ZprávyFederální proces s Trumpem kvůli snahám o zvrácení výsledků voleb začne v...

Federální proces s Trumpem kvůli snahám o zvrácení výsledků voleb začne v březnu

Hlavní líčení v procesu s bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem u federálního soudu v kauze jeho údajné snahy o zvrácení výsledků prezidentských voleb z roku 2020 začne 4. března příštího roku. V pondělí o tom rozhodla soudkyně Tanya Chutkanová, informovaly zahraniční agentury. Nevyhověla tak žádosti Trumpových právníků, aby proces začal až v dubnu roku 2026, tedy více než rok po příštích prezidentských volbách. Trump potvrdil, že se proti termínu odvolá. Soud ve státě Georgia v podobné kauze, která se týká obvinění ze snahy o manipulaci s místními volebními výsledky prezidentských voleb, oznámil, že 6. září se uskuteční soudní jednání, na němž se mají Trump a další obvinění vyjádřit k otázce své viny.

Trump v současnosti čelí čtyřem obviněním, přičemž dvě kauzy se týkají obvinění ze snahy zvrátit výsledky prezidentských voleb z listopadu 2020. Jedna je na federální úrovni, druhá na úrovni státu Georgia.

Ve federální kauze soudkyně Chutkanová rozhodla o stanovení termínu zahájení procesu, přičemž strany sporu navrhovaly zcela rozdílné termíny. Zvláštní vyšetřovatel Jack Smith požadoval, aby hlavní líčení začalo už 2. ledna 2024, zatímco exprezidentovi právníci navrhovali zahájit proces ve Washingtonu až v dubnu roku 2026. To bude zhruba rok a půl po příštích prezidentských volbách, do nichž chce republikán Trump opět nastoupit. V případě svého vítězství by přitom jako prezident mohl ve federální kauze udělit milost sám sobě.

Soudkyně Chutkanová dala už na počátku pondělního procedurálního jednání soudu najevo oběma stranám, že ani jeden návrh ohledně termínu zahájení procesu nepovažuje za přijatelný. „Tyto návrhy jsou zjevně velmi rozdílné,“ řekla. „Ani jeden z nich není přijatelný,“ dodala.

Pokud dnes stanovený termín bude dodržen, bude to pro Trumpa znamenat dílčí prohru. BBC podotýká, že Trump, který usiluje o návrat do Bílého domu, má už nyní nabitý politický kalendář a ten se nyní, když se s ním chystá několik soudních procesů, „blíží bodu naprostého chaosu“. Den po 4. březnu navíc následuje takzvané superúterý, kdy republikáni v primárkách a stranických shromážděních vybírají stovky delegátů do letního nominačního sjezdu.

Soud ve Washingtonu by Trumpa stáhl z kampaně ve stěžejní fázi. Podle BBC si Trumpovi právníci stěžovali na navrhované termíny líčení a exprezident a jeho stoupenci je označovali za „zasahování do voleb“.

Trump v pondělí potvrdil, že se proti stanovenému termínu odvolá. „Odvolám se,“ napsal velkými písmeny na své platformě Truth Social. Neupřesnil, jak a kdy tak učiní, ale vyšetřování označil za politicky motivované.

„Chci zde poznamenat, že stanovení data soudu nezávisí a nemělo by záviset na osobních a pracovních závazcích obžalovaného,“ řekla podle agentury AP soudkyně Chutkanová.

Ve státě Georgia by se měl Trump objevit u soudu už příští týden. Na příští středu bylo totiž stanoveno soudní jednání, na němž se má Trump spolu s dalšími spoluobviněnými vyjádřit k otázce své viny v kauze, v níž čelí obvinění z pokusu o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020 ve státě Georgia. Okresní prokurátorka Fani Willisová původně navrhovala, aby se jednání v této věci uskutečnilo 5. září.

Právě ve státě Georgia Trump a jeho spolupracovníci vyvíjeli patrně největší nátlak na místní úředníky, aby zvrátili výsledek posledních prezidentských voleb. Několikeré přepočítání hlasů přitom potvrdilo, že v Georgii těsně zvítězil nynější prezident Joe Biden z Demokratické strany.

Trump a jeho 18 spolupracovníků podle prokurátorky Willisové šířili lži o volebním podvodu, žádali místní úředníky a zákonodárce, aby zvrátili Bidenovo vítězství a spřádali plány na vyslání falešných volitelů do Washingtonu. Jeden z obviněných, někdejší personální šéf Bílého domu Mark Meadows, soud požádal, aby se případ přesunul k federálnímu soudu.

Trump se vydal úřadům v Georgii minulý týden. Při té příležitosti byla pořízena vůbec první vězeňská fotografie bývalého prezidenta v amerických dějinách. Trump je prvním trestně stíhaným prezidentem v historii USA.

Doporučujeme

Požár historické radnice v Limoges ve Francii: Policie zadržela muže s vazbami na krajní levici

Francouzská policie zadržela muže podezřelého z účasti na žhářském útoku, při němž během víkendových nepokojů lehla popelem historická radnice ve městě Limoges ve střední Francii. Zadržený má podle vyšetřovatelů vazby na krajně levicová hnutí. Případem se zabývají také protiteroristické složky, které prověřují, zda nešlo o teroristický čin.

Ruské útoky na Ukrajině zabily nejméně devět lidí, Polsko kvůli náletům vyslalo stíhačky

Nejméně tři lidi připravil o život a dalších šest osob zranil ruský útok během noci na dnešek na výrobní závod a sklad u města Obuchiv v Kyjevské oblasti, informovali záchranáři z ukrajinské služby pro mimořádné situace (DSNS). Další tři lidi zabil a čtyři zranil ruský dron, který u obce Čabany poblíž metropole zaútočil na auta u nákupního střediska u dálnice spojující Kyjev s Oděsou, oznámila ukrajinská prokuratura. Jednu oběť a šest raněných si vyžádal útok ruského dronu na čerpací stanici na rozhraní Kyjeva a Kyjevské oblasti, uvedl starosta Vitalij Kličko.

Bouře jsou stále ničivější. Které části světa jsou nejohroženější?

Bouře na celém světě nabírají na síle, mění své obvyklé trasy a ohrožují stále více lidí. Podle nejnovější zprávy WorldRiskReport za jejich rostoucí ničivostí stojí především klimatické změny způsobené lidskou činností. Vědci upozorňují, že extrémní počasí zasahuje i oblasti, kterým se podobné katastrofy dosud vyhýbaly. Zvláště zranitelné přitom zůstávají chudší země, které mají omezené možnosti ochrany obyvatel.

Kallas: Rusko nevítězí na bojišti, stupňuje proto hybridní útoky

Rusko podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallas na bojišti na Ukrajině nevítězí, a ruský prezident Vladimir Putin proto místo toho bezostyšně útočí na civilisty a stupňuje hybridní útoky v Evropě. Kallas to dnes uvedla ve svém projevu k europoslancům na plenárním zasedání ve Štrasburku. Podle ní je zapotřebí silná a jednotná evropská reakce.

Tvůrci Koralíny chystají velkolepou fantasy. Na filmu Wildwood pracovali sedm let

Studio LAIKA, které stojí za animovanými filmy Koralína a svět za tajnými dveřmi nebo Kubo a kouzelný meč, dokončilo svůj dosud nejrozsáhlejší projekt. Fantasy dobrodružství Wildwood: Tajemství zakázaného lesa vznikalo sedm let a podílelo se na něm více než tisíc lidí. Film vytvořený technikou loutkové animace dorazí do českých kin 29. října, první předpremiéry však začnou už tento pátek.

Evropou se valí vlna hněvu. Násilné protesty rozdmíchala ekonomická frustrace

Evropou se šíří vlna protestů proti drahému bydlení, rostoucím životním nákladům a zhoršujícím se veřejným službám. O víkendu vyšly do ulic statisíce lidí, přičemž nejbouřlivější demonstrace zažila Francie. Nespokojenost se však projevila také v Itálii, Španělsku, Portugalsku, Belgii či Albánii. Ekonomové varují, že vlády mají kvůli vysokému zadlužení stále méně možností, jak obyvatelům ulevit.

Policie v Lisabonu a Portu vyklidila tábory protestující proti krizi bydlení

Policie v Lisabonu a Portu dnes časně ráno donutila několik stovek lidí opustit dvě náměstí, kde v předchozích dnech postavili stany, aby tak protestovali proti krizi bydlení. Zatčeno bylo několik desítek lidí, informovala agentura AFP. Asi stovka demonstrujících už avizovala, že protestní tábor v portugalské metropoli obnoví.

Korálové útesy produkují při rozmnožování triliony vajíček

Korálové útesy v Indickém a Tichém oceánu mají obrovskou schopnost rozmnožování. Během jediného období mohou koráli vyprodukovat přibližně 3,5 trilionu vajíček. Nový výzkum ukazuje, které druhy mají největší podíl na obnově útesů a proč je jejich ochrana zásadní pro budoucnost mořských ekosystémů.

Trumpovi zmocněnci mají v Oslu jednat se Zelenským o válce na Ukrajině

Zvláštní zmocněnci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner dnes budou v Oslu jednat o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámila norská vláda. Do Osla dnes přicestuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Havlíček připustil zastropování cen elektřiny. Česko chce pomoc od EU

Česko společně s dalšími zeměmi visegrádské čtyřky žádá Evropskou unii o dočasnou výjimku, která by umožnila využít evropské fondy na podporu průmyslových podniků zasažených vysokými cenami energií. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček zároveň připustil, že pokud elektřina dál zdraží, vláda by mohla přistoupit k zastropování cen u výrobců i obchodníků.

Zelenskyj obvinil USA z blokování raket pro Ukrajinu. Trump se do něj ostře pustil

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Spojené státy z úmyslného zdržování dodávek raket protivzdušné obrany Patriot. Zbraně, které už zaplatily evropské země, podle něj čekají pouze na americký souhlas. Napětí mezi Kyjevem a Washingtonem navíc prohlubují spory o sdílení zpravodajských informací. Americký prezident Donald Trump mezitím zpochybnil Zelenského schopnost vyjednávat o míru.

Ukrajinské drony útočily v Rusku, zřejmě na stanici ropovodu Družba

Ukrajinské drony zasáhly v ruské Tambovské oblasti blíže neupřesněný podnik, ve kterém vypukl požár, oznámil dnes gubernátor regionu Jevgenij Pervyšov. Podle zpráv na sociálních sítích se terčem stala přečerpávací stanice Nikolskoje, která je součástí ropovodu Družba, uvedl server BBC News. Ukrajina se k těmto zprávám zatím nevyjádřila.

Útok dronů na tržiště v oblasti Abyei nepřežilo nejméně 73 lidí

Nejméně 73 lidí zabily v pondělí drony na tržišti v oblasti Abyei mezi Súdánem a Jižním Súdánem. Agentuře Reuters to řekl místní dočasný ministr informací Yohana Akol Ngor, podle něhož za útokem stála súdánská armáda. Tvrzení ale podle agentury ničím nedoložil. Region Abyei si nárokují Súdán i Jižní Súdán.

Paříž a další francouzská města zavedly noční zákaz vycházení. Policie přiznala selhání

Francie po víkendové vlně násilností zavádí v několika městech noční zákazy vycházení. Nepokoje, při nichž demonstranti zapalovali budovy a rabovali obchody, přiměly vládu k mimořádným opatřením. Policie přiznala, že v některých městech ztratila kontrolu. Zadrženo bylo přes 2 500 lidí a škody dosahují stovek milionů eur.

Nechali vyhladovět 190 dětí. Keňský vůdce sekty byl uznán vinným z vraždy

Více než 400 těl v mělkých hrobech, děti umírající hlady a náboženský vůdce, který svým následovníkům sliboval cestu do nebe. Keňský soud v pondělí 19. října uznal kazatele Paula Mackenzieho a dalších 28 členů jeho sekty vinnými z vraždy 191 lidí, z nichž 190 byly děti. Jeden z nejotřesnějších případů náboženského extremismu posledních let tak dospěl k zásadnímu verdiktu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama