Protext ČTKFirmy budou muset zveřejňovat mzdy v inzerátech. Hrozí spory o doplacení příjmů

Firmy budou muset zveřejňovat mzdy v inzerátech. Hrozí spory o doplacení příjmů

Praha 14. května 2026 (PROTEXT) – Směrnice o transparentnosti odměňování přináší největší změnu v personální agendě za poslední roky. Začíná už u náboru. Firmy budou muset v inzerátech nebo nejpozději před pohovorem uvádět nástupní mzdu. Změny se ale dotknou i stávajících zaměstnanců. Ti získají právo na informace o průměrné odměně na srovnatelných pozicích. S tím se objevuje riziko sporů o doplacení mezd. Podniky budou mít hned několik monitorovacích a reportovacích povinností, při jejichž porušení hrozí nemalé pokuty. Příprava přitom není levná. Podle složitosti struktury firmy a reálné připravenosti interních HR dat se náklady pohybují od stovek tisíc až po jednotky milionů korun. Celkově jde pro Česko o citlivé téma. Gender pay gap u nás v roce 2024 dosáhl 18,5 % a je těsně druhý nejvyšší v EU. Zatímco unijní průměr činil pouhých 11 %.[1]

Za změnami je evropská směrnice o transparentnosti odměňování, kterou musí Česká republika přenést do 7. června 2026. Podle aktuálního návrhu MPSV mají základní povinnosti nabýt účinnosti od 1. ledna 2027, avšak aktuálně prochází tento návrh meziresortním připomínkovým řízením, přičemž jeho výsledek nelze nyní jednoznačně predikovat. Směrnice posiluje zásadu stejné odměny mužů a žen za stejnou práci a má za cíl odstranit stav, kdy nerovnosti zůstávají skryté kvůli nedostatku informací na straně zaměstnanců i uchazečů.

Firmy musí monitorovat rozdíl v odměňování. Limit je 5 %.

Nejviditelnější změnou bude transparentnost v náboru. Uchazečům bude nutné sdělit nástupní mzdu (nebo její rozpětí) nejpozději před pracovním pohovorem. Zaměstnavatel se zároveň nesmí ptát na předchozí příjmovou historii uchazeče.

Další oblastí je právo požádat o informace týkající se průměrné odměny pracovníků vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Zaměstnavatelé budou muset pracovat s objektivními a genderově neutrálními kritérii pro stanovení mzdy či bonusů. „Pokud se v kategorii pracovníků vykonávajících stejnou práci objeví rozdíl v průměrné odměně žen a mužů ve výši alespoň 5 % a zároveň to nelze odůvodnit objektivními a genderově neutrálními kritérii, bude muset podnik přijmout opatření k jeho odstranění. Pokud rozdíl nebude napraven do stanoveného termínu, mohou být zaměstnavatelé vystaveni nezanedbatelným sankcím,“ říká Veronika Pohlová, manažerka poradenské společnosti Moore Advisory CZ.

Zaměstnavatel musí prokázat, že rovnost odměňování neporušil

Směrnice počítá s tím, že pracovník, který utrpěl finanční újmu v důsledku diskriminace, může požadovat náhradu včetně doplacení dlužné odměny, souvisejících bonusů nebo věcných plnění. Procesní postavení pracovníka navíc směrnice posiluje tím, že v případech porušení pravidel má být na zaměstnavateli, aby prokázal, že zásadu rovného odměňování a pravidla transparentnosti neporušil.

Sankce budou. Zatím se čeká na návrh MPSV

Směrnice výslovně počítá s pokutami. Přesná výše sankcí bude záviset na finálním českém transpozičním zákoně. Už podle současného zákona o inspekci práce může právnická nebo podnikající fyzická osoba dostat za porušení povinností na úseku rovného zacházení pokutu až do 1,000.000 Kč, pokud například nezajistí férové zacházení v odměňování nebo diskriminuje zaměstnance. Za omezení pracovníka v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu nebo odměny z dohody hrozí pokuta až 400.000 Kč.

Náklady od stovek tisíc po jednotky milionů korun

Přesná výše nákladů na přípravu se bude lišit podle velikosti firmy, kvality HR dat, existence grade systému, počtu pozic, složitosti bonusových schémat a míry decentralizace odměňování. „Orientačně by středně velká společnost měla počítat minimálně s několika měsíci práce. Jednodušší příprava může zahrnovat právní revizi, základní analýzu odměňování a úpravu náborových procesů. Složitější příprava bude obsahovat revizi mapy pracovních pozic, tvorbu nebo úpravu grade systému, analýzu gender pay gapu, úpravy mzdových systémů, nastavení reportingu, interní komunikaci a školení manažerů,“ říká Marcela Hrdá, partnerka poradenské skupiny Moore Czech Republic a dodává: “Náklady se tak mohou pohybovat od nižších stovek tisíc korun u jednodušších projektů po vyšší stovky tisíc až jednotky milionů korun u větších nebo strukturálně složitějších organizací.”

Podniky se musí připravit už nyní

Od 1. ledna 2027 mají podle aktuálního návrhu MPSV nabýt účinnosti základní ustanovení české novely. Předpokládá se, že od roku 2028 začnou platit povinnosti spojené se zpracováním zpráv o rozdílech v odměňování pro zaměstnavatele se 150 a více zaměstnanci, přičemž společnosti s 250 a více zaměstnanci budou reportovat každoročně. Firmy se 100 až 249 pracovníky v tříletém cyklu. Od roku 2031 se reportingová povinnost rozšíří v tříletém cyklu i na společnosti se 100 až 149 lidmi.

„Doporučujeme nečekat na účinnost české novely. Reporting bude vyžadovat kvalitní data, správně nastavené pracovní kategorie, dokumentovaná kritéria odměňování a schopnost rozdíly vysvětlit. Přípravu je proto vhodné začít už v roce 2026, zejména s důrazem na detailní a precizní grading pozic,“ vysvětluje Marcela Hrdá a dodává: “Začít se musí s daty, ne komunikací. Než firma začne zveřejňovat rozpětí a odpovídat zaměstnancům, musí vědět, zda jsou její data úplná, správná a vysvětlitelná. Transparentnost odměňování zároveň není jen HR agenda. Dopadá na rozpočty, reporting, compliance, pracovní právo i vztahy s manažery.”

Okolo směrnice se už objevují první problémy a mýty

Nejčastějším problémem firem je neaktuální mapa pracovních pozic (job architecture). Firmy často nemají jasně popsané role, úrovně seniority a kritéria srovnatelnosti práce. Dalším nešvarem jsou historické individuální příjmy bez dokumentovaného důvodu. Třetím je podcenění variabilní složky odměny. Rozdíly nejsou jen v základní mzdě, ale také v bonusech, osobním ohodnocení, příplatcích a kariérních příležitostech. Už dnes se ale objevují zavádějící informace týkající se směrnice.

„Největším mýtem je představa, že transparentnost odměňování znamená povinnost zveřejnit mzdu každého zaměstnance. Tak to není. Směrnice směřuje k tomu, aby podniky pracovaly s agregovanými informacemi, mzdovými rozpětími, objektivními kritérii a srovnatelnými kategoriemi pracovníků. Nikoli ke zveřejňování individuálních mezd. Druhým častým omylem je, že se téma týká pouze velkých firem. Reporting bude odstupňován podle velikosti, ale princip rovného odměňování a potřeba objektivních kritérií se týkají zaměstnavatelů obecně,“ uzavírá Veronika Pohlová ze společnosti Moore Advisory CZ.

Česko má druhý nejvyšší rozdíl v odměňování v EU

Podle údajů za rok 2024 činil průměrný gender pay gap v EU 11,1 %. Česká republika vykázala rozdíl 18,5 %, což ji řadí mezi země s nejvyšším nepoměrem v EU. Vyšší hodnotu mělo pouze Estonsko s 18,8 %. Ukazatel sice nezohledňuje všechny nesoulady ve struktuře zaměstnanosti, sektorech, senioritě nebo úvazcích, jde však o významný signál, že rozdíly v příjmech pracovníků jsou v ČR nadprůměrně vysoké. „Zájem firem o téma transparentního odměňování jednoznačně roste, a to napříč sektory i velikostmi společností. Nejčastěji se na nás obracejí firmy, které si uvědomují, že jde o agendu s dopadem nejen do HR, ale i do firemní kultury, reputace a vztahu se zaměstnanci. Podniky chtějí vědět, čím konkrétně mají začít,“ uzavírá Marcela Hrdá.

[1] Zdroje dat: směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2023/970 o transparentnosti odměňování; informace MPSV ČR (březen 2026) k transpozici a navrhované účinnosti; Eurostat – gender pay gap 2024; zákon o inspekci práce.

Zdroj: Moore Czech Republic

Doporučujeme

xAI poprvé žaluje vlastního uživatele kvůli zneužití Groku

Společnost xAI Elona Muska podala žalobu na uživatele svého chatbota Grok. Tvrdí, že obcházel jeho bezpečnostní omezení a vytvářel sexuálně explicitní podvrhy dospělých i nezletilých. Firma požaduje náhradu škody a trvalý zákaz používání jejích služeb.

Ruské útoky na jihu Ukrajiny zabily pět lidí a další zranily

Dva lidské životy a deset zraněných si vyžádal útok, který Rusko ve čtvrtek pozdě večer podniklo na jihoukrajinskou Oděskou oblast. O obětech a škodách dnes ráno informoval šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper na svém telegramovém účtu. Ráno ruské drony zaútočily na přístav v Mykolajivu a zabily dva lidi. V Chersonu při ruském útoku zemřela žena. Velitel ukrajinských dronových vojsk oznámil zásahy dalších ruských lodí v Černém moři.

Šedé velryby v Tichém oceánu čelí masivnímu úbytku

Populace tichomořských šedých velryb se během několika let propadla téměř na polovinu. Hlavní příčinou je úbytek potravy způsobený oteplováním Arktidy a rychlým mizením mořského ledu. Ochránci přírody proto žádají, aby byl druh znovu zařazen mezi ohrožené.

Americké údery v Íránu zabily nejméně 38 lidí, tvrdí íránské úřady

Americké údery na Írán od 22. června zabily 38 lidí a zranily na 400 osob. Podle agentury AFP to dnes ráno oznámilo íránské ministerstvo zdravotnictví. Předchozí bilance, kterou úřad zveřejnil ve středu, informovala o 35 mrtvých a 300 zraněných.

Írán oznámil, že zaútočil na základnu na jihu Sýrie údajně používanou USA

Íránské revoluční gardy oznámily, že zaútočily na americké velitelství pro speciální operace na základně At-Tanf na jihu Sýrie. Šlo podle nich o odplatu za zabití íránských vojáků v Íránšáru. Podle agentury Reuters o tom informovala íránská státní média.

USA dokončily šestou vlnu úderů proti Íránu; odvetě čelí Kuvajt, Bahrajn i Katar

Americká armáda dnes brzy ráno SELČ oznámila, že dokončila další rozsáhlou vlnu úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Podle íránských státních médií při nich bylo zasaženo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, zahynulo při tom sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar, informovaly agentury s odvoláním na tamní úřady.

Lana Del Rey chystá dvě alba. Ke Stove přidá další nahrávku

Lana Del Rey překvapila fanoušky zprávou, že její dlouho očekávané album Stove nebude jedinou připravovanou nahrávkou. Zpěvačka pracuje také na rozsáhlé doprovodné desce, kterou chce během následujícího měsíce dokončit. Datum vydání ani její oficiální název zatím neprozradila.

Osmnáctiletý Ukrajinec podle obvinění páchal v Polsku sabotáže ve prospěch Ruska

Polská prokuratura obvinila osmnáctiletého Ukrajince ze série sabotážních činů, které měl podle vyšetřovatelů páchat ve prospěch ruských tajných služeb. Jeho cílem mělo být vyvolání etnického napětí mezi Polskem a Ukrajinou prostřednictvím útoků na citlivá historická témata i přípravy akcí namířených proti polským představitelům.

Google bude muset v EU otevřít služby konkurenci v AI, rozhodla komise

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom dnes informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.

Anglie proti Argentině doplatila na extrémní defenzivu

Anglie sahala po postupu do finále mistrovství světa, ale vedení proti Argentině neudržela. Po gólu Anthonyho Gordona se stáhla hluboko do obrany, čehož jihoamerický tým využil. Obrat dokonaly trefy Enza Fernándeze a Lautara Martíneze, zatímco statistiky po zápase ukázaly, jak výraznou převahu si Argentina po změně skóre vytvořila.

Ukrajina má nového premiéra, poslanci schválili Serhije Koreckého

Ukrajinský parlament dnes schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, oznámila média. Dosud byl Koreckyj šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do Evropské unie. Mezi klíčové úkoly zařadil i přípravu na příští zimu, která podle něj může být ještě těžší než ta minulá, s ustavičnými ruskými útoky na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu.

Řecký ostrov Gyaros pomáhá zachránit jednoho z nejvzácnějších tuleňů světa

Řecký ostrov Gyaros býval symbolem věznění a vojenských cvičení. Dnes se ale proměnil v jedno z nejdůležitějších útočišť pro středomořského tuleně, který patří mezi nejohroženější mořské savce na světě. Přísná ochrana přírody přináší výsledky, zároveň ale vyvolává spory s rybáři.

Příznivější data z USA vytáhla bitcoin nad 65 tisíc dolarů

Bitcoin se po zhruba měsíci vrátil nad hranici 65 tisíc dolarů. Růst největší kryptoměny podpořila příznivější data o inflaci ve Spojených státech a obnovený příliv peněz do spotových bitcoinových fondů obchodovaných na burze. Kurz se však nad dosaženou úrovní neudržel.

Pogačar čelí na Tour de France bučení, odpůrce bere jako motivaci

Tadej Pogačar dál suverénně ovládá Tour de France a míří za pátým celkovým triumfem. Vedle obdivu ale jeho výkony vyvolávají i rostoucí frustraci části fanoušků. Někteří diváci už slovinského cyklistu během etap vypískali, on však tvrdí, že negativní reakce jen posilují jeho odhodlání.

Čína vyšetřuje zadrženého Čecha pro podezření z ohrožení státní bezpečnosti

Peking oznámil, že český občan zadržovaný v Číně je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to dnes uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem. Čínská diplomacie zároveň kritizovala postup českých úřadů vůči čínským občanům a tvrdí, že české úřady na základě neopodstatněných obvinění zadržují čínského novináře. Peking takový přístup odmítá a čínské ministerstvo zahraničí vyzvalo českou stranu, aby dotyčnou osobu okamžitě propustila a plně ochránila její práva a zájmy. ČTK se snaží získat vyjádření českého ministerstva zahraničí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama