EkonomikaFed opět navýšil úrokové sazby. Rozhodl tak navzdory nedávným bankovním krachům

Fed opět navýšil úrokové sazby. Rozhodl tak navzdory nedávným bankovním krachům

Americká centrální banka i nadále hodlá s trvající inflací bojovat pomocí navyšování úrokových sazeb. A to i přesto, že jejich vysoká hodnota částečně přispěla k problémům, kvůli kterým v březnu zkrachovaly dvě banky. Šéf Fed ovšem ve svém proslovu naznačil, že by vzrůst sazeb mohl být jedním z posledních. Informoval o tom server BBC a Al Jazeera.

Federální rezervní systém (Fed) zvedl ve středu úrokové sazby o 0,25 procenta. Jeho zástupci zároveň popřeli obavy některých ekonomů. Ti totiž předpokládali, že by takový krok mohl ještě více přispět k současné finanční nejistotě způsobené krachem dvou amerických bank. „Bankovní systém je zdravý a odolný,“ odmítla však podle serveru BBC takovou myšlenku americká centrální banka. Zároveň ale vydala také varování.

Dopady krachů by totiž dle ní mohly v následujících měsících způsobit zpomalení ekonomického růstu. Pochyby některých ekonomů vycházely také z toho, že vysoká hodnota úrokových sazeb částečně přispěla právě k nestabilitě bank Silicon Valley a Signature, které v březnu zkrachovaly. Hodnota jejich dluhopisů se totiž s nárůstem úrokových sazeb naopak snižuje. Zákazníky bank takové ztráty vyděsily a rozhodli se proto vybrat si své úspory.

Takový nápor výběrů už ale banky neustály. Šéf Fed Jerome Powell ovšem popsal banku Silicon Valley jako „výjimku“ v jinak silném finančním systému. „Jsme zavázáni k tomu nastolit cenovou stabilitu a všechny důkazy naznačují, že nám v tom veřejnost důvěřuje,“ okomentoval dále podle serveru The Guardian svá rozhodnutí Powell. Pády obou bank jsou přitom označované za největší od finanční krize roku 2008. Podobný krach pak v Evropě potkal také banku Credit Suisse.

Navýšení úrokových sazeb poslední nebylo. Blíží se ale svému konci

Středeční navýšení sazeb je pak už devátým v řadě od března minulého roku. V současnosti se tak jejich úroveň pohybuje mezi 4,75 až 5 procenty. Jedná se o jejich nejvyšší hodnotu od roku 2007. Středeční rozhodnutí Fed ale podle serveru Al Jazeera napovídá tomu, že by příští navýšení sazeb mohlo být jedním z posledních. Inflace ve Spojených státech amerických pak činí šest procent. Fed dále očekává, že letos ekonomika vzroste o 0,4 procenta.

„Musíme inflaci stlačit na dvě procenta, i když takové úsilí zahrnuje vysoké náklady. Cena selhání je ovšem ještě vyšší,“ prohlásil Powell. Podobnou politiku pak zastává také Evropská centrální banka. Minulý týden rovněž úrokové sazby zvýšila, a to o 0,5 procenta. Stejný krok se očekává také od anglické centrální banky. Své rozhodnutí má zveřejnit ve čtvrtek. Hodnota inflace ve Velké Británii se totiž v únoru nečekaně vyšplhala na 10,4 procenta.

Doporučujeme

Nová doba ledová už možná začala. Zastavilo ji globální oteplování, tvrdí vědci

Zemi neustále formuje oheň a led. Naši planetu formují po miliardy let. Co se týče dob ledových, Země zažila nejméně pět těchto epizod, včetně období, kdy mohla být téměř celá nebo z velké části pokrytá ledem. Dnes se nacházíme v mírnějším meziledovém období, které začalo přibližně před 11 700 lety. Nová studie naznačila, že další doba ledová mohla začít už před 2 000 lety. Zasáhla však změna klimatu způsobená člověkem.

Zelenskyj vyznamenal Melanii Trump, která zprostředkovala příměří v Oleškách

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trump Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách.

Úbytek netopýrů oslabuje přírodní ekosystémy

Netopýři pomáhají udržovat přírodní rovnováhu, chrání rostliny před škůdci a přispívají k obnově lesů. Jejich ekologický význam však může slábnout i v oblastech, kde se stále běžně vyskytují. Nový výzkum upozorňuje, že samotná přítomnost druhu ještě neznamená, že dokáže plnit svou důležitou úlohu v přírodě.

Čína a Japonsko chtějí nadále spolupracovat s USA bez ohledu na výsledky voleb

Čína je připravena pokračovat ve spolupráci se Spojenými státy a naplňovat dohody, které uzavřeli prezidenti obou zemí. Dnes to podle agentury Reuters uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning v reakci na výsledky úterních voleb do amerického Kongresu. Ty podle projekcí médií přinesly demokratům kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Japonsko následně zdůraznilo, že jeho spojenectví se Spojenými státy zůstává zásadní pro světový mír a stabilitu bez ohledu na výsledky voleb, napsala agentura Kjódó.

Demokraté převezmou Kongres. Jaké změny čekají americké trhy?

Podle předběžných výsledků amerických voleb do Kongresu demokraté zvítězili. Co to ale znamená pro investory a trhy? Na první pohled může vypadat situace pro finanční trhy znepokojivě, protože otevírá prostor pro aktivnější legislativní agendu a vyhlídky na větší kontrolu Bílého domu. Investoři se však častěji obávají politické nejistoty než samotné neshody. Jaké změny mohou Američané očekávat?

Musk napsal, že nefungovaly jeho vesmírné lasery pro zasahování do voleb

Nejbohatší člověk planety Elon Musk, který dal před americkými volbami do Kongresu na podporu republikánů kolem 445 milionů dolarů (9,7 miliardy Kč), v reakci na jejich jasnou porážku na X napsal, že zřejmě tentokrát nefungovaly jeho vesmírné lasery pro zasahování do voleb. Jak poznamenává server Axios, ještě nikdy nikdo neutratil tolik jako Musk s tak mizivým výsledkem.

Američané řekli válce jasné ne! Írán reaguje na výsledky voleb v USA

Předběžné výsledky ostře sledovaných amerických voleb se donesly až do Teheránu. Íránský předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf uvedl, že Američané řekli „NE VÁLCE“. Projekce ukazují vítězství demokratů ve Sněmovně i v Senátu. Sám Donald Trump přiznal, že v tom hraje roli válka s Íránem. Co bude dál?

Demokraté ovládli i volby guvernérů, mají Texas i první černošskou guvernérku

Kromě voleb do obou komor amerického Kongresu demokraté v úterý uspěli také ve volbách guvernérů amerických států, když se jim podařilo uspět v tradičně republikány držených státech jako Texas, Ohio, Georgia či Iowa, informují americká média. Po třech desítkách let vystřídají ve vedení Texasu republikány, jejichž dlouholetý guvernér Greg Abbott prohrál s demokratkou Ginou Hinojosa, která bude první hispánkou v čele druhého nejlidnatějšího amerického státu. Georgia se stane prvním státem, v jehož čele stane černoška, zatímco Nové Mexiko bude mít jako první stát guvernérkou indiánku.

Izrael má přijít o americkou vojenskou pomoc. Netanjahu mlčí

Spojené státy od příštího roku přestanou dodávat Izraeli vojenskou pomoc v hodnotě 4 miliard dolarů (zhruba 87 miliard korun). Tel Aviv si bude moci zbraně od USA koupit stejně jako evropští spojenci. Prezident Donald Trump uvedl, že se na tom shodl s premiérem Benjaminem Netanjahuem, který doma čelí kritice za to, že se k ukončení pomoci nevyjádřil.

Demokraté zasadili překvapenému Trumpovi tvrdou ránu. Ovládnou Kongres

Ostře sledované midterms vyhrají demokraté. Podle několika projekcí ovládli Sněmovnu reprezentantů i Senát. Modrá zvítězila nad červenou i v republikánských baštách, jako je Iowa. V zemi už se uzavřela drtivá většina volebních místností. Americký prezident Donald Trump přiznal, že ho výsledky voleb překvapily, ale dle svých slov je bude akceptovat.

Severní Korea odpálila několik střel směrem k Japonskému moři

Severní Korea dnes odpálila několik střel z oblasti Sondok na východním pobřeží směrem k Japonskému moři, uvedla podle agentury Reuters jihokorejská armáda. Jde již o čtvrtý podobný test KLDR za poslední měsíc.

Trump chce vyřadit Jihoafrickou republiku a Rwandu z obchodního programu

Americký prezident Donald Trump oznámil Kongresu záměr vyřadit Jihoafrickou republiku a Rwandu z preferenčního obchodního programu AGOA, který umožňuje africkým zemím vyvážet tisíce druhů zboží do Spojených států bez cel. Opatření by mělo vstoupit v platnost 1. ledna 2027. Washington jako důvod uvádí překážky americkému obchodu a investicím, ale také bezpečnostní a zahraničněpolitické výhrady vůči oběma zemím.

Indii během týdne zasáhl druhý cyklon. Úřady plánují evakuaci 30 tisíc lidí

Východní pobřeží Indie v úterý 3. listopadu zasáhl silný cyklon Murasu, který přinesl prudký vítr, vydatné srážky a záplavy. Úřady zahájily rozsáhlé evakuace a plánují přesunout do bezpečí přibližně 30 tisíc obyvatel. Oblast se přitom stále vzpamatovává z předchozí bouře, která minulý týden připravila o život nejméně šest lidí.

Investiční boom kolem AI znepokojuje trhy. Ekonomové varují před rizikem další krize

Umělá inteligence v posledních letech pomáhala světovým akciovým trhům dosahovat rekordních hodnot. Obrovské investice technologických společností však začínají vyvolávat pochybnosti, zda se dokážou dostatečně rychle vrátit. V kombinaci s rostoucím zadlužením, vysokými úrokovými sazbami a geopolitickým napětím by případný propad technologického sektoru mohl ohrozit širší světovou ekonomiku.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama