Reklama
5.7 C
Czech
Pátek 3. dubna 2026
EkologieEvropa se otepluje extrémně rychle, do roku 2100 se promění ve žhavé...

Evropa se otepluje extrémně rychle, do roku 2100 se promění ve žhavé peklo

Rok 2024 byl globálně nejteplejším v historii měření. Nejnovější zpráva meteorologické služby Copernicus však varuje konkrétně před rychlým oteplováním Evropy, což vede ke značně nepředvídatelným projevům počasí. Jenom záplavy a bouře na kontinentu loni nějakým způsobem postihly 43 tisíc lidí a vzaly nejméně 355 životů. Na zprávu upozornil server Euronews a deník The Guardian.

Loňský rok byl pro Evropu, která se otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa, nejteplejším v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu. Ukázala to nová zpráva, na níž pracovala více než stovka expertů z Copernicus a Světové meteorologické organizace (WMO). Její závěry jsou znepokojivé.

Celkem 45 procent dní bylo mnohem teplejších oproti obvyklému průměru a 12 procent bylo nejteplejších v historii. V červenci byla v jihovýchodní Evropě zaznamenána dosud nejdelší vlna veder – trvala 13 dní v kuse a postihla 55 procent regionu. Jak se otepluje a přibývá extrémně horkých dní, ubývá chladných extrémů.

Podíl území, kde bylo zaznamenáno méně než 90 chladných dní za rok, dosáhl rekordních 69 procent, přičemž dlouhodobý průměr je 50 procent. Navíc byl loni zaznamenán i rekordně nízký počet dní se silným chladovým stresem.

Povodně byly loni v Evropě nejrozsáhlejší od roku 2013. V důsledku klimatických změn byly záplavy i bouře pravděpodobnější a intenzivnější.

Jsme na dobré cestě ke katastrofě

Na evropském území mizí ledovce. Meziroční rekordní úbytek zaznamenali experti ve Skandinávii a na Špicberkách. Průměrná ztráta jejich tloušťky tam činila 1,8 až 2,7 metru.

Co se Špicberků týče, již třetí rok v řadě tam vědci naměřili rekordní průměrnou teplotu. Jedná se o jedno z nejrychleji se oteplujících míst na naší planetě. Pro Antarktidu šlo o třetí nejteplejší rok v historii měření.

„Tato zpráva zdůrazňuje, že Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem a zažívá vážné dopady extrémního počasí a změny klimatu,“ uvedla Celeste Saulo, generální tajemnice WMO, jež na zprávě s Copernicus spolupracovala. „Každý další zlomek stupně zvýšení teploty je důležitý, protože zvyšuje rizika pro naše životy, ekonomiky a planetu. Přizpůsobení je nutností,“ dodala.

Důležité je se adaptovat na měnící se podmínky a současně řešit příčinu změn, tedy emise skleníkových plynů, zdůrazňují odborníci. „Jsme však na dobré cestě k oteplení o 3 stupně Celsia do roku 2100,“ varovala Friederike Otto, docentka na Imperial College Centre for Environmental Policy.

Reklama

Doporučujeme

Trump odvolal ministryni spravedlnosti Bondi, nahradí ji Blanche

Americký prezident Donald Trump odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondi. Oznámil to na své sociální síti. Úřadujícím ministrem spravedlnosti se podle Trumpa stane dosavadní náměstek Todd Blanche. Podle agentury Reuters šéfovi Bílého domu vadilo, jak Bondi postupovala v kauze zveřejňování složek týkající se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Trump byl údajně také stále více frustrován tím, že Bondi nejednala dostatečně rychle při stíhání kritiků a protivníků, proti nimž chtěl prezident vznést trestní obvinění.

John Travolta debutuje jako režisér na festivalu v Cannes

John Travolta se po letech vrací na filmový festival v Cannes. Tentokrát ale v nové roli. Poprvé představí vlastní film, který vychází z jeho osobního příběhu i dlouhodobé vášně pro létání.

Francouzská policie podle Le Parisien zadržela europoslankyni Hassan

Francouzská policie zadržela francouzsko-palestinskou levicovou europoslankyni Rimu Hassan kvůli údajnému schvalování terorismu. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informoval list Le Parisien, podle kterého se případ týká příspěvku na síti X, kde Hassan odkazovala na jistého propalestinského japonského radikála. Podle zdrojů agentury AFP policie v tašce zadržené europoslankyně našla malé množství syntetických drog.

Macron tepe Trumpa za výroky o NATO

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře zkritizoval Donalda Trumpa kvůli jeho výrokům o NATO i kvůli tlaku na vojenské otevření Hormuzského průlivu. Během návštěvy Soulu řekl, že americký prezident svou rétorikou oslabuje důvěru v alianci a vytváří každodenní pochybnosti o závazku Spojených států vůči spojencům.

Rok po Trumpových clech se slibovaný obrat nedostavil

Rok po zavedení rozsáhlých cel na dovoz do Spojených států je jasné, že sliby o rychlém oživení americké ekonomiky se nenaplnily. Donald Trump loni 2. dubna oznámil dvojciferná cla na téměř veškerý dovoz a tvrdil, že do země se vrátí továrny, pracovní místa i levnější ceny. Po roce ale zůstává obraz mnohem složitější. Část cel mezitím zrušil Nejvyšší soud a americká vláda teď musí vracet velkou část už vybraných peněz.

Klimatičtí vědci z USA prchají do Norska. Láká je výzkum v Arktidě

Politika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřená proti klimatické vědě spustila exodus vědců. Někteří se přesunuli do Norska, kde se podílejí na výzkumu v Arktidě.

Ruský činitel informoval o ukrajinském útoku na rafinérie v Ufě

Několik ukrajinských dronů mířících k ropným rafinériím sestřelila protivzdušná obrana u ruského města Ufa, přičemž trosky jednoho ze strojů spadly v průmyslové zóně, kde vypukl požár. Na platformě Telegram to dnes oznámil šéf autonomní republiky Baškortostán Radij Chabirov. Podle telegramového kanálu Astra vypukl požár v tamní rafinerii koncernu Bašněfť. Ukrajina informuje o obětech ruských útoků.

Posádka mise Artemis II po startu úspěšně opravila toaletu kosmické lodi Orion

Posádka mise Artemis II po startu úspěšně opravila toaletu kosmické lodi Orion v úzké spolupráci s řídícím střediskem v Houstonu, informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Posádka nedlouho po startu hlásila blikající kontrolku poruchy toalety, načež týmy řídícího střediska vyhodnotily příslušná data, spolu s astronauty provedly diagnostiku a problém společně postupně vyřešili.

Trump se v projevu snažil přesvědčit Američany o smyslu války s Íránem

Americký prezident Donald Trump v prvním televizním projevu od začátku války s Íránem ponechal nezodpovězené klíčové otázky, včetně toho, kam válka směřuje a jak ji Spojené státy ukončí, píše web stanice BBC. Prezident v projevu nic významného neoznámil, napsal deník The New York Times (NYT). Šéf Bílého domu se snažil přesvědčit Američany o smyslu války, shodují se média. Konflikt totiž v době rostoucích cen ropy a obav o další dopady na ekonomiku podle průzkumů ztrácí podporu.

Ještě týdny války. Trump trhy neuklidnil, ropa zdražuje

Ceny ropy po krátkodobém poklesu opět rostou. Trhy totiž očekávaly oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o brzkém ukončení války, místo toho dostaly ujištění o tvrdých úderech v následujících dvou až třech týdnech. Podle některých odborníků konflikt směřuje k další eskalaci, jiní v tom naopak vidí optimističtější časové ohraničení úderů.

Pošleme Írán do doby kamenné. Ale už jsme vyhráli, řekl Trump

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu v noci na čtvrtek zopakoval svá předchozí tvrzení, že válka bude pokračovat ještě dva až tři týdny, přičemž Írán již nepředstavuje hrozbu. Podle něj se podařilo zničit i jeho jaderný program tak, aby nemohl vyvinout jaderné zbraně. Hormuzský průliv prý USA nepotřebují.

Na Krymu havarovalo ruské vojenské letadlo, zahynuly desítky lidí

Na ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko nelegálně anektovalo v roce 2014, havarovalo ruské vojenské letadlo. Podle ruského ministerstva obrany při nehodě zahynulo všech 29 lidí na palubě.

Trumpova výjimka může ohrozit jednu z nejvzácnějších velryb světa

V Mexickém zálivu žije jen nepatrná populace velryby Riceovy, kterou vědci řadí k nejohroženějším kytovcům planety. Teď se její situace dál komplikuje. Výbor americké vlády totiž udělil výjimku, která může usnadnit pokračování ropných a plynových aktivit v oblasti, kde tento druh žije celý svůj život.

Japonská vláda zvýšila některé daně, aby financovala navýšení výdajů na obranu

Japonsko ode dneška zvýšilo daň z tabáku a z příjmů právnických osob, aby financovalo navýšení výdajů na obranu. Vláda chce příští rok také zvýšit daně z příjmů fyzických osob, od čehož si slibuje dodatečný roční příjem 1,3 bilionu jenů (přes 173 miliard Kč), napsala agentura Kjódó.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama