EkologieEvropa se otepluje extrémně rychle, do roku 2100 se promění ve žhavé...

Evropa se otepluje extrémně rychle, do roku 2100 se promění ve žhavé peklo

Rok 2024 byl globálně nejteplejším v historii měření. Nejnovější zpráva meteorologické služby Copernicus však varuje konkrétně před rychlým oteplováním Evropy, což vede ke značně nepředvídatelným projevům počasí. Jenom záplavy a bouře na kontinentu loni nějakým způsobem postihly 43 tisíc lidí a vzaly nejméně 355 životů. Na zprávu upozornil server Euronews a deník The Guardian.

Loňský rok byl pro Evropu, která se otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa, nejteplejším v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu. Ukázala to nová zpráva, na níž pracovala více než stovka expertů z Copernicus a Světové meteorologické organizace (WMO). Její závěry jsou znepokojivé.

Celkem 45 procent dní bylo mnohem teplejších oproti obvyklému průměru a 12 procent bylo nejteplejších v historii. V červenci byla v jihovýchodní Evropě zaznamenána dosud nejdelší vlna veder – trvala 13 dní v kuse a postihla 55 procent regionu. Jak se otepluje a přibývá extrémně horkých dní, ubývá chladných extrémů.

Podíl území, kde bylo zaznamenáno méně než 90 chladných dní za rok, dosáhl rekordních 69 procent, přičemž dlouhodobý průměr je 50 procent. Navíc byl loni zaznamenán i rekordně nízký počet dní se silným chladovým stresem.

Povodně byly loni v Evropě nejrozsáhlejší od roku 2013. V důsledku klimatických změn byly záplavy i bouře pravděpodobnější a intenzivnější.

Jsme na dobré cestě ke katastrofě

Na evropském území mizí ledovce. Meziroční rekordní úbytek zaznamenali experti ve Skandinávii a na Špicberkách. Průměrná ztráta jejich tloušťky tam činila 1,8 až 2,7 metru.

Co se Špicberků týče, již třetí rok v řadě tam vědci naměřili rekordní průměrnou teplotu. Jedná se o jedno z nejrychleji se oteplujících míst na naší planetě. Pro Antarktidu šlo o třetí nejteplejší rok v historii měření.

„Tato zpráva zdůrazňuje, že Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem a zažívá vážné dopady extrémního počasí a změny klimatu,“ uvedla Celeste Saulo, generální tajemnice WMO, jež na zprávě s Copernicus spolupracovala. „Každý další zlomek stupně zvýšení teploty je důležitý, protože zvyšuje rizika pro naše životy, ekonomiky a planetu. Přizpůsobení je nutností,“ dodala.

Důležité je se adaptovat na měnící se podmínky a současně řešit příčinu změn, tedy emise skleníkových plynů, zdůrazňují odborníci. „Jsme však na dobré cestě k oteplení o 3 stupně Celsia do roku 2100,“ varovala Friederike Otto, docentka na Imperial College Centre for Environmental Policy.

Doporučujeme

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.

Populace vzácných ptáků na britských plážích díky ochráncům přírody prudce vzrostla

Lidská přítomnost na pobřeží, rostoucí počet aut a volně pobíhající psi představují pro hnízdící ptáky obrovské riziko. Na plážích národní přírodní rezervace Lindisfarne v severovýchodní Anglii však ochránci přírody našli způsob, jak zranitelné živočichy před náporem turistů ochránit. Pomocí elektrických ohradníků a sezonních ochránců přírody dokázali zajistit klid pro hnízdění kriticky ohrožených druhů a jejich populace začaly po letech úpadku opět prudce růst.

Rusko v noci útočilo 272 drony, Ukrajina zasáhla několik míst včetně Kronštadtu

Ruská armáda dnes v noci zaútočila na Ukrajinu 272 bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. V Záporoží byla podle úřadů zraněna jedna žena. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu. Ukrajina se brání ruské vojenské agresi od února 2022.

Rusko chce napřesrok spustit obdobu Muskova satelitního systému Starlink

Rusko plánuje v příštím roce spustit menší obdobu satelitního internetového systému Starlink, který provozuje společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska. Podle agentury Reuters to uvedl Alexej Šelobkov, šéf společnosti Iks Holding, která nový systém vyvíjí.

Armáda USA sestřelila íránské drony, zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na dnešek velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).

USA uvalily sankce na největší íránskou kryptoburzu

Spojené státy uvalily sankce na největší íránskou kryptoměnovou burzu Nobitex. Viní ji z toho, že pomáhala íránské vládě a státním institucím na sankčních seznamech obcházet západní omezení. Případ ukazuje, jak důležitou roli mohou kryptoměny hrát v zemích odříznutých od části světového finančního systému.

Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard Kč). V dnes zveřejněném rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího. Pokud by USA po nynějším příměří obnovily boje, "vstoupily by do temné uličky" a Teherán by rozšířil válku až do Středozemního moře, varoval.

Putin řekl, že zatím nevidí smysl ve schůzce se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že zatím nevidí smysl ve schůzce se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřil se tak během Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra v reakci na otevřený dopis ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj o den dříve otevřeným listem vyzval Putina, aby se sešli a dohodli se na ukončení války, kterou rozpoutala Moskva před více než čtyřmi roky.

Řecko chystá daň ze zisků z kryptoměn

Řecko připravuje zákon, který má poprvé jasněji zdanit výnosy z kryptoměn. Kapitálové zisky z obchodování by podle návrhu měly podléhat patnáctiprocentní dani. Vláda tím chce dostat kryptoměny přímo do daňového řádu.

Menšík v semifinále Roland Garros nestačil na Zvereva

Jakub Menšík si finále Roland Garros nezahraje. Český tenista v semifinále nestačil na Alexandera Zvereva, kterému podlehl 5:7, 2:6, 6:3 a 3:6. Nadějné momenty v zápase měl, jenže často je sám utnul chybami v nejhorší chvíli.

NASA ukončila bezpečnostní opatření na ISS

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice se po krátkém preventivním přesunu do kosmické lodi Crew Dragon vrátila k plánovaným činnostem. NASA bezpečnostní opatření zrušila poté, co Roskosmos pozastavil rozsáhlejší opravy v ruské části stanice a začal vyhodnocovat nová měření. Evakuace se nakonec nekonala.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámila Moskva

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámilo dnes podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo obrany. Výměnu potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Čínský prezident Si navštíví Severní Koreu s cílem prohloubit vzájemné vztahy

Čínský prezident Si Ťin-pching příští týden navštíví Severní Koreu. Do Pchjongjangu přijede poprvé od roku 2019. Cesta přichází v době, kdy se Kim Čong-un stále více sbližuje s Ruskem a současně znovu zdůrazňuje ambice svého jaderného programu.

Jon Snow a Tyrion se po letech znovu setkali

Kit Harington a Peter Dinklage se poprvé po sedmi letech znovu setkali u společného rozhovoru. Hvězdy Hry o trůny spolu mluvily o slávě, stárnutí, životě po seriálu i o tom, jak těžké bylo opustit svět Západozemí, který jim změnil kariéru.

Lídři zemí EU jednají s balkánskými kolegy o rozšíření unie i postupné integraci

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie a západního Balkánu se dnes sešli v černohorském přímořském letovisku Tivat k debatě o tom, jak urychlit přijímání nových členů v době snahy Ruska a Číny o rozšiřování vlivu v regionu. Část šéfů unijních zemí včetně zástupců Francie a Německa chce šestici balkánských kolegů představit plán na postupné propojování s unií ještě před samotným členstvím v bloku.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama