Reklama
3 C
Czech
Pátek 27. března 2026
EkonomikaFrancie kvůli obranné dohodě AUKUS přišla o obchod. Macron odvolal velvyslance z...

Francie kvůli obranné dohodě AUKUS přišla o obchod. Macron odvolal velvyslance z USA i Austrálie

Poté, co Austrálie, Velká Británie a Spojené státy americké uzavřely obrannou dohodu, přerušila dočasně Francie kontakt s britským ministrem obrany. Prezident Emmanuel Macron rovněž odvolal velvyslance z Washingtonu a Canberry. Kvůli paktu zvanému AUKUS totiž Austrálie zrušila objednávku francouzských ponorek z roku 2016 a přistoupila na nákup amerických ponorek na jaderný pohon. Uvedl to server BBC.

I když se státy Austrálie, Velká Británie a Spojené státy americké (USA) uzavřením obranné dohody zvané AUKUS sblížily, zhoršily si zároveň vztahy s důležitým západním spojencem. Francie na pakt tvrdě zareagovala především kvůli ztrátě zakázky z roku 2016 v hodnotě 37 miliard dolarů. Tehdy si Austrálie objednala dvanáct francouzských konvenčních ponorek. Obchod však nyní její vláda zrušila. Uvedl to server BBC.

Kvůli zvyšujícímu se vlivu Číny v Jihočínském moři si totiž Austrálie objednala nejméně osm amerických ponorek na jaderný pohon. Neznamená to však, že ponesou jaderné zbraně. Podle australského premiéra Scotta Morrisona by ale konvenční ponorky na současnou hrozbu nestačily.

„Austrálie si vztahu s Francií váží. Těšíme se proto na další spolupráci založené na společných zájmech a sdílených hodnotách,“ uvedl pak dle serveru Al Jazeera mluvčí australského ministerstva zahraničí.

Na uklidnění spojence nestačila ani slova britského premiéra Borise Johnsona, který Francii vzkázal, že se nemá čeho obávat. Francouzská ministryně ozbrojených sil Florence Parly totiž zrušila schůzku v Londýně se svým britským protějškem Benem Wallacem. Francouzský prezident Emmanuel Macron pak poprvé v historii odvolal velvyslance z Washingtonu, tedy ze země svého nejstaršího partnera. Opustit svůj úřad museli také diplomati z Canberry.

Dohodu AUKUS vidí Francie jako bodnutí do zad a nepřijatelné chování spojenců

V nejbližších dnech by měl proto v souvislosti s diplomatickou krizí americký prezident Joe Biden po telefonu hovořit se svým francouzským protějškem. „Dohoda AUKUS má za cíl investovat do nejdůležitějších zdrojů síly, tedy do našich spojenců a pomoci jim k tomu, aby mohli lépe reagovat na současné hrozby,“ okomentoval pak obranný pakt Biden.

Jinak ho ale vidí francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian, ohodnotil ho jako „bodnutí do zad“ a „nepřijatelné chování mezi spojenci a partnery“. Obranná dohoda mezi třemi státy se nelíbí ani čínským politikům, kteří ji vidí jako hrozbu a potencionální počátek dalších jaderných závodů. V současnosti má však Čína největší vojenskou námořní sílu na světě.

Austrálie se díky dohodě AUKUS stane sedmým státem na světě, který vlastní ponorky na jaderný pohon. Roku 1970 však podepsala dohodu pod OSN, která ji zavázala k zřeknutí se výroby jaderných zbraní. Obranný pakt AUKUS vznikl také za cílem spolupráce v oblasti umělé inteligence, podmořských technologií a kybernetiky.

Reklama

Doporučujeme

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama