Válka na UkrajiněGenerál Syrskyj a jeho cesta k vedení ukrajinských ozbrojených sil

Generál Syrskyj a jeho cesta k vedení ukrajinských ozbrojených sil

Generál Oleksandr Syrskij, nový vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil, je považován za klíčovou postavu obrany Kyjeva a dalších vojenských operací. Jeho původ, vzdělání a vliv na reformu ukrajinské armády naznačují, jakým způsobem může ovlivnit budoucí směřování ukrajinských sil.

Generál Oleksandr Syrskyi se narodil v roce 1965 ve vesnici v ruské Vladimirské oblasti. S vyznamenáním absolvoval moskevskou Vyšší kombinovanou velitelskou školu a ve vojenském vzdělání pokračoval na Ukrajině. Jeho kariéra v ukrajinských ozbrojených silách začala v prvních letech ukrajinské nezávislosti, kdy s výborným prospěchem absolvoval Akademii ozbrojených sil Ukrajiny a Akademii národní obrany Ukrajiny.

Od počátku své kariéry Syrskyj postupně přebíral stále významnější úkoly, od velitele čety až po klíčové postavení v průběhu protiteroristické operace ATO, později jako vrchní velitel pozemních sil během celé ruské invaze. V devadesátých letech velel jedné z brigád 6. divize Národní gardy Ukrajiny v Chuhujivu. Později se stal velitelem 72. samostatné mechanizované brigády v Bílé Cerkvi​.

Před Revolucí důstojnosti byl Syrskij, tehdejší první zástupce vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil, klíčovou postavou při prohlubování spolupráce mezi NATO a Ukrajinou. Dohlížel také na připravované vojenské reformy. Podílel se na vypracování strategie přechodu ozbrojených sil Ukrajiny na alianční standardy.

Po útěku bývalého prezidenta Viktora Janukovyče z Ukrajiny, anexi Krymu a ruské invazi na Donbas na počátku roku 2014, Syrskyj zaujal pozici náčelníka štábu Protiteroristické organizace (ATO). Tu ukrajinská vláda nazývala frontovou linií proti donbaským loutkovým autoritám. Generál měl možnost studovat nepřítele v bojových podmínkách. Syrskyj byl jedním z klíčových ukrajinských velitelů během nejtěžších bitev o předmostí u Debalceve v lednu a únoru 2015. V té době vedl ukrajinské jednotky během bojů ve Vuhlehirsku, obci Ridkodub a při pokusu o znovuzískání Lohvynova. Také koordinoval skupinu Bars, která kryla stažení ukrajinských vojsk z města Debalceve. Za účast v těchto bitvách byl Syrskyj vyznamenán Řádem Bohdana Chmelnického třetího stupně, uvedl deník The Kyiv Independent.

Syrskij se aktivně podílel na obraně Ukrajiny před ruskými okupanty nejen v období nejintenzivnějších bojů, ale po celých osm let předcházejících ruské invazi.

V letech 2016-2019 byl Syrskyj vedoucím několika vysokých útvarů, včetně Společného operačního velitelství ozbrojených sil Ukrajiny (dvakrát v různých obdobích) a velitelem ATO a Operace společných sil (JFO) v Luhanské a Doněcké oblasti.

Jako velitel pozemních sil Syrskij pokračoval v reformách, které nakonec pomohly ukrajinské armádě být na bojišti pružnější a postupovat mnohem více než její ruské protějšky. Tyto reformy zahrnovaly transformaci vojenských velitelských a řídicích orgánů v pozemních silách. „Došlo k oddělení funkcí formování, výcviku, rozvoje vojsk, technického vybavení a komplexní podpory od funkcí velení a řízení,“ konstatoval podle serveru The New Voice of Ukraine Syrskyj.

Syrskyj sehrál klíčovou roli v obraně Kyjeva na jaře 2022. Rusko údajně plánovalo dobýt Kyjev „za tři dny“, ale místo toho se po více než měsíční bitvě, která způsobila těžké ztráty, stáhlo. Syrskyj za úspěšnou obranu Kyjeva obdržel Řád Bohdana Chmelnického druhé třídy a 5. dubna 2022 mu byl udělen titul Hrdina Ukrajiny, píše server Pravda.sk.

Syrskyj také plánoval protiofenzivní operace v Charkově a Lymanu na podzim 2022. Jako součást charkovské operace byla osvobozena města jako Izyum, Balaklija a Kupjansk. Později byly v Doněcké oblasti osvobozeny také Lyman a Svjatohirsk.

Očekává se, že Syrskij jako vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny v nadcházejících dnech představí nové vedení ozbrojených sil.

Doporučujeme

Lídři Finska a Norska jednali s Putinem a Zelenským o možnostech ukončení války

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář. Hovor potvrdil mluvčí Kremlu. Dvojice severských lídrů následně o obsahu telefonátu informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Japonsko stojí před historickým zlomem. Po 14 letech se chystá zásadní obrat

Japonská centrální banka stojí před zásadní změnou měnové politiky. Po téměř čtrnácti letech úsilí o dosažení dvouprocentní inflace by už tento týden mohla oznámit splnění svého dlouhodobého cíle. Úrokové sazby zatím pravděpodobně ponechá beze změny, analytici však očekávají další zvýšení v prosinci nebo lednu. Rozhodování komplikují rostoucí ceny energií, slabý jen i napětí na dluhopisových trzích.

Mladé manty nacházejí bezpečí u pobřeží

Mladé manty obrovské tráví první roky života v mělkých pobřežních vodách, kde nacházejí potravu a ochranu před predátory. Teprve v dospělosti se vydávají na dlouhé cesty otevřeným oceánem. Nový výzkum ze Střední Ameriky ukázal, jak výrazně se jejich chování s věkem mění a proč je ochrana pobřežních oblastí důležitá pro jejich přežití.

Demolice, vysídlování a mučení. OSN varuje před etnickými čistkami na Západním břehu

Izraelská vojenská operace ve městě Hebron na okupovaném Západním břehu Jordánu vyvolala ostrou reakci Organizace spojených národů (OSN). Její představitelé varují před nuceným vysídlováním Palestinců a rostoucím rizikem etnických čistek. Nezávislá vyšetřovací komise OSN navíc obvinila Izrael ze zločinů proti lidskosti, včetně vyhlazování a mučení. Izraelská vláda obvinění odmítá a své kroky označuje za nezbytná bezpečnostní opatření.

Katoličtí biskupové litují modlitby s Trumpem v Bílém domě. Mluví o politickém zneužití

Společná modlitba s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě vyvolala mezi katolickými duchovními nečekanou bouři. Dva biskupové, kteří se setkání v Oválné pracovně zúčastnili, nyní veřejně vyjadřují lítost. Tvrdí, že Bílý dům jejich návštěvu využil k politickým účelům těsně před volbami do Kongresu. Zveřejněné záběry totiž podle kritiků vytvářejí dojem, že církev prezidenta podporuje.

Francouzská vláda po protestech chce nahradit systém přijímání na vysoké školy

Francouzská vláda se dnes zavázala, že v roce 2028 upraví národní on-line platformu pro přijímací řízení. Podle francouzského listu Le Monde to dnes oznámil ministr vysokého školství Philippe Baptiste. Vláda tak reaguje na týdny protestů středoškoláků a studentů, kteří kritizují mimo jiné netransparentní podmínky přijímacího procesu a nerovný přístup ke studiu. Podle odborů jsou ústupky vlády sice vítané, ale nedostatečné.

Kyjev čelil dalšímu nočnímu útoku Ruska, zasažen byl Jižní most

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dalšímu nočnímu raketovému útoku Ruska. Vedle několika domů byl poškozen také Jižní most přes Dněpr včetně infrastruktury metra, uvedl dnes starosta Vitalij Kličko. O několik hodin dříve informoval o pondělním večerním útoku, při němž zemřel člověk a deset utrpělo zranění, většina z nich v areálu vysokoškolských kolejí. Ruské úřady zase hlásí ukrajinské údery v Brjansku a okupované části ukrajinské Záporožské oblasti.

Krvavá odveta Jordánska. Stíhačky udeřily na Sýrii, mezi mrtvými jsou i děti

Jordánské letectvo zaútočilo na několik míst v jižní Sýrii v odvetě za krvavý útok na křesťanský pohřeb, při kterém minulý týden zahynulo devět lidí. Podle syrských záchranářů si bombardování vyžádalo sedm obětí včetně tří dětí. Damašek odmítá tvrzení Ammánu, že operace proběhla po vzájemné dohodě. Napětí mezi sousedními státy vedlo také k uzavření důležitého hraničního přechodu.

V Izraeli se konají parlamentní volby, rozhodnou o Netanjahuovi a jeho vládě

V Izraeli se dnes konají parlamentní volby. Voliči rozhodnou, zda dají šanci opozici, která měla po celou předvolební kampaň mírný náskok v průzkumech, nebo umožní premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi, aby zůstal u vlády. Není však vyloučené, že volby skončí patem. Volební místnosti se otevřou v 6:00 SEČ a hlasování skončí ve 21:00 SEČ.

Trumpova administrativa potřetí obvinila bývalého šéfa FBI. Comey mluví o zneužívání justice

Bývalý ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Comey čelí dalšímu trestnímu stíhání. Ministerstvo spravedlnosti ho tentokrát viní z úniku informací týkajících se národní obrany. Jde už o třetí pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa postavit jeho dlouholetého kritika před soud. Comey obvinění odmítá a tvrdí, že jde o politicky motivované zneužívání justice.

Pondělní dronový útok na tržiště v Súdánu si vyžádal 21 mrtvých a 40 zraněných

Pondělní dronový útok na tržiště ve městě Njala na jihozápadě Súdánu si vyžádal přes 20 mrtvých a desítky zraněných. S odvoláním na svědky a zdroj z lékařského prostředí to dnes napsala agentura AFP.

Tomáš Chorý si za reprezentaci nezahraje. Nedvěd mu doporučuje změnu

Fotbalový útočník Tomáš Chorý má další problém. Po vyřazení z kádru pražské Slavie přišel také o místo v české reprezentaci. Generální manažer národních týmů Pavel Nedvěd potvrdil, že s jednatřicetiletým hráčem momentálně nepočítá. Chorý tak doplácí na další disciplinární prohřešek, který může výrazně ovlivnit pokračování jeho kariéry.

Lídryně venezuelské opozice Machado se vrátila do vlasti

Lídryně venezuelské opozice María Corina Machado se téměř po roce vrátila do vlasti. Agentura AFP píše, že se nadšeně vítala se svými příznivci ve městě Barquisimeto v provincii Lara na severozápadě země.

Švédská vláda zakázala svým zaměstnancům používat ChatGPT a Claude

Švédští státní zaměstnanci už nebudou moci na svých pracovních počítačích volně používat populární nástroje umělé inteligence ChatGPT od společnosti OpenAI a Claude od firmy Anthropic. Od pondělí 26. října vstupuje v platnost zákaz přístupu k jejich webovým verzím. Důvodem jsou obavy o bezpečnost citlivých informací, se kterými úředníci při své práci nakládají.

KOMENTÁŘ: Brazilské trhy kolabují. Lulovo vzkříšení ve volbách poslalo akcie dolů o desítky procent

Na brazilských trzích dochází k nečekanému výprodeji. Stávající šéf státu Luiz Inácio Lula da Silva totiž otočil vývoj v prezidentských volbách a zajistil si už svůj čtvrtý mandát. Poraženým je proslulý Jair Bolsonaro, který výsledky voleb odmítá uznat. Jak se to propisuje do trhů?
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama