Protext ČTKEuroposlanci žádají šéfku EK, aby nejmenovala spolustraníka na vlivný post

Europoslanci žádají šéfku EK, aby nejmenovala spolustraníka na vlivný post

Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali Evropskou komisi, aby zrušila jmenování německého europoslance Markuse Piepera na post zmocněnce pro malé a střední podniky. Jako důvod uvedli podezření, že ho zvýhodnila šéfka EK Ursula von der Leyenová, která je z téže německé strany, informovala agentura AFP. Podle médií ale byla při výběru z uchazečů o tuto funkce nejlépe hodnocena česká europoslankyně Martina Dlabajová.

Většina europoslanců schválila pozměňovací návrh vyzývající ke zrušení Pieperova jmenování a k zahájení nového řízení. Hlasování není závazné, ale podle AFP politicky oslabuje von der Leyenovou, která je dva měsíce před evropskými volbami kandidátkou Evropské lidové strany (EPP) na opětovné zvolení do čela Evropské komise. Volby do europarlamentu se konají 6. až 9. června.

Na plenárním zasedání Evropského parlamentu v Bruselu v nezávazném hlasování přijalo pozměňovací návrh 382 europoslanců, 144 jich bylo proti a 80 se zdrželo hlasování. „Obrovská většina pro náš pozměňovací návrh,“ prohlásil jeho autor, německý zelený europoslanec Daniel Freund.

Česká poslankyně kauzu aktuálně příliš komentovat nechce. Čeká jak dopadne její stížnost, kterou před několika týdny zaslala Generálnímu ředitelství Evropské komise pro lidské zdroje a bezpečnost. „Dosud jsem nedostala žádnou reakci. Nemám k této situaci v tento moment co dalšího dodat, čekám na vyřízení mé oficiální stížnosti,“ uvedla Dlabajová v reakci pro ČTK. Ve stížnosti se mimo jiné ptá, zda komise svůj výběr založila na hodnocení kvalifikace kandidátů a zda zohlednila politiku rovných příležitostí, k níž se hlásí. Rovněž se ptá, jaké další faktory unijní exekutiva při rozhodování o jmenování zmocněnce pro malé a střední podniky brala v potaz.

K prošetření výběrového řízení vyzvala už dříve mezinárodní protikorupční organizace Transparency International (TI). Již na konci února rovněž skupina europoslanců z liberálních a levicových stran chtěla po Evropské komisi vysvětlení.

Dlabajová se podle médií při konkurzu ukázala být nejlepší kandidátkou. Na základě těchto doporučení a následných pohovorů ji na funkci navrhl eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Europoslance německých křesťanských demokratů (CDU) Pieper skončil až třetí za Švédkou Annou Stellingerovou, přesto si von der Leyenová vybrala právě jeho. Kritici označili postup za mocenskou hru von der Leyenové s cílem zajistit si německou podporu při volbě nové šéfky komise.

Finální fáze konkurzu se totiž odehrála krátce předtím, než von der Leyenová na konci února získala podporu lidovecké frakce pro svou snahu ucházet se o druhý mandát v čele unijní exekutivy. Konečné potvrzení šéfky EK jako hlavního kandidáta (takzvaný spitzenkandidat) evropských lidovců se pak uskutečnilo na začátku března na stranickém kongresu EPP v Bukurešti.

Kritice nečelí von der Leyenová jen od europoslanců, ale i od svých kolegů v Evropské komisi. Jak informoval bruselský server Politico, šéf unijní diplomacie a místopředseda EK Josep Borrell a rovněž eurokomisaři Thierry Breton, Nicolas Schmit a Paolo Gentiloni napsali šéfce unijní exekutivy už na konci března dopis, ve kterém uvedli, že Pieperovo jmenování „vyvolalo otázky ohledně transparentnosti a nestrannosti procesu“. Žádali rovněž, aby se téma řešilo na dalším zasedání komise.

Na pořad jednání komise se takzvaná Piepergate dostala tuto středu. Přítomni byli jen dva autoři dopisu, Borrell a Breton. Schmit, který je zároveň hlavním kandidátem socialistů do červnových evropských voleb, a eurokomisař pro ekonomiku Gentiloni ten den nebyli v Bruselu.

Podle zdrojů webu Politico nejprve vystoupil eurokomisař Johannes Hahn, který jmenování Piepera obhajoval. Následně se ujali slova Borrell s Bretonem, kteří měli naopak výhrady. Další eurokomisaři se postavili na stranu von der Leyenové a debata se podle všeho nikam neposunula. Šéfka Evropské komise ji podle Politica ukončila „několika obecnými frázemi“ o tom, že „komisaři by měli zůstat jednotní“.

Pieper podle agentury AFP podepsal smlouvu v neděli 31. března a 16. dubna se má ujmout své nové funkce na čtyřleté funkční období.

 

Reklama

Doporučujeme

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Rusko podle Kyjeva podniklo rozsáhlý vzdušný útok, zahynulo nejméně 15 lidí

Rusko za posledních 24 hodin zaútočilo na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 636 dronů a 31 střel. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech: osmi v Oděse, čtyřech v Kyjevě a třech v Dněpropetrovské oblasti. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady hlásí dvě oběti ukrajinských útoků.

Spor Trumpa s papežem mění náladu mezi americkými katolíky

Napětí mezi Donaldem Trumpem a Svatým Otcem přerostlo v otevřený konflikt, který rezonuje i mezi věřícími v USA. Kritika už nepřichází jen od tradičních oponentů prezidenta. Ozývají se i konzervativní katolíci, kteří ho dříve podporovali.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama