3.9 C
Czech
Neděle 7. prosince 2025
Protext ČTKFestival Dny Severu 2024 vás zavede na periferie

Festival Dny Severu 2024 vás zavede na periferie

Praha 8. října 2024 (PROTEXT) – Od 16. října do 8. listopadu pořádá Skandinávský dům již patnáctý ročník festivalu severské kultury Dny Severu. Letošním tématem je periferie, ať už v doslovném, či přeneseném smyslu slova. V Praze a Brně se návštěvníci podívají na severský venkov, do vzdálených, řídce obydlených oblastí, k lidem na okraji společnosti i mezi příslušníky menšinových národů a subkultur. Jako každý rok festival přivítá několik severských spisovatelů, a to Örvara Smárasona z Islandu, Linu Nordquist ze Švédska a Katju Kallio z Finska. V programu nechybějí ani filmová promítání, další literární pořady či cestovatelské přednášky.

„Festival zahájí 16. října v Praze večer s islandským spisovatelem, hudebníkem a vizuálním umělcem Örvarem Smárasonem, který v současné době pobývá na autorské rezidenci v Praze a pracuje tu na své nové knize, a s českým spisovatelem Miroslavem Pechem, jehož úzký vztah k Islandu inspiroval k napsání básnické sbírky Ymiho lebka,“ představuje první hosty organizátorka festivalu Anežka Soukupová ze Skandinávského domu. Řeč bude o jejich tvorbě, nezaměnitelné islandské krajině, odlehlosti této ostrovní severské země i tamním literárním bohatství.

Hlavní literární večer letošního ročníku festivalu se odehraje 31. října v Praze a 1. listopadu v Brně. „Pozvání na letošní festival Dny Severu přijaly spisovatelky Lina Nordquist ze Švédska a Katja Kallio z Finska. Obě ve svých knihách vyprávějí o životě v řídce osídlených oblastech a rozplétají složité mezilidské vztahy, do kterých promlouvá i politická situace,“ přibližuje Jitka Jindřišková, která se podílí na dramaturgii festivalu. Lina Nordquist pohovoří o románu Půjdu s tebou. Jde o příběh rodiny, která na přelomu devatenáctého a dvacátého století prchá z Norska a útočiště najde v opuštěné chalupě ve švédském Hälsinglandu. Po mnoha letech na povrch začnou vyplouvat temná rodinná tajemství. Katja Kallio v historickém románu Průsvitné srdce tematizuje lásku dvou lidí ze znepřátelených zemí. Píše se rok 1942 a mladá svobodná matka Beata se vrací s rodiči a sestrami domů na válkou zpustošený jihofinský poloostrov Hanko. Tady při letmém setkání zahoří láskou k ruskému válečnému zajatci Ivanovi.

V rámci literárního programu bude také uvedena antologie současné lotyšské literatury s názvem Lidé jako my, kterou sestavila a k vydání v Nakladatelství Karolinum připravila Anna Sedláčková. Výběr si klade za cíl představit současnou lotyšskou literaturu v celé její rozmanitosti, a to různorodými povídkami, experimentálními texty a úryvky z románů, nezřídka pojednávajícími o lidech z okraje společnosti. Zahrnuje prózy celkem jedenácti lotyšských spisovatelek a spisovatelů, jejichž texty přeložily dvě generace letonistů. Následovat bude 24. října Severský literární salón online. Debata nás zavede mimo jiné na odlehlý ostrov u severonorského městečka Bodø. Hostem bude překladatelka z norštiny Adéla Ficová a řeč bude o románu Mořský hřbitov norského autora Aslaka Noreho.

Kromě literárních besed, které spojuje téma periferie, nabídne Skandinávský dům v Praze i Brně také filmové projekce. „Letos to budou švédský dokumentární film Historjá – Stehy Sámů, poetický portrét umělkyně, vzdálených laponských končin i sámského národa, dokument Šťastná země o Grónsku bez nánosu klišé a finská komedie Heavy Trip, která si trefně utahuje z metalu, přitom tomuto hudebnímu žánru ovšem vzdává hold,“ uvádí Anežka Soukupová. Promítání budou předcházet krátké úvody týkající se problematiky snímků.

Za turistickými perlami dalekého Severu se návštěvníci vypraví během Cestovatelského odpoledne, kdy je tři znalci Severu a nadšení cestovatelé v Městské knihovně v Praze prostřednictvím bohaté obrazové dokumentace zavedou do národních parků severního Finska a až na samé trojmezí Finska, Švédska a Norska, provedou je krajinou rozeklaných fjordů, odlehlých ostrůvků a hřebenů západního Norska a také je vezmou na plavbu lodí po divokých Špicberkách, asi nejsevernějším místu, kam se turisté mohou podívat. V Brně se příznivci cestování na závěrečné festivalové přednášce Martina Mokrého vydají do Laponska bez auta.

Dny Severu se konají ve dnech 16. 10. až 8. 11. 2024. Festival pořádá Skandinávský dům za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Magistrátu hl. m. Prahy, statutárního města Brna a severských velvyslanectví v ČR.

Více informací a kompletní program festivalu: https://www.skandinavskydum.cz/dny-severu-2024/

www.skandinavskydum.cz

 

Zdroj: Skandinávký dům

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

 

Reklama

Doporučujeme

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama