ZprávyFederální proces s Trumpem kvůli snahám o zvrácení výsledků voleb začne v...

Federální proces s Trumpem kvůli snahám o zvrácení výsledků voleb začne v březnu

Hlavní líčení v procesu s bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem u federálního soudu v kauze jeho údajné snahy o zvrácení výsledků prezidentských voleb z roku 2020 začne 4. března příštího roku. V pondělí o tom rozhodla soudkyně Tanya Chutkanová, informovaly zahraniční agentury. Nevyhověla tak žádosti Trumpových právníků, aby proces začal až v dubnu roku 2026, tedy více než rok po příštích prezidentských volbách. Trump potvrdil, že se proti termínu odvolá. Soud ve státě Georgia v podobné kauze, která se týká obvinění ze snahy o manipulaci s místními volebními výsledky prezidentských voleb, oznámil, že 6. září se uskuteční soudní jednání, na němž se mají Trump a další obvinění vyjádřit k otázce své viny.

Trump v současnosti čelí čtyřem obviněním, přičemž dvě kauzy se týkají obvinění ze snahy zvrátit výsledky prezidentských voleb z listopadu 2020. Jedna je na federální úrovni, druhá na úrovni státu Georgia.

Ve federální kauze soudkyně Chutkanová rozhodla o stanovení termínu zahájení procesu, přičemž strany sporu navrhovaly zcela rozdílné termíny. Zvláštní vyšetřovatel Jack Smith požadoval, aby hlavní líčení začalo už 2. ledna 2024, zatímco exprezidentovi právníci navrhovali zahájit proces ve Washingtonu až v dubnu roku 2026. To bude zhruba rok a půl po příštích prezidentských volbách, do nichž chce republikán Trump opět nastoupit. V případě svého vítězství by přitom jako prezident mohl ve federální kauze udělit milost sám sobě.

Soudkyně Chutkanová dala už na počátku pondělního procedurálního jednání soudu najevo oběma stranám, že ani jeden návrh ohledně termínu zahájení procesu nepovažuje za přijatelný. „Tyto návrhy jsou zjevně velmi rozdílné,“ řekla. „Ani jeden z nich není přijatelný,“ dodala.

Pokud dnes stanovený termín bude dodržen, bude to pro Trumpa znamenat dílčí prohru. BBC podotýká, že Trump, který usiluje o návrat do Bílého domu, má už nyní nabitý politický kalendář a ten se nyní, když se s ním chystá několik soudních procesů, „blíží bodu naprostého chaosu“. Den po 4. březnu navíc následuje takzvané superúterý, kdy republikáni v primárkách a stranických shromážděních vybírají stovky delegátů do letního nominačního sjezdu.

Soud ve Washingtonu by Trumpa stáhl z kampaně ve stěžejní fázi. Podle BBC si Trumpovi právníci stěžovali na navrhované termíny líčení a exprezident a jeho stoupenci je označovali za „zasahování do voleb“.

Trump v pondělí potvrdil, že se proti stanovenému termínu odvolá. „Odvolám se,“ napsal velkými písmeny na své platformě Truth Social. Neupřesnil, jak a kdy tak učiní, ale vyšetřování označil za politicky motivované.

„Chci zde poznamenat, že stanovení data soudu nezávisí a nemělo by záviset na osobních a pracovních závazcích obžalovaného,“ řekla podle agentury AP soudkyně Chutkanová.

Ve státě Georgia by se měl Trump objevit u soudu už příští týden. Na příští středu bylo totiž stanoveno soudní jednání, na němž se má Trump spolu s dalšími spoluobviněnými vyjádřit k otázce své viny v kauze, v níž čelí obvinění z pokusu o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020 ve státě Georgia. Okresní prokurátorka Fani Willisová původně navrhovala, aby se jednání v této věci uskutečnilo 5. září.

Právě ve státě Georgia Trump a jeho spolupracovníci vyvíjeli patrně největší nátlak na místní úředníky, aby zvrátili výsledek posledních prezidentských voleb. Několikeré přepočítání hlasů přitom potvrdilo, že v Georgii těsně zvítězil nynější prezident Joe Biden z Demokratické strany.

Trump a jeho 18 spolupracovníků podle prokurátorky Willisové šířili lži o volebním podvodu, žádali místní úředníky a zákonodárce, aby zvrátili Bidenovo vítězství a spřádali plány na vyslání falešných volitelů do Washingtonu. Jeden z obviněných, někdejší personální šéf Bílého domu Mark Meadows, soud požádal, aby se případ přesunul k federálnímu soudu.

Trump se vydal úřadům v Georgii minulý týden. Při té příležitosti byla pořízena vůbec první vězeňská fotografie bývalého prezidenta v amerických dějinách. Trump je prvním trestně stíhaným prezidentem v historii USA.

Doporučujeme

Mikroplasty pronikají do krve zvířat i daleko od civilizace

Mikroplasty se dostávají do těl divokých zvířat i v odlehlých oblastech, kde člověk téměř nepůsobí. Vědci je objevili v krvi 43 ze 47 zkoumaných savců v Brazílii. Nejvyšší koncentrace zjistili u zvířat žijících v oblastech silně ovlivněných člověkem a poblíž zařízení pro nakládání s odpady.

Silicon Valley volá po návratu Huanga do čela Nvidie. Petici podepsal i Musk

Silicon Valley se staví na stranu Jensena Huanga, nyní již bývalého generálního ředitele společnosti Nvidia. Online petice za jeho návrat do funkce získala více než 160 000 podpisů mimo jiné od prominentních manažerů, zaměstnanců a akcionářů technologických firem. Jeden z Huangových spojenců v neděli popsal vznik „krizového štábu“ s cílem získat podporu pro Huangův návrat do funkce.

Závisí na tom ochrana civilistů. Zelenskyj vyzval USA ke zrušení omezení Starshieldu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Spojené státy ke zrušení omezení komunikačního systému Starshield. Obránci kvůli němu nemohou efektivně likvidovat ruské drony útočící na energetickou infrastrukturu v době nástupu zimy. Na Ukrajině jsou hlášeny výpadky elektřiny.

Rusko v noci zneškodnilo 1336 ukrajinských dronů, jde zřejmě o rekord

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že jeho protivzdušná obrana za uplynulou noc zneškodnila 1336 ukrajinských dronů. Jde zřejmě o nejvyšší počet od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Úřady informují o několika zraněných.

Při útoku přišla o obě nohy. Australská poslankyně poprvé promluvila

Australská poslankyně Helen Haines opustila po čtyřech týdnech nemocnici, kde se zotavovala z následků brutálního útoku automobilem. Při incidentu přišla o obě nohy a nyní ji čeká náročná rehabilitace. Ve svém prvním veřejném vyjádření poděkovala zdravotníkům i tisícům lidí, kteří jí vyjádřili podporu. Případ zároveň vyvolal v Austrálii debatu o bezpečnosti politiků a rostoucí agresivitě ve společnosti.

Izrael zabil v Gaze jednoho z velitelů hnutí Hamás, který se podílel na masakru 7. října

Při izraelském leteckém úderu v jižní části Pásma Gazy zahynul vysoce postavený velitel palestinského hnutí Hamás Samir Abu Younis. Podle izraelské armády se podílel na plánování a řízení útoku na Izrael ze 7. října 2023. Younis zastával funkci velitele brigády Rafah, jedné z jednotek ozbrojeného křídla hnutí.

Trump z výpadku letů v USA viní Bidena, žádá Kongres o více peněz na modernizaci

Americký prezident Donald Trump se poprvé vyjádřil k pátečnímu čtyřhodinovému výpadku letového provozu v celých Spojených státech, který i během víkendu komplikoval leteckou dopravu v zemi. Šéf Bílého domu vyzval Kongres, aby uvolnil více peněz na modernizaci řízení letového provozu, a vinu za stav systému připsal předchozí administrativě demokrata Joea Bidena. Ministr dopravy Sean Duffy mezitím americkým médiím řekl, že do pondělního rána by se situace na amerických letištích měla vrátit do normálního stavu.

Jemenské síly ustoupily od klíčového průlivu. Hútíové znovu posilují kontrolu nad Rudým mořem

Jemenské provládní síly podporované koalicí vedenou Saúdskou Arábií v neděli oznámily své stažení z oblasti s výhledem na strategický průliv Báb-al-Mandab. Tyto síly byly přesunuty k městu Aden, kde sídlí jemenská vláda. Průliv tak zůstává pod kontrolou povstalců.

Papež v Amazonii ostře odsoudil ničení pralesa i vraždy domorodých vůdců

Papež Lev XIV. ostře odsoudil ničení amazonského pralesa a zabíjení vůdců amazonských národů. Papež to řekl při setkání ve městě Pucallpa, které se nachází v peruánské Amazonii. Lev XIV. také odsoudil korupci či zločinecké skupiny, které pašují drogy, protože zneužívají chudoby místních lidí. Zároveň vyzval k sociální spravedlnosti, vzdělání i duchovnímu životu.

Estonsko po zmařeném pokusu o sabotáž zbrojovky zavře hraniční přechody s Ruskem

Estonsko uzavře od 1. prosince všechny hraniční přechody s Ruskem, oznámil dnes na sociální síti ministr zahraničí Margus Tsahkna. Důvodem jsou podle něj jasné důkazy, že ruská vojenská rozvědka GRU nařídila sabotážní útok proti estonské zbrojní společnosti. Šéf estonské diplomacie uvedl, že o rozhodnutí Tallinnu informoval své protějšky ve Finsku, Lotyšsku a Litvě. Moskva se k věci zatím nevyjádřila. "Rusko si musí uvědomit, že nepřátelské akce namířené proti Estonsku nesou důsledky. Pokusy o zastrašování, destabilizaci či podkopávání naší bezpečnosti nezůstanou bez odezvy," uvedl Tsahkna na síti X. "Uzavření hraničních přechodů omezí schopnost Ruska provádět nepřátelské aktivity v Estonsku a posílí naše úsilí zabránit obcházení sankcí," dodal ministr. Nespecifikoval přitom, jak dlouho zůstanou hranice uzavřeny. Estonská vnitřní tajná služba potvrdila, že neúspěšný sobotní žhářský útok na estonského výrobce dronů Threod Systems nařídila ruská GRU, uvedl ministr krátce předtím v jiném příspěvku na X. Estonské úřady v noci na dnešek v této souvislosti zadržely osm osob a zahájily trestní řízení, napsala agentura Reuters. "Je to jen další příklad toho, jak Rusko využívá sabotáže a nátlaku k destabilizaci naší společnosti, šíření strachu a odvádění naší pozornosti od podpory Ukrajiny," napsal Tsahkna. "Tváří v tvář přibývajícím neúspěchům a nedostatku úspěchů na bojišti se Kreml stále častěji uchyluje k sabotážím. Odolnost Ukrajiny a její strategická převaha (Vladimira) Putina zjevně znervózňují," dodal s odkazem na ruského prezidenta. Moskva zatím bezprostředně nereagovala ani na estonská obvinění, ani na rozhodnutí uzavřít hraniční přechody. Obvinění ze strany evropských orgánů z účasti na sabotážních operacích Rusko opakovaně popírá. Estonsko, členský stát NATO a EU a silný zastánce Ukrajiny, má v současné době podle estonské veřejnoprávní stanice ERR otevřené tři hraniční přechody s Ruskem - v Narvě na severu země a v Luhamaa a Koidule na jihu. Spolu s ostatními pobaltskými státy, ale i například skandinávskými zeměmi či Polskem patří mezi přední podporovatele a dárce zbraní pro Ukrajinu, která se už téměř pět let brání otevřené ruské invazi rozpoutané na Putinův rozkaz.

Írán tvrdí, že podnikl dronový útok na americký radarový systém v Bahrajnu

Íránské revoluční gardy oznámily, že podnikly dronový útok na americký radarový systém protivzdušné obrany na vrtulníkové základně v Bahrajnu. Spojené státy ani Bahrajn se k této informaci nevyjádřily. V Bahrajnu v noci zněly sirény a úřady vyzvaly obyvatele, aby se ukryli. Informovaly o tom v noci na dnešek agentura AFP a Reuters.

Na Kanárské ostrovy dorazilo za den skoro 1500 migrantů, nejvíce od roku 2020

Na španělské Kanárské ostrovy dorazilo v sobotu ve 14 lodích celkem 1488 migrantů. Jde o nejvyšší počet za jediný den od listopadu 2020. S odvoláním na španělskou námořní záchrannou službu o tom dnes informovala agentura EFE. Příliv migrantů ze západní Afriky na souostroví se výrazně zvýšil od října, uvedla agentura Reuters.

Facebook mohl procházet celé galerie telefonů. Meta dostala miliardovou pokutu

Společnost Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur, tedy přibližně 20 miliard korun. Facebook podle tamního úřadu pro ochranu osobních údajů přistupoval k fotografiím a videím uloženým v telefonech uživatelů Androidu bez jejich konkrétního a informovaného souhlasu. Případ se týká přibližně 20 milionů lidí v Itálii.

V Manile začal summit ASEAN, řešit bude Blízký východ i regionální spory

V Manile začal třídenní summit ASEAN, jehož hlavními tématy jsou válka na Blízkém východě, obchodní otázky a dlouhodobé regionální spory. Americký prezident Donald Trump přicestuje v úterý, tedy ke konci jednání.

Oteplování oceánů mění chování klaunů očkatých

Mořské vlny veder mění chování klaunů očkatých, kteří žijí v těsném soužití se sasankami. Když sasanky kvůli vysokým teplotám blednou, ryby je začínají více bránit a zároveň jsou agresivnější vůči ostatním členům své skupiny. Nový výzkum ukázal, že ochrana domova má pro klauny přednost před vzájemnými vztahy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama