Protext ČTKEuroposlanci schválili pravidla pro fungování umělé inteligence

Europoslanci schválili pravidla pro fungování umělé inteligence

Štrasburk/Brusel – Europoslanci dnes schválili nová pravidla pro fungování umělé inteligence. Akt o umělé inteligenci je podle expertů prvním svého druhu na světě a mohl by ovlivnit podobné normy také v zemích mimo Evropskou unii. Nařízení zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik. Některé systémy chce EU zcela zakázat, další nástroje jako algoritmy na rozpoznávání obličejů budou podléhat silné regulaci.

Nová pravidla by měla zajistit, aby umělá inteligence byla důvěryhodná, bezpečná, respektovala základní práva EU a podporovala inovace. Pro novinku hlasovalo 523 europoslanců, proti jich bylo 46 a 49 se zdrželo. Aby akt vstoupil v platnost, musí ho ještě formálně schválit Rada EU, složená z členských států. Nařízení v hlasování podpořilo 11 zástupců Česka v EP – všichni europoslanci za TOP09, Starosty i za KDU- ČSL, kteří jsou členy lidovecké frakce, čtyři z pěti poslanců zvolených za ANO, kteří jsou členy liberální frakce Renew, a členka socialistické frakce Radka Maxová. Rovněž pro byl Hynek Blaško (zvolen za SPD). Proti hlasovali všichni tři europoslanci za Piráty, Ivan David (SPD) a Kateřina Konečná (KSČM). Čtyři čeští europoslanci z ODS, kteří jsou členy konzervativní frakce ECR, se pak hlasování zdrželi. Martina Dlabajová (za ANO) se podle záznamu hlasování neúčastnila.

Asi největší spory se v Evropském parlamentu vedly ohledně používání AI k biometrickému sledování v reálném čase, tedy o možnost využívání systémů na rozpoznávání obličejů přes kamerové systémy na veřejnosti. Někteří europoslanci, například z české strany Piráti, se obávali zneužití umělé inteligence v této oblasti autoritativními režimy.

Text nařízení, o kterém se dnes hlasovalo, je dojednaným kompromisem mezi vyjednavači Evropského parlamentu, Evropskou komisí a belgickým předsednictvím v Radě EU, které zastupuje jednotlivé členské státy. Právě Piráti s konečnou verzí spokojeni nebyli, a proto hlasovali proti aktu. Legislativa totiž podle nich legalizuje užití umělé inteligence k plošnému sledování lidí za pomoci biometrických kamer, které umí podle obličejových rysů rozpoznat identitu člověka. Podle pirátského europoslance Marcela Kolaji jde o velké zklamání a promarněnou příležitost jasně v celé Evropě odmítnout autoritářské praktiky známé z Číny či Ruska.

„Akt o umělé inteligenci měl mimo jiné zakázat ty nejvíce nebezpečné způsoby využití umělé inteligence a nastavit základní mantinely, za které technologii v zájmu lidských práv prostě pustit nemůžeme. Bohužel v případě biometrických kamer dělá pravý opak,“ uvedl Kolaja. „Programy umělé inteligence umí v reálném čase rozpoznávat obličeje a přiřazovat je ke konkrétním lidem. Umožňují v reálném čase sledovat, kdo, kdy a kde je a s kým. V nesprávných rukou jde o děsivý nástroj plošného sledování lidí, což vidíme třeba v dnešním Rusku. Tam jsou nainstalovány třeba v metru a zneužívány ke špehování těch, kdo si dovolí mít ‚nesprávný‘ názor‘,“ dodal.

Nařízení zkritizovala rovněž česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). „Byl zde potenciál udělat něco pozitivního. To se však nestalo. Biometrické sledování současný text povoluje a zisky nejbohatších zvítězily nad bezpečností,“ uvedla při úterní rozpravě.

Mnozí europoslanci ale nový akt o umělé inteligenci ocenili. „Jsem hrdá na to, že se nám podařilo dosáhnout ochrany základních práv občanů, ale zároveň necháváme prostor pro inovace,“ uvedla dánská europoslankyně Karen Melchiorová z liberální frakce Renew. Německý europoslanec Sergey Lagodinsky z frakce Zelených uvedl, že „je zapotřebí kontrolovat budoucí vývoj, než budoucí vývoj bude kontrolovat nás“. Dnes přijatá úprava je podle něj slabší, než jakou si představoval, nicméně „je to lepší než vůbec nic“.

Podle české europoslankyně Dity Charanzové (za ANO) vytváří akt o umělé inteligenci „omezení pro vývoj, ale nesmí bránit ve vývoji“. Umělá inteligence je podle ní věcí budoucnosti. „Neměli bychom se vzdávat tohoto nástroje z důvodu strachu. U každé inovace existují rizika,“ uvedla v úterní rozpravě.

„Našli jsme správnou rovnováhu mezi ochranou a inovací? Máme dostatečné pojistky vůči rizikům pro občany? Ano. A měli bychom být hrdí, že ta odpověď je pozitivní,“ okomentoval akt jeden z jeho zpravodajů v EP, rumunský europoslanec Dragoš Tudorache z frakce Renew. Využití biometrického sledování bylo v původní pozici Evropského parlamentu zcela zakázáno, při vyjednávání s členskými státy se ale do kompromisní verze aktu opět dostalo. Podle rumunského europoslance jde ale o „využití velmi omezené a silně regulované“.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama