Protext ČTKFestival Dny Severu 2024 vás zavede na periferie

Festival Dny Severu 2024 vás zavede na periferie

Praha 8. října 2024 (PROTEXT) – Od 16. října do 8. listopadu pořádá Skandinávský dům již patnáctý ročník festivalu severské kultury Dny Severu. Letošním tématem je periferie, ať už v doslovném, či přeneseném smyslu slova. V Praze a Brně se návštěvníci podívají na severský venkov, do vzdálených, řídce obydlených oblastí, k lidem na okraji společnosti i mezi příslušníky menšinových národů a subkultur. Jako každý rok festival přivítá několik severských spisovatelů, a to Örvara Smárasona z Islandu, Linu Nordquist ze Švédska a Katju Kallio z Finska. V programu nechybějí ani filmová promítání, další literární pořady či cestovatelské přednášky.

„Festival zahájí 16. října v Praze večer s islandským spisovatelem, hudebníkem a vizuálním umělcem Örvarem Smárasonem, který v současné době pobývá na autorské rezidenci v Praze a pracuje tu na své nové knize, a s českým spisovatelem Miroslavem Pechem, jehož úzký vztah k Islandu inspiroval k napsání básnické sbírky Ymiho lebka,“ představuje první hosty organizátorka festivalu Anežka Soukupová ze Skandinávského domu. Řeč bude o jejich tvorbě, nezaměnitelné islandské krajině, odlehlosti této ostrovní severské země i tamním literárním bohatství.

Hlavní literární večer letošního ročníku festivalu se odehraje 31. října v Praze a 1. listopadu v Brně. „Pozvání na letošní festival Dny Severu přijaly spisovatelky Lina Nordquist ze Švédska a Katja Kallio z Finska. Obě ve svých knihách vyprávějí o životě v řídce osídlených oblastech a rozplétají složité mezilidské vztahy, do kterých promlouvá i politická situace,“ přibližuje Jitka Jindřišková, která se podílí na dramaturgii festivalu. Lina Nordquist pohovoří o románu Půjdu s tebou. Jde o příběh rodiny, která na přelomu devatenáctého a dvacátého století prchá z Norska a útočiště najde v opuštěné chalupě ve švédském Hälsinglandu. Po mnoha letech na povrch začnou vyplouvat temná rodinná tajemství. Katja Kallio v historickém románu Průsvitné srdce tematizuje lásku dvou lidí ze znepřátelených zemí. Píše se rok 1942 a mladá svobodná matka Beata se vrací s rodiči a sestrami domů na válkou zpustošený jihofinský poloostrov Hanko. Tady při letmém setkání zahoří láskou k ruskému válečnému zajatci Ivanovi.

V rámci literárního programu bude také uvedena antologie současné lotyšské literatury s názvem Lidé jako my, kterou sestavila a k vydání v Nakladatelství Karolinum připravila Anna Sedláčková. Výběr si klade za cíl představit současnou lotyšskou literaturu v celé její rozmanitosti, a to různorodými povídkami, experimentálními texty a úryvky z románů, nezřídka pojednávajícími o lidech z okraje společnosti. Zahrnuje prózy celkem jedenácti lotyšských spisovatelek a spisovatelů, jejichž texty přeložily dvě generace letonistů. Následovat bude 24. října Severský literární salón online. Debata nás zavede mimo jiné na odlehlý ostrov u severonorského městečka Bodø. Hostem bude překladatelka z norštiny Adéla Ficová a řeč bude o románu Mořský hřbitov norského autora Aslaka Noreho.

Kromě literárních besed, které spojuje téma periferie, nabídne Skandinávský dům v Praze i Brně také filmové projekce. „Letos to budou švédský dokumentární film Historjá – Stehy Sámů, poetický portrét umělkyně, vzdálených laponských končin i sámského národa, dokument Šťastná země o Grónsku bez nánosu klišé a finská komedie Heavy Trip, která si trefně utahuje z metalu, přitom tomuto hudebnímu žánru ovšem vzdává hold,“ uvádí Anežka Soukupová. Promítání budou předcházet krátké úvody týkající se problematiky snímků.

Za turistickými perlami dalekého Severu se návštěvníci vypraví během Cestovatelského odpoledne, kdy je tři znalci Severu a nadšení cestovatelé v Městské knihovně v Praze prostřednictvím bohaté obrazové dokumentace zavedou do národních parků severního Finska a až na samé trojmezí Finska, Švédska a Norska, provedou je krajinou rozeklaných fjordů, odlehlých ostrůvků a hřebenů západního Norska a také je vezmou na plavbu lodí po divokých Špicberkách, asi nejsevernějším místu, kam se turisté mohou podívat. V Brně se příznivci cestování na závěrečné festivalové přednášce Martina Mokrého vydají do Laponska bez auta.

Dny Severu se konají ve dnech 16. 10. až 8. 11. 2024. Festival pořádá Skandinávský dům za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Magistrátu hl. m. Prahy, statutárního města Brna a severských velvyslanectví v ČR.

Více informací a kompletní program festivalu: https://www.skandinavskydum.cz/dny-severu-2024/

www.skandinavskydum.cz

 

Zdroj: Skandinávký dům

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

 

Doporučujeme

Sopka Anak Krakatau ochromila dopravu v Indonésii. Zasáhla 341 tisíc cestujících

Sopečný popel z Anak Krakatau dál komplikuje leteckou dopravu v Indonésii. Úřady v pondělí prodloužily uzavření sedmi letišť včetně hlavního mezinárodního letiště v Jakartě. Zrušení, zpoždění nebo odklonění letů se dotklo přibližně 341 tisíc cestujících.

EU poskytne Grónsku investiční balíček za 200 milionů eur

Evropská unie poskytne Grónsku nový investiční balíček ve výši 200 milionů eur (přes 4,8 miliardy Kč), oznámila dnes v Nuuku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Finanční prostředky budou určeny na letošek a na rok 2027 a směřovat mají do řady oblastí od vzdělávání a rybolovu až po lepší satelitní a kabelové připojení, vodní energetiku nebo kritické nerostné suroviny. Společně se šéfkou EK je v Grónsku i komisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela.

Belgie vyšetřuje podezření na krádež technologie čipů ve prospěch Číny

Belgická prokuratura vyšetřuje podezření, že zbankrotovaná belgická polovodičová společnost BELGAN BV byla využita k převodu citlivých technologií pro výrobu čipů do Číny. V souvislosti s případem byl zadržen 52letý čínsko-belgický občan, který podle vyšetřovatelů zastával ve firmě významnou výzkumnou pozici a současně působil jako ředitel čínské společnosti se stejným zaměřením.

Japonské devizové rezervy padají. Zažily historicky největší měsíční propad

Japonsko v srpnu zaznamenalo nejprudší propad devizových rezerv v historii. Pokles způsobil především prodej zahraničních cenných papírů při intervenci na podporu jenu, zejména amerických státních dluhopisů.

Rusko zaútočilo na Oděskou oblast; tvrdí, že zasáhlo loď s vojenským nákladem

Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na jihoukrajinskou Oděskou oblast, oznámila ukrajinská Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Moskva tvrdí, že v jednom z přístavů v tomto regionu zasáhla loď s vojenským nákladem. Dnes ráno si ruské letecké údery v Kramatorsku ležícím v Doněcké oblasti nedaleko frontové linie vyžádaly dva mrtvé.

V Dillí se zřítil dům plný studentů, sedm mrtvých. Záchranáři dál prohledávají trosky

Nejméně sedm lidí zemřelo po zřícení pětipatrové obytné budovy v indickém Dillí. V domě nedaleko univerzitního kampusu bydleli především studenti a úřady stále nevědí, zda pod troskami nezůstali další lidé. Záchranáři pokračují v odklízení sutin, zatímco policie vyšetřuje příčinu neštěstí.

Počet papoušků kakapo překročil tři stovky

Populace kriticky ohroženého papouška kakapo se díky rekordní hnízdní sezoně rozrostla na 325 jedinců. K celkovému počtu letos přibylo 90 mláďat, což je nejvíce od zahájení záchranného programu.

Neštěstí v Miami: Letadlo sjelo z konce ranveje přímo na auta. Nejméně pět mrtvých

Nejméně pět mrtvých a pět zraněných – taková je bilance nedělní tragédie v Miami. Nákladní letadlo společnosti Amazon při přistání přejelo konec ranveje, na vozovce zasáhlo několik vozidel a zastavilo se na přilehlém poli. Zemřelo nejméně pět lidí a pět jich utrpělo zranění.

Mírová jednání v Kyjevě přinesla naději. Zásadní překážky ale zůstávají

Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner v neděli poprvé navštívili Kyjev. Návštěva ale byla spíše symbolická. Ukrajina a Rusko dál trvají na svých požadavcích, zatímco Američané hovoří o nutnosti kompromisů. Někteří diplomaté věří, že je možné konflikt zastavit do jara příštího roku, ukrajinská vláda se však připravuje na tvrdou zimu.

KLDR a Rusko otevřely první silniční most jako symbol prohlubujících se vztahů

Severní Korea a Rusko dnes otevřely první silniční most spojující oba státy. Stavbu, která se klene přes řeku Tuman (Tumannaja) tvořící společnou hranici, označili představitelé obou zemí za významný milník strategického partnerství Pchjongjangu a Moskvy, informovala agentura Reuters.

Čeští florbalisté porazili Finsko, uspěly také ženy

Čeští florbalisté zakončili domácí Euro Floorball Tour vítězstvím 3:2 nad Finskem. Muži díky prvním bodům obsadili třetí místo. Ženská reprezentace zdolala Švýcarsko 2:1 a na turnaji skončila druhá.

Strana AfD volby v Sasku-Anhaltsku jasně vyhrála, má přes 44 procent

Volby ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba považuje od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF dostala 44,3 až 44,4 procenta hlasů. Většinu 42 mandátů v zemském sněmu ale AfD podle nynějšího odhadu nezískala. ZDF jí přisuzuje 41, ARD 39 křesel. Sasko-Anhaltsko tak zřejmě čekají složitá povolební jednání o nové vládě.

Územní otázku lze vyřešit pouze při jednání prezidentů, řekl Zelenskyj

Územní otázku mezi Ukrajinou a Ruskem lze vyřešit pouze při jednání prezidentů obou zemí, řekl dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kyjevě. Přes pozitivní dojem z dnešní rozhovorů vyjádřil přesvědčení, že válka se protáhne minimálně do letošní zimy.

V bojích húsíjských rebelů s vládními silami v Jemenu zahynulo dalších 140 lidí

Boje mezi provládními silami a Íránem podporovanými húsíjskými povstalci na jihozápadě Jemenu si od sobotního poledne do dnešního rána vyžádaly přes 140 mrtvých. S odvoláním na zdroje z obou znepřátelených táborů o tom informovala agentura AFP, podle níž jde o nejkrvavější střety za poslední roky.

Ukrajina a USA chtějí jednat o ukončení války s Ruskem dohromady

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i americký vyjednavač Jared Kushner se po dnešním jednání v Kyjevě shodli, že rozhovory o ukončení rusko-ukrajinské války by se měly vrátit k třístrannému formátu, tedy za účasti Spojených států, Ukrajiny a Ruska, uvedly agentury AFP a Reuters. Jednání, které obě strany označily za důležité, patrně nevedlo k průlomu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama