Protext ČTKEuroposlanci žádají šéfku EK, aby nejmenovala spolustraníka na vlivný post

Europoslanci žádají šéfku EK, aby nejmenovala spolustraníka na vlivný post

Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali Evropskou komisi, aby zrušila jmenování německého europoslance Markuse Piepera na post zmocněnce pro malé a střední podniky. Jako důvod uvedli podezření, že ho zvýhodnila šéfka EK Ursula von der Leyenová, která je z téže německé strany, informovala agentura AFP. Podle médií ale byla při výběru z uchazečů o tuto funkce nejlépe hodnocena česká europoslankyně Martina Dlabajová.

Většina europoslanců schválila pozměňovací návrh vyzývající ke zrušení Pieperova jmenování a k zahájení nového řízení. Hlasování není závazné, ale podle AFP politicky oslabuje von der Leyenovou, která je dva měsíce před evropskými volbami kandidátkou Evropské lidové strany (EPP) na opětovné zvolení do čela Evropské komise. Volby do europarlamentu se konají 6. až 9. června.

Na plenárním zasedání Evropského parlamentu v Bruselu v nezávazném hlasování přijalo pozměňovací návrh 382 europoslanců, 144 jich bylo proti a 80 se zdrželo hlasování. „Obrovská většina pro náš pozměňovací návrh,“ prohlásil jeho autor, německý zelený europoslanec Daniel Freund.

Česká poslankyně kauzu aktuálně příliš komentovat nechce. Čeká jak dopadne její stížnost, kterou před několika týdny zaslala Generálnímu ředitelství Evropské komise pro lidské zdroje a bezpečnost. „Dosud jsem nedostala žádnou reakci. Nemám k této situaci v tento moment co dalšího dodat, čekám na vyřízení mé oficiální stížnosti,“ uvedla Dlabajová v reakci pro ČTK. Ve stížnosti se mimo jiné ptá, zda komise svůj výběr založila na hodnocení kvalifikace kandidátů a zda zohlednila politiku rovných příležitostí, k níž se hlásí. Rovněž se ptá, jaké další faktory unijní exekutiva při rozhodování o jmenování zmocněnce pro malé a střední podniky brala v potaz.

K prošetření výběrového řízení vyzvala už dříve mezinárodní protikorupční organizace Transparency International (TI). Již na konci února rovněž skupina europoslanců z liberálních a levicových stran chtěla po Evropské komisi vysvětlení.

Dlabajová se podle médií při konkurzu ukázala být nejlepší kandidátkou. Na základě těchto doporučení a následných pohovorů ji na funkci navrhl eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Europoslance německých křesťanských demokratů (CDU) Pieper skončil až třetí za Švédkou Annou Stellingerovou, přesto si von der Leyenová vybrala právě jeho. Kritici označili postup za mocenskou hru von der Leyenové s cílem zajistit si německou podporu při volbě nové šéfky komise.

Finální fáze konkurzu se totiž odehrála krátce předtím, než von der Leyenová na konci února získala podporu lidovecké frakce pro svou snahu ucházet se o druhý mandát v čele unijní exekutivy. Konečné potvrzení šéfky EK jako hlavního kandidáta (takzvaný spitzenkandidat) evropských lidovců se pak uskutečnilo na začátku března na stranickém kongresu EPP v Bukurešti.

Kritice nečelí von der Leyenová jen od europoslanců, ale i od svých kolegů v Evropské komisi. Jak informoval bruselský server Politico, šéf unijní diplomacie a místopředseda EK Josep Borrell a rovněž eurokomisaři Thierry Breton, Nicolas Schmit a Paolo Gentiloni napsali šéfce unijní exekutivy už na konci března dopis, ve kterém uvedli, že Pieperovo jmenování „vyvolalo otázky ohledně transparentnosti a nestrannosti procesu“. Žádali rovněž, aby se téma řešilo na dalším zasedání komise.

Na pořad jednání komise se takzvaná Piepergate dostala tuto středu. Přítomni byli jen dva autoři dopisu, Borrell a Breton. Schmit, který je zároveň hlavním kandidátem socialistů do červnových evropských voleb, a eurokomisař pro ekonomiku Gentiloni ten den nebyli v Bruselu.

Podle zdrojů webu Politico nejprve vystoupil eurokomisař Johannes Hahn, který jmenování Piepera obhajoval. Následně se ujali slova Borrell s Bretonem, kteří měli naopak výhrady. Další eurokomisaři se postavili na stranu von der Leyenové a debata se podle všeho nikam neposunula. Šéfka Evropské komise ji podle Politica ukončila „několika obecnými frázemi“ o tom, že „komisaři by měli zůstat jednotní“.

Pieper podle agentury AFP podepsal smlouvu v neděli 31. března a 16. dubna se má ujmout své nové funkce na čtyřleté funkční období.

 

Doporučujeme

Moskva i Kyjev v noci pokračovaly v útocích, na Ukrajině jsou mrtví

V ukrajinské Záporožské oblasti dnes zahynuli při ruských úderech dva lidé, uvedl šéf tamní vojenské správy Mychajlo Semikin. Moskva v noci útočila na civilní a energetickou infrastrukturu i v dalších ukrajinských oblastech. Ukrajinské drony zasáhly jedno z logistických center ruského internetového velkoobchodu Ozon v Adygejsku v Krasnodarské oblasti, uvedla společnost na platformě Telegram. Podle předběžných informací nebyl nikdo zraněn.

KOMENTÁŘ: Republikáni ve volbách padli a s nimi i akcie. Proč se trh zalekl triumfu demokratů?

Předpoklad, že demokrati ovládnou americké volby do Kongresu, se v noci na středu do puntíku vyplnil. Průzkumy nelhaly. Přesto trhy na výsledky reagují do jisté míry křečovitě. V prvních hodinách po oznámení výsledků zamířily dolů asijské indexy i futures na S&P 500. Proč?

Nová doba ledová už možná začala. Zastavilo ji globální oteplování, tvrdí vědci

Zemi neustále formuje oheň a led. Naši planetu formují po miliardy let. Co se týče dob ledových, Země zažila nejméně pět těchto epizod, včetně období, kdy mohla být téměř celá nebo z velké části pokrytá ledem. Dnes se nacházíme v mírnějším meziledovém období, které začalo přibližně před 11 700 lety. Nová studie naznačila, že další doba ledová mohla začít už před 2 000 lety. Zasáhla však změna klimatu způsobená člověkem.

Zelenskyj vyznamenal Melanii Trump, která zprostředkovala příměří v Oleškách

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trump Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách.

Úbytek netopýrů oslabuje přírodní ekosystémy

Netopýři pomáhají udržovat přírodní rovnováhu, chrání rostliny před škůdci a přispívají k obnově lesů. Jejich ekologický význam však může slábnout i v oblastech, kde se stále běžně vyskytují. Nový výzkum upozorňuje, že samotná přítomnost druhu ještě neznamená, že dokáže plnit svou důležitou úlohu v přírodě.

Čína a Japonsko chtějí nadále spolupracovat s USA bez ohledu na výsledky voleb

Čína je připravena pokračovat ve spolupráci se Spojenými státy a naplňovat dohody, které uzavřeli prezidenti obou zemí. Dnes to podle agentury Reuters uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning v reakci na výsledky úterních voleb do amerického Kongresu. Ty podle projekcí médií přinesly demokratům kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Japonsko následně zdůraznilo, že jeho spojenectví se Spojenými státy zůstává zásadní pro světový mír a stabilitu bez ohledu na výsledky voleb, napsala agentura Kjódó.

Demokraté převezmou Kongres. Jaké změny čekají americké trhy?

Podle předběžných výsledků amerických voleb do Kongresu demokraté zvítězili. Co to ale znamená pro investory a trhy? Na první pohled může vypadat situace pro finanční trhy znepokojivě, protože otevírá prostor pro aktivnější legislativní agendu a vyhlídky na větší kontrolu Bílého domu. Investoři se však častěji obávají politické nejistoty než samotné neshody. Jaké změny mohou Američané očekávat?

Musk napsal, že nefungovaly jeho vesmírné lasery pro zasahování do voleb

Nejbohatší člověk planety Elon Musk, který dal před americkými volbami do Kongresu na podporu republikánů kolem 445 milionů dolarů (9,7 miliardy Kč), v reakci na jejich jasnou porážku na X napsal, že zřejmě tentokrát nefungovaly jeho vesmírné lasery pro zasahování do voleb. Jak poznamenává server Axios, ještě nikdy nikdo neutratil tolik jako Musk s tak mizivým výsledkem.

Američané řekli válce jasné ne! Írán reaguje na výsledky voleb v USA

Předběžné výsledky ostře sledovaných amerických voleb se donesly až do Teheránu. Íránský předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf uvedl, že Američané řekli „NE VÁLCE“. Projekce ukazují vítězství demokratů ve Sněmovně i v Senátu. Sám Donald Trump přiznal, že v tom hraje roli válka s Íránem. Co bude dál?

Demokraté ovládli i volby guvernérů, mají Texas i první černošskou guvernérku

Kromě voleb do obou komor amerického Kongresu demokraté v úterý uspěli také ve volbách guvernérů amerických států, když se jim podařilo uspět v tradičně republikány držených státech jako Texas, Ohio, Georgia či Iowa, informují americká média. Po třech desítkách let vystřídají ve vedení Texasu republikány, jejichž dlouholetý guvernér Greg Abbott prohrál s demokratkou Ginou Hinojosa, která bude první hispánkou v čele druhého nejlidnatějšího amerického státu. Georgia se stane prvním státem, v jehož čele stane černoška, zatímco Nové Mexiko bude mít jako první stát guvernérkou indiánku.

Izrael má přijít o americkou vojenskou pomoc. Netanjahu mlčí

Spojené státy od příštího roku přestanou dodávat Izraeli vojenskou pomoc v hodnotě 4 miliard dolarů (zhruba 87 miliard korun). Tel Aviv si bude moci zbraně od USA koupit stejně jako evropští spojenci. Prezident Donald Trump uvedl, že se na tom shodl s premiérem Benjaminem Netanjahuem, který doma čelí kritice za to, že se k ukončení pomoci nevyjádřil.

Demokraté zasadili překvapenému Trumpovi tvrdou ránu. Ovládnou Kongres

Ostře sledované midterms vyhrají demokraté. Podle několika projekcí ovládli Sněmovnu reprezentantů i Senát. Modrá zvítězila nad červenou i v republikánských baštách, jako je Iowa. V zemi už se uzavřela drtivá většina volebních místností. Americký prezident Donald Trump přiznal, že ho výsledky voleb překvapily, ale dle svých slov je bude akceptovat.

Severní Korea odpálila několik střel směrem k Japonskému moři

Severní Korea dnes odpálila několik střel z oblasti Sondok na východním pobřeží směrem k Japonskému moři, uvedla podle agentury Reuters jihokorejská armáda. Jde již o čtvrtý podobný test KLDR za poslední měsíc.

Trump chce vyřadit Jihoafrickou republiku a Rwandu z obchodního programu

Americký prezident Donald Trump oznámil Kongresu záměr vyřadit Jihoafrickou republiku a Rwandu z preferenčního obchodního programu AGOA, který umožňuje africkým zemím vyvážet tisíce druhů zboží do Spojených států bez cel. Opatření by mělo vstoupit v platnost 1. ledna 2027. Washington jako důvod uvádí překážky americkému obchodu a investicím, ale také bezpečnostní a zahraničněpolitické výhrady vůči oběma zemím.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama