0.9 C
Czech
Sobota 22. listopadu 2025
Protext ČTKFestival Dny Severu 2024 vás zavede na periferie

Festival Dny Severu 2024 vás zavede na periferie

Praha 8. října 2024 (PROTEXT) – Od 16. října do 8. listopadu pořádá Skandinávský dům již patnáctý ročník festivalu severské kultury Dny Severu. Letošním tématem je periferie, ať už v doslovném, či přeneseném smyslu slova. V Praze a Brně se návštěvníci podívají na severský venkov, do vzdálených, řídce obydlených oblastí, k lidem na okraji společnosti i mezi příslušníky menšinových národů a subkultur. Jako každý rok festival přivítá několik severských spisovatelů, a to Örvara Smárasona z Islandu, Linu Nordquist ze Švédska a Katju Kallio z Finska. V programu nechybějí ani filmová promítání, další literární pořady či cestovatelské přednášky.

„Festival zahájí 16. října v Praze večer s islandským spisovatelem, hudebníkem a vizuálním umělcem Örvarem Smárasonem, který v současné době pobývá na autorské rezidenci v Praze a pracuje tu na své nové knize, a s českým spisovatelem Miroslavem Pechem, jehož úzký vztah k Islandu inspiroval k napsání básnické sbírky Ymiho lebka,“ představuje první hosty organizátorka festivalu Anežka Soukupová ze Skandinávského domu. Řeč bude o jejich tvorbě, nezaměnitelné islandské krajině, odlehlosti této ostrovní severské země i tamním literárním bohatství.

Hlavní literární večer letošního ročníku festivalu se odehraje 31. října v Praze a 1. listopadu v Brně. „Pozvání na letošní festival Dny Severu přijaly spisovatelky Lina Nordquist ze Švédska a Katja Kallio z Finska. Obě ve svých knihách vyprávějí o životě v řídce osídlených oblastech a rozplétají složité mezilidské vztahy, do kterých promlouvá i politická situace,“ přibližuje Jitka Jindřišková, která se podílí na dramaturgii festivalu. Lina Nordquist pohovoří o románu Půjdu s tebou. Jde o příběh rodiny, která na přelomu devatenáctého a dvacátého století prchá z Norska a útočiště najde v opuštěné chalupě ve švédském Hälsinglandu. Po mnoha letech na povrch začnou vyplouvat temná rodinná tajemství. Katja Kallio v historickém románu Průsvitné srdce tematizuje lásku dvou lidí ze znepřátelených zemí. Píše se rok 1942 a mladá svobodná matka Beata se vrací s rodiči a sestrami domů na válkou zpustošený jihofinský poloostrov Hanko. Tady při letmém setkání zahoří láskou k ruskému válečnému zajatci Ivanovi.

V rámci literárního programu bude také uvedena antologie současné lotyšské literatury s názvem Lidé jako my, kterou sestavila a k vydání v Nakladatelství Karolinum připravila Anna Sedláčková. Výběr si klade za cíl představit současnou lotyšskou literaturu v celé její rozmanitosti, a to různorodými povídkami, experimentálními texty a úryvky z románů, nezřídka pojednávajícími o lidech z okraje společnosti. Zahrnuje prózy celkem jedenácti lotyšských spisovatelek a spisovatelů, jejichž texty přeložily dvě generace letonistů. Následovat bude 24. října Severský literární salón online. Debata nás zavede mimo jiné na odlehlý ostrov u severonorského městečka Bodø. Hostem bude překladatelka z norštiny Adéla Ficová a řeč bude o románu Mořský hřbitov norského autora Aslaka Noreho.

Kromě literárních besed, které spojuje téma periferie, nabídne Skandinávský dům v Praze i Brně také filmové projekce. „Letos to budou švédský dokumentární film Historjá – Stehy Sámů, poetický portrét umělkyně, vzdálených laponských končin i sámského národa, dokument Šťastná země o Grónsku bez nánosu klišé a finská komedie Heavy Trip, která si trefně utahuje z metalu, přitom tomuto hudebnímu žánru ovšem vzdává hold,“ uvádí Anežka Soukupová. Promítání budou předcházet krátké úvody týkající se problematiky snímků.

Za turistickými perlami dalekého Severu se návštěvníci vypraví během Cestovatelského odpoledne, kdy je tři znalci Severu a nadšení cestovatelé v Městské knihovně v Praze prostřednictvím bohaté obrazové dokumentace zavedou do národních parků severního Finska a až na samé trojmezí Finska, Švédska a Norska, provedou je krajinou rozeklaných fjordů, odlehlých ostrůvků a hřebenů západního Norska a také je vezmou na plavbu lodí po divokých Špicberkách, asi nejsevernějším místu, kam se turisté mohou podívat. V Brně se příznivci cestování na závěrečné festivalové přednášce Martina Mokrého vydají do Laponska bez auta.

Dny Severu se konají ve dnech 16. 10. až 8. 11. 2024. Festival pořádá Skandinávský dům za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Magistrátu hl. m. Prahy, statutárního města Brna a severských velvyslanectví v ČR.

Více informací a kompletní program festivalu: https://www.skandinavskydum.cz/dny-severu-2024/

www.skandinavskydum.cz

 

Zdroj: Skandinávký dům

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

 

Reklama

Doporučujeme

Eli Lilly se zařadila mezi bilionové firmy

Americká Eli Lilly překročila hodnotu bilionu dolarů díky prudkému růstu poptávky po lécích na hubnutí. Farmaceutický sektor se tak poprvé dostává mezi giganty, které doposud ovládaly hlavně technologické firmy.

Spor Číny a Japonska kvůli Tchaj-wanu se mění v obchodní i diplomatickou krizi

Vztahy mezi Čínou a Japonskem se po výrocích nové japonské premiérky Sanae Takači o možné obraně Tchaj-wanu propadly na nejhorší úroveň od roku 2023. Peking reaguje ostrými varováními, diplomatickými kroky i obchodními postihy a spor už dopadá na cestovní ruch, filmový průmysl i rybáře na obou stranách.

Norris získal ve Vegas pole position, Piastri zůstává pod tlakem

Lando Norris ovládl kvalifikaci Velké ceny Las Vegas a přiblížil se titulu. Trať klouzala jako led, ale britský pilot zvládl náročné podmínky nejlépe. Jeho týmový rival Oscar Piastri naopak znovu ztratil a čeká ho těžký závod.

Marjorie Taylor Greene oznámila rezignaci po otevřeném střetu s Donaldem Trumpem

Marjorie Taylor Greene patřila k nejhlasitějším podporovatelům Donalda Trumpa a k nejvýraznějším postavám republikánské pravice. Po sérii sporů s prezidentem ale oznámila, že v lednu Kongres opustí. Tvrdí, že nechce své voliče vystavit bitvě, kterou proti ní Trump rozpoutal.

Pět dílů Stranger Things, které stojí za to vidět před finální sezónou

Stranger Things se po téměř deseti letech blíží k závěru. Pátá řada dorazí ve třech blocích a podle herců patří k nejemotivnějším, jaké kdy točili. Po tříleté pauze ale stojí za to si příběh připomenout. Pokud nestíháte znovu shlédnout celé čtyři sezóny, těchto pět epizod vás bezpečně vrátí do děje.

Počet pohřešovaných dětí unesených z katolické školy v Nigérii vzrostl na 300

Počet pohřešovaných dětí, které ozbrojenci v pátek unesli z nigerijské katolické internátní školy, vzrostl na 300 z původně hlášených 215. Napsala to agentura AP s odvoláním na místní úřady. I nadále platí informace, že útočníci kromě dětí odvlekli také 12 vyučujících. Ozbrojenci podle dřívějších zpráv agentury AFP zaútočili na školu v oblasti místní správy Agwara v pátek po 1:00 místního času, přičemž útok trval přibližně dvě hodiny.

Ukrajina by podle amerického viceprezidenta nezvítězila ani při větší podpoře

Ukrajina by neměla na dosah vítězství proti Rusku, ani kdyby dostávala více peněz a více zbraní. V noci na dnešek to uvedl americký viceprezident J.D. Vance. Podle něj je cílem návrhu americké dohody zastavit zabíjení a zachovat ukrajinskou suverenitu. Kritiky, které se snesly na plán, jsou podle něj nepochopení reality či nedorozuměním.

Prezident Trump se v Bílém domě setkal se zvoleným starostou New Yorku Mamdanim

Americký prezident Donald Trump se dnes v Bílém domě setkal se zvoleným newyorským starostou Zohranem Mamdanim, s nímž mluvil o dostupnosti bydlení nebo cenách potravin a energií. Napsala to agentura AP. Oba politici byli vůči sobě vřelí a přátelští. Trump přitom budoucího starostu největšího amerického města dříve častoval nadávkami jako komunistický šílenec nebo úplný blázen, zatímco Mamdani označil prezidentovu vládu za autoritářskou.

Zelenskyj si podle Trumpa bude muset nechat líbit návrh na dohodu s Ruskem

Máme cestu, jak dosáhnout míru na Ukrajině, řekl dnes podle médií americký prezident Donald Trump v Bílém domě ohledně amerického návrhu na dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla vést k zastavení bojů. Podle něj si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude muset nechat návrh líbit a v určitou chvíli bude muset něco schválit. Trump již dříve uvedl, že reakci Ukrajiny čeká do příštího čtvrtka.

Putin: Americký návrh by mohl být na Ukrajině základem k mírovému urovnání

Americký plán by mohl být základem konečného mírového urovnání konfliktu na Ukrajině, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin. Prohlásil to na poradě bezpečnostní rady, která sdružuje prezidentovy nejbližší spolupracovníky. S návrhem, aktualizovaným po rusko-americkém summitu na Aljašce, podle něj Američané seznámili Rusy, ale detailně a věcně jej neprobírali.

USA představily plán na příměří na Ukrajině, Kyjev hovoří o nejtěžší chvíli

Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO a její regiony včetně Krymu či Doněcké a Luhanské oblasti budou uznány de facto jako ruské. To podle agentur zahrnuje americký 28bodový plán na ukončení války na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Prezident USA Donald Trump chce, aby Kyjev souhlasil do čtvrtka 27. listopadu. Ruský prezident Vladimir Putin vidí plán jako základ mírového urovnání konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu prohlásil, že Ukrajinu nezradí. Ukrajince vyzval, aby zůstali jednotní v jedné z nejtěžších chvil dějin. Evropští lídři navrhli, aby základem jednání o míru byla současná linie bojů.

Vietnam sužují záplavy a deště. Zemřelo už 41 lidí

Neustálé deště a následné povodně si od víkendu vyžádaly ve středním Vietnamu nejméně 41 obětí. Úřady dál pátrají po devíti nezvěstných, uvedla státní média. Nepříznivá je i předpověď počasí na příští dny.

Turecko bude hostit COP31, Austrálie povede klíčová jednání

Dlouhé vyjednávání o tom, kdo uspořádá příští velký klimatický summit, nakonec přineslo kompromis. Turecko se ujme role hostitele a Austrálie povede klíčová jednání. Nové rozdělení funkcí má zajistit, že přípravy COP31 budou pokračovat bez dalšího zdržování.

O míru se podle Fialy a Lipavského nesmí jednat bez souhlasu Ukrajiny

Česko podporuje americké úsilí o ukončení ruské agrese. O budoucnosti brutálně napadené Ukrajiny však nelze rozhodovat bez jejího souhlasu, sdělil dnes ČTK premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Rovněž ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (nestr., zvolen za Spolu) na síti X uvedl, že o míru na Ukrajině se nesmí jednat bez Ukrajiny. Připomněl Mnichovskou dohodu, která obětovala cizí území a válce nezabránila.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama