Peruánská generální prokurátorka Patricia Benavidesová v úterý podala ústavní stížnost na peruánského prezidenta Pedra Castilla, jehož viní ze zločineckého spiknutí, zneužívání pravomocí a maření spravedlnosti. Obvinění nyní posoudí parlamentní komise, která rozhodne, zda ho postoupí k jednání parlamentu. Podle tamní ústavy ale může být hlava státu v úřadu souzena jen za vlastizradu či maření voleb. Castillo, který už od loňského nástupu do úřadu čelí snahám opozice ho svrhnout, obvinění označil za politicky motivovaná a za „formu státního převratu“. Odmítl též spekulace, že se chystá utéct do Venezuely.
„Ze země neodjedu a jak už jsem několikrát řekl, podrobíme se veškerému vyšetřování, kterému čelí moje rodina a má vláda, protože nemá žádný reálný základ,“ řekl Castillo novinářům. „Důrazně odmítám, že bych se snažil získat nějaká privilegia od venezuelské vlády. Nedělám to, protože chci skutečnou spravedlnost a aby se ukázala pravda,“ dodal levicový prezident, který je v úřadu od loňského července. Od té doby čelí už šesti vyšetřováním, z nichž pět vede Benavidesová. Těchto pět vyšetřování souvisí s jeho kroky v úřadu a šestá kauza se týká podezření z plagiátorství při psaní diplomové práce, čehož se měl dopustit spolu se svou ženou Lilií Paredesovou.
Peru prosecutors take fresh aim at president with constitutional complaint https://t.co/q7DKPOP7Ax pic.twitter.com/3c7uvMvuK8
— Reuters (@Reuters) October 11, 2022
Generální prokurátorka Benavidesová v oznámení ústavní stížnosti uvedla, že má „velmi vážné indicie o existenci údajné zločinecké organizace uvnitř vlády“. Cílem této organizace je podle ní soustavné maření výkonu justice a krytí korupce či protiprávního jednání při zadávání veřejných zakázek. Před oznámením prokurátorky provedla policie v úterý domovní prohlídky u několika poslanců a prezidentovy sestry, kde při tom zkolabovala Castillova matka, která skončila v nemocnici. „Považuji úřad generální prokurátorky za odpovědný za zdraví mé matky,“ řekl Castillo.
Obvinění prezidenta ze zločineckého spiknutí, které prokurátorka vznesla i vůči dvěma exministrům (Juan Silva a Geiner Alvarado), se týkají podle místních médií zejména dvou kauz. V jedné z nich jde o ovlivňování činnosti státní ropné společnosti Petroperú a ve druhé o zakázku na stavbu mostu Tarata v regionu San Martín.
Další kroky nyní záleží na parlamentu, v němž Castillo nemá většinovou podporu a který se ho už dvakrát neúspěšně pokusil sesadit, naposledy letos v březnu pro „trvalou morální nezpůsobilost“. Z téhož důvodu odvolal předchozí parlament v listopadu 2020 tehdejšího peruánského prezidenta Martína Vizcarru. Sesadit prezidenta se chystal bývalý parlament i v roce 2018, kdy ale tehdejší prezident Pedro Pablo Kuczynski odstoupil ještě před hlasováním. Peru v posledních letech zažilo několik politických krizí a za posledních šest let má už pátého prezidenta.
Parlament podle ústavy může prezidenta soudit pouze za vlastizradu, maření voleb či neoprávněné rozpuštění parlamentu, pro ostatní delikty, včetně korupce, má hlava státu imunitu. Může ho ale sesadit pro „morální nezpůsobilost“, na což jsou potřeba hlasy dvou třetin poslanců. Parlament může také rozhodnout o pozastavení výkonu funkce prezidenta, na což stačí většina hlasů zákonodárců, tedy 66 z celkových 130. Pokud by poslanci ústavní stížnosti vyhověli, může generální prokuratura podat žalobu k nejvyššímu soudu.
