Protext ČTKEuroposlanci schválili pravidla pro fungování umělé inteligence

Europoslanci schválili pravidla pro fungování umělé inteligence

Štrasburk/Brusel – Europoslanci dnes schválili nová pravidla pro fungování umělé inteligence. Akt o umělé inteligenci je podle expertů prvním svého druhu na světě a mohl by ovlivnit podobné normy také v zemích mimo Evropskou unii. Nařízení zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik. Některé systémy chce EU zcela zakázat, další nástroje jako algoritmy na rozpoznávání obličejů budou podléhat silné regulaci.

Nová pravidla by měla zajistit, aby umělá inteligence byla důvěryhodná, bezpečná, respektovala základní práva EU a podporovala inovace. Pro novinku hlasovalo 523 europoslanců, proti jich bylo 46 a 49 se zdrželo. Aby akt vstoupil v platnost, musí ho ještě formálně schválit Rada EU, složená z členských států. Nařízení v hlasování podpořilo 11 zástupců Česka v EP – všichni europoslanci za TOP09, Starosty i za KDU- ČSL, kteří jsou členy lidovecké frakce, čtyři z pěti poslanců zvolených za ANO, kteří jsou členy liberální frakce Renew, a členka socialistické frakce Radka Maxová. Rovněž pro byl Hynek Blaško (zvolen za SPD). Proti hlasovali všichni tři europoslanci za Piráty, Ivan David (SPD) a Kateřina Konečná (KSČM). Čtyři čeští europoslanci z ODS, kteří jsou členy konzervativní frakce ECR, se pak hlasování zdrželi. Martina Dlabajová (za ANO) se podle záznamu hlasování neúčastnila.

Asi největší spory se v Evropském parlamentu vedly ohledně používání AI k biometrickému sledování v reálném čase, tedy o možnost využívání systémů na rozpoznávání obličejů přes kamerové systémy na veřejnosti. Někteří europoslanci, například z české strany Piráti, se obávali zneužití umělé inteligence v této oblasti autoritativními režimy.

Text nařízení, o kterém se dnes hlasovalo, je dojednaným kompromisem mezi vyjednavači Evropského parlamentu, Evropskou komisí a belgickým předsednictvím v Radě EU, které zastupuje jednotlivé členské státy. Právě Piráti s konečnou verzí spokojeni nebyli, a proto hlasovali proti aktu. Legislativa totiž podle nich legalizuje užití umělé inteligence k plošnému sledování lidí za pomoci biometrických kamer, které umí podle obličejových rysů rozpoznat identitu člověka. Podle pirátského europoslance Marcela Kolaji jde o velké zklamání a promarněnou příležitost jasně v celé Evropě odmítnout autoritářské praktiky známé z Číny či Ruska.

„Akt o umělé inteligenci měl mimo jiné zakázat ty nejvíce nebezpečné způsoby využití umělé inteligence a nastavit základní mantinely, za které technologii v zájmu lidských práv prostě pustit nemůžeme. Bohužel v případě biometrických kamer dělá pravý opak,“ uvedl Kolaja. „Programy umělé inteligence umí v reálném čase rozpoznávat obličeje a přiřazovat je ke konkrétním lidem. Umožňují v reálném čase sledovat, kdo, kdy a kde je a s kým. V nesprávných rukou jde o děsivý nástroj plošného sledování lidí, což vidíme třeba v dnešním Rusku. Tam jsou nainstalovány třeba v metru a zneužívány ke špehování těch, kdo si dovolí mít ‚nesprávný‘ názor‘,“ dodal.

Nařízení zkritizovala rovněž česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). „Byl zde potenciál udělat něco pozitivního. To se však nestalo. Biometrické sledování současný text povoluje a zisky nejbohatších zvítězily nad bezpečností,“ uvedla při úterní rozpravě.

Mnozí europoslanci ale nový akt o umělé inteligenci ocenili. „Jsem hrdá na to, že se nám podařilo dosáhnout ochrany základních práv občanů, ale zároveň necháváme prostor pro inovace,“ uvedla dánská europoslankyně Karen Melchiorová z liberální frakce Renew. Německý europoslanec Sergey Lagodinsky z frakce Zelených uvedl, že „je zapotřebí kontrolovat budoucí vývoj, než budoucí vývoj bude kontrolovat nás“. Dnes přijatá úprava je podle něj slabší, než jakou si představoval, nicméně „je to lepší než vůbec nic“.

Podle české europoslankyně Dity Charanzové (za ANO) vytváří akt o umělé inteligenci „omezení pro vývoj, ale nesmí bránit ve vývoji“. Umělá inteligence je podle ní věcí budoucnosti. „Neměli bychom se vzdávat tohoto nástroje z důvodu strachu. U každé inovace existují rizika,“ uvedla v úterní rozpravě.

„Našli jsme správnou rovnováhu mezi ochranou a inovací? Máme dostatečné pojistky vůči rizikům pro občany? Ano. A měli bychom být hrdí, že ta odpověď je pozitivní,“ okomentoval akt jeden z jeho zpravodajů v EP, rumunský europoslanec Dragoš Tudorache z frakce Renew. Využití biometrického sledování bylo v původní pozici Evropského parlamentu zcela zakázáno, při vyjednávání s členskými státy se ale do kompromisní verze aktu opět dostalo. Podle rumunského europoslance jde ale o „využití velmi omezené a silně regulované“.

Doporučujeme

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.

KOMENTÁŘ: AI trh je v plamenech. Anthropic si pro vstup na burzu „vybral“ nejhorší dobu

Když v říjnu společnost Anthropic posílala svůj burzovní prospekt Komisi pro kontrolu cenných papírů Spojených států, byla ještě situace na trhu růžová. Jenže během pár dní se pozitivní AI sentiment na trzích narušil. Anthropic tak tento týden vstupuje na burzu v nezáviděníhodné pozici, musí přitom dostát závazkům v řádu stovek miliard dolarů.

Německo chce zajišťovat podezřelé kryptoměny i bez trestního řízení

Německý parlament schválil zákon, který výrazně rozšiřuje pravomoci celníků při zajišťování majetku nejasného původu. Nová pravidla se vztahují také na kryptoměny a umožňují úřadům zasáhnout i bez zahájeného trestního řízení. Opatření se zaměřuje především na majetek v hodnotě přesahující 100 tisíc eur, u kterého existují důvodné pochybnosti o jeho legálním původu.

Chorvatská média kritizují české fotbalisty po další porážce v Lize národů

Čeští fotbalisté zakončili své působení v Lize národů další porážkou. V Chorvatsku prohráli 1:2 a elitní skupinu opustili bez jediného bodu. Přestože Adam Hložek dokázal v závěru vyrovnat, domácí si rychle vzali vedení zpět. Chorvatská média po utkání nešetřila kritikou českého týmu a upozornila na jeho výrazné problémy.

Johnny Depp se po osmi letech vrátil na vrchol kin. Ebenezer vydělal 42 milionů dolarů

Johnny Depp slaví úspěšný návrat do hollywoodských kin. Nová adaptace Dickensovy Vánoční koledy s názvem Ebenezer ovládla severoamerický žebříček tržeb a během premiérového víkendu vydělala celosvětově 42 milionů dolarů. Přestože kritici film přijali rozpačitě, diváky přilákal především samotný herec.

Mikroplasty pronikají do krve zvířat i daleko od civilizace

Mikroplasty se dostávají do těl divokých zvířat i v odlehlých oblastech, kde člověk téměř nepůsobí. Vědci je objevili v krvi 43 ze 47 zkoumaných savců v Brazílii. Nejvyšší koncentrace zjistili u zvířat žijících v oblastech silně ovlivněných člověkem a poblíž zařízení pro nakládání s odpady.

Silicon Valley volá po návratu Huanga do čela Nvidie. Petici podepsal i Musk

Silicon Valley se staví na stranu Jensena Huanga, nyní již bývalého generálního ředitele společnosti Nvidia. Online petice za jeho návrat do funkce získala více než 160 000 podpisů mimo jiné od prominentních manažerů, zaměstnanců a akcionářů technologických firem. Jeden z Huangových spojenců v neděli popsal vznik „krizového štábu“ s cílem získat podporu pro Huangův návrat do funkce.

Závisí na tom ochrana civilistů. Zelenskyj vyzval USA ke zrušení omezení Starshieldu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Spojené státy ke zrušení omezení komunikačního systému Starshield. Obránci kvůli němu nemohou efektivně likvidovat ruské drony útočící na energetickou infrastrukturu v době nástupu zimy. Na Ukrajině jsou hlášeny výpadky elektřiny.

Rusko v noci zneškodnilo 1336 ukrajinských dronů, jde zřejmě o rekord

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že jeho protivzdušná obrana za uplynulou noc zneškodnila 1336 ukrajinských dronů. Jde zřejmě o nejvyšší počet od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Úřady informují o několika zraněných.

Při útoku přišla o obě nohy. Australská poslankyně poprvé promluvila

Australská poslankyně Helen Haines opustila po čtyřech týdnech nemocnici, kde se zotavovala z následků brutálního útoku automobilem. Při incidentu přišla o obě nohy a nyní ji čeká náročná rehabilitace. Ve svém prvním veřejném vyjádření poděkovala zdravotníkům i tisícům lidí, kteří jí vyjádřili podporu. Případ zároveň vyvolal v Austrálii debatu o bezpečnosti politiků a rostoucí agresivitě ve společnosti.

Izrael zabil v Gaze jednoho z velitelů hnutí Hamás, který se podílel na masakru 7. října

Při izraelském leteckém úderu v jižní části Pásma Gazy zahynul vysoce postavený velitel palestinského hnutí Hamás Samir Abu Younis. Podle izraelské armády se podílel na plánování a řízení útoku na Izrael ze 7. října 2023. Younis zastával funkci velitele brigády Rafah, jedné z jednotek ozbrojeného křídla hnutí.

Trump z výpadku letů v USA viní Bidena, žádá Kongres o více peněz na modernizaci

Americký prezident Donald Trump se poprvé vyjádřil k pátečnímu čtyřhodinovému výpadku letového provozu v celých Spojených státech, který i během víkendu komplikoval leteckou dopravu v zemi. Šéf Bílého domu vyzval Kongres, aby uvolnil více peněz na modernizaci řízení letového provozu, a vinu za stav systému připsal předchozí administrativě demokrata Joea Bidena. Ministr dopravy Sean Duffy mezitím americkým médiím řekl, že do pondělního rána by se situace na amerických letištích měla vrátit do normálního stavu.

Jemenské síly ustoupily od klíčového průlivu. Hútíové znovu posilují kontrolu nad Rudým mořem

Jemenské provládní síly podporované koalicí vedenou Saúdskou Arábií v neděli oznámily své stažení z oblasti s výhledem na strategický průliv Báb-al-Mandab. Tyto síly byly přesunuty k městu Aden, kde sídlí jemenská vláda. Průliv tak zůstává pod kontrolou povstalců.

Papež v Amazonii ostře odsoudil ničení pralesa i vraždy domorodých vůdců

Papež Lev XIV. ostře odsoudil ničení amazonského pralesa a zabíjení vůdců amazonských národů. Papež to řekl při setkání ve městě Pucallpa, které se nachází v peruánské Amazonii. Lev XIV. také odsoudil korupci či zločinecké skupiny, které pašují drogy, protože zneužívají chudoby místních lidí. Zároveň vyzval k sociální spravedlnosti, vzdělání i duchovnímu životu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama