ZprávyFederální proces s Trumpem kvůli snahám o zvrácení výsledků voleb začne v...

Federální proces s Trumpem kvůli snahám o zvrácení výsledků voleb začne v březnu

Hlavní líčení v procesu s bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem u federálního soudu v kauze jeho údajné snahy o zvrácení výsledků prezidentských voleb z roku 2020 začne 4. března příštího roku. V pondělí o tom rozhodla soudkyně Tanya Chutkanová, informovaly zahraniční agentury. Nevyhověla tak žádosti Trumpových právníků, aby proces začal až v dubnu roku 2026, tedy více než rok po příštích prezidentských volbách. Trump potvrdil, že se proti termínu odvolá. Soud ve státě Georgia v podobné kauze, která se týká obvinění ze snahy o manipulaci s místními volebními výsledky prezidentských voleb, oznámil, že 6. září se uskuteční soudní jednání, na němž se mají Trump a další obvinění vyjádřit k otázce své viny.

Trump v současnosti čelí čtyřem obviněním, přičemž dvě kauzy se týkají obvinění ze snahy zvrátit výsledky prezidentských voleb z listopadu 2020. Jedna je na federální úrovni, druhá na úrovni státu Georgia.

Ve federální kauze soudkyně Chutkanová rozhodla o stanovení termínu zahájení procesu, přičemž strany sporu navrhovaly zcela rozdílné termíny. Zvláštní vyšetřovatel Jack Smith požadoval, aby hlavní líčení začalo už 2. ledna 2024, zatímco exprezidentovi právníci navrhovali zahájit proces ve Washingtonu až v dubnu roku 2026. To bude zhruba rok a půl po příštích prezidentských volbách, do nichž chce republikán Trump opět nastoupit. V případě svého vítězství by přitom jako prezident mohl ve federální kauze udělit milost sám sobě.

Soudkyně Chutkanová dala už na počátku pondělního procedurálního jednání soudu najevo oběma stranám, že ani jeden návrh ohledně termínu zahájení procesu nepovažuje za přijatelný. „Tyto návrhy jsou zjevně velmi rozdílné,“ řekla. „Ani jeden z nich není přijatelný,“ dodala.

Pokud dnes stanovený termín bude dodržen, bude to pro Trumpa znamenat dílčí prohru. BBC podotýká, že Trump, který usiluje o návrat do Bílého domu, má už nyní nabitý politický kalendář a ten se nyní, když se s ním chystá několik soudních procesů, „blíží bodu naprostého chaosu“. Den po 4. březnu navíc následuje takzvané superúterý, kdy republikáni v primárkách a stranických shromážděních vybírají stovky delegátů do letního nominačního sjezdu.

Soud ve Washingtonu by Trumpa stáhl z kampaně ve stěžejní fázi. Podle BBC si Trumpovi právníci stěžovali na navrhované termíny líčení a exprezident a jeho stoupenci je označovali za „zasahování do voleb“.

Trump v pondělí potvrdil, že se proti stanovenému termínu odvolá. „Odvolám se,“ napsal velkými písmeny na své platformě Truth Social. Neupřesnil, jak a kdy tak učiní, ale vyšetřování označil za politicky motivované.

„Chci zde poznamenat, že stanovení data soudu nezávisí a nemělo by záviset na osobních a pracovních závazcích obžalovaného,“ řekla podle agentury AP soudkyně Chutkanová.

Ve státě Georgia by se měl Trump objevit u soudu už příští týden. Na příští středu bylo totiž stanoveno soudní jednání, na němž se má Trump spolu s dalšími spoluobviněnými vyjádřit k otázce své viny v kauze, v níž čelí obvinění z pokusu o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020 ve státě Georgia. Okresní prokurátorka Fani Willisová původně navrhovala, aby se jednání v této věci uskutečnilo 5. září.

Právě ve státě Georgia Trump a jeho spolupracovníci vyvíjeli patrně největší nátlak na místní úředníky, aby zvrátili výsledek posledních prezidentských voleb. Několikeré přepočítání hlasů přitom potvrdilo, že v Georgii těsně zvítězil nynější prezident Joe Biden z Demokratické strany.

Trump a jeho 18 spolupracovníků podle prokurátorky Willisové šířili lži o volebním podvodu, žádali místní úředníky a zákonodárce, aby zvrátili Bidenovo vítězství a spřádali plány na vyslání falešných volitelů do Washingtonu. Jeden z obviněných, někdejší personální šéf Bílého domu Mark Meadows, soud požádal, aby se případ přesunul k federálnímu soudu.

Trump se vydal úřadům v Georgii minulý týden. Při té příležitosti byla pořízena vůbec první vězeňská fotografie bývalého prezidenta v amerických dějinách. Trump je prvním trestně stíhaným prezidentem v historii USA.

Doporučujeme

V USA usvědčili muže z Rwandy, který léta zapíral svou účast na genocidě. Hrozí mu desítky let vězení

Téměř třicet let se mu dařilo tajit svou minulost. Čtyřiapadesátiletý Eric Nshimiye, původem ze Rwandy, byl nyní ve Spojených státech uznán vinným z křivé výpovědi a maření spravedlnosti. Podle amerických vyšetřovatelů se aktivně podílel na rwandské genocidě v roce 1994, během níž zahynulo přibližně 800 tisíc lidí. Svou účast na masakrech však opakovaně popíral, a to i pod přísahou před federálním soudem.

Počet obětí středeční srážky vlaků ve Španělsku vzrostl na 74

Počet obětí středeční srážky vlaků v centrální části Španělska v provincii Toledo vzrostl na 74, napsala dnes agentura AFP s odkazem na španělské ministerstvo dopravy. Předseda vlády v regionu, kde se neštěstí stalo, Emiliano García-Page, již dříve uvedl, že v nemocnicích zůstává pět desítek ze 110 hospitalizovaných po nehodě. Ve Španělsku dnes začal třídenní státní smutek, v poledne lidé uctili oběti tragédie minutou ticha.

KOMENTÁŘ: Boj o koncesionářské poplatky. Jsou česká veřejnoprávní média v ohrožení?

Návrh zákona o zrušení televizních a rozhlasových poplatků prošel prvním čtením v 4:36 hodin ráno. Vehnal do ulic desítky tisíc protestujících, urychlené řízení sklízí kritiku i od EU. Znepokojivě neobvyklý postup Babišovy vlády podrývá nejen nezávislost médií, ale i křehkou tuzemskou demokracii.

Ruský dronový útok na ukrajinské nádraží zabil nejméně třináct lidí

Třináct mrtvých a nejméně deset zraněných si vyžádal čtvrteční ruský dronový útok na železniční nádraží v ukrajinském Dněpru. Bezpilotní letoun s proudovým pohonem zasáhl nástupiště plné cestujících, na kterém právě stál vlak směřující do Záporoží. Mezi zraněnými je také jedenáctiletý chlapec. Ruské útoky na ukrajinskou železniční infrastrukturu v posledních měsících výrazně zesílily.

Velká změna v čele ECB. Lagarde oznámila předčasný konec

Evropská centrální banka (ECB) přijde o svou prezidentku dříve, než se očekávalo. Christine Lagarde ve čtvrtek oznámila, že 7. února příštího roku odstoupí z funkce, přestože její mandát měl skončit až v říjnu 2027. Rozhodnutí otevírá otázku budoucího vedení jedné z nejvlivnějších evropských finančních institucí v době rostoucí ekonomické nejistoty.

Hackeři zasadili DHS tvrdou ránu. Odhalili data tisíců zaměstnanců včetně tajných agentů

Spojené státy čelí dalšímu rozsáhlému úniku citlivých informací. Hackerská skupina zveřejnila osobní údaje více než 40 tisíc pracovníků ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS), včetně osob zapojených do zpravodajských a tajných operací. Jde již o třetí závažný bezpečnostní incident tohoto druhu během několika posledních týdnů.

Extrémní teploty a miliardové škody. Evropa se připravuje na oteplení o 3 stupně Celsia

Evropská unie se připravuje na budoucnost, v níž budou extrémní vedra, povodně a rozsáhlé požáry představovat stále vážnější hrozbu. Evropská komise (EK) představila nová pravidla, která mají členské státy přimět k důslednější ochraně obyvatel před klimatickými katastrofami. Brusel přitom počítá i se scénářem globálního oteplení o tři stupně Celsia do konce století. Na pomoc domácnostem však žádné nové prostředky nenabízí.

Přirozená obnova tropických lesů omezuje šíření invazních druhů

Tropické lesy mají přirozenou schopnost bránit se šíření nepůvodních stromů. Nový výzkum ukázal, že zatímco v prvních letech obnovy mohou tyto druhy převládat, s postupným růstem původních dřevin jejich zastoupení klesá. Přirozená obnova lesů tak může pomáhat chránit biologickou rozmanitost i stabilitu lesních ekosystémů.

Albánie přitvrdila proti demonstrantům. Za pouhou účast na protestu hrozí astronomická pokuta

Albánská vláda přitvrdila vůči protivládním demonstracím, které už několik měsíců otřásají hlavním městem Tiranou. Nově mohou lidé dostat pokutu až 500 tisíc leků (zhruba 134 tisíc korun), přestože se sami žádného násilí nedopustili. Opatření přichází v době sílících protestů požadujících odstoupení premiéra Ediho Ramy.

Vance poslal dopis šéfovi íránské bezpečnostní rady kvůli jednání o míru

Americký viceprezident J.D. Vance zaslal dopis šéfovi íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Mohsenu Rezáímu ve snaze oživit mírové rozhovory. Dnes to napsal list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele a další své zdroje. Vance tak učinil na pokyn prezidenta Donalda Trumpa.

Hegseth odvolal hlavního plánovače Pentagonu. Hrozí obnovení úderů proti Íránu

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal jednoho z nejvýše postavených vojenských plánovačů Pentagonu. Generálporučík Brett Sylvia opouští funkci v době, kdy administrativa prezidenta Donalda Trumpa připravuje možné obnovení úderů proti Íránu. Americké síly na Blízkém východě jsou schopny zahájit rozsáhlou operaci během pouhých 96 hodin od vydání rozkazu.

Cyklon Arnab v Indii zabil nejméně šest lidí, část pobřeží je bez elektřiny

Cyklon Arnab, který ve středu zasáhl indický stát Ándhrapradéš, připravil o život nejméně šest lidí, informovala agentura Reuters s odvoláním na oficiální zdroje.

ANALÝZA: Putin ani přes Trumpovy ústupky nepolevuje ve svých požadavcích. Má vůbec diplomacie smysl?

Donald Trump se snaží ukončit válku na Ukrajině prostřednictvím diplomatického tlaku, ekonomických pobídek a přímých jednání s Moskvou. Dosavadní výsledky však naznačují, že americký prezident a Vladimir Putin přistupují k mírovému procesu se zásadně odlišnými očekáváními. Zatímco Washington hledá cestu k dohodě, Kreml nadále trvá na územních požadavcích a omezení budoucí bezpečnostní politiky Kyjeva. Další kolo rozhovorů se přitom může uskutečnit už 10. listopadu v Abú Zabí. Je otázkou, zda skutečně může někam vést.

KLDR vypálila asi tucet balistických střel krátkého doletu

Severní Korea dnes vypálila zhruba tucet balistických střel krátkého doletu směrem k Japonskému moři, uvedl jihokorejský Sbor náčelníků štábů (JCS). Ten nejprve oznámil, že Pchjongjang vypálil jeden neidentifikovaný projektil. Japonská pobřežní stráž předtím uvedla, že šlo zřejmě o balistickou střelu, která již dopadla do moře. O incidentu informovaly agentury AFP a Reuters.

Rusko v noci na dnešek zničilo 1214 ukrajinských dronů, což je patrně rekord

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek nad mnoha částmi Ruska zničila 1214 ukrajinských bezpilotních letounů, uvedlo podle agentury TASS ministerstvo obrany v Moskvě. Je to patrně rekordní počet. Na řadě letišť byl omezen provoz. O velkých škodách v důsledku ukrajinských útoků se ale TASS nezmiňuje.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama