Francii zasáhla třetí vlna stávek a masových pouličních demonstrací proti nepopulárnímu plánu prezidenta Emmanuela Macrona zvýšit věkovou hranici pro odchod do důchodu na 64 let. Vláda se v parlamentu také potýkala s křikem a bučením, když zákonodárci o návrhu zákona začali jednat. V úterý o vývoji informovaly agentura Reuters a list The Guardian.
Úterní protesty znovu zasáhnou veřejnou dopravu, bude narušen i provoz škol. Výraznější omezení čeká vlakovou a městskou dopravu, každý pátý let na pařížském letišti Orly bude zrušen. Některé školy budou kvůli stávce učitelů uzavřeny. Studenti rovněž blokují několik univerzitních budov po celé Francii. Podle deníku The Guardian lze očekávat, že se pouličních demonstrací zúčastní stovky tisíc Francouzů.
Podle vládních plánu by měli občané pracovat o dva roky déle, což pro většinu znamená až do 64 let, aby se rozpočet jednoho z nejštědřejších důchodových systémů na světě udržel v černých číslech.
Fresh strikes hit trains, schools and refineries in France on Tuesday over an unpopular pension reform pushed by President Emmanuel Macron, with nationwide protests planned for later in the day.https://t.co/anH1qR9FS7
— AFP News Agency (@AFP) February 7, 2023
Francouzi tráví v důchodu nejvíce let ze všech zemí OECD. Jedná se o velmi ceněnou výhodu, které se podle průzkumů veřejného mínění většina lidí nechce vzdát.
„Jsme vyčerpaní prací,“ prohlásil důchodce Bernard Chevalier na protestu ve městě Nice. Zároveň dodal, že bude protestovat tak dlouho, dokud vláda od svého plánu zvýšit věkovou hranici pro odchod do důchodu neupustí. „Důchod by měl být druhým životem, ne čekárnou na smrt,“ poznamenal dle Reuters.
Ministr práce Olivier Dussopt konstatoval, že změny jsou nutné. „Důchodový systém je ztrátový. Pokud nám na něm záleží, musíme ho zachránit,“ řekl ministr rozhlasové stanici RMC.
Prosazení důchodové reformy pro vládu nebude snadné
Předseda odborové organizace CGT Philippe Martinez prohlásil, že Macron hraje „nebezpečnou hru“, když prosazuje takto nepopulární reformu v době, kdy se domácnosti potýkají s vysokou inflací.
Macronovi centristé mají v parlamentu oslabenou pozici poté, co v červnových volbách ztratili absolutní většinu. Aby mohli návrh zákona o důchodech schválit, čekají je napjatá jednání. K podpoře totiž potřebují přesvědčit zákonodárce z pravicové strany Les Républicains.
Bez podpory pravice by se vláda teoreticky mohla uchýlit k využití kontroverzních výkonných pravomocí a prosadit plány bez hlasování. Premiérka Élisabeth Borne se tomu však chce vyhnout, neboť si je vědoma rozruchu a dalších protestů, které by to mohlo vyvolat, upozornil Guardian.
Posunutí věku odchodu do důchodu o dva roky a prodloužení doby placení by podle odhadů ministerstva práce přineslo dodatečných 17,7 miliardy eur (zhruba 420 miliard korun) ročních příspěvků na důchodové pojištění, což by umožnilo, aby se systém do roku 2027 vyrovnal.
Odbory a levicoví odpůrci tvrdí, že peníze lze najít jinde, zejména u bohatých, přičemž pracující potřebují ochranu. „Ti z vás, kteří tuto reformu podporují, nechápou, jak těžká je práce, nechápou, jaké to je probouzet se s bolavými zády,“ řekla v pondělí v bouřlivé debatě v parlamentu Rachel Keke, první uklízečka ve Francii, která se stala zákonodárkyní. „Nevíte, jaké je brát léky, abyste přežili pracovní den. Nevíte to, protože to není svět, ve kterém žijete,“ pokračovala levicová zákonodárkyně za potlesku z opozičních lavic.
Během prvních dvou lednových protestů pochodovalo ve městech po celé Francii více než milion lidí. Další den demonstrací je naplánován na sobotu.
