Protext ČTKFestival Dny Severu 2024 vás zavede na periferie

Festival Dny Severu 2024 vás zavede na periferie

Praha 8. října 2024 (PROTEXT) – Od 16. října do 8. listopadu pořádá Skandinávský dům již patnáctý ročník festivalu severské kultury Dny Severu. Letošním tématem je periferie, ať už v doslovném, či přeneseném smyslu slova. V Praze a Brně se návštěvníci podívají na severský venkov, do vzdálených, řídce obydlených oblastí, k lidem na okraji společnosti i mezi příslušníky menšinových národů a subkultur. Jako každý rok festival přivítá několik severských spisovatelů, a to Örvara Smárasona z Islandu, Linu Nordquist ze Švédska a Katju Kallio z Finska. V programu nechybějí ani filmová promítání, další literární pořady či cestovatelské přednášky.

„Festival zahájí 16. října v Praze večer s islandským spisovatelem, hudebníkem a vizuálním umělcem Örvarem Smárasonem, který v současné době pobývá na autorské rezidenci v Praze a pracuje tu na své nové knize, a s českým spisovatelem Miroslavem Pechem, jehož úzký vztah k Islandu inspiroval k napsání básnické sbírky Ymiho lebka,“ představuje první hosty organizátorka festivalu Anežka Soukupová ze Skandinávského domu. Řeč bude o jejich tvorbě, nezaměnitelné islandské krajině, odlehlosti této ostrovní severské země i tamním literárním bohatství.

Hlavní literární večer letošního ročníku festivalu se odehraje 31. října v Praze a 1. listopadu v Brně. „Pozvání na letošní festival Dny Severu přijaly spisovatelky Lina Nordquist ze Švédska a Katja Kallio z Finska. Obě ve svých knihách vyprávějí o životě v řídce osídlených oblastech a rozplétají složité mezilidské vztahy, do kterých promlouvá i politická situace,“ přibližuje Jitka Jindřišková, která se podílí na dramaturgii festivalu. Lina Nordquist pohovoří o románu Půjdu s tebou. Jde o příběh rodiny, která na přelomu devatenáctého a dvacátého století prchá z Norska a útočiště najde v opuštěné chalupě ve švédském Hälsinglandu. Po mnoha letech na povrch začnou vyplouvat temná rodinná tajemství. Katja Kallio v historickém románu Průsvitné srdce tematizuje lásku dvou lidí ze znepřátelených zemí. Píše se rok 1942 a mladá svobodná matka Beata se vrací s rodiči a sestrami domů na válkou zpustošený jihofinský poloostrov Hanko. Tady při letmém setkání zahoří láskou k ruskému válečnému zajatci Ivanovi.

V rámci literárního programu bude také uvedena antologie současné lotyšské literatury s názvem Lidé jako my, kterou sestavila a k vydání v Nakladatelství Karolinum připravila Anna Sedláčková. Výběr si klade za cíl představit současnou lotyšskou literaturu v celé její rozmanitosti, a to různorodými povídkami, experimentálními texty a úryvky z románů, nezřídka pojednávajícími o lidech z okraje společnosti. Zahrnuje prózy celkem jedenácti lotyšských spisovatelek a spisovatelů, jejichž texty přeložily dvě generace letonistů. Následovat bude 24. října Severský literární salón online. Debata nás zavede mimo jiné na odlehlý ostrov u severonorského městečka Bodø. Hostem bude překladatelka z norštiny Adéla Ficová a řeč bude o románu Mořský hřbitov norského autora Aslaka Noreho.

Kromě literárních besed, které spojuje téma periferie, nabídne Skandinávský dům v Praze i Brně také filmové projekce. „Letos to budou švédský dokumentární film Historjá – Stehy Sámů, poetický portrét umělkyně, vzdálených laponských končin i sámského národa, dokument Šťastná země o Grónsku bez nánosu klišé a finská komedie Heavy Trip, která si trefně utahuje z metalu, přitom tomuto hudebnímu žánru ovšem vzdává hold,“ uvádí Anežka Soukupová. Promítání budou předcházet krátké úvody týkající se problematiky snímků.

Za turistickými perlami dalekého Severu se návštěvníci vypraví během Cestovatelského odpoledne, kdy je tři znalci Severu a nadšení cestovatelé v Městské knihovně v Praze prostřednictvím bohaté obrazové dokumentace zavedou do národních parků severního Finska a až na samé trojmezí Finska, Švédska a Norska, provedou je krajinou rozeklaných fjordů, odlehlých ostrůvků a hřebenů západního Norska a také je vezmou na plavbu lodí po divokých Špicberkách, asi nejsevernějším místu, kam se turisté mohou podívat. V Brně se příznivci cestování na závěrečné festivalové přednášce Martina Mokrého vydají do Laponska bez auta.

Dny Severu se konají ve dnech 16. 10. až 8. 11. 2024. Festival pořádá Skandinávský dům za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Magistrátu hl. m. Prahy, statutárního města Brna a severských velvyslanectví v ČR.

Více informací a kompletní program festivalu: https://www.skandinavskydum.cz/dny-severu-2024/

www.skandinavskydum.cz

 

Zdroj: Skandinávký dům

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

 

Doporučujeme

Lékaři bez hranic varují: šíření eboly v Kongu je alarmující

Rychlé šíření eboly v Konžské demokratické republice vyvolává vážné obavy zdravotnických organizací. Lékaři bez hranic (MSF) upozorňují, že rozsah epidemie krátce po jejím vyhlášení nemá v historii obdobu.

Volby na Maltě vyhrála vládnoucí Labouristická strana, počtvrté v řadě

Maltský premiér Robert Abela dnes oznámil vítězství své Labouristické strany v předčasných parlamentních volbách, které se konaly v sobotu. Generální tajemník opoziční Nacionalistické strany Charles Bonello v prohlášení pro veřejnoprávní stanici TVM porážku uznal.

Velký bariérový útes mění strategii a sází na zelený luxus

Někdejší chlouba australského turistického průmyslu se mění v hromadu trosek bičovaných slaným tropickým vzduchem. Na ostrovech v oblasti Velkého bariérového útesu leží minimálně šest zcela opuštěných hotelových komplexů, které doposud nenašly investory ochotné zaplatit za jejich obnovu. Místo návratu k zašlé slávě masového turismu osmdesátých let se však začíná prosazovat nová vize. Budoucnost těchto panenských míst by měla patřit ekologicky šetrným projektům s výrazně menší uhlíkovou stopou, které berou ohled na hlubokou klimatickou krizi sužující okolní korály.

Po vítězství Paris St. Germain nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Zranění utrpělo 219 lidí, z toho osm vážná, při násilnostech, které ve Francii vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris St. Germain nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Francouzská policie zadržela 780 lidí, 457 z nich bylo vzato do vazby. Dnes to podle agentury AFP oznámil francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez.

Babiš: ČR závazek dát dvě pct HDP na obranu asi nesplní, ale má u Trumpa výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Má však výhodu v tom, že český premiér Andrej Babiš je jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa mezi evropskými lídry. Babiš to řekl v dnes zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT).

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000

Izraelská armáda dnes oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší izraelský průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř 18 let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.

PSG podruhé za sebou ovládlo Ligu mistrů

Fotbalisté Paris Saint Germain obhájili triumf v Lize mistrů. Ve finále v Budapešti remizovali s Arsenalem 1:1 a o vítězi rozhodl až penaltový rozstřel. Francouzský celek uspěl 4:3 a stal se teprve druhým týmem moderní éry soutěže, který dokázal trofej obhájit.

Na Maltě začaly volby, očekává se vítězství vládnoucí Labouristické strany

Na Maltě dnes začaly předčasné parlamentní volby, ve kterých se na základě předvolebních průzkumů očekává opětovné vítězství Labouristické strany vládnoucí v zemi již od roku 2013.

Ukrajinský dronový útok v ruské Belgorodské oblasti zabil dva lidi

Ukrajinský dronový útok zabil dva lidi v autě v ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou, oznámily dnes místní úřady. Dva další lidé utrpěli zranění. Ukrajinské drony dnes rovněž udeřily na ropnou rafinerii ve městě Taganrog v Rostovské oblasti, na tanker ruské stínové flotily a ropný terminál na okupovaném poloostrově Krym, uvedl velitel ukrajinských dronových sil Robert Brovdi. Informuje o tom agentura Reuters. V ukrajinském Chersonu ruský dronový útok zranil dva lidi, sdělil podle BBC městský úřad. Rusko od rána útočilo na Záporoží, zemřel tam jeden člověk.

Donald Trump je podle lékařů ve výborné kondici, doporučili mu ale zhubnout

Zdravotní stav amerického prezidenta Donald Trump je stále výborný a je plně způsobilý vykonávat svoji funkci. Uvedl to Bílý dům ve zprávě, ve které cituje výsledky lékařské prohlídky. Tu 79letý Trump podstoupil v úterý ve vojenské nemocnici Waltera Reeda. Lékař mu ale doporučil zhubnout, uvedla agentura AP.

ANALÝZA: Válka s Íránem nikdy neskončí. Dohoda nic nevyřeší

Svět očekává rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se zavřel se svými poradci v situační místnosti Bílého domu, aby dospěl ke konečnému rozhodnutí ohledně Íránu. Bez ohledu na výsledek konflikt s islámskou republikou nikdy neskončí. Samotné sankce nebo vojenský nátlak ji mohou oslabit vojensky a ekonomicky, ale ne ideologicky.

Polský prezident chce odebrat Zelenskému nejvyšší státní vyznamenání

Vztahy mezi Polskem a Ukrajinou narušil spor o historickou paměť. Polský prezident Karol Nawrocki navrhl odebrat Volodymyru Zelenskému nejvyšší polské státní vyznamenání poté, co ukrajinský prezident pojmenoval vojenskou jednotku po Ukrajinské povstalecké armádě.

Po protržení nádrže v papírně zemřelo devět lidí

Po protržení nádrže s chemikálií v papírně Nippon Dynawave ve státě Washington zůstávají další dva lidé pohřešovaní. Úřady zároveň řeší ekologické dopady havárie a připravují rozsáhlé vyšetřování.

Cirkulární ekonomika může Evropě snížit emise i závislost na dovozu surovin

Evropa hledá cestu, jak omezit tlak na přírodu a zároveň posílit vlastní ekonomickou odolnost. Nové hodnocení Evropské agentury pro životní prostředí ukazuje, že větší důraz na opravy, opětovné využívání materiálů a recyklaci by mohl výrazně snížit klimatickou zátěž i závislost na dovážených surovinách.

EU díky reformám uvolní Maďarsku přes 16 miliard zmrazených eur

EU uvolní Maďarsku z evropských fondů celkem 16,4 miliardy eur zmrazených za předchozí vlády Viktora Orbána. Brusel tak učiní s ohledem na pokrok, kterého Maďarsko dosáhlo či ještě dosáhne v oblasti reforem pod vedením nové vlády, oznámila dnes podle tiskových agentur předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyen.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama