Svět je na cestě k oteplení o 2,4 stupně Celsia. Stále však existuje šance ho snížit na 1,5 stupně, pokud ovšem zvýšíme naše úsilí ve využívání technologií čisté energie včetně solárních panelů a elektromobilů. Bude to ale stát biliony dolarů, varuje zpráva Mezinárodní agentury pro energii (IEA), na kterou upozornil deník Hindustan Times.
Lidské emise oxidu uhličitého zůstávají znepokojivě vysoké. V roce 2022 vzrostly na rekordních 37 gigatun v důsledku zvýšení poptávky po fosilních palivech. Ruská invaze na Ukrajinu totiž přivedla Evropu na okraj energetické krize.
Svět nadále zůstává na cestě k oteplení o 2,4 stupně. Stále však existuje naděje na jeho zpomalení. Jak toho dosáhnout nastínila IEA ve svém plánu k dosažení takzvané čisté nuly Net Zero Roadmap, napsal deník Hindustan Times.
Scope to limit warming to 1.5°C narrowed further in last two years: IEA
— Hindustan Times (@htTweets) September 26, 2023
(@jayashreenandi reports)https://t.co/cBcf8DZqaK pic.twitter.com/zae9tx3r84
Nárůst kapacity solární energie a prodeje elektromobilů je od roku 2021 v souladu s cíli, stejně tak jako infrastrukturální plány v obou oblastech. Kapacitu obnovitelných zdrojů však musíme do roku 2030 ztrojnásobit, uvádí IEA.
Nutné je také zdvojnásobit energeticky efektivní infrastrukturu a zvýšit prodej tepelných čerpadel a využití elektromobilů. Svět bude muset investovat do přechodu na čisté energie do konce desetiletí 4,5 bilionu dolarů (103,5 bilionu korun).
Svět se musí rychle spojit
Přechod k čisté nule musí být spravedlivý, uvádí dále IEA. Musí tedy zohlednit podmínky v jednotlivých státech. Čisté nuly by nejprve měly docílit vyspělé země před těmi rozvojovými. Právě vyspělé ekonomiky jsou největšími znečišťovateli.
„Udržení cíle omezit globální oteplování na 1,5 stupně při životě vyžaduje, aby se svět rychle spojil. Dobrá zpráva je, že víme, co a jak musíme udělat,“ stojí ve zprávě IEA, která vyzvala k přijetí tohoto plánu na letošní klimatické konferenci COP28 v Dubaji.
Teploty letos osáhly rekordních hodnot. Celosvětové průměry jsou o přibližně 1,1 stupně Celsia vyšší ve srovnání s předindustriální úrovní. Červenec a srpen byl nejteplejším obdobím v historii měření na severní polokouli.
Na vině však není jenom změna klimatu způsobená lidským spalováním fosilních paliv, ale i časný příchod klimatického jevu El Niño. Ten aktuálně sílí a nejvíce znatelný bude podle klimatologů na podzim a v zimě. Trvat by podle nich měl do jara.
