Protext ČTKEuroposlanci žádají šéfku EK, aby nejmenovala spolustraníka na vlivný post

Europoslanci žádají šéfku EK, aby nejmenovala spolustraníka na vlivný post

Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali Evropskou komisi, aby zrušila jmenování německého europoslance Markuse Piepera na post zmocněnce pro malé a střední podniky. Jako důvod uvedli podezření, že ho zvýhodnila šéfka EK Ursula von der Leyenová, která je z téže německé strany, informovala agentura AFP. Podle médií ale byla při výběru z uchazečů o tuto funkce nejlépe hodnocena česká europoslankyně Martina Dlabajová.

Většina europoslanců schválila pozměňovací návrh vyzývající ke zrušení Pieperova jmenování a k zahájení nového řízení. Hlasování není závazné, ale podle AFP politicky oslabuje von der Leyenovou, která je dva měsíce před evropskými volbami kandidátkou Evropské lidové strany (EPP) na opětovné zvolení do čela Evropské komise. Volby do europarlamentu se konají 6. až 9. června.

Na plenárním zasedání Evropského parlamentu v Bruselu v nezávazném hlasování přijalo pozměňovací návrh 382 europoslanců, 144 jich bylo proti a 80 se zdrželo hlasování. „Obrovská většina pro náš pozměňovací návrh,“ prohlásil jeho autor, německý zelený europoslanec Daniel Freund.

Česká poslankyně kauzu aktuálně příliš komentovat nechce. Čeká jak dopadne její stížnost, kterou před několika týdny zaslala Generálnímu ředitelství Evropské komise pro lidské zdroje a bezpečnost. „Dosud jsem nedostala žádnou reakci. Nemám k této situaci v tento moment co dalšího dodat, čekám na vyřízení mé oficiální stížnosti,“ uvedla Dlabajová v reakci pro ČTK. Ve stížnosti se mimo jiné ptá, zda komise svůj výběr založila na hodnocení kvalifikace kandidátů a zda zohlednila politiku rovných příležitostí, k níž se hlásí. Rovněž se ptá, jaké další faktory unijní exekutiva při rozhodování o jmenování zmocněnce pro malé a střední podniky brala v potaz.

K prošetření výběrového řízení vyzvala už dříve mezinárodní protikorupční organizace Transparency International (TI). Již na konci února rovněž skupina europoslanců z liberálních a levicových stran chtěla po Evropské komisi vysvětlení.

Dlabajová se podle médií při konkurzu ukázala být nejlepší kandidátkou. Na základě těchto doporučení a následných pohovorů ji na funkci navrhl eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Europoslance německých křesťanských demokratů (CDU) Pieper skončil až třetí za Švédkou Annou Stellingerovou, přesto si von der Leyenová vybrala právě jeho. Kritici označili postup za mocenskou hru von der Leyenové s cílem zajistit si německou podporu při volbě nové šéfky komise.

Finální fáze konkurzu se totiž odehrála krátce předtím, než von der Leyenová na konci února získala podporu lidovecké frakce pro svou snahu ucházet se o druhý mandát v čele unijní exekutivy. Konečné potvrzení šéfky EK jako hlavního kandidáta (takzvaný spitzenkandidat) evropských lidovců se pak uskutečnilo na začátku března na stranickém kongresu EPP v Bukurešti.

Kritice nečelí von der Leyenová jen od europoslanců, ale i od svých kolegů v Evropské komisi. Jak informoval bruselský server Politico, šéf unijní diplomacie a místopředseda EK Josep Borrell a rovněž eurokomisaři Thierry Breton, Nicolas Schmit a Paolo Gentiloni napsali šéfce unijní exekutivy už na konci března dopis, ve kterém uvedli, že Pieperovo jmenování „vyvolalo otázky ohledně transparentnosti a nestrannosti procesu“. Žádali rovněž, aby se téma řešilo na dalším zasedání komise.

Na pořad jednání komise se takzvaná Piepergate dostala tuto středu. Přítomni byli jen dva autoři dopisu, Borrell a Breton. Schmit, který je zároveň hlavním kandidátem socialistů do červnových evropských voleb, a eurokomisař pro ekonomiku Gentiloni ten den nebyli v Bruselu.

Podle zdrojů webu Politico nejprve vystoupil eurokomisař Johannes Hahn, který jmenování Piepera obhajoval. Následně se ujali slova Borrell s Bretonem, kteří měli naopak výhrady. Další eurokomisaři se postavili na stranu von der Leyenové a debata se podle všeho nikam neposunula. Šéfka Evropské komise ji podle Politica ukončila „několika obecnými frázemi“ o tom, že „komisaři by měli zůstat jednotní“.

Pieper podle agentury AFP podepsal smlouvu v neděli 31. března a 16. dubna se má ujmout své nové funkce na čtyřleté funkční období.

 

Doporučujeme

Zelenskyj: Rusko chce Ukrajinu uvrhnout do blackoutu, podpora USA je klíčová

Rusko se snaží odříznout Ukrajinu od elektřiny a uvrhnout Kyjev do úplného blackoutu, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po dalším rozsáhlém útoku vyzval americký Kongres, aby zachoval podporu napadené země jako jednu z priorit americké politiky.

Americké úřady ustoupily od zpřísnění pravidel pro kryptoměny

Americké úřady stáhly návrh, který měl výrazně zpřísnit evidenci některých finančních převodů, včetně transakcí s kryptoměnami. Finanční instituce by podle něj musely shromažďovat údaje o vybraných přeshraničních platbách už od 250 dolarů místo současných 3 000 dolarů. Regulátoři nakonec od plánované změny ustoupili kvůli obavám z vysoké administrativní zátěže a proměnám kryptoměnového trhu.

Novozélandské volby zůstávají těsné, pravicová koalice má zatím většinu

Novozélandské parlamentní volby zůstávají mimořádně vyrovnané. Po sečtení více než čtyř pětin hlasů vede vládní Národní strana jen o necelého půl procentního bodu před opozičními labouristy. Dosavadní vládní koalice by však podle průběžného rozdělení mandátů získala většinu.

Americký trh práce překonal očekávání a posílil vyhlídky na růst sazeb

Americký trh práce v říjnu výrazně překonal očekávání ekonomů. Zaměstnavatelé vytvořili 165 tisíc nových pracovních míst a míra nezaměstnanosti klesla na 4,1 procenta. Překvapivě dobré výsledky posílily očekávání, že americká centrální banka (Fed) v prosinci znovu zvýší úrokové sazby, aby omezila přetrvávající inflaci.

Ruský útok na Kyjev a okolí zabil jednoho člověka, dalších osm zranil

Noční ruský útok na Kyjev a jeho okolí si vyžádal život jednoho člověka a dalších osm lidí včetně dítěte zranil. Balistické střely poškodily obytné budovy, energetická zařízení i důležitý most přes Dněpr.

Včerejší útok na tržiště v Jemenu si vyžádal nejméně 30 mrtvých, tvrdí Húsíové

Letecké údery včera zasáhly tržiště na jihozápadě Jemenu v provincii Taíz a zabily nejméně 30 lidí, uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví ovládaného povstalci z řad Húsíů. Ministerstvo z útoků obvinilo Rijád, ale ten se k věci zatím nevyjádřil. Podle agentury AP by to mohl být jeden z nejkrvavějších útoků od obnovení bojů mezi jemenskými rebely a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií.

Keira Knightley se vrací jako špionka. Druhá řada Black Doves už je na Netflixu

Britský špionážní thriller Black Doves se po téměř dvou letech dočkal pokračování. Keira Knightley se znovu představuje jako manželka vysoce postaveného politika, která tajně pracuje pro špionážní organizaci. Druhá řada dorazila na Netflix 5. listopadu a přináší šest nových epizod, nebezpečné protivníky i známé herecké tváře.

Řidič autobusu, při jehož nehodě ve Francii zemřeli dva lidé, mohl usnout za volantem

Tragická nehoda autobusu na východě Francie má první možné vysvětlení. Šestadvacetiletý řidič vyšetřovatelům řekl, že mohl za volantem usnout. Páteční havárie si vyžádala životy sedmileté dívky a osmnáctiletého mladíka. Dalších 29 lidí utrpělo zranění, čtyři z nich vážná.

Na letišti v Limě objevili v kufrech Evropanů letících do Německa 3000 tarantulí

Celníci na letišti v peruánské metropoli Limě zajistili více než 3000 tarantulí, které byly převáženy do Německa. Dnes to napsal web The Guardian s odvoláním na peruánské úřady, podle nichž mohli členovci v evropské zemi vynést přibližně 1,5 milionu eur (přes 36,3 milionu Kč).

Netanjahuův úřad potvrdil konec pomoci od USA, vztahy zůstávají podle něj silné

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua se dnes poprvé vyjádřil k ukončení americké bezpečnostní pomoci, které oznámil tento týden americký prezident Donald Trump. Píší to izraelská média. Zastavení bezpečnostního financování úřad označil za posun od pomoci k partnerství. Podle něj jsou vztahy s Washingtonem silné.

Český průmysl výrazně zrychlil. Výroba rostla nejrychleji za čtyři roky

Českému průmyslu se v září dařilo výrazně lépe, než ekonomové očekávali. Průmyslová výroba meziročně vzrostla o 6,2 procenta, což představuje nejrychlejší tempo za poslední čtyři roky. Růst táhly především automobilky a výroba elektřiny. Výrazně přibylo také nových zakázek, zatímco počet zaměstnanců v průmyslu nadále klesal.

Při nehodě autobusu ve Francii zemřeli dva lidé, dítě a teenager

Při páteční nehodě autobusu ve východní Francii zahynulo dítě a osmnáctiletý mladík. Další tři lidé jsou v kritickém stavu a 13 osob utrpělo lehčí zranění. Autobus převážel 43 cestujících, včetně 15 dětí. Příčina nehody zatím není známá.

Letecká doprava v Evropě se potýká s dalšími bombovými hrozbami

V evropské letecké dopravě dnes pokračuje série bombových poplachů z předchozích dnů. Terčem takové hrozby se stal například let společnosti Ryanair, který měl ráno odletět z Lisabonu do Říma, informovala agentura AFP, podle níž policie uvedla, že šlo o planý poplach. Hlášena byla také čtyři varování před bombami na palubě letadel letících nad francouzským územím. Dánská policie dnes oznámila, že vyšetřuje hrozby namířené proti leteckému provozu na kodaňském letišti, ale podle prvotních zjištění cestujícím nehrozilo žádné nebezpečí, píše agentura Reuters. V Maďarsku dokonce dotyčné letouny doprovázely vojenská letadla. Zatím se všechny předchozí i dnešní poplachy ukázaly jako plané. Podle mluvčí Letiště Praha se dnes hrozby týkaly také devíti letů mířících do Prahy nebo odlétajících z české metropole.

Stranger Things dostane další pokračování. Netflix ukázal první upoutávku

Svět oblíbeného sci-fi seriálu Stranger Things se rozšíří o další příběh. Novinka s názvem Other Worlds: A Stranger Things Adventure zavede diváky do roku 1955, tedy několik desetiletí před událostmi původního seriálu. Tvůrci slibují nové hrdiny, protivníky i záhady, které se začnou odhalovat v roce 2028.

Kořeny arktických rostlin mohou ovlivnit další vývoj klimatu

Kořeny rostlin v arktické tundře mohou mít zásadní vliv na množství skleníkových plynů v atmosféře. S oteplováním a táním trvale zmrzlé půdy se mění jejich růst i působení na půdní mikroorganismy. Nové poznatky ukazují, že právě procesy pod zemským povrchem mohou rozhodovat o tom, kolik uhlíku zůstane uloženého v půdě a kolik se ho uvolní do ovzduší.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama