12.2 C
Czech
Neděle 1. března 2026
Válka na UkrajiněGenerál Syrskyj a jeho cesta k vedení ukrajinských ozbrojených sil

Generál Syrskyj a jeho cesta k vedení ukrajinských ozbrojených sil

Generál Oleksandr Syrskij, nový vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil, je považován za klíčovou postavu obrany Kyjeva a dalších vojenských operací. Jeho původ, vzdělání a vliv na reformu ukrajinské armády naznačují, jakým způsobem může ovlivnit budoucí směřování ukrajinských sil.

Generál Oleksandr Syrskyi se narodil v roce 1965 ve vesnici v ruské Vladimirské oblasti. S vyznamenáním absolvoval moskevskou Vyšší kombinovanou velitelskou školu a ve vojenském vzdělání pokračoval na Ukrajině. Jeho kariéra v ukrajinských ozbrojených silách začala v prvních letech ukrajinské nezávislosti, kdy s výborným prospěchem absolvoval Akademii ozbrojených sil Ukrajiny a Akademii národní obrany Ukrajiny.

Od počátku své kariéry Syrskyj postupně přebíral stále významnější úkoly, od velitele čety až po klíčové postavení v průběhu protiteroristické operace ATO, později jako vrchní velitel pozemních sil během celé ruské invaze. V devadesátých letech velel jedné z brigád 6. divize Národní gardy Ukrajiny v Chuhujivu. Později se stal velitelem 72. samostatné mechanizované brigády v Bílé Cerkvi​.

Před Revolucí důstojnosti byl Syrskij, tehdejší první zástupce vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil, klíčovou postavou při prohlubování spolupráce mezi NATO a Ukrajinou. Dohlížel také na připravované vojenské reformy. Podílel se na vypracování strategie přechodu ozbrojených sil Ukrajiny na alianční standardy.

Po útěku bývalého prezidenta Viktora Janukovyče z Ukrajiny, anexi Krymu a ruské invazi na Donbas na počátku roku 2014, Syrskyj zaujal pozici náčelníka štábu Protiteroristické organizace (ATO). Tu ukrajinská vláda nazývala frontovou linií proti donbaským loutkovým autoritám. Generál měl možnost studovat nepřítele v bojových podmínkách. Syrskyj byl jedním z klíčových ukrajinských velitelů během nejtěžších bitev o předmostí u Debalceve v lednu a únoru 2015. V té době vedl ukrajinské jednotky během bojů ve Vuhlehirsku, obci Ridkodub a při pokusu o znovuzískání Lohvynova. Také koordinoval skupinu Bars, která kryla stažení ukrajinských vojsk z města Debalceve. Za účast v těchto bitvách byl Syrskyj vyznamenán Řádem Bohdana Chmelnického třetího stupně, uvedl deník The Kyiv Independent.

Syrskij se aktivně podílel na obraně Ukrajiny před ruskými okupanty nejen v období nejintenzivnějších bojů, ale po celých osm let předcházejících ruské invazi.

V letech 2016-2019 byl Syrskyj vedoucím několika vysokých útvarů, včetně Společného operačního velitelství ozbrojených sil Ukrajiny (dvakrát v různých obdobích) a velitelem ATO a Operace společných sil (JFO) v Luhanské a Doněcké oblasti.

Jako velitel pozemních sil Syrskij pokračoval v reformách, které nakonec pomohly ukrajinské armádě být na bojišti pružnější a postupovat mnohem více než její ruské protějšky. Tyto reformy zahrnovaly transformaci vojenských velitelských a řídicích orgánů v pozemních silách. „Došlo k oddělení funkcí formování, výcviku, rozvoje vojsk, technického vybavení a komplexní podpory od funkcí velení a řízení,“ konstatoval podle serveru The New Voice of Ukraine Syrskyj.

Syrskyj sehrál klíčovou roli v obraně Kyjeva na jaře 2022. Rusko údajně plánovalo dobýt Kyjev „za tři dny“, ale místo toho se po více než měsíční bitvě, která způsobila těžké ztráty, stáhlo. Syrskyj za úspěšnou obranu Kyjeva obdržel Řád Bohdana Chmelnického druhé třídy a 5. dubna 2022 mu byl udělen titul Hrdina Ukrajiny, píše server Pravda.sk.

Syrskyj také plánoval protiofenzivní operace v Charkově a Lymanu na podzim 2022. Jako součást charkovské operace byla osvobozena města jako Izyum, Balaklija a Kupjansk. Později byly v Doněcké oblasti osvobozeny také Lyman a Svjatohirsk.

Očekává se, že Syrskij jako vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny v nadcházejících dnech představí nové vedení ozbrojených sil.

Reklama

Doporučujeme

Nejméně devět lidí bylo zabito v Pákistánu, když dav vpadl na konzulát USA

Devět lidí bylo dnes zabito v Pákistánu, když stovky lidí napadly americký konzulát v přístavním městě Karáčí. Nejméně 25 dalších osob utrpělo zranění při prudkých střetech s bezpečnostními silami; někteří jsou v kritickém stavu a počet obětí může ještě stoupnout. Dav rozlítily zprávy o smrti íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Informovala o tom agentura AP.

Belgie zadržela tanker z ruské stínové flotily, chystá se jej zabavit

Belgické speciální síly zadržely v Severním moři tanker z tzv. ruské stínové flotily obcházející sankce. Po připlutí do přístavu Brusel loď zabaví, uvedla dnes agentura AFP s odvoláním na členy belgické vlády. Belgický zásah ocenil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Salač po děsivé nehodě v Thajsku dojel devatenáctý

Úvod závodu Moto2 ve Velké ceně Thajska poznamenala vážná havárie Davida Alonsa. Kolumbijec spadl přímo pod motocykl Filipa Salače a následně ho trefil ještě stroj Australana Senny Agiuse. Závod se několikrát zastavil červenými vlajkami a po restartu český jezdec dojel devatenáctý, vyhrál Manuel González.

Írán pokračuje v útocích na cíle v Izraeli a státech Perského zálivu

Írán dnes pokračuje v raketových útocích na cíle v Izraeli a státech Perského zálivu. Výbuchy se ozývají v Dubaji, Dauhá a Manámě, informovala agentura AP a zpravodajský server Al-Džazíra. Už dříve agentury informovaly, že se dnes poprvé stal terčem íránských dronů Omán.

Akcie Netflixu po ústupu z boje o Warner Bros. posílily

Bitva o Warner Bros. Discovery směřuje k vítězství Paramount Skydance poté, co Netflix odmítl dál přihazovat. Zatímco na trhu se řeší hlavně, kdo převezme jednu z největších hollywoodských značek, v zákulisí se rozplétají i důvody, proč se Netflix z rozjeté dražby stáhl.

Írán hlásí 108 mrtvých po zásahu dívčí školy v Minábu

V Minábu na jihu Íránu zemřelo podle íránských úřadů nejméně 108 lidí po zásahu dívčí školy. Incident přišel během vln úderů na íránské cíle, které vedou Spojené státy a Izrael, a Teherán zároveň hlásí stovky dalších obětí napříč zemí.

Teherán vyhlásil 40 dní smutku

Írán vyhlásil 40 dní státního smutku a k tomu sedm dnů veřejného volna po smrti nejvyššího vůdce Ajatolláha Alího Chameneího. V Teheránu se začaly scházet davy truchlících, stát mluví o mučednictví a slibuje pokračování jeho odkazu. Do toho pokračuje válka s USA a Izraelem a země řeší, kdo převezme řízení státu.

Útoky USA a Izraele zasáhly Írán, Chameneí je po smrti

Napětí mezi USA, Izraelem a Íránem se během jediného víkendu překlopilo do otevřené války. Washington spustil údery po týdnech vojenského posilování v regionu a Teherán odpověděl raketami a drony na cíle napříč Blízkým východem. Írán mezitím potvrdil smrt nejvyššího vůdce Ajatolláha Alího Chameneího.

Írán vrací úder. Po útoku USA a Izraele hlásí zásah americké základny v Bahrajnu

Írán podle svých ozbrojených sil v sobotu udeřil na americkou námořní základnu v Bahrajnu a vypálil rakety na několik zemí Perského zálivu v odvetě za útoky Spojených států a Izraele. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Jordánsko, ve kterých jsou přítomny americké vojenské síly, ve svém vzdušném prostoru íránské rakety sestřelily, v Abú Dhabí zemřel jeden člověk.

Ukrajina a Rusko informují o obětech po útocích, na jihu Ruska hořela rafinérie

Čtyři civilisté byli zabiti a čtyři zraněni při ruských útocích na Sumskou oblast na severovýchodě Ukrajiny, oznámil dnes náčelník vojenské správy Oleh Hryhorov. Ruské bomby zabily 86letou ženu v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, informoval šéf oblasti Ivan Fedorov. Ukrajinské drony způsobily požár v rafinérii u obce Novominská na jihu Ruska a v Kurské oblasti na západě Ruska zabily dva lidi a sedm dalších zranily, tvrdí ruské úřady.

KOMENTÁŘ: Putin válkou podkopal budoucnost Ruska

24. února 2022 se zdála invaze na Ukrajinu těžko představitelná, a to i přes nahromaděná ruská vojska u jejích hranic. Ruský prezident Vladimir Putin má při pohledu do historie zálibu v napadání menších a zdánlivě slabších zemí, útok na druhou největší evropskou zemi však pro diktátora představoval potenciálně katastrofickou vyhlídku. Ještě tentýž den začaly na Kyjev padat rakety.

Moskva vyzvala USA a Izrael, aby okamžitě ukončily útoky na Írán

Spojené státy a Izrael uvrhávají Blízký východ do propasti nekontrolované eskalace, varovala dnes ruská diplomacie v reakci na americko-izraelskou vojenskou operaci proti Teheránu. Vyzvala USA a Izrael, aby okamžitě útoky na Írán ukončily. Ruský prezident Vladimir Putin o útocích na Írán jednal s prostřednictvím videokonference se členy ruské bezpečnostní rady, informovaly ruské agentury s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama