-10.1 C
Czech
Pondělí 16. února 2026
ZprávyFederální proces s Trumpem kvůli snahám o zvrácení výsledků voleb začne v...

Federální proces s Trumpem kvůli snahám o zvrácení výsledků voleb začne v březnu

Hlavní líčení v procesu s bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem u federálního soudu v kauze jeho údajné snahy o zvrácení výsledků prezidentských voleb z roku 2020 začne 4. března příštího roku. V pondělí o tom rozhodla soudkyně Tanya Chutkanová, informovaly zahraniční agentury. Nevyhověla tak žádosti Trumpových právníků, aby proces začal až v dubnu roku 2026, tedy více než rok po příštích prezidentských volbách. Trump potvrdil, že se proti termínu odvolá. Soud ve státě Georgia v podobné kauze, která se týká obvinění ze snahy o manipulaci s místními volebními výsledky prezidentských voleb, oznámil, že 6. září se uskuteční soudní jednání, na němž se mají Trump a další obvinění vyjádřit k otázce své viny.

Trump v současnosti čelí čtyřem obviněním, přičemž dvě kauzy se týkají obvinění ze snahy zvrátit výsledky prezidentských voleb z listopadu 2020. Jedna je na federální úrovni, druhá na úrovni státu Georgia.

Ve federální kauze soudkyně Chutkanová rozhodla o stanovení termínu zahájení procesu, přičemž strany sporu navrhovaly zcela rozdílné termíny. Zvláštní vyšetřovatel Jack Smith požadoval, aby hlavní líčení začalo už 2. ledna 2024, zatímco exprezidentovi právníci navrhovali zahájit proces ve Washingtonu až v dubnu roku 2026. To bude zhruba rok a půl po příštích prezidentských volbách, do nichž chce republikán Trump opět nastoupit. V případě svého vítězství by přitom jako prezident mohl ve federální kauze udělit milost sám sobě.

Soudkyně Chutkanová dala už na počátku pondělního procedurálního jednání soudu najevo oběma stranám, že ani jeden návrh ohledně termínu zahájení procesu nepovažuje za přijatelný. „Tyto návrhy jsou zjevně velmi rozdílné,“ řekla. „Ani jeden z nich není přijatelný,“ dodala.

Pokud dnes stanovený termín bude dodržen, bude to pro Trumpa znamenat dílčí prohru. BBC podotýká, že Trump, který usiluje o návrat do Bílého domu, má už nyní nabitý politický kalendář a ten se nyní, když se s ním chystá několik soudních procesů, „blíží bodu naprostého chaosu“. Den po 4. březnu navíc následuje takzvané superúterý, kdy republikáni v primárkách a stranických shromážděních vybírají stovky delegátů do letního nominačního sjezdu.

Soud ve Washingtonu by Trumpa stáhl z kampaně ve stěžejní fázi. Podle BBC si Trumpovi právníci stěžovali na navrhované termíny líčení a exprezident a jeho stoupenci je označovali za „zasahování do voleb“.

Trump v pondělí potvrdil, že se proti stanovenému termínu odvolá. „Odvolám se,“ napsal velkými písmeny na své platformě Truth Social. Neupřesnil, jak a kdy tak učiní, ale vyšetřování označil za politicky motivované.

„Chci zde poznamenat, že stanovení data soudu nezávisí a nemělo by záviset na osobních a pracovních závazcích obžalovaného,“ řekla podle agentury AP soudkyně Chutkanová.

Ve státě Georgia by se měl Trump objevit u soudu už příští týden. Na příští středu bylo totiž stanoveno soudní jednání, na němž se má Trump spolu s dalšími spoluobviněnými vyjádřit k otázce své viny v kauze, v níž čelí obvinění z pokusu o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020 ve státě Georgia. Okresní prokurátorka Fani Willisová původně navrhovala, aby se jednání v této věci uskutečnilo 5. září.

Právě ve státě Georgia Trump a jeho spolupracovníci vyvíjeli patrně největší nátlak na místní úředníky, aby zvrátili výsledek posledních prezidentských voleb. Několikeré přepočítání hlasů přitom potvrdilo, že v Georgii těsně zvítězil nynější prezident Joe Biden z Demokratické strany.

Trump a jeho 18 spolupracovníků podle prokurátorky Willisové šířili lži o volebním podvodu, žádali místní úředníky a zákonodárce, aby zvrátili Bidenovo vítězství a spřádali plány na vyslání falešných volitelů do Washingtonu. Jeden z obviněných, někdejší personální šéf Bílého domu Mark Meadows, soud požádal, aby se případ přesunul k federálnímu soudu.

Trump se vydal úřadům v Georgii minulý týden. Při té příležitosti byla pořízena vůbec první vězeňská fotografie bývalého prezidenta v amerických dějinách. Trump je prvním trestně stíhaným prezidentem v historii USA.

Reklama

Doporučujeme

Ukrajinské civilní ztráty loni vzrostly o 26 procent

Civilní ztráty na Ukrajině způsobené bombardováním a dalšími výbuchy v roce 2025 výrazně narostly. Zasahované byla zejména ukrajinské města a infrastruktura a průměrný počet zabitých nebo zraněných na jeden útok se oproti předchozímu roku zvýšil.

Albánie a Rumunsko se příští týden zúčastní prvního zasedání Trumpovy Rady míru

Albánský premiér Edi Rama a rumunský prezident Nicušor Dan se 19. února zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, píše agentura AFP. Koncept rady vychází z plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy, který vedl k současnému příměří, jež v pásmu vstoupilo v platnost loni 10. října. Rada byla formálně ustanovena v lednu v Davosu, kde Trump spolu s několika pozvanými státníky podepsal zakládající dokument.

USA nijak nezpochybňují evropskou zprávu, že Navalnyj byl otráven, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během dnešní návštěvy Slovenska označil za "znepokojivou" zprávu pěti evropských zemí, že Rusko nechalo před dvěma lety otrávit kritika Kremlu Alexeje Navalného v ruské věznici smrticím jedem. Dodal, že Washington nemá důvod závěry evropských vědců zpochybňovat. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama