-3 C
Czech
Neděle 18. ledna 2026
Protext ČTKEuroposlanci žádají šéfku EK, aby nejmenovala spolustraníka na vlivný post

Europoslanci žádají šéfku EK, aby nejmenovala spolustraníka na vlivný post

Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali Evropskou komisi, aby zrušila jmenování německého europoslance Markuse Piepera na post zmocněnce pro malé a střední podniky. Jako důvod uvedli podezření, že ho zvýhodnila šéfka EK Ursula von der Leyenová, která je z téže německé strany, informovala agentura AFP. Podle médií ale byla při výběru z uchazečů o tuto funkce nejlépe hodnocena česká europoslankyně Martina Dlabajová.

Většina europoslanců schválila pozměňovací návrh vyzývající ke zrušení Pieperova jmenování a k zahájení nového řízení. Hlasování není závazné, ale podle AFP politicky oslabuje von der Leyenovou, která je dva měsíce před evropskými volbami kandidátkou Evropské lidové strany (EPP) na opětovné zvolení do čela Evropské komise. Volby do europarlamentu se konají 6. až 9. června.

Na plenárním zasedání Evropského parlamentu v Bruselu v nezávazném hlasování přijalo pozměňovací návrh 382 europoslanců, 144 jich bylo proti a 80 se zdrželo hlasování. „Obrovská většina pro náš pozměňovací návrh,“ prohlásil jeho autor, německý zelený europoslanec Daniel Freund.

Česká poslankyně kauzu aktuálně příliš komentovat nechce. Čeká jak dopadne její stížnost, kterou před několika týdny zaslala Generálnímu ředitelství Evropské komise pro lidské zdroje a bezpečnost. „Dosud jsem nedostala žádnou reakci. Nemám k této situaci v tento moment co dalšího dodat, čekám na vyřízení mé oficiální stížnosti,“ uvedla Dlabajová v reakci pro ČTK. Ve stížnosti se mimo jiné ptá, zda komise svůj výběr založila na hodnocení kvalifikace kandidátů a zda zohlednila politiku rovných příležitostí, k níž se hlásí. Rovněž se ptá, jaké další faktory unijní exekutiva při rozhodování o jmenování zmocněnce pro malé a střední podniky brala v potaz.

K prošetření výběrového řízení vyzvala už dříve mezinárodní protikorupční organizace Transparency International (TI). Již na konci února rovněž skupina europoslanců z liberálních a levicových stran chtěla po Evropské komisi vysvětlení.

Dlabajová se podle médií při konkurzu ukázala být nejlepší kandidátkou. Na základě těchto doporučení a následných pohovorů ji na funkci navrhl eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Europoslance německých křesťanských demokratů (CDU) Pieper skončil až třetí za Švédkou Annou Stellingerovou, přesto si von der Leyenová vybrala právě jeho. Kritici označili postup za mocenskou hru von der Leyenové s cílem zajistit si německou podporu při volbě nové šéfky komise.

Finální fáze konkurzu se totiž odehrála krátce předtím, než von der Leyenová na konci února získala podporu lidovecké frakce pro svou snahu ucházet se o druhý mandát v čele unijní exekutivy. Konečné potvrzení šéfky EK jako hlavního kandidáta (takzvaný spitzenkandidat) evropských lidovců se pak uskutečnilo na začátku března na stranickém kongresu EPP v Bukurešti.

Kritice nečelí von der Leyenová jen od europoslanců, ale i od svých kolegů v Evropské komisi. Jak informoval bruselský server Politico, šéf unijní diplomacie a místopředseda EK Josep Borrell a rovněž eurokomisaři Thierry Breton, Nicolas Schmit a Paolo Gentiloni napsali šéfce unijní exekutivy už na konci března dopis, ve kterém uvedli, že Pieperovo jmenování „vyvolalo otázky ohledně transparentnosti a nestrannosti procesu“. Žádali rovněž, aby se téma řešilo na dalším zasedání komise.

Na pořad jednání komise se takzvaná Piepergate dostala tuto středu. Přítomni byli jen dva autoři dopisu, Borrell a Breton. Schmit, který je zároveň hlavním kandidátem socialistů do červnových evropských voleb, a eurokomisař pro ekonomiku Gentiloni ten den nebyli v Bruselu.

Podle zdrojů webu Politico nejprve vystoupil eurokomisař Johannes Hahn, který jmenování Piepera obhajoval. Následně se ujali slova Borrell s Bretonem, kteří měli naopak výhrady. Další eurokomisaři se postavili na stranu von der Leyenové a debata se podle všeho nikam neposunula. Šéfka Evropské komise ji podle Politica ukončila „několika obecnými frázemi“ o tom, že „komisaři by měli zůstat jednotní“.

Pieper podle agentury AFP podepsal smlouvu v neděli 31. března a 16. dubna se má ujmout své nové funkce na čtyřleté funkční období.

 

Reklama

Doporučujeme

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko, které bezmála čtyři roky pokračuje ve válce proti Ukrajině, v noci na dnešek zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě sousední země. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Rusko nejnověji ohlásilo, že jeho vojáci obsadili obec Pryluky v Záporožské oblasti. Moskva zároveň sdělila, že ruská protivzdušná obrana dnes ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.

Máslo zlevňuje, dovoz a sezona drží ceny nízko

Po týdnech vysokých cen přichází v obchodech obrat: máslo zlevňuje i po Vánocích a v některých akcích se dostává na ceny, které tu dlouho nebyly. Řetězce se předhánějí ve slevách a lidé nakupují hlavně v letákových akcích.

Ministerstvo spravedlnosti USA vyšetřuje guvernéra Walze a starostu Freye

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů. Informovala o tom stanice CBS s odvoláním na informované zdroje. Mezi vyšetřovanými představiteli jsou podle stanice guvernér státu Tim Walz a starosta města Jacob Frey. Oba politici kritizovali zastřelení 37leté Renée Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Představitelé administrativy prezident Donalda Trumpa označili tři střely do hlavy za nutnou sebeobranu.

Trump zvažuje nařídit strop u úroků na kreditních kartách exekutivním příkazem

Bílý dům zvažuje vydání exekutivního příkazu, který by zastropoval úrokové sazby na kreditních kartách na deset procent. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.

Bílý dům představil tým pro obnovu Gazy

Bílý dům oznámil složení týmu, který má dohlížet na další kroky v Pásmu Gazy po uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem. Americká administrativa zároveň počítá s tím, že část procesu převezme palestinský technokratický výbor, který se už sešel v Káhiře.

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, chystá jednání se spojenci

Ukrajina kvůli ruským útokům již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu. Dnes to oznámil ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal, uvedla zpravodajská televize ntv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Země chce kvůli energetické krizi dovážet více elektřiny, kvůli napjaté situaci připravuje online jednání se spojenci z takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu, známé též jako ramsteinská skupina.

Fico se při návštěvě USA podle Bratislavy sejde s americkým prezidentem Trumpem

Slovenský premiér Robert Fico se při dnes začínající návštěvě Spojených států sejde v sobotu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v jeho floridském sídle Mar-a-Lago, informoval ČTK úřad slovenské vlády. Ficova pracovní cesta do USA byla původně oznámena jen v souvislosti s plánovaným podpisem mezivládní dohody obou zemí o spolupráci v jaderné energetice. Slovenská opozice opět kritizovala, že vláda si připravuje půdu k tomu, aby mnohamiliardovou zakázku na výstavbu nové jaderné elektrárny na Slovensku zadala americké firmě Westinghouse bez vypsání mezinárodní soutěže. Fico v reakci slovně na opozici zaútočil.

Afghánec, který loni v Mnichově najel autem do lidí a dva zabil, jde před soud

V Mnichově začal soudní proces s pětadvacetiletým mužem obviněným z loňského útoku, při němž najel automobilem do davu lidí a zabil dvě osoby. Podle obžaloby šlo o úmyslný čin motivovaný náboženským extremismem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama