Reklama
4.6 C
Czech
Středa 25. března 2026
Protext ČTKFestival Dny Severu 2024 vás zavede na periferie

Festival Dny Severu 2024 vás zavede na periferie

Praha 8. října 2024 (PROTEXT) – Od 16. října do 8. listopadu pořádá Skandinávský dům již patnáctý ročník festivalu severské kultury Dny Severu. Letošním tématem je periferie, ať už v doslovném, či přeneseném smyslu slova. V Praze a Brně se návštěvníci podívají na severský venkov, do vzdálených, řídce obydlených oblastí, k lidem na okraji společnosti i mezi příslušníky menšinových národů a subkultur. Jako každý rok festival přivítá několik severských spisovatelů, a to Örvara Smárasona z Islandu, Linu Nordquist ze Švédska a Katju Kallio z Finska. V programu nechybějí ani filmová promítání, další literární pořady či cestovatelské přednášky.

„Festival zahájí 16. října v Praze večer s islandským spisovatelem, hudebníkem a vizuálním umělcem Örvarem Smárasonem, který v současné době pobývá na autorské rezidenci v Praze a pracuje tu na své nové knize, a s českým spisovatelem Miroslavem Pechem, jehož úzký vztah k Islandu inspiroval k napsání básnické sbírky Ymiho lebka,“ představuje první hosty organizátorka festivalu Anežka Soukupová ze Skandinávského domu. Řeč bude o jejich tvorbě, nezaměnitelné islandské krajině, odlehlosti této ostrovní severské země i tamním literárním bohatství.

Hlavní literární večer letošního ročníku festivalu se odehraje 31. října v Praze a 1. listopadu v Brně. „Pozvání na letošní festival Dny Severu přijaly spisovatelky Lina Nordquist ze Švédska a Katja Kallio z Finska. Obě ve svých knihách vyprávějí o životě v řídce osídlených oblastech a rozplétají složité mezilidské vztahy, do kterých promlouvá i politická situace,“ přibližuje Jitka Jindřišková, která se podílí na dramaturgii festivalu. Lina Nordquist pohovoří o románu Půjdu s tebou. Jde o příběh rodiny, která na přelomu devatenáctého a dvacátého století prchá z Norska a útočiště najde v opuštěné chalupě ve švédském Hälsinglandu. Po mnoha letech na povrch začnou vyplouvat temná rodinná tajemství. Katja Kallio v historickém románu Průsvitné srdce tematizuje lásku dvou lidí ze znepřátelených zemí. Píše se rok 1942 a mladá svobodná matka Beata se vrací s rodiči a sestrami domů na válkou zpustošený jihofinský poloostrov Hanko. Tady při letmém setkání zahoří láskou k ruskému válečnému zajatci Ivanovi.

V rámci literárního programu bude také uvedena antologie současné lotyšské literatury s názvem Lidé jako my, kterou sestavila a k vydání v Nakladatelství Karolinum připravila Anna Sedláčková. Výběr si klade za cíl představit současnou lotyšskou literaturu v celé její rozmanitosti, a to různorodými povídkami, experimentálními texty a úryvky z románů, nezřídka pojednávajícími o lidech z okraje společnosti. Zahrnuje prózy celkem jedenácti lotyšských spisovatelek a spisovatelů, jejichž texty přeložily dvě generace letonistů. Následovat bude 24. října Severský literární salón online. Debata nás zavede mimo jiné na odlehlý ostrov u severonorského městečka Bodø. Hostem bude překladatelka z norštiny Adéla Ficová a řeč bude o románu Mořský hřbitov norského autora Aslaka Noreho.

Kromě literárních besed, které spojuje téma periferie, nabídne Skandinávský dům v Praze i Brně také filmové projekce. „Letos to budou švédský dokumentární film Historjá – Stehy Sámů, poetický portrét umělkyně, vzdálených laponských končin i sámského národa, dokument Šťastná země o Grónsku bez nánosu klišé a finská komedie Heavy Trip, která si trefně utahuje z metalu, přitom tomuto hudebnímu žánru ovšem vzdává hold,“ uvádí Anežka Soukupová. Promítání budou předcházet krátké úvody týkající se problematiky snímků.

Za turistickými perlami dalekého Severu se návštěvníci vypraví během Cestovatelského odpoledne, kdy je tři znalci Severu a nadšení cestovatelé v Městské knihovně v Praze prostřednictvím bohaté obrazové dokumentace zavedou do národních parků severního Finska a až na samé trojmezí Finska, Švédska a Norska, provedou je krajinou rozeklaných fjordů, odlehlých ostrůvků a hřebenů západního Norska a také je vezmou na plavbu lodí po divokých Špicberkách, asi nejsevernějším místu, kam se turisté mohou podívat. V Brně se příznivci cestování na závěrečné festivalové přednášce Martina Mokrého vydají do Laponska bez auta.

Dny Severu se konají ve dnech 16. 10. až 8. 11. 2024. Festival pořádá Skandinávský dům za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Magistrátu hl. m. Prahy, statutárního města Brna a severských velvyslanectví v ČR.

Více informací a kompletní program festivalu: https://www.skandinavskydum.cz/dny-severu-2024/

www.skandinavskydum.cz

 

Zdroj: Skandinávký dům

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

 

Reklama

Doporučujeme

Val Kilmer se s pomocí AI objeví ve filmu As Deep as the Grave

Val Kilmer se má znovu objevit na filmovém plátně. Tvůrci dramatu As Deep as the Grave dokončují jeho roli pomocí umělé inteligence, aby naplnili původní vizi projektu, na kterém se herec podílel ještě před svou smrtí v roce 2025.

Miley Cyrus znovu jako Hannah Montana, výročí seriálu oslaví speciál

Miley Cyrus si připomíná 20 let od premiéry seriálu Hannah Montana návratem ke své ikonické roli. Výroční speciál i slavnostní premiéra ukazují, že příběh o dvojím životě obyčejné dívky a popové hvězdy má pro fanoušky stále své místo.

Ministr zahraničí Maďarska Szijjártó přiznal, že s Ruskem o jednání EU komunikoval

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó potvrdil, že během neveřejných zasedání Evropské unie pravidelně komunikuje se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Reagoval tak na informace, podle nichž spolu oba politici hovoří i během přestávek na jednáních v Bruselu. Maďarská vláda přitom dříve podobná tvrzení odmítala jako nepravdivá.

Ruské útoky na Ukrajinu přerušily elektrické vedení mezi Moldavskem a Rumunskem

Ruské útoky na Ukrajinu přerušily klíčové elektrické vedení mezi Moldavskem a Evropou, uvedla dnes moldavská prezidentka Maia Sandu. Premiér Alexandru Munteanu vyzval občany k šetření s elektřinou. Moldavsko je závislé na dodávkách z Rumunska.

Kreml varoval před rozšířením íránské války do oblasti Kaspického moře

Rusko by vnímalo krajně negativně, pokud by se současná válka na Blízkém východě rozšířila do oblasti Kaspického moře. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Letecké údery v Iráku zabily nejméně 15 bojovníků šíitských milic

Letecké údery na základnu šíitských oddílů Lidových mobilizačních sil (PMF) v provincii Anbár v západním Iráku zabily v noci na dnešek nejméně 15 bojovníků, uvedla agentura AFP. Agentura Reuters zase informovala o nejméně šesti zabitých členech kurdských oddílů pešmergů při raketovém útoku na jejich základnu severně od iráckého Irbílu. Podle kurdských bojovníků na ně zaútočil Írán.

Íránská raketa dopadla na Tel Aviv, v Libanonu pokračovaly izraelské údery

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Íránské rakety zasáhly domy v Tel Avivu a předměstí Haify, uvedla agentura AFP. Izrael naproti tomu podnikl vzdušné útoky na jižní předměstí Bejrútu i na jih Libanonu. Jeho údery zabily v sousední zemi nejméně dva lidi, píší místní média.

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí přišlo o život a dalších 16 bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Útoky zasáhly především bytové domy. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.

Jako během pandemie. Expati prchají z Blízkého východu

Válka s Íránem otřásla technologickým trhem na Blízkém východě. Firmy se snaží přeorientovat dodavatelské řetězce, logistické trasy a zajistit bezpečí zaměstnanců. Změny se projevují také v náborech. Některé společnosti je pozastavily nebo obsazují jen vybrané pozice, zatímco expati se vracejí do Evropy a Asie. Pravý opak se podle průzkumu odehrává v Izraeli.

Trumpova strategie vůči Íránu selhala, řekl bývalý ministr obrany

Bývalý americký ministr obrany James Mattis v pondělí na konferenci pro energetický průmysl CERAWeek v Houstonu v Texasu zkritizoval administrativu prezidenta Donalda Trumpa za válku s Íránem. Domnívá se, že selhala ve strategickém myšlení. Na Blízký východ míří tisíce amerických mariňáků, spekuluje se ale o mírových rozhovorech v Pákistánu.

Země čelí rekordní energetické nerovnováze

Planeta Země se dostala do stavu, který vědci popisují jako mimořádně nebezpečný. Nejnovější zpráva Světové meteorologické organizace ukazuje, že klimatický systém je vychýlený víc než kdykoli v historii měření. Rychlé změny proběhly během několika desetiletí, ale jejich dopady potrvají staletí až tisíciletí.

Ropa se vrátila nad 100 dolarů za barel

Cena ropy se po prudkém pondělním propadu znovu zvedla. Severomořský Brent se v asijském obchodování vrátil nad hranici 100 dolarů za barel a americká ropa WTI se dostala nad 91 dolarů. Trhy dál reagují hlavně na napětí kolem konfliktu mezi USA a Íránem.

Vyšetřování srážky na LaGuardii přineslo nové detaily

Vyšetřování nedělní srážky letadla Air Canada Express s hasičským vozem na letišti LaGuardia přineslo další podrobnosti o tom, co se stalo těsně před nehodou. Při kolizi zemřeli dva piloti a desítky dalších lidí utrpěly zranění.

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, napsal deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při leteckých útocích na Libanon dnes znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na dnešek Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu izraelská armáda zabila dva lidi. Dnes pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu leteckých úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.

Žháři v Londýně zapálili sanitky židovské dobrovolnické organizace

V londýnské čtvrti Golders Green došlo v pondělí brzy ráno ke žhářskému útoku, při němž útočníci zapálili sanitky patřící židovské dobrovolnické organizaci Hatzola. Incident policie vyšetřuje jako antisemitský zločin z nenávisti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama