukazují, že chránit se dá i takto decentralizovaná energetika.
V noci z 11. na 12. října zasáhl francouzské obchodní řetězce rozsáhlý kybernetický útok. Útočníci získali kontrolu nad systémy vzdáleného řízení chladicích zařízení a v některých prodejnách zvýšili jejich teplotu až na 50 stupňů Celsia. Výsledkem byly tuny zničených potravin, narušený provoz a škody v řádu milionů eur.
Incident především odhalil slabinu moderní infrastruktury. Technologie, které dříve pracovaly samostatně, jsou dnes připojené k internetu, komunikují s cloudovými službami a umožňují vzdálené zásahy. Právě to otevírá nové možnosti kybernetických útoků.
„Když útočník získá přístup k řízení technologie, neovládá jen data. Ovládá skutečný provoz. Francouzský incident ukazuje, proč musíme zabezpečení řešit přímo u zařízení, která komunikují s okolním světem. U fotovoltaiky je zásadní vědět, kdo se střídačem komunikuje a jaké povely mu může posílat,“ upozorňuje Matúš Nosko, expert na kyberbezpečnost Guardexy
Jediná chyba v cloudu a hazard s téměř 18 gigawatty
Alarmující je i nový případ německého etického hackera Marlona Starkloffa. V srpnu 2026 objevil kritickou chybu v přihlašování do platformy jednoho z největších světových výrobců střídačů, ze které mohl získat i vyšší administrátorská oprávnění. Elektrárny výrobce v Evropě dodávaly v den odhalení přibližně 17,6 gigawattu výkonu – tedy čtyřnásobné množství, než je společný výkon jaderných elektráren Temelín a Dukovany.
Případ přitom není ojedinělý. Podobné incidenty mají řadu společných znaků: na jedné straně centralizovaná správa, kdy se řízení velkého množství zdrojů sbíhá na jediné cloudové platformě výrobce, na straně druhé často nedostatečné zabezpečení samotných koncových zařízení, jako jsou střídače či komunikační moduly. Kombinace obou slabin znamená, že útočník nemusí prolamovat každou elektrárnu zvlášť, protože mu stačí jediný vstupní bod. Riziko tak dalece přesahuje jednu instalaci. O to důležitější je mít kontrolu nad vzdálenou komunikací a nad oprávněními k zásahům do provozu.
“Digitální bezpečnost se tak stává nedílnou součástí bezpečnosti energetiky. Zatímco dříve se u fotovoltaických elektráren řešil především výkon, návratnost investice a kvalita použitých komponent, dnes je stále důležitější také zabezpečení jejich komunikace a vzdálené správy,” upozorňuje Nosko.
Česká odpověď na zahraniční útoky
Právě na tuto proměnu reaguje česká technologická platforma Guardexy, která představuje jednotný ekosystém propojující tři klíčové oblasti moderní energetiky: inteligentní řízení a optimalizaci, kybernetickou ochranu a provozní monitoring. Jejím cílem není pouze elektrárnu chránit, ale také pomáhat jejímu provozovateli lépe využívat vyrobenou elektřinu, řídit bateriová úložiště, sledovat technický stav a včas reagovat na problémy.
„Mezi odborníky na kyberbezpečnost doteď slýcháme, že pouze odpojená elektrárna je bezpečná elektrárna. To ale není proveditelné. Spíš musíme mít pod kontrolou, kdo a jak do jejího provozu zasahuje. V Guardexy proto spojujeme chytré řízení s ochranou komunikace a průběžným monitoringem. Zákazník nemá řešit, zda chce úspornou, nebo bezpečnou energetiku. Potřebuje obojí,“ vysvětluje Svetozár Nosko, specialista na bezpečnostní architekturu energetických technologií Guardexy.
Významným prvkem je také evropský původ řešení. Guardexy vzniká v ČR a klíčové hardwarové komponenty pocházejí od evropských výrobců, v EU jsou uchovávána i data. Pro firmy a samosprávy tak představuje evropskou alternativu v oblasti správy a zabezpečení energetických technologií.
Supermarket ve Středočeském kraji: elektrárna a baterie pod jedním řízením
Příkladem inteligentního řízení energetiky je realizace Guardexy EMS v supermarketu jednoho z obchodních řetězců ve Středočeském kraji. Na střeše prodejny pracuje fotovoltaická elektrárna doplněná o bateriové úložiště. Guardexy EMS propojuje obě technologie do jednoho řízeného celku a zajišťuje předávání provozních dat prostřednictvím API každou minutu přímo do stávajícího systému zákazníka.
Němčičky: bezpečnost fotovoltaiky začíná u komunikace
Druhý příklad přidává k inteligentnímu řízení také aktivní ochranu energetických technologií. Obec Němčičky na jižní Moravě provozuje fotovoltaické elektrárny na několika obecních objektech, včetně obecního úřadu, sběrného dvora a čistírny odpadních vod. Právě u takových provozů je důležité nejen efektivně využívat vyrobenou energii, ale také omezit riziko neoprávněných vzdálených zásahů.
Němčičky tak ukazují, jak mohou menší samosprávy spravovat více energetických zdrojů, aniž by musely budovat vlastní specializovaný tým pro každou technologii.
Kyberbezpečnost už není doplněk. Je součástí provozu elektrárny
Francouzský útok ukázal, že následky kybernetického incidentu se nemusí zastavit na obrazovce počítače. Polský případ potvrdil, že cílem útočníků může být přímo energetická infrastruktura. A odhalená zranitelnost cloudové platformy výrobce upozornila na riziko, které vzniká koncentrací dálkového řízení mnoha elektráren do jedné služby.
S rostoucím počtem fotovoltaických elektráren, bateriových úložišť a dalších propojených technologií proto roste význam řešení, která spojují provozní efektivitu se zabezpečením.
„Opravdu už nestačí vědět, kolik elektrárna vyrábí. Musíme také vědět, kdo ji může ovládat. Moderní energetika potřebuje chytré řízení, aby byla efektivní, ale současně musí chránit přístup k technologiím a jejich komunikaci. V několika českých projektech už tento přístup uplatňujeme – od řízení fotovoltaiky a bateriového úložiště až po zabezpečení elektráren. Chceme, aby evropská energetika byla nejen chytrá a ekonomická, ale především bezpečná,“ uzavírá Nosko.
Zdroj: Guardexy.eu
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59730.
