8.2 C
Czech
Čtvrtek 11. prosince 2025
Protext ČTKFestival Dny Severu 2024 vás zavede na periferie

Festival Dny Severu 2024 vás zavede na periferie

Praha 8. října 2024 (PROTEXT) – Od 16. října do 8. listopadu pořádá Skandinávský dům již patnáctý ročník festivalu severské kultury Dny Severu. Letošním tématem je periferie, ať už v doslovném, či přeneseném smyslu slova. V Praze a Brně se návštěvníci podívají na severský venkov, do vzdálených, řídce obydlených oblastí, k lidem na okraji společnosti i mezi příslušníky menšinových národů a subkultur. Jako každý rok festival přivítá několik severských spisovatelů, a to Örvara Smárasona z Islandu, Linu Nordquist ze Švédska a Katju Kallio z Finska. V programu nechybějí ani filmová promítání, další literární pořady či cestovatelské přednášky.

„Festival zahájí 16. října v Praze večer s islandským spisovatelem, hudebníkem a vizuálním umělcem Örvarem Smárasonem, který v současné době pobývá na autorské rezidenci v Praze a pracuje tu na své nové knize, a s českým spisovatelem Miroslavem Pechem, jehož úzký vztah k Islandu inspiroval k napsání básnické sbírky Ymiho lebka,“ představuje první hosty organizátorka festivalu Anežka Soukupová ze Skandinávského domu. Řeč bude o jejich tvorbě, nezaměnitelné islandské krajině, odlehlosti této ostrovní severské země i tamním literárním bohatství.

Hlavní literární večer letošního ročníku festivalu se odehraje 31. října v Praze a 1. listopadu v Brně. „Pozvání na letošní festival Dny Severu přijaly spisovatelky Lina Nordquist ze Švédska a Katja Kallio z Finska. Obě ve svých knihách vyprávějí o životě v řídce osídlených oblastech a rozplétají složité mezilidské vztahy, do kterých promlouvá i politická situace,“ přibližuje Jitka Jindřišková, která se podílí na dramaturgii festivalu. Lina Nordquist pohovoří o románu Půjdu s tebou. Jde o příběh rodiny, která na přelomu devatenáctého a dvacátého století prchá z Norska a útočiště najde v opuštěné chalupě ve švédském Hälsinglandu. Po mnoha letech na povrch začnou vyplouvat temná rodinná tajemství. Katja Kallio v historickém románu Průsvitné srdce tematizuje lásku dvou lidí ze znepřátelených zemí. Píše se rok 1942 a mladá svobodná matka Beata se vrací s rodiči a sestrami domů na válkou zpustošený jihofinský poloostrov Hanko. Tady při letmém setkání zahoří láskou k ruskému válečnému zajatci Ivanovi.

V rámci literárního programu bude také uvedena antologie současné lotyšské literatury s názvem Lidé jako my, kterou sestavila a k vydání v Nakladatelství Karolinum připravila Anna Sedláčková. Výběr si klade za cíl představit současnou lotyšskou literaturu v celé její rozmanitosti, a to různorodými povídkami, experimentálními texty a úryvky z románů, nezřídka pojednávajícími o lidech z okraje společnosti. Zahrnuje prózy celkem jedenácti lotyšských spisovatelek a spisovatelů, jejichž texty přeložily dvě generace letonistů. Následovat bude 24. října Severský literární salón online. Debata nás zavede mimo jiné na odlehlý ostrov u severonorského městečka Bodø. Hostem bude překladatelka z norštiny Adéla Ficová a řeč bude o románu Mořský hřbitov norského autora Aslaka Noreho.

Kromě literárních besed, které spojuje téma periferie, nabídne Skandinávský dům v Praze i Brně také filmové projekce. „Letos to budou švédský dokumentární film Historjá – Stehy Sámů, poetický portrét umělkyně, vzdálených laponských končin i sámského národa, dokument Šťastná země o Grónsku bez nánosu klišé a finská komedie Heavy Trip, která si trefně utahuje z metalu, přitom tomuto hudebnímu žánru ovšem vzdává hold,“ uvádí Anežka Soukupová. Promítání budou předcházet krátké úvody týkající se problematiky snímků.

Za turistickými perlami dalekého Severu se návštěvníci vypraví během Cestovatelského odpoledne, kdy je tři znalci Severu a nadšení cestovatelé v Městské knihovně v Praze prostřednictvím bohaté obrazové dokumentace zavedou do národních parků severního Finska a až na samé trojmezí Finska, Švédska a Norska, provedou je krajinou rozeklaných fjordů, odlehlých ostrůvků a hřebenů západního Norska a také je vezmou na plavbu lodí po divokých Špicberkách, asi nejsevernějším místu, kam se turisté mohou podívat. V Brně se příznivci cestování na závěrečné festivalové přednášce Martina Mokrého vydají do Laponska bez auta.

Dny Severu se konají ve dnech 16. 10. až 8. 11. 2024. Festival pořádá Skandinávský dům za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Magistrátu hl. m. Prahy, statutárního města Brna a severských velvyslanectví v ČR.

Více informací a kompletní program festivalu: https://www.skandinavskydum.cz/dny-severu-2024/

www.skandinavskydum.cz

 

Zdroj: Skandinávký dům

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

 

Reklama

Doporučujeme

Fed snížil úrokové sazby, naznačuje však pauzu ve zmírňování měnové politiky

Americký Federální rezervní systém (Fed) snížil základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta, jak očekávali analytici. Zároveň ale bankéři dali najevo, že by v příštích měsících mohli uvolňování měnové politiky přerušit.

Ukrajina podnikla jeden z největších útoků na Rusko od začátku války

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila nejméně 287 dronů vyslaných z Ukrajiny, oznámilo ruské ministerstvo obrany na platformě Telegram. Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších útoků, které ukrajinská armáda podnikla na sousední zemi za téměř čtyři roky války, kterou rozpoutalo Rusko, píše agentura AFP. V důsledku útoku byla dočasně uzavřena letiště v Moskvě.

Trump: Právě jsme u pobřeží Venezuely zabavili ropný tanker

Americké síly zabavily u pobřeží Venezuely ropný tanker plující pod falešnou vlajkou Guyany, oznámil prezident Donald Trump. Má jít o sankciované plavidlo, které dopravovalo ropu „nelegálním teroristickým organizacím“. Venezuela hovoří o pirátství.

Jennifer Lawrence a Josh Hutcherson se vrátí v Hunger Games prequelu Sunrise on the Reaping

Jennifer Lawrence a Josh Hutcherson se znovu vrátí do světa Panemu. V chystaném filmu The Hunger Games: Sunrise on the Reaping si znovu zahrají Katniss Everdeen a Peetu Mellarka v prequelu podle nové knihy Suzanne Collins. Pro fanoušky série to znamená návrat původní ústřední dvojice na velké plátno po více než deseti letech.

Brazilští poslanci schválili zákon, který může zkrátit trest pro Bolsonara

Dolní komora brazilského Kongresu dnes schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest 27 let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by bývalý prezident strávit za mřížemi méně než tři roky, píší brazilská média. Zákon by se vztahoval i na další lidi odsouzené spolu s Bolsonarem.

Italská kuchyně získala status UNESCO

Itálie má nový důvod k oslavám. Její národní kuchyně se stala první gastronomickou tradicí na světě, kterou UNESCO uznala jako nehmotné kulturní dědictví. Rozhodnutí padlo po třech letech úsilí italského ministerstva zemědělství a má pomoci chránit originální recepty před napodobiteli.

Neutrální status otevřel Rusům a Bělorusům cestu do kvalifikace

Mezinárodní lyžařská federace FIS povolila prvním devíti sportovcům z Ruska a Běloruska návrat do kvalifikací na zimní olympiádu v Itálii. Zákaz startu platil od roku 2022. Zlom přinesl až verdikt sportovní arbitráže CAS, který otevřel cestu k návratu pod neutrálním statusem.

Nové hodnocení The Economist posílá Slovensko mezi nejslabší ekonomiky

Nový žebříček The Economist ukázal velké rozdíly mezi vyspělými ekonomikami. Zatímco jih Evropy zažil další silný rok a Česko i Polsko si polepšily, Slovensko skončilo mezi posledními posledními. Důvodem jsou slabé ekonomické výsledky, přetrvávající inflace a malý zájem investorů.

Nobelovu cenu za mír převzala dcera Machado

Nobelovu cenu za mír, kterou letos obdržela venezuelská opoziční představitelka María Corina Machado, dnes v Oslu převzala v zastoupení její dcera Ana Corina Sosa, píší tiskové agentury. Ta poté pronesla tradiční přednášku laureátů místo nepřítomné matky. Přednáška je dostupná na webových stránkách Nobelova institutu.

Ve čtvrtek se sejdou lídři koalice ochotných, poté se chystá další schůzka

Ve čtvrtek se uskuteční virtuální jednání lídrů takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v obraně před ruskou invazí. Dnes o tom podle agentury Reuters informoval úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Už v pondělí se v Londýně sešli britský premiér Keir Starmer, Macron a německý kancléř Friedrich Merz s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby projednali evropský návrh k podobě amerického mírového plánu pro Ukrajinu.

KOMENTÁŘ: Centrální banka USA znovu hýbe zemí. Proč investory fascinují úrokové sazby?

Bankéři, investoři, správci fondů, šéfové amerických firem – ti všichni budou v týdnu sledovat, jakým způsobem rozhodne centrální banka USA o dalším vývoji úrokových sazeb. Očekává se totiž další snížení. Proč investoři rozhodnutí Fedu tolik prožívají?

SpaceX chce v rámci vstupu na burzu získat přes 30 miliard dolarů

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska hodlá v příštím roce v rámci vstupu na burzu získat více než 30 miliard dolarů (zhruba 625 miliard Kč). S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom informovala agentura Bloomberg. Vstup firmy SpaceX na burzu by se tak mohl stát největší primární veřejnou nabídkou akcií (IPO) v historii.

Rakouská vláda jedná o osudu hraničních kontrol, týkají se i Česka

Rakouská vláda by brzy mohla představit nový koncept ostrahy hranic, který by ukončil stávající hraniční kontroly týkající se mimo jiné i Česka nebo Slovenska. Dnes o tom informoval list Kronen Zeitung, podle kterého takovou možnost tvrdě kritizuje burgenlandský hejtman Hans Peter Doskozil. Podle něj by to byla hrubá nezodpovědnost, jejíž následky by dolehly především na jeho spolkovou zemi. Vládní koalici lidoveckého kancléře Christiana Stockera rovněž vyčítá, že ho k nynějšímu jednání o osudu kontrol nepřizvala.

Evropa už o snižování závislosti na Číně jen nemluví, postupuje k činům

Čína má nadbytečnou produkci a slabou domácí poptávku, Evropa je na ní závislá a americká obchodní politika ještě zvýšila čínský dovoz na starý kontinent. Evropská unie (EU) se ale od pandemie snaží diverzifikovat dodavatelský řetězec. Brzy už nepůjde jen o řeči, ale i činy, tvrdí Jens Eskelund, prezident Obchodní komory EU v Číně.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama