ZprávyFederální proces s Trumpem kvůli snahám o zvrácení výsledků voleb začne v...

Federální proces s Trumpem kvůli snahám o zvrácení výsledků voleb začne v březnu

Hlavní líčení v procesu s bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem u federálního soudu v kauze jeho údajné snahy o zvrácení výsledků prezidentských voleb z roku 2020 začne 4. března příštího roku. V pondělí o tom rozhodla soudkyně Tanya Chutkanová, informovaly zahraniční agentury. Nevyhověla tak žádosti Trumpových právníků, aby proces začal až v dubnu roku 2026, tedy více než rok po příštích prezidentských volbách. Trump potvrdil, že se proti termínu odvolá. Soud ve státě Georgia v podobné kauze, která se týká obvinění ze snahy o manipulaci s místními volebními výsledky prezidentských voleb, oznámil, že 6. září se uskuteční soudní jednání, na němž se mají Trump a další obvinění vyjádřit k otázce své viny.

Trump v současnosti čelí čtyřem obviněním, přičemž dvě kauzy se týkají obvinění ze snahy zvrátit výsledky prezidentských voleb z listopadu 2020. Jedna je na federální úrovni, druhá na úrovni státu Georgia.

Ve federální kauze soudkyně Chutkanová rozhodla o stanovení termínu zahájení procesu, přičemž strany sporu navrhovaly zcela rozdílné termíny. Zvláštní vyšetřovatel Jack Smith požadoval, aby hlavní líčení začalo už 2. ledna 2024, zatímco exprezidentovi právníci navrhovali zahájit proces ve Washingtonu až v dubnu roku 2026. To bude zhruba rok a půl po příštích prezidentských volbách, do nichž chce republikán Trump opět nastoupit. V případě svého vítězství by přitom jako prezident mohl ve federální kauze udělit milost sám sobě.

Soudkyně Chutkanová dala už na počátku pondělního procedurálního jednání soudu najevo oběma stranám, že ani jeden návrh ohledně termínu zahájení procesu nepovažuje za přijatelný. „Tyto návrhy jsou zjevně velmi rozdílné,“ řekla. „Ani jeden z nich není přijatelný,“ dodala.

Pokud dnes stanovený termín bude dodržen, bude to pro Trumpa znamenat dílčí prohru. BBC podotýká, že Trump, který usiluje o návrat do Bílého domu, má už nyní nabitý politický kalendář a ten se nyní, když se s ním chystá několik soudních procesů, „blíží bodu naprostého chaosu“. Den po 4. březnu navíc následuje takzvané superúterý, kdy republikáni v primárkách a stranických shromážděních vybírají stovky delegátů do letního nominačního sjezdu.

Soud ve Washingtonu by Trumpa stáhl z kampaně ve stěžejní fázi. Podle BBC si Trumpovi právníci stěžovali na navrhované termíny líčení a exprezident a jeho stoupenci je označovali za „zasahování do voleb“.

Trump v pondělí potvrdil, že se proti stanovenému termínu odvolá. „Odvolám se,“ napsal velkými písmeny na své platformě Truth Social. Neupřesnil, jak a kdy tak učiní, ale vyšetřování označil za politicky motivované.

„Chci zde poznamenat, že stanovení data soudu nezávisí a nemělo by záviset na osobních a pracovních závazcích obžalovaného,“ řekla podle agentury AP soudkyně Chutkanová.

Ve státě Georgia by se měl Trump objevit u soudu už příští týden. Na příští středu bylo totiž stanoveno soudní jednání, na němž se má Trump spolu s dalšími spoluobviněnými vyjádřit k otázce své viny v kauze, v níž čelí obvinění z pokusu o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020 ve státě Georgia. Okresní prokurátorka Fani Willisová původně navrhovala, aby se jednání v této věci uskutečnilo 5. září.

Právě ve státě Georgia Trump a jeho spolupracovníci vyvíjeli patrně největší nátlak na místní úředníky, aby zvrátili výsledek posledních prezidentských voleb. Několikeré přepočítání hlasů přitom potvrdilo, že v Georgii těsně zvítězil nynější prezident Joe Biden z Demokratické strany.

Trump a jeho 18 spolupracovníků podle prokurátorky Willisové šířili lži o volebním podvodu, žádali místní úředníky a zákonodárce, aby zvrátili Bidenovo vítězství a spřádali plány na vyslání falešných volitelů do Washingtonu. Jeden z obviněných, někdejší personální šéf Bílého domu Mark Meadows, soud požádal, aby se případ přesunul k federálnímu soudu.

Trump se vydal úřadům v Georgii minulý týden. Při té příležitosti byla pořízena vůbec první vězeňská fotografie bývalého prezidenta v amerických dějinách. Trump je prvním trestně stíhaným prezidentem v historii USA.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama