EkonomikaFrancie kvůli obranné dohodě AUKUS přišla o obchod. Macron odvolal velvyslance z...

Francie kvůli obranné dohodě AUKUS přišla o obchod. Macron odvolal velvyslance z USA i Austrálie

Poté, co Austrálie, Velká Británie a Spojené státy americké uzavřely obrannou dohodu, přerušila dočasně Francie kontakt s britským ministrem obrany. Prezident Emmanuel Macron rovněž odvolal velvyslance z Washingtonu a Canberry. Kvůli paktu zvanému AUKUS totiž Austrálie zrušila objednávku francouzských ponorek z roku 2016 a přistoupila na nákup amerických ponorek na jaderný pohon. Uvedl to server BBC.

I když se státy Austrálie, Velká Británie a Spojené státy americké (USA) uzavřením obranné dohody zvané AUKUS sblížily, zhoršily si zároveň vztahy s důležitým západním spojencem. Francie na pakt tvrdě zareagovala především kvůli ztrátě zakázky z roku 2016 v hodnotě 37 miliard dolarů. Tehdy si Austrálie objednala dvanáct francouzských konvenčních ponorek. Obchod však nyní její vláda zrušila. Uvedl to server BBC.

Kvůli zvyšujícímu se vlivu Číny v Jihočínském moři si totiž Austrálie objednala nejméně osm amerických ponorek na jaderný pohon. Neznamená to však, že ponesou jaderné zbraně. Podle australského premiéra Scotta Morrisona by ale konvenční ponorky na současnou hrozbu nestačily.

„Austrálie si vztahu s Francií váží. Těšíme se proto na další spolupráci založené na společných zájmech a sdílených hodnotách,“ uvedl pak dle serveru Al Jazeera mluvčí australského ministerstva zahraničí.

Na uklidnění spojence nestačila ani slova britského premiéra Borise Johnsona, který Francii vzkázal, že se nemá čeho obávat. Francouzská ministryně ozbrojených sil Florence Parly totiž zrušila schůzku v Londýně se svým britským protějškem Benem Wallacem. Francouzský prezident Emmanuel Macron pak poprvé v historii odvolal velvyslance z Washingtonu, tedy ze země svého nejstaršího partnera. Opustit svůj úřad museli také diplomati z Canberry.

Dohodu AUKUS vidí Francie jako bodnutí do zad a nepřijatelné chování spojenců

V nejbližších dnech by měl proto v souvislosti s diplomatickou krizí americký prezident Joe Biden po telefonu hovořit se svým francouzským protějškem. „Dohoda AUKUS má za cíl investovat do nejdůležitějších zdrojů síly, tedy do našich spojenců a pomoci jim k tomu, aby mohli lépe reagovat na současné hrozby,“ okomentoval pak obranný pakt Biden.

Jinak ho ale vidí francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian, ohodnotil ho jako „bodnutí do zad“ a „nepřijatelné chování mezi spojenci a partnery“. Obranná dohoda mezi třemi státy se nelíbí ani čínským politikům, kteří ji vidí jako hrozbu a potencionální počátek dalších jaderných závodů. V současnosti má však Čína největší vojenskou námořní sílu na světě.

Austrálie se díky dohodě AUKUS stane sedmým státem na světě, který vlastní ponorky na jaderný pohon. Roku 1970 však podepsala dohodu pod OSN, která ji zavázala k zřeknutí se výroby jaderných zbraní. Obranný pakt AUKUS vznikl také za cílem spolupráce v oblasti umělé inteligence, podmořských technologií a kybernetiky.

Doporučujeme

Trump nařídil přezkoumat ochranu vlků v USA

Federální ochrana vlků ve Spojených státech se může znovu oslabit. Americké ministerstvo vnitra dostalo tři měsíce na posouzení, zda se jejich populace zotavily natolik, aby mohly být vyřazeny ze seznamu ohrožených druhů.

Zvýšení sazeb ECB je téměř jisté. Investoři se ale rozcházejí v názorech, co bude pak

Mezi investory panuje jednotné přesvědčení, že Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek zvýší úrokové sazby. Není však jasné, co bude následovat. Ekonomika eurozóny se ukázala jako odolnější a dopady války s Íránem byly pod očekáváním. Inflační rizika však přetrvávají a navíc rostou výnosy dluhopisů.

Trump slibuje Američanům 5000 dolarů, pokud republikáni vyhrají volby

Americký prezident Donald Trump slíbil každému dospělému Američanovi vyplatit 5000 dolarů, pokud republikáni v listopadových volbách získají většinu v obou komorách Kongresu. Plán, který Trump označil za „Trumpovu dividendu“, by podle odhadů stál více než bilion dolarů. Není zatím jasné, z čeho by vláda peníze financovala ani zda by takový krok byl legální.

Kdy skončí válka s Íránem podle Trumpa? Prezident naznačil termín

Válka s Íránem neskončí dříve než po listopadových volbách v Kongresu, prohlásil americký prezident Donald Trump na stranickém sjezdu v Texasu. Také obvinil Teherán, že se snaží ovlivnit volby ve prospěch demokratů. Toto tvrzení však nepodpořil důkazy.

Zelenskyj je na návštěvě Kanady, má jednat s premiérem Carneyem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přiletěl do Kanady. Po příletu uvedl, že posílení ukrajinské protivzdušné obrany a příprava na další válečnou zimu bude hlavními tématy jeho návštěvy, během které bude jednat s premiérem Markem Carneyem. Letoun s ukrajinským prezidentem v noci přistál v Calgary, napsal kanadský list The Globe and Mail na svém webu.

Údery na Ukrajině a v Rusku si podle úřadů vyžádaly nejméně pět obětí

Ukrajinské a ruské úřady informují o nejméně pěti obětech vzájemných úderů, napsala dnes agentura Reuters. V jihoukrajinském přístavním městě Mykolajiv jsou po ruském útoku hlášeni čtyři mrtví, zatímco v ruské Voroněžské oblasti na jihozápadě země zahynul při úderu ukrajinského dronu jeden člověk.

Putin si podle Trumpa přeje uzavřít dohodu o ukončení války na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin si přeje uzavřít dohodu o ukončení války na Ukrajině, prohlásil dnes podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Kdyby si to přál i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, bylo by to hezké, uvedl. Konverzaci s šéfem Kremlu zároveň označil za skvělou. Prezidenti Ruska a USA si v úterý telefonovali o rusko-ukrajinské válce i vzájemných vztazích.

Šance, že AI vyhubí už v příštím desetiletí lidstvo, je víc než deset procent, varuje výzkumník

Umělá inteligence se podle některých odborníků vyvíjí tak rychle, že může v příštích letech představovat existenční hrozbu pro lidstvo. Evan Hubinger, přední výzkumník bezpečnosti umělé inteligence ve společnosti Anthropic, uvedl, že podle něj existuje více než desetiprocentní pravděpodobnost, že by AI mohla během příštího desetiletí zabít všechny lidi.

Finsko se opevnilo na hranici s Ruskem. Nový plot měří 200 kilometrů

Finsko podle serverů Euronews a The Moscow Times dokončilo 200 kilometrů dlouhý bezpečnostní plot na hranici s Ruskem. Opatření má posílit ochranu východní hranice země, kterou Helsinky vnímají jako zranitelnou vůči hybridním hrozbám a možnému využívání migrace k politickému tlaku.

Svět se potýká s nedostatkem nafty. Ceny mohou být vysoké i v dalších měsících

Globální trh s naftou se potýká s omezenými dodávkami, které v nadcházejících měsících pravděpodobně udrží ceny vysoko. Důvodem jsou výpadky rafinerií na Blízkém východě a v Rusku, jejichž dopady zesílily válka v Perském zálivu i ukrajinské útoky dronů.

Ozbrojený muž ve východním Thajsku zastřelil učitelku mateřské školy

Ozbrojený muž dnes zastřelil učitelku mateřské školy v provincii Chonburi ve východním Thajsku, informovaly agentury. Z budovy bylo bezpečně evakuováno 44 dětí, tři učitelé a tři další pracovníci zařízení, uvedly úřady. Střelec, který byl podle prvotních informací manželem oběti, z místa činu uprchl. Motiv útoku zatím není znám.

Klimatická změna vstupuje do geopolitiky. Může rozdmýchat konflikty o potraviny a zdroje

Sucha, extrémní počasí, války i narušené dodavatelské řetězce zvyšují tlak na světový potravinový systém. Nové výzkumy ukazují, že změny v zemědělské produkci mohou posilovat sociální napětí – nejen tam, kde úroda klesá, ale i v oblastech, kde se půda stává cennější.

Slovenská vláda schválila nákup dalších čtyř amerických stíhaček F-16

Slovenská vláda dnes schválila nákup dalších čtyř amerických stíhaček F-16 s příslušnou výbavou v odhadované ceně 390 milionů eur (9,4 miliardy korun). Letadla pro slovenskou armádu by měla být dodána do konce roku 2030. Bratislava už dříve objednala 14 těchto strojů, z nichž čtyři zůstaly ve Spojených státech v souvislosti s výcvikem slovenského personálu. Česko za bývalé vlády Petra Fialy schválilo pořízení 24 letounů F-35A Lightning II v nejmodernější verzi Block IV.

KOMENTÁŘ: Google našel Texas Evropy. Do téhle země kvůli AI nalije 15 miliard dolarů

Americká společnost Google, která spadá pod mateřskou loď Alphabet, odklepla dosud největší jednorázovou investici v Evropě. V přepočtu přes 310 miliard korun pošle na rozvoj své AI infrastruktury ve Finsku. Zájem o stavbu datacenter v této skandinávské zemi mají i další společnosti.

Exotické borovice na jižní polokouli rostou rychleji a lépe zvládají sucho

Borovice vysazené mimo svou původní oblast mohou růst několikanásobně rychleji a současně lépe snášet nedostatek vody. Výsledky rozsáhlého výzkumu však neznamenají, že by výsadba nepůvodních jehličnanů představovala jednoduché řešení klimatické změny. Některé druhy se totiž nekontrolovaně šíří a ohrožují původní přírodu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama