Praha 16. února 2023 (PROTEXT) – Evropský parlament ve čtvrtek 9. února schválil plynárenský balíček, který má za úkol dekarbonizaci plynárenského sektoru. Evropská bioplynová asociace (EBA) spolu s asociací CZ Biom vítají především zahrnutí využití biometanu, mezi povinné nástroje do roku 2030. Cíl 35 miliard m3 biometanu v roce 2030 představuje více než 20 % současného dovozu plynu z Ruska. Do roku 2050 se potom tento potenciál může ztrojnásobit a vzrůst výrazně nad 100 miliard m3 a pokrýt tak 30 až 50 % budoucí poptávky po plynu v EU.
Budoucímu energetickému mixu budou dominovat obnovitelné zdroje energie. Spolu s větrnou a solární energií budou obnovitelné plyny, jako je biometan a vodík, hrát klíčovou roli při plnění dlouhodobých cílů Evropy v oblasti energetické bezpečnosti a zmírňování změn klimatu. Biometan je dnes nejlevnější a nejlépe využitelná forma obnovitelného plynu. Může přímo nahradit zemní plyn a je flexibilní, protože jej lze snadno skladovat a distribuovat s využitím stávající plynárenské infrastruktury a koncových technologií. Pro využití biometanu v síti zemního plynu nebo jako BioCNG v dopravě není potřeba jakkoliv měnit stávající technologie využívající zemní plyn, jako jsou kotle, sporáky nebo auta na CNG.
Biometan je nezávislý na počasí a dovozu surovin, protože je vyráběn z lokálních zdrojů, bioodpadů a biomasy. V Česku je bioplyn produkován na více než 550 zařízeních s celkovou produkcí energie v bioplynu bezmála 7 TWh, které představují 8 % z české spotřeby zemního plynu, což je čtvrtý nejvyšší podíl v EU a současně tvoří 6,8 % celkové produkce bioplynu v EU. Potenciál výroby biometanu v ČR je 20 TWh v roce 2030, což představuje 20 % spotřeby zemního plynu v roce 2021, nebo pokrytí celé spotřeby BioCNG v dopravě. Bioplyn, biometan a syngas (metan vyrobený z koncentrovaného CO2 v bioplynu za pomoci biologických procesů s přídavkem vodíku) může tvořit 40 až 50 % spotřeby plynu v ČR v roce 2030.
„Již více než rok čekáme na podmínky pro rozvoj biometanových projektů v ČR. Investoři nemají jisté prostředí, ČR zatím nezajistila tzv. notifikaci, která má provozní podporu spustit. Věříme, že aktivita evropského parlamentu tuto situaci změní a v plynovodech konečně poteče větší množství českého obnovitelného plynu,“ uvádí Jan Habart, předseda asociace CZ Biom.
„Pro ty, kteří uvažují nad tím, že by se pustili do výroby bioplynu, nebo biometanu, jsme právě zveřejnili Bioplynovou kalkulačku na stránkách www.czbiom.cz/bioplynova-kalkulacka, kde si mohou například zemědělci snadno naklikat, kolik by jejich odpadní, zbytkové a biomasové suroviny generovaly bioplynu, biometanu. ale třeba také elektřiny, tepla a digestátu,“ dodává Jan Habart.
„Asociace CZ Biom je připravena s vládou spolupracovat na nastavení státního cíle pro výrobu a využívání biometanu a nastavení tržního prostředí, které povede k odstraňování bariér zvyšování produkce bioplynu a biometanu. Podle prohlášení pana premiéra Fialy a pana ministra Síkely si vláda dobře uvědomuje potřebu snižovat naši závislost na importu fosilního plynu a chce jej nahrazovat nízkoemisním plynem (biometanem) který si dokážeme v čistírnách odpadních vod a bioplynových stanicích vyrábět sami. Nabízíme zkušenosti našich kolegů z Evropské asociace a ze států EU, které mají trh s biometanem dobře rozvinutý. Můžeme si vybrat mezi „best practices“, které nejvíce odpovídají našim podmínkám. Byla by škoda promarnit tuto příležitost, změny je potřeba tvořit dnes. Postavit novou výrobnu biometanu a napojit ji do energetické infrastruktury trvá roky,“ upozorňuje Martin Schwarz, vedoucí biometanové sekce CZ Biom.
Bioplyn, ať už vyčištěný na biometan nebo jako takový má navíc schopnost regulovat výkon v elektrické soustavě, při zapojení významného množství obnovitelných zdrojů, které jsou závislé na počasí. Výroba energie z bioplynu je předvídatelná, stejně jako v případě jiných palivových zdrojů, a proto je možné ji regulovat. Výrobu elektřiny lze tedy pozastavit a znovu rychle uvést do provozu. Regulaci výkonu tak může poskytovat jak na denní bázi, tak i v rámci sezóny. Stávající bioplynové stanice v Česku v sobě ukrývají doposud nevyužitý regulační potenciál srovnatelný s přečerpávací vodní elektrárnou Dlouhé stráně (cca 700 MW) nebo i vyšším.
Balíček, který byl odhlasován hodnotí akční plán pro biometan a zahrnuje požadavek, aby členské státy vytvořily národní strategie pro biometan a zajistily regionální mapování oblastí s nejvyšším produkčním potenciálem. Mapování by mělo poskytnout informace o vnitrostátních strategiích a plánování sítí prováděných provozovateli sítí. Národní strategie pro biometan by potom měly poskytnou dlouhodobou perspektivu sektoru biometanu a pokyny pro investory.
„Pokud evropské instituce dají tomuto návrhu zelenou, tak bude cíl 35 miliard m3 biometanu konečně zakotven v závazných právních předpisech podle plánu REPowerEU. Na základě rozumného a spolehlivého odhadu dostupnosti udržitelných zdrojů surovin, by podíl 35 miliard m3 biometanu v EU v roce 2030, což představuje 20 % dováženého plynu z Ruska před válkou na Ukrajině, významně přispěl k bezpečnosti dodávek plynu,“ vysvětluje Giulia Cancian, generální tajemník EBA.
Asociace rovněž vítají přijetí celoevropských pravidel, která by měla usnadnit a zrychlit rozvoj biometanu a jeho připojení do plynárenské sítě po roce 2025. Právě připojení k síti je v řadě projektech výzvou. Proto zpráva Evropského parlamentu vylepšuje návrh Komise na právo na vtláčení tím, že stanovuje lhůty pro dodání síťového připojení k plynárenské soustavě.
Slabším místem, na které asociace upozorňují je fakt, že se parlament nedohodl na ustanoveních týkajících se nákladů na připojení k distribuční síti. Ukotvení povinnosti sdílet náklady s provozovateli plynárenských sítí by snížilo investiční náklady na výstavbu biometanových projektů. Jednotlivé státy však mají mít pravomoc přizpůsobit pravidla vnitrostátním podmínkám a moci tak sledovat jejich účinnost a dopad na ceny.
Návrh směrnice a nařízení byly přijaty Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Parlamentu EU. Nyní budou projednány a schváleny v rámci interinstitucionálních jednání mezi Parlamentem, Radou a Komisí.
Kontakty:
– Jan Habart, předseda asociace CZ Biom, habart@biom.cz
– Adam Moravec, vedoucí bioplynové sekce CZ Biom, moravec@biom.cz
– Martin Schwarz, vedoucí biometanové sekce CZ Biom, schwarz@biom.cz
O CZ Biom – Českém sdružení pro biomasu
CZ Biom – České sdružení pro biomasu je profesní spolek, jehož hlavní cíl spočívá v podpoře rozvoje a propagaci využívání biomasy, bioplynu a biometanu jako obnovitelných zdrojů bioenergie v České republice. Zájmem asociace je cirkularita materiálových toků, proto se zabývá také bioodpady, kompostováním a navracením živin z kompostů, digestátů a popelů do půdy. Sdružuje velké množství specialistů, podnikatelů a dalších subjektů činných v oblasti bioenergie. Je řádným členem Bioenergy Europe, European Biogas Association, European Compost Network a World Bioenergy Association.
